Na svá léta strávená v mateřské školce jsem vždy vzpomínal rád. Ostatně, kdo by si někdy neposteskl potom, jaké to bývaly bezstarostné časy. A tak, když jsem byl z domu vyslán poprvé vyzvednout ze školy malého brášku, dokonce jsem se ani moc nebránil - vlastně jsem se docela těšil, až se po té době zase projdu všemi těmi místy, na které jsem tak rád vzpomínal. Samotná cesta utekla rychleji než…

Rozkaz zněl jasně: "Dojdi pro brášku do školy a zaveď ho na zápis do hudebky!" A ačkoliv jsem měl asi tisíc lepších způsobů jak strávit týden dovolené v rodném městečku, byl jsem vlastně i trochu rád, že doma nějak pomůžu. Koneckonců, za okny byl krásný, slunečný den, který si přímo říkal o pěknou procházku. Vyrazil jsem tedy s notným předstihem, abych byl na místě včas - v tak malém městečku…

S mým nejlepším kamarádem na střední jsme měli svůj oblíbený vánoční zvyk. Vždy poté, co jsme se oba doma nacpali kaprem a cukrovím, rozbalili si dárky a kouknuli s rodinou na povinnou pohádku v televizi, zastavil jsem se u něj a nenápadně jsme se vytratili do hospody. Normálně jsem u něj býval dost často a jeho rodina mne měla ráda - byl jsem pro ně vždy ten slušný, chytrý kluk z gymplu, který…