Tomáš odbočí z dálnice, tuším kde se nacházíme, ale žádné z měst na směrovce jsem nikdy nenavštívila. Ještě nějaký čas se držíme na silnici první třídy, ale pak sjedeme na okresní silnici. “Snad mě nechceš zatáhnout někam do divočiny” zasměji se napůl v obavách. Tomáš se jen pousměje a já se vážně opět začínám bát. Netrvá dlouho a odbočí na téměř polní cestu. “Víš jistě, že jedeme dobře?” Otočím…

Tomáš sleduje můj končící orgasmus a já se dávám trošku dohromady. Tohle jsem vždy toužila zažít....”splnil se mi jeden z mých snů.” vydechnu nahlas. “A jaké jsou ty další sny?” ptá se Tomáš se směsí zvědavosti a touhy v hlase a sleduje jak se mi do orgasmem zčervenalých tváří vrací přirozená barva. “Na to by nám jedna noční nestačila” mrknu na něj a jdu konečně zalít tu kávu. Zbytek noční…

“Ach jo” povzdechnu si, zase mám noční sama. Pomyslím si asi o půl 1 v noci, když na sesterně kontroluji expiraci léků. Noční harmonogram je v jedné pěkná nuda. Navíc je docela chladno a sesterské šaty příliš nezahřejí. Opřu se o středový pult, kde ve dne chystáme ordinace pacientů a teď v noci mám na něm vyskládanou jednu skříň léků, abych je popisovala, řadila podle data a popisovala. V tom na…

Na svatého Valentýna, potřebuji camprlína. Camprlína do piči, pojď mi ho tam strčiti. Probouzím se s rukou v klíně, ach ty svatý Valentýne! Potřebuji ptáka v lůně, co s tím dělat? Národ stůně. Za chladného rána, udělám se sama. Jeden prstík, druhý, třetí, zmizí rychle v mojí řiti. Jeskyňka je prázdná zatím, pro vibrátor v šuplík letím. Mizí v mojí pochvičce, růžové jak v broskvičce. …

Pokračování na chalupě... Konečně je to tady....zazvoní zvonek u dveří...sebíhám schody, vytahuji ze sklepa kolo a spěchám s ním před dům. Tam na mě už čekají kamarádi, Petra s přítelem Honzou. Honza na nic nečeká, bere moje kolo a jakoby nic nevážilo ho dává na střechu. "Marka teprve vyzvedneme? " ptám se Petry. Pokrčí rameny "Marek má novou přítelkyni, ta s námi nechtěla, tak letí k moři"…

Huráááá...konečně zavírám dveře v práci a začíná mi dovolená. Rychle běžím domů a dávám si vanu...už se moc těším, jak budeme trávit čas s naší partou. Obzvláště se těším na Marka. Marek je vysoký štíhlý blonďák, zelené hluboké oči a ty jeho ramena. Chodí do posilovny a je to na něm znát. Já se mu taky líbím. Vysoká, štíhlá, tmavé dlouhé vlasy a oříškově hnědé oči. Není divu, že vždycky skončíme…

Když Jindřich našel Aničku večer u splavu, hned poznal, že se něco děje. "Své panenství jsem pro tebe nezachránila...moc mě to mrzí a ještě více, že se mi to líbilo." sklopila Anna oči, když vypověděla vše co se u splavu ten den stalo. Jindřich pozorně poslouchal a nakonec beze slova odešel. Aničce to bylo velmi líto, Jindřicha milovala, ale bohužel tradice a zvyky byly v jejich vesničce …

Anička vzala hrábě a šla otáčet seno na louku, která byla blízko oblíbenému splavu. Byl horký letní den, slunce již stálo vysoko a Anička si nadávala, že nevyšla trošku dřív...ještě ji zbýval malý kousek těsně u splavu...půjdu se pak osvěžit...těšila se dívka. Když konečně měla hotovo, spěšně se rozhlédla a když nikoho neviděla, vysvlékla se a ponořila do chladné vody. Chvilku si jen tak plavala,…