BDSM - Erotické povídky

Pán mi napsal jako vždy jen pokyn. „Obojek, tuniku, bosa“ Oblékla jsem na sebe bílou tuniku, nasadila svůj černý kožený obojek a čekala. Ozvalo se zatroubeni. Vyšla jsem před dům kde pán stal se svou dodávkou. „Nastup.“ Řekl otevřeným okénkem. Nastoupila jsem. Připoutala jsem se a zavřela dveře. Motor tiše zabručel a vyjeli jsme. Neptala jsem se, kam jedeme Opustili jsme město a…

Klečíš v přítmí luxusně zařízeného pokoje mírně prozářeného neonovými barvami sálajícími zpod postele vedle tebe. Ruce pevně sevřené v ocelových poutech středověkého stylu se zapuštěnými řetězy do zdi za tebou. Tvoje ladné a dokonale štíhlé tělo ti obepíná luxusní černé body s dlouhými rukávy, abys měla alespoň nějakou ochranu vůči nekompromisnímu sevření zápěstí v ocelových poutech. Vlasy…

Se strachem z negativní informace a s ještě větší obavou z informace pozitivní otevírám zprávu a čtu text, který mi vyráží dech: "Nezmatkuj, zachovej klid. Jsem zde. Vidím tě.". Vůbec to nechápu. Kde je? Jakože mně vidí? Musí to být omyl. Určitě sedí v jiné kavárně a kouká na někoho jiného. Ale vždyť to není možné. Jsem si jistý, že jsem mu napsal nejen název téhle kavárny, ale i přesnou adresu.…

(Dnes trochu drsněji...) Studená fronta dnes cestou k nám nechcípla vedrem, jak je u těchto meteorologických útvarů poslední dobou zvykem, ale dostavila se s plnou parádou, tj. zataženou oblohou, studeným větrem a deštěm. Takže plánovaný výlet byl zrušen a samozřejmě, že i na bazén na zahradě jsme se mohli jen koukat. Ochladilo se natolik, že mne moje Paní požádala, abych zatopil v krbu, že si po…

Telefon zavibroval krátce po sedmé. Na displeji byla jediná zpráva. V 8:15 na nádraží. Bílý top. Bílou sukni. Černé kalhotky. Bílé ponožky. Černé tenisky. Široký obojek. Vajíčko. Nic víc. Odepsala jsem jedinou větu. Ano, Pane. Připravila jsem se přesně podle pokynů.  Když jsem si kolem krku zapnula černý kožený obojek, na okamžik jsem se podívala do zrcadla. Vibrační vajíčko usadila na své…

Prsty poklepávají v líném rytmu na opěradlo křesla. Podívám se na hodinky. Sedm vteřin. Přesně v ten moment se objeví ve dveřích. Vlasy má stažené do culíku, kolečko na obojku se jí sotva stihlo dohoupat. Zřejmě uklízela, je od ní hezké jak se mi dobrovolně stará dům, ale to vždy může počkat. Má dobrá nálada ne. Pokynu jí rukou. Už dávno má naučené všechny povely tak, abych toho nemusel příliš…

Zdá se mi, že tu čekám už celou věčnost, byť ve skutečnosti neuplynulo od mého příchodu víc, než čtvrthodinka, což dokazuje i pohled na můj, stále ještě polopný šalek s kávou. Z mého mučivého přemítání mne náhle vytrhne zvuk otevírajících se dveří, ve kterých se objeví starší pár. Přistihuji se, že cítím pocit úlevy: není to On. Je to divné, že se mi ulevilo, vždyť se na Něj mám přece těšit, ne?…

Sedím, ucucávám výbornou kávu, po očku sleduji krásnou servírku za barem a lámu si hlavu nad tím, proč mi On, můj budoucí Pán, dal volnou ruku při výběru kavárny, ve které se poprvé setkáme. Navíc mi vysloveně doporučil, abych vybral podnik s "nějakou pěknou servírkou, která se ti fakt líbí". Nechápu. Proč On, dominantní gay, chce, aby nás obsluhovala "pěkná servírka"? Čekal bych opak. Ať…

Otevírám dveře do své oblíbené kavárny, ve které, skoro jako pokaždé, nikdo, krom není servírky, není. Polohlasem ji pozdravím a jako vždy jsem odměněn pohledem krásných, trochu vážných očí a velmi milým úsměvem. Objednávám si jen obyčejnou kávu a dívám se na tu Krásku, jak mi ji připravuje. Moc se mi ta slečna líbí. Ani přehnaně štíhlá, ani baculatá, krásné tmavé hnědé vlasy stažené do culíku.…