Dominik ztrácel nervy z Aliiny výdrže... Za svůj život měl několik žen, které si rády hrály na nedobytné, ale o jeho klacek jej prosily po pár vzrušujících dotecích. Alia ho naopak hltala pohledem od prvního dne, nechalal jej aby si ji bez zábran privlastňoval, ale stále ještě nepožádala, aby do ní proniknul... Jak zjišťoval, že v jejím případě bylo tohle pravidlo trestem hlavně pro něj samotného…

Od dobrodružství Dominika s Aliou uběhlo teprve pár hodin. Objednali si jídlo a Alia teď seděla jen v ručníku, v křesle s nohama laškovně položenýma na masivním stole zatímco se Dominik ještě sprchoval. V klíně jí ležel notebook na kterém procházela faktury za materiál a svižně jednou rukou zapisovala něco do tabulek. V druhé ruce třímala z půlky snědené jablko. Dominik se vrátil do kanceláře v…

...Stál přitisknutý svým tepajícím ocasem mezi doširoka otevřenými stehny chvějící se Alii. Sjel jazykem z jejího ucha na aristokratický krk a bez toho aby se jí dotknul rty ji nechal na moment v napětí pod jeho teplým dechem. Pevně ji objal, přisál se rty a jeho mírné strniště jí jemně propichovalo světlou kůži. Nový příval vzrušení zaplavil její tělo. Představa, na čem všem mohla být postavena…

Sluneční paprsky se úzkou mezerou mezi závěsy vkrádaly na Aliin polštář. Byla už dávno vzhůru a v noci sotva spala. Jen tak ležela v posteli a sledovala, jak se v kuželu světla vznáší zrnka prachu. Bylo to to jediné, co jí pomáhalo nemyslet na to, jak je celé její tělo jako na jehlách. Nikdy předtím se jí nestalo, že by jí tak zoufale chyběl mužský dotek. Vzpomněla si, jak jí před pár dny její…

Alia sebou trhla když slyšela pádné kroky v chodbě a dva mužské hlasy. Jeden z nich patřil Dominikovy a ten druhý nepoznávala, ale zřejmě to byl někdo z jeho přátel, protože s ním mluvil velice žoviálním tónem. Edgarův nečekaný příchod krátce po jejím orgasmu ji tak rozhodil, že se dala do práce a úplně zapomněla zkontrolovat, zda na křesle nezůstaly po jejím malém dobrodružství nějaké stopy. Už…

Kapky deště tlumeně narážely do tabule francouzského okna Dominikovy kanceláře. Dominik stál u něj a díval se, jak se barva listů na stromech pomalu mění ze zelené na všechny odstíny žluté a červené. Dnes v šedi mraků se vše zdálo ponuré. Často se díval z okna když si potřeboval vyčistit hlavu. Pozoroval ptáky, lidi na ulici, nebo to jak se svět před jeho očima neustále, ať už rychle, či pomalu…