Jana zavřela dveře svého pokoje a na okamžik se zastavila. Dům byl tichý, rodiče spali, venku jemně pršelo, kapky dopadaly na parapet jako tichá melodie. Měla se učit, učebnice ležely na stole, ale její mysl byla plná tebe – staršího, ženatého kolegy z divadla, jehož pohledy a pohyby ji dnes zase rozptylovaly. Přešla do koupelny, osprchovala se, voda ji zahřála a uvolnila. Oblékla si volné…