Měli jsme se poznat. Zatím jen nezávazně a tak raději na neutrální půdě. Od prvního psaní s manželem Romany už nějaký čas uplynul, jaro vrcholilo a tak proč nezvolit třeba procházku v parku? Na okraji blízkého města je spíše lesopark, větší, ale udržovaný a lze tam mít i soukromí. A pokud by se vše vyvíjelo správným směrem, mělo by to mít pokračování, je rezervován pokoj s večeří v jiném, blízkém…

Zdravím Vás po čase. Kdysi jsem publikoval povídku o tom jak to bylo poprvé a nyní po předlouhé pauze napíšu něco o tom, jak to bylo nebo možná bude, po skoro čtyřiceti letech a skoro naposledy. To víte, přeci jen už jsem starý, vyskákaný kozel v poslední fázi tohoto hravého života. Brouzdám si na amatérech, bavím se, občas se zkusím seznámit, ale to moc nejde. Narazit na někoho, s kým se dá psát…

Jistě to myslel spíš jako výzvu k opaku. A pochopila to tak i Hanka. Bolest byla pryč, ale vzrušení zůstalo. A můj pevný ocas v ní taky. … „Chceš jít nahoru a udělat mi to?“, zeptala se. Místo odpovědi jsem jí přetočil na záda a upravil svoji pozici abych jí to mohl hezky udělat. Chtěl jsem být jako Pavel a tak jsem začal pomalu. Skoro celý jsem jej vytáhl a pomalu ho do ní zase strčil, ještě…

„No to je dost“, poznamenal Pavel, když jsme se objevili ve dveřích. Chvíli se jen zálibně díval a pak pokračoval: „tak jí svlíkni“. Pustil jsem Hanku z náruči. Stála přede mnou, dívala se mi do očí a usmívala se. Dodal jsem si odvahy, vzal do rukou ramínka její košilky a opatrně jí je stáhnul z ramen. Pustil jsem je, ale košilka nespadla. Jen trošku popojela dolů, ale prsa s rýsujícími se,…