Drž, ty kundo
Sedím ve vlaku a konečně vyjíždíme z Plzně, ze které se fakt těším až vypadnu. Vlak měl hodinu zpoždění, což na dobrý náladě nijak nepřidá a do Horažďovic dorazím až za tmy. V kupé se potkávám s kamarádem mého táty, který po mě zvláštně pokukuje. Zná mě vlastně odmalička a já jsem ráda, že se mnou jede někdo, koho znám a nemusím se bát, že bych potkala nějakého úchyláka, ale je fakt, že se na mě…