Když jsem byl já a František ještě kluci, hráli jsme si nejčastěji v okolí našeho baráku. Taková ta klasická hra na schovávanou a tomu podobné hry, to bylo naše. Přijednom jsme objevovali taje blízkého okolí. Když už jsme si mysleli, že okolí velmi dobře známe, vždy bylo co objevovat nového. Snad i díky tomu, že já jsem byl vždy ten o hlavu menší kámoš, schoval jsem se dobře téměř všude. Když se…

Obracím se k plošinovému vozíku, na kterém je popruhová konstrukce s uvězněným Dakem, a pomalu ho před sebou tlačím dál až ven do chodbičky. V ní se ale zastavuju, aby to ti dva namakanci v zákulisí neviděli, a skláním se k mému spoutanému kolouškovi. Nevnímá mě. Musel omdlít vyčerpáním. Nechám ho, dokud nedorazí posily. Moje uši a rozkrok totiž zaznamenaly něco, co mi rezonuje mozkem, a nedokážu…

Mám štěstí. Nebudu muset ani jednou vyplavat jenom proto, abych nabral vzduch do plic. Dakovy hodinky vidím už z dálky. Jako zázrakem zůstaly ležet na vrcholku jednoho z podmořských útesů, necelé čtyři metry pod hladinou. Zpod ní vidím i to, jak se sem velice rychle blíží motorový člun. Poznávám ho. Vypouštím zbytek vzduchu jako velký shluk bublin, aby záchranáři věděli, kde zhruba se vynořím.…

Dako ztěžka otevírá oči. Zprvu kolem sebe nevidí nic, až po chvíli se rozkoukává a ve všudypřítomném šeru mu dochází, že je zavřený v bedně. Několika malými kruhovými otvory se dovnitř prodírají paprsky, které rozbíjejí přítmí a trochu i stísněnost neobvyklé cely. Zvláštnost Dakova vězení však nespočívá jenom v provedení, ale i způsobu uvěznění. Mladý sameček je zcela nahý a zavěšený v…

Na Ostrově je klid. Už pěkných pár měsíců náš tým řeší jenom drobné potyčky ostrovanů, kdy žádná z nich neznamená výraznější narušení bezpečnosti zdejšího pokojného ráje. Parťáci jsou z toho nadšení. Jsme elitní, aniž bychom se příliš nadřeli. Jenže, abych pravdu řekl, já z toho moc odvázaný nejsem. Po všech mým zkušenostech z pevninského života mi to spíš připadá jako pouhý klid před bouří. V…

Neviem, ako dlho som spal, dlho to nebolo. Prebudil som sa, keď boli už všetci na izbe, celé telo ma bolelo. Sadol som si na posteľ a chvíľu som len tak pozoroval pohyb v miestnosti. Nikto si ma našťastie nevšímal, čo som bol nad mieru rád. Skôr by som povedal, že po mne zazerali, ani sa nečudujem, musel som vyzerať skvelo. Nikde som nevidel chalanov. Síce som bol na nich ešte riadne nasratý, no…

Pred maturitami sme mali akademický týždeň. To sme boli celý týždeň doma a pripravovali sa na maturitu, no tesne predtým prebiehali na škole ešte rôzne rituály. Na dvere triedy sa dávala zelená šerpa, zatvárala a pečatila sa tabuľa, pečatila sa triedna kniha. V každej škole to robili trocha inak a každá trieda sa snažila vymyslieť niečo úžasne originálne. Neviem, kto prišiel s takou skvelou…

Ráno nás s Kamilom odviedli do telocvične. S chalanmi sme sa ani nestihli rozlúčiť. Stihol som akurát zazrieť Tomáša, ako dvihol ruky a stisol päste. Pripadal som si presne tak ako v tých filmoch, keď vedú hlavného hrdinu na popravu. Zvuky som vnímal, ako keby šli z diaľky, obraz ako keby bol rozmazaný a spomalený. Videl som akurát cestu pod nohami a cítil, aké mám zrazu ťažké nohy. Musel som sa…

Samo sa otočil, v otočke dvihol nohu a kopol Adama do brucha, pretože bol akurát najbližšie, ten to samozrejme nečakal a od bolesti sa predklonil, Samo mu kolenom druhej nohy trafil nos a Adam sa zosypal popri stene k zemi. Bolo to také rýchle, že sme nestihli nijako reagovať. Ďalšia rana päsťou smerovala na Filipove brucho, no ten sa stihol trocha ustúpiť a dvihnúť lakeť, takže nedostal plný…