Po chvilce ticha znovu promluvila. “...Moc se mi to líbilo, musíme zase někam vyrazit!”, řekla moje nová přítelkyně nadšeně. “To ano”, odpověděl jsem nevědomky a dál koukal na temnou, měnící se krajinu za oknem rozjetého vlaku. “Můžeme třeba projet nějaké hrady, nebo klidně spát pod stanem, to je jedno. Chci toho tolik vidět!”, pokračovala. Usmál jsem se na ní v odrazu okna a přikývl. Byla…