Rád vzpomínám na své poprvé. Můj ateliér nebyl moc velký. Sotva by se našlo místo pro tři osoby a malířské náčiní. Na stropě byl malý světlík. Jen díky němu mohly sluneční paprsky vyhnat stíny z jinak temných koutů. A nakonec postel pro dva. Míval jsem rád prostor a zvyk být sám mi vcelku zpohodlněl. Všechny věci měly nádech patiny a nesly sebou doteky času. Dohromady, ale vytvářely tu krásnou,…