Sněhová bouře (14)

Slunce se neúspěšně prokousávalo mraky plnými sněhu a slunce, které by jinak svými prvními paprsky pohladilo střechy stavení zapadlého hostince, jako by nemělo své nebeské síly. Všude panovalo mírné přítmí a šero, když první z probuzených obyvatel hostince nejistě otevřel svá víčka a sledoval spoušť veselice předchozí noci v sále kolem něj.

Margita se probudila zabalená polonahá v kožešinách vedle křesla, ve kterém byl napůl zhroucený a tvrdě spící a chrápající Edgar. Slaná chuť na patře jí napovídala, že pohár vína nebyl to poslední, co předchozí noci okusila. S myslí ještě omámenou dozvuky tance a vinného opojení lovila v paměti střípky vzpomínek.

Nahá kuchařka ležící na stole, z níž hodovalo hned několik hostů. Pranice o její bradavky potírané medem a husté chlupy rozkroku, které rozvášnění hosté častovali medovinou, aby z ní pak mohli pít na zdraví a hojnost příštího roku. Poměřování odhalených pyjů účastného obecenstva, jehož výsledek určoval pořadí, ve kterém s kuchařkou bude obcováno. Její křik, když byl dobyvatel jejího klína příliš důrazný a objemný, který další z hostů rychle umlčel ucpáním jejích hlasitých úst svým masitým nástrojem. To, jak si ona sama sedla na hrudník kuchařky a hleděla dolů, jak se dívce oči zalévají slzami, když jí jeden z hostů plnil hrdlo svojí touhou a za chvíli svým mléčným proudem, který se jí valil koutky i nosními dírkami, kolik toho bylo. Margita, sedíc na jejím hrudním koši tak, že v klíně měla kypré bochance poprsí dívky pod sebou, znemožňovala kuchařce uhnout jak před nájezdy do jejích úst, tak před tvrdými nárazy do jejího rozevřeného čvachtajícího klína. Když konečně stříkající samec opustil ústa kuchařky, Margita jí chytla za bradu a zmáčkla tváře, aby kuchařinka znova otevřela pusu a s přesností velmistra jí do ní plivla. Pak z kravího rohu zalila svůj plivanec vínem, aby se kuchařka trochu osvěžila. Obecenstvo zatleskalo a přímo z čela tabule na ní s odstupem několika sáhů fascinovaně hleděl Edgar, který nedokázal odtrhnout zraky od tohoto chlípného divadla.

„Margito, ukaž ty svá prsiska..“ kázal jí a ona bez váhání stáhla z ramen vršek šatů dokud se její mohutné prsy nevyvalily přes okraj látky. Další potlesk rozvášněných hostů na sebe nenechal dlouho čekat. Edgarovi se leskly oči a ruka mu sklouzla pod sukno do jeho klína a lascivně si olizoval rty, přičemž pohyb jeho ruky nenechával Margitu na pochybách, co že se to v Edgarovo křesle děje.

Zuřivý dobyvatel klína kuchařky hrknul zezadu do Margity, až se předklonila a zapřela ruce o hranu stolu vedle hlavy macaté ležící dívky. Rozdováděný host se neudržel a plesknul vší silou Margitu přes suknici a vystrčený zadek. Tlumení daného políčku se nelíbilo dalšímu divákovi a hned se jal pomáhat a vyhrnul Margitě suknici až k pasu a přimáčkl jí přes záda ještě blíž k naznak ležící tmavovlásce. Té se prsy Margity bimbaly kolem obličeje, a ona, povzbuzená vínem, se do nich otáčením hlavy střídavě zakusovala. Na zběsile přirážejícího prznitele tak vykoukla holá zadnice Margity a kakaová rozetka mezi půlkami a hnědorůžové pysky jejího pohlaví, orámované zlatými kudrnami. Zaržál nadšením.

„Hleďte holomci, to samotná brána nebeská!!“ hulákal na celý sál. Hned se sklonil a dlouhým jazykem vylizoval zadnici Margity a dlouhou bradkou lechtal její nateklou vlhnoucí buchtu. Margita se kroutila vzrušením a všichni v úžasu sledovali, jak se obličej šoustajícího dříče ztrácí mezi půlkami vrnící Margity. Stejný host, který jí předtím vykasal suknici k pasu teď nelenil a oběma rukama roztahoval půlky kudrnaté blondýnky od sebe, aby jeho druh ve vášnivém klání měl lepší přístup ke kakaové dírce.

Kuchařka na stole byla zavalená sténající Margitou a klín jí neustále projížděl žilnatým utahovákem statný chlupatý chlap s kozí bradkou, zabořený do zadnice její samozvané šéfové. Několik hostů sledovalo obcování této trojice z povzdálí, v ruce svá ohanbí, někdo vytažené na světlo boží a jiný decentně uvnitř hábitu nebo pod kalhotami, do kterých zanořil ruku.

Margita se rozhlížela a bavilo jí sledovat, jaké tahy v rozkroku, který z hostů dělá a podle toho odhadovat, jak je kdo obdařen. Zaujal jí vysoký hubený mladík s rozcuchanou kšticí. Jeho dlouhé kostnaté prsty se omotávaly kolem zřejmě masitého nástroje a rozsah posouvání jeho dlaně jí dával tušit, že jde spíše o hřebečka než valacha.

Ohlédla se přes rameno a zavelela chlupatému bradkounovi: „Dělej, dokonči své dílo! A ne, že mne odbydeš!!“
Opilý samec se zazubil a rafnul jí do bílé půlky. Popolezl ještě dál po stole a chytil si Margitu sám za půlky, které rozevřel co nejdál od sebe a pod jazyk, klouzající její zadní rozetkou, vrazil do její rozšklebené mokré štěrbiny dva a hned vzápětí tři prsty a horlivě jí projížděl, zatímco ocasem přibíjel kuchařku ke stolu. Ta se dala do hlasitého křiku, tak jí Margita ucpala pusu ňadrem a sama sténala pod tvrdým nájezdem prstů ve své tekoucí jeskyňce. Ještě několik vklouznutí jazyka do řiti a přimáčknutí prstů na nejcitlivější vnitřní místo a Margita se vzepjala a tím přitlačila kuchařku ještě víc ke stolu. Ta se začala otřásat v orgasmu a její prudké vnitřní stahy a pohled na rozlízanou Margitinu prdelku a lesknoucí se rozšklebenou broskvičku dovedl do finiše i zdivočelého nápadníka. S hrdelním křikem a bez ohledu na případné následky začal plnit v záškubech celého těla tůňku kypré kuchařinky. Ta se sice snažila uhnout, ale Margita jí poměrně nevybíravě znemožňovala jakoukoliv obranu.

Několik hostů se při pohledu na tohle svíjející se trio v křečích rozkoše a vášně neudrželo a své natlakované pyje dohnalo do vítězného cíle a někdo potřísnil své šaty a několik cákanců letělo vzduchem, dokud nedopadly na zem nebo kamsi do kožešin kolem stolů.

Margita znovu pohlédla na mladíka, který zaznamenal její pohled i zájem. Byl jedním z těch, kteří pokračovali v samohaně a nikam nespěchal. Jakoby do ní vjelo sto čertů, seskočila z kuchařinky a stolu a stáhla jí z něj dolů. Znectěná dívka se zarudlým obličejem klopila zraky k zemi a Margita jí vykázala do kuchyně ať se vypláchne, nechce-li do dalšího slunovratu mít na ruce potomka.

Po té pohlédla na mladíka a prošla mezi okolkujícími hosty až k němu, nehledíc na snahu mužů chytit jí za prso, nebo si jí přitáhnout k polibku. Došla až k němu a zanořila ruku do poklopce jeho kalhot. Nepletla se, narazila v nich na pevné, široké a dlouhé kopí. Ideální doplněk její rozdováděné kudrnaté sasanky.

„Pojď.“ Řekla jednoduše a za ocas si ho mezi muži vedla zpět ke stolu. Hodila přes stůl několik kožešin, hlavně k jeho okraji až u Edgara. Pak kázala několika mužům aby Edgarovi vyložili křeslo dalším polštářem a sama ulehla na záda na stůl a sklopila hlavu týlem přes hranu stolu. Naposledy zvedla hlavu k mladíkovi, který stál vedle, vykasala si sukně až k břichu a zmáčkla obě vyvalená ňadra k sobě a zeptala se „Na co čekáš, jinochu? Koukej zorat pole mé a zkropit mne svojí vláhou…“

Mladík nečekal ani vteřinu a vyskočil na stůl jak křepelka. Starší muži v hostinci přiťukli svými poháry a rozesmáli se nad jeho mladickou přičinlivostí. „Podívej na něj, na divočáka..“ neslo se sálem, když mladík bez okolků vytáhl svůj úd z gatí a nasadil ho na ústí Margitina klína. Ten se roztažený prsty bradkouna a povolený předchozím vyvrcholením hebce přimknul k hladkému velikému žaludu ve vlhkém spojení. Chlapec v opojení přivřel oči.

Margita sklopila hlavu přes hranu stolu a v poslední chvíli mrkla na Edgara: „Na co čekáš? Nebo mne necháš budit křikem všechny spící v patře až mne začne obdělávat?“ Edgar zkoprnělý množstvím vypitého alkoholu až tehdy pochopil její pozici a výzvu a okamžitě odhrnul na stranu klopy jeho kabátce a obnažil svoje pohlaví, které vzepřen o opěrky křesla a dodané polštáře, ponořil hluboko do jejích úst. Horkost a vlhkost jejích slin mu přinesla téměř okamžitou extázi.

V ten okamžik se do lůna kudrnaté blondýnky zanořil i mladý zvrhlík. Naplnil ji svým údem a ještě z něj kus koukalo.
„Doraž jí! Pořádně jí rozpárej! Ať si týden nesedne!! Mrdej jí jak býk! Ukaž jí severské runy!“ skandovali hosté a chtíč téměř kapal z každého slova, vydechnutí nebo výkřiku, když se dráždili při pohledu na tohle nečekaně sprosté a primitivní vášnívé divadlo.
Margita se zalykala a byla by prosila o pomalejší tempo průniku a opatrnější pojímání její buchtičky, ale to jí nedovoloval Edgar, kterého její bezmoc bavila. V obličeji viděl její zoufalý výraz a tušil, co se za ním skrývá, ale přitom ho bavilo jí trýznit a výjimečně téhle divožence ukázat, že dva ocasatí jsou víc než jeden. Svůj ocas proto držel plně zabořený hluboko na jejích mandlích a její lehké dávení a svírání hrdla kolem jeho žaludu mu dokazovalo, že plavovláska nemá kam uhnout.

Margita tak měla na výběr se buď udusit Edgarovo ptákem a nebo držet Junákovi ať jsou jeho přírazy jakkoliv hluboké a pronikavé. Edgar se přiopile smál a shora ještě sevřel její hrdlo, a jakoby si honil ocas do její uslintané pusiny.

Mladík mezi jejíma nohama jí držel pevně za boky a podle rad hostů jí půlil svým nalitým nástrojem jak špalek sekerou. Snažila se aspoň sevřít nohy k sobě a tím ho trochu přibrzdit, ale vtom okamžitě přiskočili dva z hostů a roztáhli jí kolena i nohy co nejdál od sebe.

Mladík se spokojeně zasmál a rozjel svoje divoké přirážení naplno. Bušil do její pánve jak rozzuřený býk, sklonil se a hryzal její trčící bradavky, zatímco ona kvílela s ústy plnými tepajícího údu Edgarovo. Když vzdálil ústa a obličej od jejích zuby podrážděných vrcholků, nejblíž stojící muž bradavku pevně sevřel mezi prsty a nemilosrdně jí zatočil. I přes ocas v její puse bylo slyšet hlasité ženské zavytí. Z rozmáčené ženské jeskyňky už byla zející jáma pekelná. Chlapec jí prorážel ze strany do strany, měnil úhly a snažil se dostat co nejhlouběji. Jeho husté kučery v klíně se proplétaly s jejími blonďatými kudrlinkami. Potil se jak zvíře a ze zaťatých zubů a zavřených víček bylo zřejmé, že ještě pár pořádných přírazů a Margitino pole bude zoráno a oseto.

Edgar naposledy sevřel její krk a ponořil svůj ocas ještě hlouběji. Margita se začala lehce dávit, i když alkoholem omámená mysl uvolnila její hrdlo celkem obstojně a dráždila celou jeho délku jazykem, vzpínajícím se v obranném reflexu. V ten okamžik jí poblíž stojící muž opět ostře zmáčkl bradavku a mladík se do ní zarazil až po kořen a jeho koule po několikáté pleskly přes její rozmáčenou hráz. Ještě jedno přiražení do úst i do klína zároveň a Margita se mezi oběma muži prohnula v oblouku vyvrcholení, svírající oba údy svými otvory, přičemž oba muži zařvali a následovali jí do temných hlubin rozkoše a uvolnění. Jejich cukavé stahy byly důkazem toho, že je mužná síla opouští, aby zaplnila každou skulinku obou jejích hrdel. Edgar se vystříkal do jejích ochotných úst a mladík řádně zasel do její rajské zahrádky.

Několik hostů, kteří tak neučinili do té doby, rychle dokončilo svoje ruční práce a následovali tohle trio v uvolnění. Tolik povzdechů a výkřiků uvolnění tento hostinec během jednoho večera ještě nezažil.

Mladík seskočil ze stolu a běžel do kuchyně pro granátové jablko, jak mu Margita nakázala a poté ji vodou s jeho semínky něžně vymýval klín a mokrou lasturu, zatímco znavený Edgar se sesunul do svého křesla a v polosedě zmožen vyčerpáním i alkoholem během několika minut tvrdě usnul. Margita se nechala omýt a zavinout do kožešin a v náruči mladého dobyvatele se schoulila nedaleko ohniště u nohou křesla Edgarova, chráněna z druhé strany spočinuvším tělem jejího nedávného nápadníka.

Ranní světlo začalo olizovat okenní tabulky a hostincem se plížily stíny. Margita pomalu litovala, že nepila víc a že si všechno tak dobře pamatuje. Mladík už vyklidil pole, ale nyní je čas obstarat hostinec, zbylé hosty, Edgara a jeho panství, zkontrolovat mladou kuchařku, jestli nedošla úhoně a také trochu poklidit v horních komnatách. Prostě den po oslavě slunovratu jako každý jiný.