Víš, někdy se stane, že někam odjedeš s tím, že si jen vyčistíš hlavu… a pak se vrátíš jiný. Byla to moje první dovolená o samotě. Potřeboval jsem vypadnout – od ruchu, lidí, pracovního tlaku. Prostě vypnout. Našel jsem starý zámeček přestavěný na penzion, zasazený do zelených kopců. Všechno tam bylo jiné – pomalejší, klidnější. Jako by se tam čas nepočítal. První den jsem si vzal skicák a sedl…

Přišla pozdě. Záměrně. Na podpatcích, které jí klapaly po podlaze cukrárny jako výsměch tichu. Sukně jí sahala těsně nad kolena, černá jako noc, a oči? Oči říkaly “nepřibližuj se, pokud to nemyslíš vážně.” Usadila se naproti a objednala si espresso. Ani nečekala, až si sednu pořádně – rovnou přešla do narážek, co by jiným připadaly drzé. Mně ale rozproudily krev. Hrála si se lžičkou, jazykem…

Byl to večer, na který jsem se těšil už týdny – Dymytry v Českých Budějovicích.Už to je jistota divokosti, alkoholu a neřesti. Natáhl jsem na sebe svoje oblíbené martensky, džínovou bundu co mám tak od 18-ti let a vyrazil na výstaviště, kde už to dunělo těžkými riffy. Tělo mi vibrovalo s každým úderem bicích, kolem mě hloučky lidí, černé kožené bundy, rozcuchané vlasy a vůně rozlitého piva. A…

Seznamka – svět plný slibů, v němž lásku hledám, místo ryb. Profil mám slušný, žádné klamy, tak proč mi píšou stále dámy, co nechtějí nic… jen moji kartu? Typ první: Mámení „Ahoj lásko, krásný jsi, škoda, že jsme se nenašli dřív…“ Fotka jak z modelingu, text má šmrnc i špetku citu, jenže pak to přijde zčista jasna: „Víš, mám teď chvíli těžké časy, byl bys tak hodný, půjčil bys mi?“ A když řeknu…

Celý den jsem byl v napětí. Psali jsme si týdny, flirtovali, napínali jeden druhého. Chemie mezi námi byla nepopiratelná a dnes večer se konečně měla proměnit v realitu. Když jsem ji poprvé spatřil naživo, byl jsem okouzlen. Dlouhé vlasy jí splývaly na ramena, oči jiskřily a na rtech jí pohrával ten sebevědomý úsměv, kterým mě okamžitě dostala. Byla přesně taková, jakou jsem si představoval –…