Vysněné rande

Prý se tady někomu po mně stýská ? Není možná ! Vyvolení mají email, telefon, adresu, moje srdce, vagínu, snídani do postele 😎
A pro ty ostatní, jedna dopsaná šuplíkOFFka. Dopsaná, protože někdo vedle vás, pořád spí a vy jste rozdováděná pod vlivem úplňku a máte roupy. Respektive, nemáte ještě dost 😉
...
..
.
Na parkovišti před supermarketem dostala leták. Nově otevřená restaurace U modré opice ? Lidi už nevědí jak zaujmout a přilákat zákazníka nebo co ? Co třeba dobrým, cenově přijatelným jídlem a nehrát si na MasterChefa ? Když ale na fotce viděla šimpanzí holčičku v modré sukni s tácem v ruce, musela se smát.

V noci se převalovala v posteli. Vlčí úplněk v Raku, to je peklo. Bez sexu, nemohla se ničím a nijak uspokojit. Zkusila najít na internetu nějakou diskuzi, co je nejlepší, ale v podstatě se každá erotické hračka a šidítko chválilo samo a moc tomu nevěřila. Najela na Amatéry a hledala odpověď v diskuzním fóru. Nějaká žena zmínila vibrační vajíčko. Zkoukla ještě inzeráty v seznamce, jen aby měla přehled co kdo hledá. Prohlídla si pár galerií a konečně začala zívat. Objednala si vajíčko a nechala si ho poslat do zásilkovny na náměstí, potřebovala zajít na úřad.

Na lednové odpoledne, bylo nezvykle teplo. Lidé seděli na předzahrádkách restaurací, hřáli se pod tepelnými zářiči a pozorovali cvrkot na už zase farmářských trzích, které vystřídaly ty vánoční. Otevřenými dveřmi jedné z restaurací se linula vůně jídla. Zakručelo jí v břiše. Dostala chuť na těstoviny se smetanovou omáčkou. Na to, by ale musela čekat. Koupí pizzu a zbytek sní zítra a bude si hrát s vajíčkem. Škoda, že sama. Kdyby ho měla zavedené, ale ovladač by měl někdo jiný ...z té představy se vzrušila. To by bylo rande, panečku. Bez kalhotek by seděla u stolu ... ON naproti ... ovládal by ji. Anebo by ty kalhotky radši měla, aby moc netekla. No nic. Žádný on není, jídlo je nezbytné a radovánky musí počkat. Obešla zaparkovanou motorku. Se zájmem se za ní ještě otočila. Byla pěkně naleštěná a nedivila se, že někdo v takhle pěkném počasí, měl chuť ještě vyjet. Mírný větřík si pohrával s třásněmi vzadu na kožené kabele. Motorka jí připadala povědomá. Pizzy si nakonec vzala dvě. Nemohla si vybrat mezi Quatro formaggi a Carbonara. Od svátků byla při chuti. Na 10 minut se posadila k oknu a přemýšlela, odkud tu motorku může znát. Nikdo z kolegů, známých, ani rodiny, nebyl motorkář. Stále jí to vrtalo hlavou a ...už ! Amatéři. Najela na inzeráty a byla tam. Byla v jednom z profilů. Vstala, předstírajíc, že si uhlazuje sukni nenápadně se dívala z okna, který muž, sedící venku u stolu, by mohl být amatér z inzerátu. Kožená bunda, zavalitější postava, ale sympatická fousatá tvář, to je on.

Má ho oslovit ? Osud to vyřešil za ni. Jako vždycky. Když vyšla ven, větřík zase zafoukal a helma spadla na zem. Přiskočila, zvedla ji a čekala. Došel k ní a poděkoval. Usmála se na něj a zeptala se:
"Nemáte náhodou přezdívku Medvídek ?"
Bylo vidět, že se i přes vousy, červená.
"Jo, jsem tlustej a chlupatej".
"V tom případě ..." naklonila se k němu a zašeptala: "Pěknej žalud, ráda bych ho ochutnala."
Jestli se před tím Medvídek červenal, tak teď byl celej tumpachovej a nevěřil vlastním uším, co slyší a nevěřil vlastním očím, co vidí. Amatérka a balí ho ? Jako vážně ? U zdechlýho kozího dechu, dělej něco, chlapče a dělej rychle. Tahle baba, tě chci minimálně vykouřit.
"Éee ...jíte ještě něco kromě žaludů ? Na co vás můžu pozvat ?" vypadlo z něj.
"Na biftek." odpověděla pohotově a zalovila v kabelce. Z diáře vyndala letáček s opičkou. "Zítra v sedum. Budu se těšit. Jo a jmenuju se Martina." podala mu ruku, když si přehodila krabice."
"Já jsem Martin." podivil se.
"Tak to musíš být můj osudový muž." dobírala si ho. "Medvídek Martin s motorkou a vysněné rande."

Doma rozbalila vajíčko, pečlivě ho omyla a vložila do látkového pytlíčku. "Dočkáš se, neboj. Ale až zítra." Nechtěla ho zkoušet sama, jen si ověřit zda je baterka v ovládání ok. Otevřela další krabičku s bižuterií od Jéžíška. Byl to dárek od bi kolegyně, která stále doufala. Stříbrný řetízek se zelenými kameny jako její oči, se táhnul od krku až do pasu a zapínal se vzadu. Její stále pevné trojky v kombinaci s tímto šperkem bez podprsenky vytvářely ohromující dojem.
"Nebude to moc ?" ptala se odrazu v zrcadle.
"Neeeeee !? zazněla odpověď. "A chce to ty šaty s leopardím potiskem. Nic jinýho."
Uklidila celý byt, vyměnila povlečení a připravila vonné svíčky.

Druhý den, když přišla z práce, už jen napustila vanu a relaxovala. Pěnové bublinky příjemně šimraly a Martina si představovala, jak ji Martin taky šimrá. Měla slabost pro muže s vousy a když byli prošedivělí, tím líp. Zhmotnila si tu představu, jak jí tváří přejíždí přes šíji a jemně líbá. Zasypává polibky celý obličej, jemně kouše do ouška a rukou zajíždí do klína. I její ruka pod vodou, spočinula v klíně. Jen ji tam nechala položenou a mírně roztáhla nohy. V jejích myšlenkách ovšem motorkář zajel prsty dovnitř a palcem kroužil po poštěváčku. Martina začala rychleji dýchat. Ne, nesmí se udělat. Chtěla to až vajíčkem při večeři. Myšlenky jely dál a ne a ne je zaplašit. Martin se hrubě přisál na krk a kousnul. Dole přidal na intenzitě. Martina zasténala a to ji probralo. Vstala, oholila si celé tělo a koupel zakončila studenou sprchou.

Když vešla do restaurace, chvíli ho hledala. Na první pohled ho nemohla poznat. Vyměnil svůj motošatník za džíny s košilí. Než se stačil zvednout ze židle, aby tu její odsunul a ona se mohla posadit, v cukuletu byl u ní číšník a pomáhal z kabátu. Zapálil svíčku na stole a odešel s kabátem. Martina ostentativně stála a čekala. Martin se na ni nemohl vynadívat. Do dekoltu se nemohl vynadívat a nebyl sám. Na její, ženskými křivkami zaoblenou postavu spočinula většina páru očí v místnosti restaurace. Ty, které nespočinuly, byly oči žen, které si říkaly: "Proč já, na tohle nemám odvahu ?"

Martin k ní popošel, pozdravil a odsunul židli. Pošeptal, že jí to moc sluší. Martina poděkovala a posadila se. Martin si sedl zpět naproti ní a číšník přinesl menu.
Martina ho ani neotevřela a požádala o sklenku červeného vína a biftek s oblohou bez přílohy. Martina to zaskočilo a bylo mu blbý, když se na něj dívá, listovat a vybírat si jídlo a taky se začínal už trochu potit nervozitou, protože takové entrée nečekal, že požádal číšníka o to samé a desky s nabídkou jídel, mu podal zpět.

Martina mlčela a čekala, kdy to přijde. Usmívala se a Martin chtěl říct, jak je rád, že ho oslovila a že jsou tady spolu. Už už se nadechoval, když v tu chvíli k nim po dvou nohou přišla opička a na tácku nesla dvě sklenice vína. Měla modrou sukýnku a zubila se na všechny strany. Číšník šel pomalu za ní a jen kontroloval, aby vše dělala správně. Martin vytřeštil oči. Tohle nečekal. Bože, co ho ještě dneska čeká ?! Když mu Martina dala leták, vůbec ho nestudoval, jen se podíval na adresu. Nenapadlo ho, že je bude obsluhovat opice !
Číšník si od ní vzal tác a položil ho na stůl. Martina pohladila opičku po hlavě a poděkovala. Martin zavřel pusu a taky trochu koktavě poděkoval.
"Nancy vám přeje hezký večer, dobrou chuť a ještě ji uvidíte, přinese vám účet." prozradil číšník a odvedl opičku, která jim zamávala, za ruku na bar.

Dvojice u stolu osaměla. On ji špital jak je rád, že to takhle všechno zařídila a ať ho omluví, že se chová jak slon v porcelánu, není na to zvyklý. Přítelkyně i rande měl, ale většinou v hospodě nebo na motorkářském srazu. Je to prostě medvěd. Ona mu špitala, že má ráda velké šelmy a je v téhle nové restauraci poprvé. Vysnila si takovéhle rande a aspoň jednou v životě, to chtěla zkusit. Martin se jí hloupě zeptal, co chtěla zkusit. Obsluhu s opicí ? Martina se zasmála a sáhla po kabelce. Něco z ní vyndala a schovala v dlani. Položila kabelku zpět na zem pod stůl. Napila se vína a povídá:
"Já teď vstanu a přejdu k tobě. Trochu si odsedni. Budu předstírat, že ti čistím límeček. Hlavně se ničemu nediv."
Martin si odsedl a Martina vstala. Lem lehkých šatů se mu otíral o koleno. Ubrouskem ze stolu mu čistila límeček a šeptala:
"Nemám kalhotky. Chci, aby ses přesvědčil." Pak si vzpomněla, že je to medvěd a v obavě, aby je nezačal sundavat, dodala: " Punčocháče s otvory jsou velice populární."
Martin dal ruku dolů, jako když uhlazuje ubrus a Martina posunula nohu víc ke stolu. Ucítila jeho dotek. Hřbetem dlaně pohladil kundičku a prsty se pomalu draly dovnitř. Dívala se na něj nenuceně a čistila límeček a začínala vlhnout.
"Stačí." pošeptala.
Vyndal ruku a ona mu diskrétně předala dálkové ovládání k vibračnímu vajíčku. Přestala čistit límeček a narovnala se. Ovládání bylo ozdobeno zirkonem. Martinovi vzrušením vyschlo v krku, chtěl ho schovat pod látkový ubrousek a napít se, ale jak byl nemotorný, spadlo mu na zem a ještě pod osvětlením nad jejich stolem, se padající kamínek zatřpytil. Martina si sedla zpět na místo a protočila oči. Doufala, že si toho nikdo nevšimne. Omyl. Zvířátka jsou velice pozorná a takové opičky i velmi pohotové.

Marně Martin natahoval ruku, marně se Martina snažila zvednout a taky ho sebrat. Nancy byla rychlejší. Opička v modré sukénce vzala dálkové ovládání, zmáčkla tlačítko a utekla se schovat za bar. Martiny kundička se začala chvět a tak se její majitelka radši posadila. Martin šel k baru a snažil se s opičkou navázat kontakt. Když ho uviděla, schovala se. Číšník se ho zeptal jestli je všechno v pořádku a má nějaké další přání. Těžce hledal Martin slova, otočil se pohledem k Martině. Ta se držela oběma rukama hrany stolu a pomalu se nadzvedávala. Nedalo se přehlédnout, že se s ní něco děje.
"Víte ... my ... je to trapné ... vaše opice ..." lezlo z Martina obtížně.
"Nancy ?" volal číšník na opičku. "Nancy, pojď sem ke mně, co to máš ?"
Opička mu ukázala dálkové ovládání a utekla do další místnosti restaurace.
Číšník se na Martina tázavě podíval a ten si schoval obličej do dlaní. Na Martinu se bál podívat.
"Nancy !" podával jí ruku číšník. "Pojď, dáme hami ňami. Pojď se mnou, pojď."
"Huhy huhy hihi hu." svítily opičce bílé zoubky jak se smála. Na hami ňami slyšela, podala mu ovládání a už v klidu s ním odešla zpět na bar. Číšník vypnul dálkové ovládání k vibračnímu vajíčku, dal Nancy banán a v látkovém ubrousku schovaný spouštěč k rozkoši, předal Martině.
"Omlouvám se za nepříjemnosti, madam."
Martina si jím osušila čelo a dala ho i s ovládáním do kabelky a zapnula na zip.
"Nebylo to nepříjemné, jen ...jsme nečekali, že ..."
"My jsme taky nečekali, že by někdo, ehm, tady, že ?" mrknul na ni číšník a dodal, že bifteky budou mít hned.

Oba budoucí milenci se skvěle najedli a popovídali. Martin zaplatil s bohatým dýškem navíc a Martině to nedalo, vytáhla ještě stovku a dala ji Nancy do kapsičky u laclové sukýnky. Znovu ji pohladila po hlavičce a povídá:
"Udělej si taky něčím radost, holčičko."
Číšník poděkoval, podíval se na Martina a dodal: "Teprve teď vám příjemný večer."
V taxíku, vzadu na zadním sedadle, vytáhla Martina z kabelky ovládání, podala ho Martinovi a káravě povídá:
"Né, že ho tady zapomeneš položený !"
...
..
.
Happy wife, happy life.