Minulý týden pro Adama skončil zlomovým okamžikem. Pás cudnosti, který dříve patřil k jeho tajným fantaziím, se stal realitou – a jeho frustrace tím dosáhla nevídaných výšin. Sedm dní bez orgasmu už byla sama o sobě výzva, ale nyní, když jeho tělo zůstávalo uzamčené, každý dotek, každé pomyšlení na Lauru, každá její provokace se stala mučivým potěšením. Laura jeho přání dokonale využila. Místo…

(1. série, 9. díl) Týden uběhl ve znamení rostoucího napětí, jako už tolikrát předtím. Adam byl nadržený až k nepříčetnosti, každá minuta vedle Laury byla jako mučení. Její tělo, vůně, pohledy, náhodné doteky – to všechno ho přivádělo na pokraj šílenství. A ona? Byla si toho dokonale vědoma. Nosila šaty, které těsně obepínaly její postavu, lehce se před ním ohýbala, aby zahlédl její nohy, nebo…

Mramorová podlaha byla ledově chladná a jeho kolena začínala být otupělá. Klečel uprostřed místnosti, zcela nahý, obojek pevně obepínal jeho krk. Každý dech, každý nádech, každé zašustění jejích kožených rukavic v něm vzbuzovaly třes. Oči měl sklopené k jejím botám – černé, lesklé lodičky s jehlovým podpatkem, které o to víc zvýrazňovaly její postoj absolutní dominance. „Podívej se na mě,“…

Už ji viděl několikrát. V kavárně, v knihkupectví, dokonce jednou na ulici, když čekal na tramvaj. Vždy ho zaujala, aniž by dokázal přesně říct proč. Možná to bylo její sebevědomé držení těla, způsob, jakým se usmívala jen tak mimochodem, nebo jiskra v jejích očích, která naznačovala, že je jiná než ostatní. Kdykoliv ji viděl, zrychlil se mu dech, a i když věděl, že by měl něco udělat, pokaždé…

Ticho je hříšné, když praská jak sklo, každý tvůj pohled mě svazuje znovu. Přivřená víčka, rty v němém příkazu, za zavřenými dveřmi není čas na sázku. Tvé prsty bloudí po mapách mé kůže, rozléváš slova, co vládnou i mužům. Na kolenou tichý, pod tvou mocí svírám, v řetězech touhy už jinak neumírám. Pověz mi znovu, že jsem jen tvůj, roztrhej klid, nech ať v něm bloudím. Za zavřenými dveřmi jsem…

Slunce se pomalu sklánělo k horizontu a proplétalo se mezi korunami stromů, když kráčeli lesní stezkou. Jejich kroky tlumil měkký mech, vzduch byl prosycen vůní jehličí a země zahřáté letním sluncem. Drželi se za ruce, ale mezi nimi pulzovalo napětí. „To ticho je úžasné,“ prohodila ona a zastavila se, aby se podívala na okolní stromy. Sluneční paprsky jí tančily na tváři a vypadala tak klidně,…

(1. série, 8. díl) Týden po posledním losování se nesl ve znamení rostoucího napětí a touhy. Laura a Adam opět žili ve svém „režimu nadrženosti“ – žádné orgasmy až do dalšího losování. Tentokrát to však bylo jiné. Přísné pravidlo, které si sami nastavili, jim začínalo přerůstat přes hlavu. Několikrát se v průběhu týdne přistihli, jak se o sebe ve sprše otírají nebo jak jejich polibky zajíždějí…

V klubu panovala elektrizující atmosféra. Tlumené světlo, jemná vůně parfémů, smíšená s kapkou alkoholu a něčeho těžšího, dusného, co se vznášelo ve vzduchu – očekávání. Všichni přítomní věděli, že dnešní večer bude výjimečný. Stěny nasákly tichými vzdechy minulých her a hudba, která linula místností, nebyla ničím jiným než předehrou k něčemu většímu. Stál vedle ní, jeho tělo pevně zarámované…

(1. série, 7. díl) Laura seděla u stolu, jejich malé keramické prasátko stálo mezi nimi jako nepsaný svědek jejich her. Prstem po něm přejela, jako by si chtěla ještě chvíli užívat napětí, než ho převrátila a odhalila jeho obsah. Otevřela spodní otvor a pomalu vytáhla složený papírek. Její pohyby byly záměrné, klidné, což Adamovi připadalo nekonečné. Laura papírek rozložila a její oči se…