Jak jsem stopnul kandu - soutěžní
„Sakra. Teď abych šel patnáct kilometrů pěšky.“ Nadával jsem a proklínal zpožděný vlak díky kterému jsem nestihl autobus. Byl večer a slunce se sklánělo k obzoru. Další spoj měl jet až druhý den ráno, nemělo smysl na něj čekat. Nahodil jsem batoh na záda a šel pěšky. Doufal jsem, že třeba něco stopnu. Auta mne míjela jedno za druhém, chlápkovi s batohem zastavit nikdo nechtěl. Ale nakonec přeci…