Patricie odmítnutí rozhodně nečekala. Měla pocit, že ho má v hrsti, že už jej jenom oloupe jako banán a zneužije pro své osobní uspokojení. Jeho odmítnutí ji rozdráždilo a rozhodně to tak nehodlala nechat. "Rozumím, budu pít tedy na žal... Sama." posadila se na židli a přehodila nohu přes nohu - neuniklo jí, že se dívá. Neunikl jí chtíč v jeho očích. Bitva ještě nebyla ztracená. "Jen vás prosím,…