Tajemství za zdí „Za dvě hodiny jsem zpět, zlato,“ pronesla Markéta má přítelkyně, než zavřela dveře bytu. Zůstal jsem stát v předsíni, poslouchaje tikání hodin. Dvě hodiny. Čas, který najednou připadal nekonečný. Z vedlejšího bytu se ozval šustot. Paní Eva, pětasedmdesátiletá sousedka a babička mého kamaráda, zase něco přemisťovala. Její stáří bylo patrné v šedinách vlasů a vráskách kolem očí,…