Bar už dávno překonal svou nejrušnější hodinu, ale atmosféra zůstávala nabitá. Adam seděl u stolu v rohu, zády opřený o zeď, s whisky v ruce. Nebyl typem, co zapadá do davu. Nebo spíš – rozhodně to nebyl typ, co by se snažil zapadnout. A tak seděl. Klidný, nenápadný, ale jeho pohled sledoval každý kout místnosti, jako by čekal, že ho něco zaujme. A pak přišla ona. Nevstoupila. Vešla. Lehce,…