Měli jsme být jen na procházce. Ty a já, trochu vítr, trochu slunce, jenže jakmile jsme se dostali dost daleko od lidí, viděl jsem to v tvých očích. Jak ti to tam jiskří. Jak ti rty cukají chtíčem. Nemusela jsi nic říkat – ta tvoje drzá, chtivá energie křičela víc než slova. Zatáhl jsem tě mezi stromy, dal tě zády ke kmenu a bez varování ti zajel rukou mezi nohy. Byla jsi už vlhká. Mokrý kalhotky…