BDSM - Erotické povídky

Ve starém kamenném domě na okraji lesa se nacházela knihovna, jakou by málokdo čekal. Vysoké regály sahaly až ke stropu, mezi nimi stály těžké dubové žebříky a vzduch voněl starým papírem, voskem a kůží. Stovky svíček vrhaly na kamenné zdi tančící stíny. Uprostřed místnosti seděla paní domu. Měla na sobě dlouhý černý kabát, krajkovou masku zakrývající oči a v ruce držela tenký jezdecký bičík.…

Mám rád tyhle chvíle. Chvíle relativního klidu, kdy si člověk v klidu sedí v křesle a pozoruje divadlo, které se před ním odehrává. Divadlo bolesti, touhy, poddání.. Je moc roztomilá, jak se tak svíjí na zemi, svázaná a neschopna jiného pohybu, než které udávají elektrické šoky, dvě elektrody na bradavkách, dvě na vnitřních stehnech. Vždy se tak krásně začne klepat, když elektřina sepne a začne…

Jela jsem s pánem hned ráno. Minuli jsme Slaný a pokračovali dál. U Velvar pán sjel a pokračovali jsme po místní silnici. Projeli jsme Kralupy a projížděli silnicí vedoucí lesem. Po chvíli pán odbočil na lesní cestu. Asi po kilometru zastavil. „Svlékni se, dál pojedeš nahá“ řekl Svlékla jsem oblečení, vyzula tenisky. „Na tohle si vezmi“ řekl a podával mi plátěnou kuklu a obojek. …

Pán mi napsal jako vždy jen pokyn. „Obojek, tuniku, bosa“ Oblékla jsem na sebe bílou tuniku, nasadila svůj černý kožený obojek a čekala. Ozvalo se zatroubeni. Vyšla jsem před dům kde pán stal se svou dodávkou. „Nastup.“ Řekl otevřeným okénkem. Nastoupila jsem. Připoutala jsem se a zavřela dveře. Motor tiše zabručel a vyjeli jsme. Neptala jsem se, kam jedeme Opustili jsme město a…

Klečíš v přítmí luxusně zařízeného pokoje mírně prozářeného neonovými barvami sálajícími zpod postele vedle tebe. Ruce pevně sevřené v ocelových poutech středověkého stylu se zapuštěnými řetězy do zdi za tebou. Tvoje ladné a dokonale štíhlé tělo ti obepíná luxusní černé body s dlouhými rukávy, abys měla alespoň nějakou ochranu vůči nekompromisnímu sevření zápěstí v ocelových poutech. Vlasy…

Se strachem z negativní informace a s ještě větší obavou z informace pozitivní otevírám zprávu a čtu text, který mi vyráží dech: "Nezmatkuj, zachovej klid. Jsem zde. Vidím tě.". Vůbec to nechápu. Kde je? Jakože mně vidí? Musí to být omyl. Určitě sedí v jiné kavárně a kouká na někoho jiného. Ale vždyť to není možné. Jsem si jistý, že jsem mu napsal nejen název téhle kavárny, ale i přesnou adresu.…

(Dnes trochu drsněji...) Studená fronta dnes cestou k nám nechcípla vedrem, jak je u těchto meteorologických útvarů poslední dobou zvykem, ale dostavila se s plnou parádou, tj. zataženou oblohou, studeným větrem a deštěm. Takže plánovaný výlet byl zrušen a samozřejmě, že i na bazén na zahradě jsme se mohli jen koukat. Ochladilo se natolik, že mne moje Paní požádala, abych zatopil v krbu, že si po…

Telefon zavibroval krátce po sedmé. Na displeji byla jediná zpráva. V 8:15 na nádraží. Bílý top. Bílou sukni. Černé kalhotky. Bílé ponožky. Černé tenisky. Široký obojek. Vajíčko. Nic víc. Odepsala jsem jedinou větu. Ano, Pane. Připravila jsem se přesně podle pokynů.  Když jsem si kolem krku zapnula černý kožený obojek, na okamžik jsem se podívala do zrcadla. Vibrační vajíčko usadila na své…

Prsty poklepávají v líném rytmu na opěradlo křesla. Podívám se na hodinky. Sedm vteřin. Přesně v ten moment se objeví ve dveřích. Vlasy má stažené do culíku, kolečko na obojku se jí sotva stihlo dohoupat. Zřejmě uklízela, je od ní hezké jak se mi dobrovolně stará dům, ale to vždy může počkat. Má dobrá nálada ne. Pokynu jí rukou. Už dávno má naučené všechny povely tak, abych toho nemusel příliš…