Co vidíte, když se podíváte z okna? Někdo celé město, jiný protější paneláky, další zase svojí opečovávanou zahradu. Já mám výhled na jablečné sady, rozprostírající se u předměstí. Pro někoho naprosto obyčejná, nezajímavá část s pár rodinnými domky. "Někdo" na ní totiž nemá moje vzpomínky. Co, moje. Naše vzpomínky. Brával jsi mě sem už když jsme spolu začínali. Zpočátku jsme se jen tak…

Nikdy jsem se za svý tělo nestyděla a podle chlapů, kterejch jsem měla dost (u stodvacátýho jsem je přestala počítat), jsem prej měla bejt na svý tělo hrdá… No jo, ale znáte chlapy , když vás chtěj dostat do postele, nakecaj vám pohádky tisíce a jedný noci, ale jakmile se vystříkaj dojde jim řeč. Momentálně jsem nikoho trvalýho neměla a ten minulej – Viktor se myslím jmenoval – byl takovej milej…

Každý den jsem chodila tou trasou se svým psem.Nízký balkón v přízemí nebyl ničím zvláštní.Typická paneláková bytovka.Často tam štěkali psi.Ze začátku jsem naprosto ignorovala jejich rasu.Jednou se tam objevil muž.Mladý, sympatický a pro mně něčím zvláštní.Párkrát jsme se takhle setkali, letmé pohledy očí, ustrašený úsměv.Odmalička jsem se děsila mužů, chlapů, kluků, ale když jsem ho viděla,…

Vystoupíme z auta a vydáme se k rybníku. Cesta vede přes louku a je hrozně úzká, musíme jít za sebou. Naoko galantně mě pustíš před sebe, ale pravý důvod je, že se chceš kochat pohledem na moje vlnící se boky a zadeček. Představuješ si, jak vypadám pod šaty, a nemůžeš se dočkat, až se mě budeš moct dotknout. Konečně dorazíme k vodě. Rybník je schovaný v lese, okolo nikde nikdo. Nejradši bys ze mě…

Vycítila jsem jeho přítomnost. Jako by mě udeřila jeho přítomnost, ta temná a děsivá síla, vyzařující z jeho těla, z každičkého svalu, z každé buňky. Byl jako maják pro mé tělo a mé smysly, tak intenzivní, až se mi z toho chtělo brečet. Co se to se mnou proboha děje? Jsem přeci anděl, nemohu milovat bytost temnoty! Nebo snad ano…? „Vanesso…“ začal tiše, ale já se k němu prudce otočila, vlasy…

To, že jí ten středeční večer navždy změní život, Samantha netušila. Netušila, že ji již nějakou dobu někdo sleduje, zjišťuje si o ní všechna fakta, že vyplňuje něčí představy v bezesných nocích. Když se toho středečního večera vracela domů, byla pořádně unavená. Těšila se na to, že si dá sprchu a pak se natáhne do chladivých lůžkovin. Jen co za sebou ale zavřela dveře do bytu, vyskočila z rohu…