Slunce stálo vysoko, a i když byl začátek května, teplota na té zapadlé nudapláži u jezera připomínala vrchol léta. Všude klid, jen šum listí a vzdálené žabí kuňkání. Potřeboval jsem vypadnout. Od práce, od hluku, od lidí. Na tuhle pláž jsem jezdil roky – málokdo ji znal. Dnes jsem tam byl skoro sám. Skoro. Na okraji pláže, pod stínem borovic, ležela ona. Vlasy jako měděné plameny, tělo hrdě…