Seděla na pohovce mezi námi, skleničku vína v ruce, oči těkaly z jednoho na druhého. Věděla, proč tu je. My s Markem taky. „Tak co, kočičko,“ naklonil jsem se k ní blíž a prsty přejel po jejím stehně. „Myslíš, že zvládneš nás oba?“ Zavrtěla se, nejistě se kousla do rtu, ale já viděl ten hlad v jejích očích. Přesně ten, který jsme v ní chtěli probudit. Marek se zasmál a prsty jí zajel do vlasů.…