Školní rok, někdy kolem pololetí (3.)

Toužebně očekávanou a dlouho vyhlíženou situaci, kdy v mém bytě zůstane přes noc žena, jsem si hodlal náležitě užít. Amálka po našem nočním milostném dvojboji z peřin nespěchala a své oblé křivky, při absenci jakéhokoliv spacího úboru půvabně nahé, z nich nechala lákavě vykukovat podstatnou část rána. Aniž bych ji chtěl nějak kompromitovat, když sluníčko v jednom z těch koncem podzimu vzácných okamžiků nakouklo do ložnice a pozlatilo křivku jejího nahého boku, přecházejícího do znepokojivě vzrušující linie kulatého zadečku, neodolal jsem, sáhl po mobilu a poloakt "odkopaná peřina + pěkná, nahá zadnice" si nenápadně vyfotil. Pak jsem se znovu propadl do příjemné dřímoty, takže jsem stěží zaznamenal, že má prsatá bohyně po chvíli z postele vyklouzla a zmizela v koupelně. Obavy z diskrétního provinilého odchodu se naštěstí nenaplnily a po jejím návratu do ložnice jsem jí zhýrale dlouhé sprchování ve vteřině odpustil: nakráčela totiž oblečená toliko do svého červeného roláku, který nádherně obepínal a zdůrazňoval její veliká prsa, svobodně se pod ním zcela očividně bez podprsenky natřásající s každým Amálčiným krokem, a ... a dál už do ničeho -  od pasu dolů byla dál nahá, mezi silnými stehny se jí krásně klenula oholená pipina nahoře s chomáčkem chloupků, po osprchování ještě zplihlých, a když kolem mě prošla, nabídla mi neméně úchvatný pohled na svou kulatou zadnici, za chůze se nádherně pohupující. Už jsem zažil po noci, kterou u mě nějaká slečna neplánovaně strávila, lecjaký improvizovaný ranní úbor, nejčastěji v mé půjčené košili, co tak tak zakryje nejnutnější, ale takové nenucené "dole bez" ještě nikdy. Amálka pohledem zkontrolovala, že nespím, postavila se k oknu a v postoji rozkročeném tak akorát na to, aby jí pod půlkami nahé zadnice maličko vykupovaly obliny nahé pičky, vyhlédla z okna. "Tak takhle vypadá v Praze Dědina?", prohodila se smíchem a já se tetelil radostí z toho, že zatímco chodci venku, pokud náhodou zvednou oči k mým oknům, uvidí maximálně hezky stavěnou holku v roláku, já se kochám pohledem na její privátní partie, maličko už porozevřené a lákající k polaskání. "No jo, nic spektakulárního.", uznal jsem, když jsem se postavil vedle Amálky. "Ale podívej, támhle je vidět letohrádek Hvězda. Aspoň něco, ne?", dodal jsem snaživě, zatímco jsem jí rukou pohladil křivku nahé prdelky a plynulým pohybem sjel níž, na bochánky oholené pičky. Přešel jsem její baculaté pysky zlehka, ale i tak se rozevřely a pustily mě do čárky mezi nimi. To, že hned cítím na prstech vlhkou stopu, jsem bral za dobré znamení. "A kde? Já ji nevidím.", postěžovala si Amálka, aniž by nějak komentovala, že ji hladím přes kundičku. Naopak, vzápětí mi začala jemně, ale znatelně, vycházet pohyby boků vstříc, takže mé prsty brzy vnikly na kraj dírky a postupovaly horkou štěrbinou, jejíž rozevřenost prsatou učitelku usvědčovala z toho, že se možná předtím nesprchovala tak docela nevinně... Za chvíli jsem už Amálce mušličku prstil, až to tiše mlaskalo. Nechal jsem na ní, aby si s výhledem poradila sama, klekl jsem si, a aniž bych prsty opustil jednou dobyté území pružné frndy, začal jsem dlaní druhé hladit dokola půlky té fenomenální zadnice. Amálka, nijak neomezovaná kalhotkami, se mi rozkročila tak doširoka, jak to jen bylo třeba, takže jsem jí mohl líbat vnitřní stranu stehen a brzy i lízat pipinu, kterou narážela čím dál ochotněji proti mým prstům; postupně uvnitř zmizely kromě palce všechny. Pak mě napadlo jemně olíznut i její zadní dírku, dosud cudně staženou. "Ajaj...jaj...jo, jooo....", reagovala dosud jen tiše oddychující Amálka, takže jsem se pustil do důraznějšího dráždění její rozetky, která se brzy uvolnila a pustila mě dál. "Juuj, jo. Jooo!". zasténala, když jsem palcem, jediným volným prstem své ruky, kmitající mezi jejími stehny, zatlačil a pronikl dovnitř. Ještě víc se rozkročila a pohodila zadnicí, takže jsem vnikl i palcem tak hluboko, jak jen šlo, a cítil proti němu pohyby svých prstů v Amálčině píče. To už se důrazným vlněním boků začala kundou i zadnicí narážet na mé prsty, sama si vsunula zepředu ruku pod bříško, začala si prudce třít poštěvák a během nečekaně krátké chvilky se s hlasitým sténáním udělala, čelo opřené o sklo okna, kozy pohupující se v mírném předklonu, až se jí rolák napínal. Hlasitě supěla a oddychovala, pohupovala boky proti mým prstům, dokud jí neodezněly i poslední vlny rozkoše, a když jsem pak pomalu a opatrně vytáhl prsty z obou jejích dírek, spokojeně zasténala.

Už uplynulé noci jsem se ale přesvědčil, že Amálka stejně ochotně dává, jako bere, takže jen co trochu popadla dech, oplatila mi mé laskání bez předsudků s příkladnou snaživostí. Snad že mě nechtěla nechat čekat, anebo protože už jí došly zásoby, neobtěžovala se tentokrát s kondomem a rovnou si mě na posteli na koníčka osedlala, až jsem slastí zatínal prsty do prostěradla, zatímco mi přirážela na péro svou píčou, jejíž svíravé horko jsem tentokrát bezprostředně cítil na svém ocase. Nádherně se jí přitom natřásaly ty její ceciny, a vlastně ani nevadilo, že jsou pořád schované pod látkou roláku; spíš to díky tomu Amálce při prudkém přirážení na můj klacek ještě víc slušelo. Zrovna, když jsem v duchu zápolil s obavou, jak dlouho ještě tohle tempo vydržím, sesmekla se mi z čuráku a zašeptala mi horce do ucha: "Strč mi ho do zadku! Mám to tam ráda a ... můžeš pak stříkat!" Překvapivě minimální odpor, který jsem musel překonat, než můj žalud vnikl do její zadní dírky, dával tušit, že kozatá učitelka není v tomhle směru žádná novicka; patrně měla daleko víc zkušeností než já. Zatínal jsem prsty do její zadnice, užíval si ten těsný zásun a v duchu litoval, že nemůže rukama svírat jak její šukanou prdel, tak i kozy, které se jí házely sem a tam pod rolákem a vystavovaly ho svou vahou těžké zkoušce, jak Amálce vkleče visely. Můj orgasmus byl takový, že když jsem svou prdelatou a kozatou milenku pustil, měla na obou půlkách zadnice rudé otisky mých dlaní.. "Víš, že na facebooku existuje skupina, kam holky s velkýma prsama dávají videa, jak se jim ty jejich natřásají, když si pod oblečení nevezmou podprsenku?", mrkla na mě šibalsky, když popadla dech. "Kdybys mě před chvílí točil, vyhraju video měsíce.", prohodila neskromně, i když zřejmě zaslouženě, a pohladila si svůj mocný hrudník, pod rolákem se dmoucí a pohupující při jejím sebemenším pohybu. Při té představě mi bez ohledu na podaný výkon zacukalo v rozkroku a cítil jsem se o něco méně provinile, že jsem si předtím vyfotil Amálčinu nahou prdelku, když ještě spala. Ležel jsem úplně vyčerpaný a pohledem vyprovázel její pohupující se prdel, když se toho rána už podruhé vydala do koupelny osprchovat. Páteční úlet se nám tak krásně protáhl do líného sobotního dopoledne, a když se Amálka přece jen zvedla k odchodu, nejradši bych ji nepustil, jakkoliv jsem s ní uspokojení zažil vrchovatě. "Vážně musím. Kamarádka má odpoledne vernisáž, slíbila jsem jí pomoct. To by se ti mimochodem líbilo: akty, jak sama sebe fotila v průběhu těhotenství. Akorát teda ona má podstatně skromnější tvary než já, začínala na jedničkách. Třeba mě do porodu dožene.", pokrčila rameny, až se jí ty její zase nápadně zhouply, jakkoliv si je už předtím, ne úplně bez námahy, nacpala do košíčků podprsenky. Dala si až teatrálně záležet na tom, abych ji při tom viděl... Jak to v podobných případech bývá pravidlem, když jsem svou páteční milenku v sobotu v poledne vyprovázel před dům, neušli jsme pozornosti sousedů. Sousedy v tomto případě zastupovala učitelka Saša, které se vracela z nákupu a při pohledu na nás roztáhla ústa do úsměvu tak širokého, že by místo něj na nás mohla rovnou začít hvízdat. A jako naschvál Amálčin Uber přijel přesně na čas, takže jsem culící se učitelku ještě zastihl dole u výtahu. "Sašo, proč se tváříte, jako byste mě u něčeho přistihla?", zaútočil jsem naoko dopáleně. "A přistihla jsem?", nezalekla se brýlatá učitelka a zatvářila se přísně. "To musíte nejlíp vědět sám.", rozesmála se pak s bezprostředností, která mě přiměla spolknout chatrné výmluvy o kolegyni nebo sestřenici. "A dobře pro Vás! Takovej hezkej chlap by neměl být sám. Plus oceňuju, že se neodříkáte žen s výraznějšími tvary. Já se tedy nepovažuju zrovna za Twiggy, ale s tou Vaší přítelkyní bych si to nechtěla rozdat na prsa." "To není má přít... a jak byste si to s ní chtěla rozdat?", převzal jsem iniciativu. "Víte, že existuje facebooková skupina, kam ženy s velkými, hmm... vnady dávají videa, jak se jim natřásají, když si pod oblečení nevezmou podprsenku?" "Vy jste na učitele slušnej prasák.", usmála se, ale neznělo to vůbec pohoršeně. "Tu skupinu si najdu, přítel bude určitě nadšený." ""Přítel pilot?", rýpl jsem si. "Jo, přítel pilot. Vidíte, kdo by to řekl: brýlatá úča s kily navíc, sama s děckem, a šuká ji skutečnej pilot... Tak hezký víkend!", rozloučila se ve svém patře a nechala mě dumat nad tím, jak na učitelku úplně nenuceně prohodila to 'šukat'.

Jak se dalo čekat, kolegyně Helena, se kterou jsem sdílel kabinet a díky jejíž narozeninové oslavě jsem se s Amálkou vlastně seznámil, nebyla mým pátečním odchodem s ní nijak nadšená. Štvalo mě to hned ze dvou důvodů. Jednak jsem nechápal, proč vdaná a mé osobě očividně nijak nakloněná učitelka vlastně dává najevo nevoli, snad až jakousi nepochopitelnou žárlivost. Čekala snad, že budu hltat oslnivé vtipy jejího manžela a marně po ní toužit? Druhý důvod, proč mě její reakce dopálila, byl ryze praktický. Snad že Uber přijel tak na čas, snad že jsem cítil v zádech pohled Saši, prostě až pozdě mi došlo, že na Amálku vlastně nemám žádný kontakt. Což byla vzhledem k tomu, jakým způsobem a kolikrát jsme si to stihli z pátka na sobotu rozdat, malá tragédie. Helena mi samozřejmě s ošemetnou situací nijak nepomohla. Na nenápadné narážky dělala hloupou, a když jsem po pár dnech spolkl hrdost a o kontakt na korpulentní učitelku z mateřské školy přímo poprosil, prohlásila rezolutně, že žádnou Amálku nezná a ta prsatice, se kterou mě viděla flirtovat, vůbec nepřišla na její oslavu. Přešel jsem to s hranou lhostejností, ale v duchu si rval vlasy a marných sněním o houpavých kozách, kulaté zadnici a svírající kundě rozverné Amálky strávil několik zoufalých večerů. Když nepomohla žádná z chatrných indicií, musel jsem nakonec rezignovat a smířit se s tím, že zážitek s kozatou macinou, co to má ráda a dá si říct, byl jednorázový páteční úlet. Našel jsem si aspoň tu zmiňovanou facebookovou skupinu a musel dát Amálce za pravdu - její výkon s kozami, šponujícími bez podprsenky červený rolák, by se tam dobře vyjímal. Bylo vidět, že i když jde svého druhu o rebelii proti rigidním pravidlům sociální sítě, která na jednu stranu ignoruje i nejhrubší projevy verbální nenávisti, ale na druhou stranu až umanutě cenzuruje fotografie, na nichž by byla k zahlédnutí ženská bradavka, část protagonistek těch videí si svou zahalenou prsatou exhibici nepokrytě užívá. Koukáním na nadskakující kozy jsem si zpříjemnil několik večerů, Amálku jsem ale v žádném příspěvku neidentifikoval a postupně musel snahu jít po chladnoucí stopě vzdát. Zjištění, že pořád existují veselé holky, svolné k pátečnímu nezávaznému hříchu, mě přesto potěšilo a dodalo mi chuť k dalším snahám v tom směru. Další narozeninovou oslavu, tentokrát tělocvikáře Oty, který bezelstně přiznal, že mě zve, protože "zve každýho, ať je prdel", jsem bral jako dobrou příležitost, ale když jsem dorazil, moc slibně to nevypadalo. V panelákovém bytě, který obýval se svou manželkou Natašou, korpulentní Ruskou s výrazně slovanskými proporcemi, se sešla bizarní společnost, tvořená našimi společnými kolegy jen částečně, a to ještě spíš těmi, ke kterým jsem za své krátké působení zatím spíš hledal cestu. Eufemisticky řečeno. Zbytek gratulantů se rekrutoval z různých oblastí Otova zřejmě bohatého společenského života. Náhodně jsem se dal do řeči s několika z nich a natrefil na pestrou paletu oborů, od volejbalu (vysoká, atraktivní, ale naneštěstí víc než zjevně zadaná Ivana) přes tanec (solárkově opálená, ultraštíhlá Natálie) a ruskou diasporu z manželčiny strany (hned několik děvčat, zřejmě i hezkých, ale bohužel po východním zvyku zmalovaných jako šlapky) až po ... "Cože, ryby? Vy se s Otou znáte z ryb?", opakoval jsem nevěřícně, co mi právě řekla Darja. Statná černovláska s růžovými tvářemi se jakoby ještě víc zarděla a přisvědčila. "Divný, co? Já jsme na to zvyklá, v rybářským kroužku jsem byla vždycky jediná holka.", souhlasila smířeně. Z jejího vyprávění následně vyplynulo, že se s Otou neznají jen z ryb, ale od dětství, oba v domě vyrůstali a chodili spolu už do školky. "Furt kamarádi. I přes pubertu. Ota podle myslím ani nevnímá, že jsem ženská. Což na jednu stranu chápu. Baculka s malýma prsama, to je ta nejblbější kombinace.", zasmála smutně a napila se vína. Toho večera určitě ne poprvé, o čemž svědčily její ruměné tváře i narážka na postavu, jakkoliv v tom jsem jí musel dát v jistém smyslu za pravdu. Zatímco širokými boky, silnějšími stehny a pěkně stavěnou zadnicí připomínala Amálku, v oblasti hrudníku její hezké červené šaty, jakkoliv nijak upjatě střižené, odhalovaly ... no, moc toho vlastně neodhalovaly. Nebral jsem to jako hendikep, Darja mi byla i přes skromný objem hrudníku moc sympatická, ale chápal jsem, že z toho při své jinak docela robustní konstituci zrovna nadšená není. Abych jí udělal radost, začal jsem vyzvídat její rybářské úspěchy, na což reagovala nadšeným líčením takových úlovků, že jsem ji maličko podezíral z rybářské "latiny". "Darjo, já taky někdy tvrdím, že je něco táááákhle velký, ale tohle se mi nějak nezdá.", dobíral jsem si ji a měl škodolibou radost, když si bojovně dala ruce v bok. "Hele hele, nevím, co tááákhle velkýho komu popisuješ ty, ale já mám tu štiku vypreparovanou v kuchyni na zdi, takže jestli mi nevěříš, můžeš se přesvědčit, bydlím o patro níž.", mrkla významně.

O patro níž jsem ovšem musel potupně kapitulovat a uznat, že štika, co Darje visí nad kuchyňským stolem, má aspoň od oka opravdu jí udávané rozměry. Ryb úctyhodné velikosti měla po stěnách víc, moje jen zpola vážně míněné poznámky navíc vyvolaly dojem, že mě rybaření opravdu zajímá, a tak zatímco jsem se rozhlížel po bytě a marně hledal náznaky, že by ho statná rybářka obývala s někým dalším, začala mi na počítači předvádět fotky svých úlovků. "Tady je můj největší losos ... tohle je první úhoř ... tady nic, to jsou jenom kapři z Lipna ... tady ... ježiši ne, tady jsem v plavkách, tohle jsme byli na bolenech ... hele, ty mi hladíš prsa?", vybočila z proudu rybářských historek, když jsem po chvíli, zatímco se defilé ryb nechýlilo ke konci, zkusil štěstí a sjel jí rukama na mírně vyklenutý hrudník. I když její malá ňadra svíraly košíčky podprsenky, jejímž úkolem bylo skromný objem poprsí zdůraznit, jak jsem palci přejížděl sem a tam, cítil jsem hroty bradavek, které na mé laskání reagovaly rychlým tuhnutím. Darja se ošila pokaždé, když jsem přes ty dva hrbolky, brzy citelně vztyčené, prsty přejel, zaklonila se a s přivřenýma očima zrychleně dýchala, aniž by mé dotyky dál nějak komentovala nebo se jim bránila. Už předtím jsem si všiml, že její červené šaty mají na boku knoflíčky, a když jsem jich několik rozepnul, rozevřely se Darje až k pasu a odhalily její záda, kde jsem rychle rozpojil háčky zapínání podprsenky. "Moc toho nečekej...", vydechla Darja své nepřesvědčivé varování, aby se vzápětí zachvěla, jako by jí projel elektrický proud, když jsem dlaněmi obou rukou vnikl pod uvolněné košíčky a zespodu stiskl malá ňadra pod nimi. Když jsem je důrazně promnul, cítil jsem tvrdě trčící, vzrušením naběhlé bradavky mezi prsty jako dva tuhé dudlíky. Při jejich sebemenším pohlazení sebou trhla, což potvrzovalo mé podezření, že sice velikost jejích prsou není omračující, ale má je velmi citlivá. Když jsem její napružené cecíky mezi prsty uvěznil a začal je potahovat do stran a dopředu, až se jí kozičky napínaly, zrychlený dech přešel v tiché vzdechy. Nechala si přes tvrdé čudlíky jemně přejíždět, brnkat o ně prsty i důrazně je tisknout a potahovat, a jako by ani nevnímala, že jí rozepnuté šaty sjely z ramen a vytvořily červený ostrov kolem jejích širokých boků a kulatého bříška. Několikrát jsem zkusmo sevřel bradavky silněji, zvedl za ně celá prsa výš a nechal je laskat Darje vrcholky koziček jejich vlastní vahou, dokud mi z prstů zase nevyklouzly a neklesly níž. Kousala se do rtů a tiše vzdychala, když jsem jí pak jednou rukou sjel zezadu přes pupík ke gumě kalhotek, chvíli jako by bojovala sama se sebou, ale zvedla se ze židle do mírného předklonu, takže jí šaty sjely se zašustěním po stehnech až na kotníky. Barevné kalhotky s mašličkou v pase prozrazovaly, že když si je Darja pod šaty oblékala, asi neměla v plánu žádné divoké erotické dobrodružství, ale právě tou nearanžovaností mi připadaly velice sexy. Využil jsem toho, že Darja zůstala i po vysvlečení se ze šatů stát, rukama opřená o stůl, odsunul jsem židli a přiklekl k jejímu kulatému, kalhotkami hezky obtaženému zadku. Přejížděl jsem nehty po jeho kulatých půlkách a oba jsme asi tušili, proč se mé dotyky zvolna, ale neúprosně blíží k oblině klínu, rozdělené i přes kalhotky viditelnou rýhou na dva bochánky. Když jsem Darju poprvé přes kundičku pohladil, vzdychla. Pak vzdychla pokaždé, když mé prsty přes látku kalhotek ten pohyb zopakovaly, než jsem je pomalu přetáhl přes půlky její zadnice a nechal sjet po stehnech až někam dolů. Nahá a s obnaženou prcinou, ještě víc se ohnula o stůl, jehož okraje sevřela rukama a se vzrušující pasivitou se mi nabídla.

Podle hustých tmavých vlasů i obočí jsem dopředu odhadoval, že pokud si Darja neholí klín, bude dole hodně chlupatá. Nespletl jsem se, drn tmavých kudrn jí zakrýval celou baculatou pičku, což byl v době, kdy se většina žen dole upravuje aspoň částečně,vlastně dost nevšední a velmi vzrušující pohled. Dal jsem si záležet, abych se ovládl a nezakousl se do její zarostlé pipiny moc lačně, namísto toho jsem jazykem chvíli přejížděl po linii jejího zadečku a vnitřní straně stehen, ale když se ještě o něco víc rozkročila, už jsem ji netrápil a vnikl do horké čárky. Několikrát jsem ji projel, ucítil na jazyku chuť Darjiny vlhkosti a zkusmo podráždil i hřebínek poštěváčku, který vykukoval mezi rozevřenými závojíčky. "Juj... juuuj...", vydechla Darja a stejně zareagovala i na další přejetí svého vzrušeného klitorisu, takže jsem poznal, že cesta k její rozkoši vede zřejmě právě tudy. Jak jsem na její citlivé místo útočil jazykem zas a znova, brzy už se její roztomilé "juj" slilo do táhlého, skoro nepřetržitého "juuuj...jo...joooo...jo!". Sevřel jsem půlky její široké zadnice a vsál naběhlý poštěvák mezi rty, cucal ho a tiskl, prsty obou rukou hnětl půlky ochotně nastavované prdelky a nakonec jimi sjel pod ně a vnikl několika prsty do horké štěrbiny, která se jim ochotně rozevřela, takže jsem dráždění klitorisu doplnil postupně stále hlubším prstěním Darjiny kundy, kterou mi vycházela naproti. Ze všeho nejradši bych prsty nahradil svým čurákem, který mi napínal kalhoty, ale podle stále hlasitějšího sténání jsem odhadoval, že Darja je na nejlepší cestě dosáhnout orgasmu, který jsem jí nechtěl zbytečně oddalovat. Nespletl jsem se: po chvíli se její slastné vzdechy změnily v hlasité hekání, začala mi namísto nesmělých pohybů proti prstům pohazováním boků prudce přirážet, a když po chvíli začala drmolit "ježiši...ty vole...pane bože...jo...joo...joooooo...!!!", cítil jsem, jak její pulzující frndu pohlcují vlny nastupujícího orgasmu. Snažil jsem se ustát prudkost jejích protipohybů, i když mé ruce měly co dělat, a nepřestával jsem jí vrcholící píču důrazně dráždit a projíždět, takže ještě chvíli rozkoší skoro křičela, než prudký orgasmus postupně odezněl, Darja se malátně opřela čelem o desku stolu a s malými kozičkami pohupujícími se, jak zprudka oddychovala, po prožité slasti ztichla. Mě ale právě tahle její pasivní pozice znovu silně vzrušila, a tak zatímco zůstávala v předklonu bez pohybu a s úplně zmáčenou frndou nastavenou mezi rozkročenými stehny, osvobodil jsem svůj klacek, pro jistotu rychle vyklouzl z kalhot a zezadu přistoupil k její zadnici. Najít cestu ztopořeným čurákem do její mokré mušle nebylo těžké a do svíravého horka jsem vnikl na jediný příraz. Darja malátně vzdychla a tichými vzdechy pak doprovázela každý můj pohyb, jak jsem jí zvolna, ale postupně pořád rychleji píchal prcinu. Po chvíli se znovu zvedla tak, že stála zády ke mně rozkročená a opřená o stůl, a nechala si zezadu oběma rukama hladit svá malá prsa, nadskakující, jak jsem postupně zrychloval přirážení a mrdal jí kundu stále nesmlouvavěji. "Pro...sím...ne e...do mě... nic ne...beru...!", vyrážela ze sebe udýchaně a s námahou, když správně vycítila, že stupňující se tvrdost, s jakou ji píchám, signalizuje můj blížící se orgasmus. I když jsem netoužil po ničem víc, než mrdat Darju až do konce a pak jí s úlevou nastříkat pokud možno plnou prcinu, ocenil jsem, že neztratila hlavu, a chvíli před rozhodným okamžikem horké sevření její kočeny opustil. V podobné situaci mě vždycky potěší, když pozorná partnerka dovede dílo do konce a nevystaví mě trochu trapné nutnosti si ho po jejím ojetí jako klučina sám vyhonit. Darja skutečně rychle klesla k mým slabinám, ale protože zřejmě nebyla právě fanynkou orálního uspokojování muže, zvlášť s vidinou téměř okamžité exploze, a zároveň nedisponovala objemnými dudami, mezi kterými by mě mohla nechat několika pohyby dosáhnout svého, s roztomilou bezprostředností popadla ze země své předtím svlečené kalhotky, ptáka mi jimi omotala a několika vydatnými pohyby ruky vzápětí dovedla ke kýženému a patřičně prudkému výstřiku. Osvědčila tak bezděky i smysl pro praktičnost, protože jejich látka většinu mých dávek vsákla, i když pár cákanců přece jen Darje přistálo na pohupujících se nahých kozičkách. "Já se ještě na chvíli vrátím na tu Otovu oslavu. Ale nejdřív musím najít nějaký jiný kalhotky.", špitla jako přistižená školačka, když mě po chvíli vyprovázela ze svého bytu. S vědomím, že je pod těmi narychlo navlečenými a trochu pomačkanými červenými šaty momentálně nahá, jsem si na rozloučenou neodpustil jedno nestydaté pohlazení po stehně až do podbřišku. Podle toho, jak se Darja kousla do rtu, než mou ruku s pohoršeným výrazem zpod šatů vyhnala, jsem usoudil, že je to možná baculka s malýma prsama, ale velkou chutí.

Povzbuzen milostnými dobrodružstvími s Darjou a Amálkou, nechal jsem věci plynout a těšil se, co dalšího mi život v hlavním městě přinese. Celý podzim jsem si zachoval sebeúctu a nevyrážel do studentských hospod a barů kolem filozofické fakulty pátrat po Madle, loňské maturantce a noční múze mé poslední učitelské noci v městečku; dobře jsem si pamatoval trapnost kantora, co pro jednou svolnou studentku následně nahání jako neodbytný puberťák. I když jsem si, možná trochu namyšleně, v duchu říkal, že roztomile stydlivá Madla by za mnou zosnované setkání třeba byla ráda... Když nám jednou odpadlo kvůli havárii vody odpolední vyučování, zajel jsem si nicméně s chutí jednou z těch bezmála vyhlídkových tramvajových linek do centra pro několik knížek, které bych asi bez potíží sehnal i v okolí našeho gymnázia, do knihkupectví kousek od "fildy". Madlu jsem, nikoliv překvapivě, v brzkém odpoledni nepotkal, zato mě po chvíli upoutala blondýnka, která se pohybovala mezi regály s knihami v poloprázdné prodejně vždycky řadu nebo dvě ode mě. Několikrát se zastavila a udělala pohyb, kterým jako by... Sklonil jsem se a chvíli vyčkal v podřepu v oddělení poezie, abych si vzápětí své podezření potvrdil: když se ujistila, že se nikdo nedívá, rozevřela si cípy svetříku a chvíli pro kohosi jakoby pózovala. Jestli tak, jak jsem si domýšlel, to se z mé pozice nedalo úplně potvrdit, přestože na pár vteřin odhalená nahá ramena mou spekulaci podporovala. Komu se blondýnka vystavuje, jsem ze své pozice neviděl, ale když došla skoro až k místu, kde jsem se choulil, znovu cípy svetru rozevřela a já mezi horní hranou knih a policí na pár vteřin zahlédl oblé křivky nahých prsou, vytažených z elastického trička pod svetříkem a visících z hrudníku. Mé podezření se tak změnilo v jistotu. Když krátce poté zamířila z knihkupectví ven, bezmyšlenkovitě jsem popadl antologii čínských básníků, rychle zaplatil a vyběhl na ulici. Žádný plán jsem neměl, jen jsem doufal, že neznámou exhibicionistku ještě někde přistihnu, a štěstí mi přálo; i když jsem se nejdřív lekl, že se mi na ulici ztratila, prozradily ji její zářivé blond vlasy na ramena, které mi zasvítilyv odpoledním sluníčku. Zahlédl jsem ji právě včas vcházet do kavárny a vydal se tam taky. Ten podnik jsem znal z doby svých studií: hodně světla z velkých oken, dvě patra, obsluha z řad studentských brigádníků, co nahoru chodili jen občas, takže pokud se člověk chtěl muchlovat s nějakou čerstvě sbalenou slečnou, stolky nad schodištěm byly ideální "zašívárna". Sám jsem se tam kdysi dostal až do košíčků podprsenky nečekaně zjihlé spolužačce Ivance, jejíž super citlivé růžové cecíčky pod mými prsty tenkrát moc slibně tvrdly... "Je nahoře volno?", mrkl jsem na slečnu za stříbrným kávovarem, jejíž neochotné přikývnutí v sobě obsahovalo i jasné varování, že obsluha tamních stolků ovšem nebude nejpružnější. Jak jsem stoupal po kovovém schodišti, musel jsem se mimoděk usmát: pohled dolů mi nabídl nečekaně hezký výhled shora na dvě bábovičky ve výstřihu neochotné servírky, jak se opřená o pult znovu zmocnila mobilu, pohled nahoru pak potvrdil, že jsem se nespletl: blondýnka seděla dokonce hned vedle zábradlí, nahé prsy vystavené pro toho, kdo se zřejmě díval. Byly to plné, naducané cecky s širokými růžovými dvorci, ze kterých vystupovaly výrazné bradavky, vzrušením z pózování pěkně napružené a vztyčené. Blondýnka je zahalila až ve chvíli, kdy jsem po schodišti vystoupal do patra, přestože mě musela slyšet přicházet. Když jsem si vybral místo u stolku kousek od jejího, věnovala mi krátký úsměv a začala si cosi prohlížet v mobilu.

Odpolední sluníčko kreslilo na mém stolku dlouhé stíny a já občas napjatě mrkl po té, která mě sem přivedla. Zároveň jsem cítil v zádech pohled toho, komu se ve skutečnosti předváděla a kterého jsem si po svém příchodu ani pořádně neprohlédl. Mohl jsem si aspoň prohlížet ji: úsměv, který jí z tváře nemizel, ji dělal mladší, jinak seděla přede mnou žena zhruba pětatřicetiletá, plných, výrazně ženských tvarů. Blonďatá Venuše, krev a mlíko, s důrazem na to mlíko. Teď už jsem najisto věděl, že kulatící se prsa, chatrně zakrytá cípy svetříku, který poodhaloval žlábek mezi nimi, se jí pod ním nadouvají nahá; po mém příchodu si je pod tričko určitě nacpat nestihla, ani se o to nepokoušela. Má zvědavá nedočkavost, zřejmě na mně legračně patrná, ji přiměla několikrát se na mě usmát, ale své barokní tvary mi zatím neukázala. Pak mi došlo, co ona jako zřejmě zkušená v takových situacích dobře věděla: jakkoliv je děvče za kávovarem všechno, jen ne hbitá obsluha, nakonec si naše objednávky vyslechnout přijde. Když znovu odkvačila, blondýnka si chvíli pohrávala s cípy svetříku, pak se zaklonila, až se jí na vyklenutých prsech napnul na jejich vrcholcích našponoval dvěma hroty bradavek, a zase se narovnala - bylo jasné, že servírka musí přijít po chvíli znovu. Jakmile nás obsloužila a vzdálila se, na zádech pomyslné, ale přesto zdaleka viditelné varování, že šance na další objednávku během další řekněme půlhodinky nenastane, blondýnka si smetla z rukávu neviditelné smítko a rozevřela cípy svetříku doširoka od sebe. Jako uhranutý jsem zíral na její přírodní, krásně plné kozy s výraznými bradavkami krásně vztyčenými. Přejela si okolo nich zlehka bříšky prstů, svůj úsměv dělila mezi mě a toho za mnou a dávala své dudy bez zábran na odiv. Všiml jsem si rozdílu ve velikosti obou prsů a ta asymetrie mě nečekaně vzrušila. Blondýnka několikrát lehce změnila polohu, takže se jí cecky střídavě v mírném záklonu dmuly, opřené o hrudník, a střídavě houpavě visely, když se trochu předklonila. Několikrát si prsty jemně stiskla napružené bradavky, ale jinak se nijak viditelně nelaskala, jen si užívala naši pozornost a pózovala. Když jsem vstal a pomalu přišel k jejímu stolku, beze spěchu si své objemné poklady znovu zakryla chatrnou zástěrkou svetříku; udělala to tak ledabyle, že jsem z nich podstatnou část pořád viděl. "Tak jste mě tu našel?", prohodila. "Všimla jsem si Vás v tom knihkupectví. A Vy zase mě, jak vidím." "Ano, to se nedalo přehlédnout.", zamumlal jsem. "Vidíte, a většina lidí si nevšimne. To nás na tomhle právě baví." "Takže Vy jste...?", hledal jsem trochu kostrbatě slova. "Čubička. A támhle je můj šmírák.", pomohla mi snaživě a prohodila to s takovou samozřejmostí, jako by říkala 'účetní a programátor'. "Čubička a šmírák?", opakoval jsem. "Přesně tak. Zkuste si nás najít, nějaké fotky jsme už dali na internet. Občas si takhle zazlobíme.", usmála se skoro plaše, cudně si popotáhla okraj svetru, a vzápětí v přesném protikladu k tomu gestu znovu oba jeho cípy rozevřela a vystavila mi zblízka své veliké kozy. "Nesahat. Ne tady. Ráda ukazuju, ale víc ne, prosím.", dodala skoro omluvně, pak vstala, a s prsy stále odhalenými a za chůze se nádherně převalujícími došla k oknu, kde je na chvíli přitiskla ke sklu. Nevěřícně jsem na tu nádhernou prsatici zíral a hltal očima její cecky, dokud si je s nemizejícím plachým úsměvem vsoukala pod tričko a zapnula přes ně, tentokrát zřejmě definitivně, růžový svetřík. Když odcházeli vyprovázel jsem pohledem její kulatý zadek, takže jejího šmíráka jsem si zase nestihl prohlédnout, tomu chlapovi jsem nicméně děsně záviděl.