Mary, Did You Know?

"Dobrou noc, zlato." "Dobrou noc, mami," odpověděla Marie, odložila zubní kartáček, zhasla v koupelně a zaběhla do svého pokoje. Byla v noční košili, ale jako každý večer, když věděla, že ji nikdo ve spánku nevyruší, si ji ladným pohybem přetáhla přes hlavu a úhledně přehodila přes opěradlo židle u stolu. Je jí už osmnáct, nikdo jí nebude říkat, jak má nebo nemá spát. Ve světle noční lampy zasvítila její bledá kůže. Štíhlou linii pasu rušila jen úzká linka červených kalhotek. Pevné prsy svým stínem zatemnily obraz na protější zdi. Pohladila se po ramenou a rukama sjela přes paže, kolem zmiňovaných ňader, na boky a nakonec na ploché bříško. Zavřela oči a snažila se si představit toho pěkného chlapce, který před ní sedává v neděli v lavici. Toho, co vždycky tak krásně voní. Ty jeho krátké hnědé vlasy, široká ramena a ten úsměv, kterým jí vždy obdaří, když se na ni otočí při pozdravení bližních, ten jeho pevný stisk ruky... Usmála se sama pro sebe, otevřela oči a vklouzla pod peřinu. Zhasla. Chvíli ještě koukala do temného stropu, na kterém se sem tam objevila světla aut, projíždějících pod domem, a přitom se hladila na prsou a v rozkroku. Usnula a rukou v kalhotkách...


... Zástup lidí vycházel z kostela a ona byla asi uprostřed něj. Měla na sobě krátké šaty, které v létě vždycky na mši nosí, a přes rameno malou kabelku. "Marie! Marie počkej!" Srdce se jí zastavilo. To byl jeho hlas. "Rád bych tě doprovodil," usmíval se na ni přesně tak neodolatelně, jako vždy. "Ale... já dnes nejdu ... no, jdu ..." snažila se ze sebe dostat odpověď, ale mozek vypověděl službu. Zastavené srdce se prudce rozbušilo. Ano, bylo letní horko, ale zase ne takové, aby Marii připadalo, že hoří. "Kam?" Smál se Richard. "No, jdu dnes přes les," zamrkala Marie, sama překvapena svou odpovědí. "Jo, a co tam?" "Nó, musím se podívat na krmelce, jak na to jsou," vařila z vody. "To se můžu podívat s tebou," úsměv neustával, "pokud mi to dovolíš." Jeho pohled prostřelil Mariino srdce. Už se nemohla bránit. Věděla, že ho chce, že chce, aby ji doprovodil, aby jí vzal za ruku, aby jí... Prudce zatřásla hlavou. Holka na co ty nemyslíš! Vynadala si sama pro sebe. "Dobře, můžeš mě doprovodit."

Cestou jí vyprávěl, jak se chystá o příštích prázdninách na cestu do Norska. Projde ho celé od východu na západ, všechny fjordy a podívá se i na Trollí jazyk. Měl krásný, melodický hlas. "Mohla bys jet se mnou," navrhl z ničeho nic. Už vstoupili do lesa a mířili ke krmelcům. "Zní to krásně, ale ... to já asi nemůžu. Rodiče mi to nedovolí." Červenala se. Žádný muž jí ještě nikam nepozval a teď s tím přišel Richard! Richard! Cítila tlak na hrudi. Takový ten teplý, příjemný. "Já to s nimi domluvím." "A jak? Neblbni, to je nereálný." "Pro tebe bych udělal všechno, Marie." Zastavila se na místě. On také. Krmelce a seník byl pár metrů od nich. Zadívala se upřeně do jeho očí, on jí pohled oplatil. Pokračoval klidným a rozhodným hlasem: "Víš, už dlouho na tebe myslím. Jak se míjíme ve vesnici, jak se vídáme v kostele. Myslím na tebe, i když tě nevidím. Protože bych tě chtěl vidět pořád." Marii zněla ta slova v hlavě jako nějaká její zesílená vnitřní ozvěna - přesně takto si myslela na Richarda. "Víš já," začala, ale přestala, když se k ní náhle přiblížil. Dívali se na sebe teď z několika centimetrů. First kiss drumroll. A pak se políbili.

Líbal krásně, uvědomovala si okrajem myšlení,které zůstalo funkční, Marie. Richard ji hladil po zádech a opakovaně sjel po šatech i dolů. Teď stiskl její zadeček. Marie se lekla, trochu jí to zaskočilo. "Promiň," omlouval se zadýchaně Richard, "já..." Marie ukončila jeho slova krátkým pohledem a dalším polibkem. Zajela mu rukou do vlasů. Richard pokračoval v prozkoumávání Mariina těla, nakonec ji pevnými pažemi chytl za obě půlky a nadzvedl si ji na svou pánev. Polibky neustávaly, zatímco Richard kráčel směrem k seníku. Po pár vteřinách jemně položil Marii do voňavého sena. Přejel rukama po jejích ňadrech, bříšku a dostal se na stehna. Políbil Marii tam. Pak pomalým pohybem sunul ruce opět nahoru, tentokrát s sebou ale vyhrnoval i látku jejích šatů. Ke svému obrovskému údivu zjistil, že nemá Marie kalhotky. Díval se na tu nádheru a pomalu mu vysychalo v ústech, jak je zapomněl zavřít. Vzpamatoval se a nahnul se nad Marii.

"Počkej! Víš, já... no, ještě jsem to neměla. Nemůžu..." "Neboj," usmál se opět Richard. "Bojím," odvětila Marie. "Já tě budu vždycky ochraňovat, Maruško. Mě se nemusíš bát. A teď se taky neboj, nepůjdu, kam nechceš." Dlouze ji políbil. Pak pokračoval v polibcích na krk, výstřih, látku šatů, kryjící bříško, stehna a ... Marie vzdychla a zornice se jí rozšířily. Richard laskal její klitoris zkušenými pohyby jazyka a rtů. Špička jazyka si hrála s jejím poštěváčkem, jako by se znali léta a věděli o sobě vše. Teplo se rozlévalo od rozkroku do celého těla. Přidal trochu na intenzitě a zároveň se jeho pravá ruka, jako had z rajské zahrady, plížila kradmými pohyby pod šaty směrem k prsům. Prsty nahmatal její bradavku a začal ji jemně dráždit. Marie cítila vlnu vzrušení postupující celým jejím tělem, každý chloupek na jejím těle stál v pozoru. Richard pokračoval, rychleji a intenzivněji, Marie dýchala rychleji a hlouběji a pak...


... Probudila se. Ruku měla stále ještě v kalhotkách, které byly úplně provlhlé. Několikrát si prsty mušličku projela a pak se vrátila prsty na klitoris. Začala jej rytmicky dráždit. Zavřela oči. Poslední myšlenka, která ji projela hlavou, byla, že jestli se do toho snu nevrátí, bude mít fakt špatnou náladu. Venku občas projelo auto a osvítilo její pokoj. Na zeď se přitom promítla Mariina prsa se vzrušenými bradavkami, její nohy skrčené v kolenou a ruka, která mezi ně směřovala...