Zlepšuji si angličtinu (4.)

16. 8. 2022 · 3 206 zhlédnutí ilkren

Co jsem si po příjezdu skoro nedokázal představit, se nakonec stalo realitou dřív, než jsem se nadál: můj pobyt na letní jazykové škole v ospalém městečku Crowstead se přiblížil svému konci. Víkend před posledním týdnem jsem hodlal strávit nostalgickým teskněním po Jenny, s níž jsem se v pátek tak nečekaně intimně sblížil v nepravděpodobném prostředí veslařské loděnice. Kromě jejích vzdechů, malých prsou, poskakujících v rytmu přírazů na mého ptáka, a kolen otlačených z toho, jak jsem ji předtím přivedl k orgasmu snaživým lízáním její nastavené frndy, jsem se hodlal opájet ještě něčím: když jsme se potom, co jsme na těch kousavých dekách nazí poslouchali, jak přestává pršet, chystali z loděnice vytratit a já se soukal do stále zmáčeného oblečení, Jenny si ve vedlejší místnosti, po tom, co se na starých prknech předtím odehrálo, už ledabyle nedovřené, prostě jen oblékla tričko, minisukni a prádlo, ve které předtím přišla. Víc než pohled na její nahou pipinu, naposledy mým očím vystavenou i s tou krásnou zadnicí v mysl jitřícím předklonu, než obé zmizelo v natažených puntíkatých kalhotkách, mě rozjařilo uvědomění si, že se předtím vůbec nemusela po svlečení veslařského trikotu přede mnou producírovat tak svůdně polonahá pod dekou. Měla přece suché věci na převlečení! Ta holka se se mnou vyspat prostě chtěla... Spolu s faktem, že jsem to tentokrát nezvoral přehnanou stydlivostí, mě to poznání vystřelilo do výšin snad ještě vyšších než předtím samotné milování s ní. Když jsme se o něco později loučili, namísto kuňkavého pozdravu jsem tak nasadil polibek o dvě vteřiny delší než zdvořilostní, a odvážně si během něj připomněl pružnost Jennina zadečku, jehož křivku jsem přitom pohladil. Neodtáhla se a obdařila mě úsměvem tak širokým, že jsem bezmála v dálce za kopcem slyšel vyzvánět svatební zvony a umiňoval si, že po příchodu domů musím svého sluhu pověřit koupí patřičného fraku (tyhle asociace jsem přičítal četbě knížky o Jeevesovi, legendární lordské klasice, kterou mi na cestu nabalil otec, jemuž jsem výjimečně musel dát v duchu za pravdu). Protože holek, se kterými jsem "něco měl", nebyl zrovna nepřehledný zástup, večer jsem si zkusil Jenny vyhledat na facebooku, a když se na mě její o něco mladší, ale nezaměnitelně pihovatá tvář zazubila z té správné profilovky, odhodlal jsem se přidat si ji do přátel. Představoval jsem si, velmi pravděpodobně naprosto přehnaně, jak mi závidí všichni kámoši, co toho večera uvidí, že se přátelím s Jennifer Watson...

Můj plán věnovat víkend vzpomínkám na ni mi ale zhatil nečekaný návrh pana Bracknella, abych ho doprovodil do sousedního města na fotbalový turnaj. Vlastně to ani tak nebyl návrh, prostě mi to u snídaně oznámil, a navrch vyjádřil překvapení, že neznám věhlasnou Perleťovou ligu (její název mi pro jistotu zopakoval dvakrát a velice pomalu). Jsem fotbalový fanatik, sám navzdory tomu, že si mě ani na začátku dospělosti zatím žádné z pražských S nevyhlédlo, pořád spřádám sny o zářné hráčské kariéře, ale v seznamu týmů, hrajících tuhle legrační letní soutěž, mi byla povědomá jen dvě jména, v obou případech jsem se navíc spletl. Boston United mi mylně evokoval zámořský hokejový klub a Notts County zase jejich slavnějšího a o zhruba pět pater anglických lig výš hrajícího městského rivala. Pan Bracknell si ale mé omyly vyložil jako upřímný zájem, takže mě celou cestu vlakem zásoboval novinkami z pro mě zcela neznámě znějících venkovských klubů a den jsme pak strávili opřeni o klandr tribuny tak staré, že mohla pamatovat Pepiho Bicana v dorostu. Před našima očima se odehrávalo něco, co dnes člověk v podání nablýskaných anglických velkoklubů už nevídá: urputná kopaná s centry sem a tam a fauly, za které by i česká disciplinárka dávala flastry nejmíň měsíční. I tady nastupovali běhaví a techničtí kluci, často z afrických zemí, ale schytávali od zavalitých anglických brousků takovou nálož tvrdých zákroků, že jsem většinu času trnul o jejich zdraví. Po celý den mi nebylo zřejmé, kterému klubu pan Bracknell vlastně fandí; nejvíc přízně ostatně projevoval děvčatům, co po tribuně roznášela pivo. Profitoval jsem z toho i já - sice jsem si dopřál násobně míň pint vlažného ležáku než on, ale jelikož děvy se pohybovaly v záměrně sporých oblečcích, mohl jsem se dosyta těšit jejich tělesnými půvaby, velkoryse odhalenými. Nebylo těžké poznat, že majitel agentury najímal brigádnice podle jasných kritérií; žádná neměla menší prsa než trojky, většina se pyšnila kozami dokonce podstatně většími. Určitě dobře věděly, že když se před námi sehnou pro pivo, je jim výstřihem vidět až na břicho, ale tvářily se vesměs netečně, dvě tři na mě dokonce škádlivě mrkly, snad potěšené tím, že jim na dudy pro jednou neciví obtloustlý strejc, ale mladý kluk. Pihovatá zrzka, které tílečko šponovaly pořádné melouny, při každém jejím pohybu se lákavě vlnící, si dokonce dala záležet, aby se přede mnou ohnula i na odchodu ke tkaničce snad doopravdy, snad jen "jako" rozvázané, takže mi vedle svého kozího stádečka předvedla i hezky stavěnou zadnici v obtažených kraťáskách, zřetelně rýsujících baculatou pipinu. Málem jsem kvůli ní propásl gól, v předváděné verzi fotbalu dost vzácný jev. S večerem jsme se kupodivu nevydali domů, ale navzdory velkorysé celodenní konzumaci pana Bracknella jsme ještě zamířili do pubu vedle stadionu. Jeho akcent celodenním popíjením ještě zesílil, takže jsem ocenil, že mi ještě před hospodou čas odjezdu posledního vlaku do Crowsteadu pro jistotu napsal na ruku, aby se vzápětí ztratil v hluku přecpaného lokálu, bujaře vítaný partou podobných týpků. Udivilo mě, že nemalou část davu tvořili očividně samotní hráči; kolem se míhaly přesně ty samé klubové znaky a barvy jako předtím na hřišti. Dalo se pochopit, že chasníci mají po celodenní fotbalové lopotě žízeň a od šesté ligy níž se asi na životosprávu ani na Ostrovech zas tak nehledí... Dobrá půlka osazenstva barů v několika místnostech velkého podniku ale kupodivu byly ženy, většinou elegantně vyfintěné. Když mi zrzavá barmanka, která podle živého vlnění na hrudníku mohla být příbuznou vyprsené zrzky ze stadionu, natočila pintu piva jakési místní značky, chvíli jsem sledoval cvrkot kolem. Bylo očividné, že mnohá zdejší děvčata se vyrazila pobavit s přespolními hráči, ať už mezi nimi hledají svou životní lásku, dosud neobjevenou hvězdu profi fotbalu nebo jenom chlapa, kterého si pro tenhle večer pustí do kalhotek. Pár dam mělo ostatně minisukni tak krátkou, že když se ohnuly pro upadlý zapalovač nebo cigaretu, zahlédl jsem jejich kalhotky i já, zpravidla nestydatě vykrojená a kulatou zadnici velkoryse odhalující tanga. Upíjel jsem pivo, překvapivě dobré, a začínal mít pocit, že konečně zažívám jednu z nocí, jaké popisoval ten moula Ondřej, kdy místní rajdy a coury mají pré. Vysoká černovláska s šaty na bocích tak vybranými, že jí při absenci podprsenky ze stran až k bradavkám nahé kozy za chůze koukaly skoro ven, byla téměř chodící definicí rajdy a valná většina dalších žen v mém zorném poli jí svými kurvoidními outfity zdatně sekundovala.

Neplánoval jsem zapojit se víc než jen jako zaujatý divák, proto když mě nečekaně oslovila blondýnka menší postavy, trhnul jsem sebou, až jsem se málem polil. Začala cosi o fotbale a já asi chvíli vypadal jako parádní blb, pak jsem si ale uvědomil zdánlivě nepodstatný, ale celou situaci vysvětlující detail: když mi pan Bracknell ráno oznámil dnešní program, více méně automaticky jsem si oblékl triko a teplákovku svého pražského oddílu. Vzal jsem si je s sebou do Anglie ze zvyku, abych měl v čem chodit běhat, a nedalo se čekat, že by tu kdokoliv malý předměstský klub znal. Teď mi ale došlo, že blondýnka mě v tričku s logem a teplákách s číslem logicky považuje za jednoho z hráčů Perleťové ligy. K mému ulehčení Rosie, jak se představila, mluvila podstatně srozumitelněji než pan Bracknell, takže jsem po chvíli začal odpovídat na její dotazy aspoň přibližně smysluplně. Úvodní omyl jsem se vyvrátil nesnažil, po chvíli jsem na ni naopak udělal slušný dojem v podstatě pravdivým tvrzením, že následující sezónu budu hrát v Evropě. Rosie si tak o mých hráčských kvalitách udělala možná až přehnanou představu, na drink se každopádně pozvat dala. Ukázalo se, že učí v místní mateřské školce, což bych podle způsobu, jakým mi během překřikování se na baru nechávala nahlížet do výstřihu na pár hezkých, neopálených koziček, ani nehádal. Podprsenku na rozdíl od řady dalších dam kolem ovšem měla, její krajková ramínka se jí zařezávala do nahých ramen vahou nezanedbatelných prsou. Zato její kolegyně ze školky, černovláska Michelle, se bez ní obešla zcela jistě, halenku jí šponovala špičatá prsa s trčícími čudlíky bradavek nepřehlédnutelně. Možná proto, že jsem na ně zaparkoval oči pokaždé, když se Michelle nahnula na bar, mně jí Rosie přehrála a krátce potom, co nás představila, kamsi zmizela. Michelle už brala mé evropské angažmá jako fakt, smála se skoro nepřetržitě, dokonce i když jsem jí omylem drcnul do skleničky, takže jí žlábek mezi prsy zkropilo martini, které mě bez zbytečného upejpání nechala ve vší slušnosti setřít tam, kde jsem mohl, aniž bych jí vyloženě musel svlékat, a když jsme se jeden druhému nejdřív vzdálili a pak se v uličce u toalet zase setkali, nepřipadalo jí nic nepatřičného na tom, že si učitelka z mateřinky divně mluvícího čutálistu přitáhne k sobě, ovine mu svou krásně opálenou nohu bolem boků a začne se s ním líbat za vydatné pomoci svého neposedného jazyka. Podobných dvojic se v zákoutích mezi složenými sudy s pivem ostatně obíralo hned několik a už předtím mi nemohlo uniknout, že macatá brunetka už nechává svého partnera ochutnávat růžové dudlíky svých houpavých koz, vykukujících zpod vyhrnutého tílka. Michelle byla v tomhle směru přece jen umírněnější, takže když se po chvíli začala třít svým klínem o můj a přesvědčivě ucítila, co to se mnou dělá, navrhla, že bychom se mohli projít. Ocenil jsem to už proto, že jsem díky jejímu vášnivému líbání poslední minuty téměř nedýchal.

Jakmile jsme vyšli z hučící hospody a poodešli od několika venku se vášnivě líbajících dvojic, překvapilo mě, jaké ticho se po chvíli rozhostilo Bylo zřejmé, že tady to s výjimkou Perleťové ligy žije asi podobně jako v Bracknellu. "Když se nehraje fotbal, je tu hrozná nuda.", prohodila Michelle, jako by mi četla myšlenky. Šli jsme do sebe zavěšení jako na rande a vzhledem k vývoji a náladě celého večera jsem měl za hotovou věc, že si mě vede domů. Proto mě dost překvapilo, když se najednou zastavila před nízkou budovou a s úsměvem prohodila, že tady s Rosie pracují. V šeru jsem rozeznával na zahradě siluety dětských prolézaček a říkal si, že exkurzi do anglické mateřinky jsem zrovna nečekal. Michelle odemkla branku a vedla mě kamsi dál do zahrady. "Sakra, Jason zase neuklidil toho pitomého pelikána.", zamumlala, když ve tmě nakopla jakousi hračku na kolečkách. "Jaké hračky jsi měl rád jako malý?", vyzvídala. Než jsem dokázal dát dohromady seznam svých oblíbenců, najednou mě přerušila škádlivým polibkem na ucho a zašeptala: "Já si už jako malá hrála spíš s klukama.". Způsob, jakým mě opřela o stěnu jakéhosi altánu, který se před námi vynořil, aby si vzápětí elegantně klekla a rukou mi rychle stáhla tepláky na kotníky, mě odzbrojil. Zmocnila se mého péra a šikovnou prací prstů a jazyka ho začala zpracovávat. Když se mi během chvilky postavil, olízla několikrát dokola žalud a pak si rychlými pohyby hlavy nechala zajet můj ztopořený čurák až do krku. Nebyl jsem si jistý, jak dlouho bych takové kouření dokázal vydržet, a tak jsem převzal iniciativu, abych získal čas. Michelle neměla nic proti tomu když jsem jí rukama zajel pod tílko a chtivě sevřel ty pružné kozičky, jejichž vrcholky trčely jako dvě anténky. Začal jsem jí vzrušené bradavky zpracovávat prsty a mou domněnku, že je má hodně citlivé, rychle potvrdily tiché vzdechy, kterými na jejich hnětení a potahování reagovala. Postupně se stávaly hlasitějšími, a přestože jsem zatím neopustil její hrudník, prohlubující sténání mladé učitelky vyvolávalo dojem, že se snad brzy udělá. Jednou rukou si stiskla nahé prso a vmáčkla mi ho do pusy, druhou si zamířila pod minisukni do kalhotek, kde jí začala zuřivě kmitat, až to slyšitelně mlaskalo, zatímco mezi hlasitými vzdechy vyrážela "Suck me... suck my nipple... suck it!" Sál jsem jí vrcholek kozy jako kojenec, svíral rty vzrušením nateklou a neskutečně tvrdou bradavku a Michelle se skutečně po chvíli prohnula a s táhlým výkřikem se zřejmě udělala.

Když jsem pustil její prso a poodstoupil, abych si otřel pusu, stála opřená o altánek s rukou stále vraženou v kalhotkách a hlasitě oddychovala. Pak se usmála a spokojeně si pohladila trčící kozičky, až jí poskočily. "Uuuuf... skvělé. Mám to takhle ráda, ale ne každý chlap má tu trpělivost.", mrkla na mě, zatímco jsem zpracovával fakt, že jsem pomohl téhle fešandě dosáhnout orgasmu prakticky jen drážděním jejích bradavek. Vůbec jsem netušil, že to takhle některé ženy mají, a umiňoval jsem si, že si o tom musím něco načíst. Člověk se pořád učí nové věci... Michelle naštěstí neplánovala být sobecká a ani žádný nával pozdního studu ji prožitým vyvrcholením nepřepadl, takže když ještě několikrát zhluboka vydechla, ledabyle si spustila přes ocucané kozičky tílko jako dočasnu oponu a začala se věnovat zase ona mně. Znovu jsem ucítil její šikovnou pusinu na péru, které se ochotně a rychle postavilo opět do pozoru, a když tentokrát sáhla Michelle do malé kabelky a zašustil obal kondomu, který mi vzápětí natáhla na ptáka, zatetelil jsem se. Pozpátku mě dostrkala na lavičku u altánku, o který jsem se opřel, zatímco se na mě vyhoupla, když si předtím zpod minisukně, vyhrnuté vysoko na boky, rychle stáhla kalhotky. Držela je pak zmuchlané v jedné ruce, zatímco druhou nasměrovala mé trčící péro mezi svá rozevřená stehna. Ucítil jsem i přes kondom, že je po předchozím orgasmu dole pěkně vlhká, což vzápětí potvrdila tím, že když mi na ptáka dosedla, zajel jí do úzké mindy až po kořen. Začala pak na něj energicky přirážet a ten rytmus v kombinaci se sevřením její prciny mi dávaly tušit, že bylo moc dobře se jí předtím věnovat, protože teď asi za hrdinu dlouho nebudu. Jak se jí před mým obličejem natřásala v rytmu šukání prsa, která si zase osvobodila vyhrnutím tílka ke krku, povedlo se mi rty jednoho zmocnit a začít ho znovu dráždit cucáním. "Yes...suck it... suck my tit!", začala znovu sténat a mé sání mělo ten samý efekt jako před chvílí. Vycítil jsem šanci, objal rukama pevně její nahý zadeček a doslova hltal její vlnící se kozu, takže krátce před tím, než jsem ucítil, že se začínám propadat do extáze, se Michelle zaklonila, až se jí prso propnulo, a se skoro vzlykavým sténáním se udělala podruhé. Cítil jsem na stehnech příval její vlhkosti, zatímco se mi hlasitě mlaskající pipinou ještě několikrát narazila na ptáka, který se konečně napnul a prudkými výstřiky začal plnit kondom. Zatínal jsem prsty do pružných půlek té krásné prdelky a snažil se, vesměs marně, nějak ztlumit své úlevné sténání. Michelle, v těchto situacích očividně daleko zkušenější, rychle stiskla můj cukající se klacek u kořene a opatrně, aniž by ho zbavila kondomu, se z něj sesmekla. Pak se mi ale stulila k nohám a ještě se škubající čurák mi znovu vzala celý do pusy, takže několik posledních krátkých výstřiků mohla spolknout. I po tom posledním mi ho ještě chvíli jemně kouřila, než vstala a se šibalským úsměvem si teatrálně otřela hřbetem ruky pusu.

Jak jsme se tiše upravovali, všiml jsem si vedle lavičky ležících Michelliných kalhotek, ještě pořád zmuchlaných do krajkové kuličky, jak se předtím svírala v dlani, než je během šukání se na mém péru zřejmě upustila. Schoval jsem je v kapse a čekal, kdy se po nich vášnivá učitelka začne shánět. Tu radost mi kupodivu nedopřála a celkem bez rozpaků se pod minisukní nahá vydala směrem k brance ze zahrady. Její zavrzání nás ale přimělo zastavit se a pak opatrně ustoupit do tmy mezi keři. Po cestičce totiž kdosi přicházel, podle zvuku kroků zřejmě víc lidí. Stěží jsem se ubránil smíchu, když jsem v menší, prsaté blondýnce, která si táhla směrem k altánku, kde jsme si to před chvílí rozdávali s Michelle, jakéhosi vysokého mladíka, poznal Rosie. Michelle ovšem svou kamarádku šeptem počastovala jadrným "bitch", jakkoliv jí to, že si přitáhla hlavu svého společníka k hrudníku, jakmile si sedla na lavičku, mohla jen těžko vyčítat. Když jí vyhrnul tílko, čekal jsem bližší seznámení s podprsenkou, kterou jsem jí předtím v baru okukoval, ale kupodivu se ven vyhoupla pěkně kulatá a plná nahá prsa, po podprdě ani památky. Zřejmě si ji věci znalá učitelka v nějaký příhodný moment vysvlékla, takže teď si ke svým nahým kozám mohla chtivě je líbajícího mladíka tisknout bez zbytečných průtahů. Na rozdíl od Michelle ovšem zřejmě k plnému uspokojení potřebovala ještě i další stimuly, takže po chvíli jeho snažení přesměrovala níž, mezi svá doširoka rozevřená stehna, kde jí začal kmitat hlavou, až se slastně zakláněla a sama si hnětla nahé kozy prsty obou rukou. Navzdory právě prožitému, nesmírně uspokojivému milování s Michelle jsem při sledování druhé dvojice začal cítit vracející se vzrušení. Michelle ale zřejmě nehodlala šmírovat svou kamarádku po celou dobu aktu, protože krátce poté, co Rosie zbavila svého milence zbytečných částí oblečení a naopak vybavila ochranou, kterou mu navlékla podobně zručně na vztyčený ocas, takže ji mohl vzápětí ohnout o lavičku a začít jí zezadu píchat nastavenou pipinu, až se jí visící kozy houpaly, zatahala mě za ruku a vydali jsme se oklikou k brance a ze školky ven. "Dál už se mnou nemusíš, támhle bydlím.", mávla na jednom z rohů, čímž elegantně nepřímo vyjádřila, že vlak do Crowsteadu mi neujede. Když jsem se plaše zeptal, kudy na nádraží, podivila se, že nejedu autobusem se zbytkem týmu. Připomněla mi tak omyl, který jsem ani teď nehodlal uvádět na pravou míru, protože mi tak výtečně posloužil. Naštěstí jsem měl v kapse trumf, kterým jsem mohl celou věc rychle zamluvit. "Nechybí ti tohle?", vytáhl jsem Michelliny kalhotky. "A vidíš, úplně jsem zapomněla.", pokrčila legračně rameny. Dumání nad tím, jestli to byla jen malá provokace, nebo si opravdu nevšimla, že se prochází pozdním večerem pod sukní s nahou mindou, jsem ale nechal na později, protože vzápětí si bez ohledu na to, že jsme stáli na normální ulici, vyhrnula minisukni a kývla, že si přeje být obléknuta. Nastavil jsem jí kalhotky, ona do nich vkročila a nechala na mně, abych jí je po těch krásných, dlouhých nohou vytáhl tam, kde je holky nosí. Těsně předtím, než jsem toho místa dosáhl, neodpustil jsem si krátké olíznutí její nahé pipiny, vyholené do úzké čárky. Michelle mi v něm nijak nebránila, a tak jsem jí mušličku olízl ještě jednou a pak špičkou jazyka zaútočil na růžový poštěváček, zpola odhalený mezi hladkými závojíčky. Slastně zavrněla a sama si je prsty rozhrnula, aby mi ho nastavila víc.

Mým snaživým lízáním rozdělanou pipinu si ovšem Michelle musela nakonec domrskat až doma, aspoň jsem si představoval, že to tak udělá. Náhodný noční chodec, podle křivolaké trasy možná unavený divák Perleťové ligy, mi možnost vylízat svou první anglickou rajdu trochu exhibicionisticky na ulici opřenou o plot nakonec zhatil. Jakkoliv se Michelle upravovala do společensky přijatelné míry zahalení očividně nerada, vyložené pouliční extempore si coby "pančtelka" z místní mateřinky zřejmě nechtěla dovolit. Chuť její vzrušené frndy jsem cítil na jazyku ještě na nástupišti, kde jsem vyhlížel ten poslední vlak do Crowsteadu. Pan Bracknell se na perón přikolíbal krátce předtím, než otřískaný courák se skřípáním zastavil. Okolo krku měl jakousi klubovou šálu, se kterou ráno určitě nevyrážel, a především se opíral o podobně znavenou dámu. Představil mi korpulentní blondýnu>jako svou "kamarádku Mandy" a udělal grimasu, kterou jsem dešifroval jako spiklenecké mrknutí. Čtyřicátnice kyprých ženských tvarů, které se jí při ten večer snad povinné absenci podprsenky pod tílkem divoce vlnily, se zachichotala jako školačka, odmotala z pana Bracknella šálu, kterou by doma možná paní Brendě obtížně vysvětloval, a divokou gestikulací se s námi rozloučila. Vlak byl poloprázdný, pan Bracknell se melancholicky zahleděl do prázdna a nebylo jasné, jestli si v duchu před očima nechává běžet povedené fotbalové akce nebo bujné cecky místní kozaté paničky. Já měl taky na co vzpomínat, po pravdě mi celý ten večer připadal s odstupem sotva půlhodinky skoro neskutečný. Z úvah mě vytrhlo zavrnění mobilu. Namísto očekávaného přísunu dalších provokujících fotek spolužáka a jeho španělských kočiček kupodivu zasvítila zpráva od Jenny. Přesněji řečeno fotografie jí samotné, zářivě se usmívající vedle mramorového reliéfu viditelně antické datace, doplněná o popisek "inspirující". Stála hned vedle kamenné nymfy, jejíž ladné křivky se starověký sochař nenamáhal nijak zahalit, takže vypínala svá kulatá mramorová ňadra hned vedle Jennina dekoltu, poznámka se tudíž dala vykládat různě. Napsal jsem v tom duchu přes drncání vlaku obšírný návrh, odpověď kupodivu přišla ještě dřív, než jsme dojeli na crowsteadské nádraží. "Použití předložek správné. Obsah předvídatelné klišé. Ale rozmyslím si to." Plus smajlík. Představa, že možná vyhoví mé představě o dvojkompozici s antickou kráskou, na chvíli vytěsnila zážitek s Michelle, ze kterého jsem měl na malou chvíli skoro pocit provinění se Jenny, jakkoliv to po našem jednorázovém úletu ve veslařské loděnici byla hloupost.