Byl pozdní páteční odpoledne a měl jsem celý byt pro sebe. Terezka odešla na nákupy, řekla, že bude pryč nejméně dvě hodiny. Nemohl jsem si pomoct – jakmile za ní zaklaply dveře, zamířil jsem do koupelny. Ve skříňce na prádlo jsem věděl, že má své kalhotky. Některé z nich voněly ještě po ní. Po té, kterou tak miluju a toužím po ní, až mě to někdy bolí. Byly tam – černé, krajkové, drobné. Ty,…