Překvapení od Swarovského - 1. část

4. 3. 2023 · 1 863 zhlédnutí snowfall

Byl teplý jarní den a Eva seděla v kavárně v nákupním centru. Přišla tam dřív a čekala na své „skoro naslepo“ rande. S Tomášem se našli na netu. Nervozita se u ni střídala se vzrušením. Eva byla od přírody opatrná, proto seděla v nákupním centru mezi lidmi a na druhé straně města od jejího bytu. Dala si čaj a pozorovala samotné muže, kteří procházeli kolem. Tomáš pořád nikde. Srdce ji bušilo jako o závod. Pochybnosti se jí honily hlavou. Tohle prostě není pro ni. Vtom ho spatřila. Z dálky vypadal tak, jak ji popsal. Byl asi o 10 let starší než ona, na tváři strniště, perfektně padnoucí košile na předloktích ohrnutá, padnoucí kalhoty. Měl v nich hezký zadek. Jinak vypadal celkem průměrně. V baru by si ho asi ani nevšimla. Zaváhala. Zvědavost ji ale nakonec popostrčila. Stoupla si a šla za ním. Ruce měla studené a srdce cítila až v krku. Když byla skoro u něho, Tomáš se otočil. Hned ji poznal a usmál se na ni. Dohodli se, že první setkání udělají rychle a bezbolestně. Beze slova se navzájem změřili pohledem. Tomáš se znovu usmál a řekl: „Já to mám jasný, jsi nádherná!“. Teď čekal na její verdikt. Eva si nebyla jistá. Když se smál, měl vrásky kolem očí a pusy. Celkem hezký velký ruce a ten zadek. Jinak ale žádný zázrak. Po chvíli, když nesnesitelnost čekání dosáhla maxima, pronesla Eva: „A tak jsi sympaťák.“ usmála se na něho a vyrazili na kafe.

Z obou spadla nervozita velice rychle. I v reálném životě se spolu dokázali bavit naprosto o všem.
„Ty jo, toto letí. “ vyhrkl Tomáš asi po hodině. „Za chvíli musím k zákazníkovi. Chtěl jsem ti ještě dát dárek.“
„Tak brzo? A žádný dárek mi dávat nemusíš!“ zareagovala Eva.
„Udělá mi to radost.“ usmál se na ni Tomáš. Zaplatil a odvedl Evu na parkoviště k jeho vozu. Ta mu hned oznámila: „Nikam s tebou nejedu!“
„Já tě taky nikam, nepovezu. Chci ti ten dárek předat vzadu na sedačce.“ znovu se usmál. Eva chvíli nevěděla, jestli si nedělá srandu, pak na něj začala nedůvěřivě koukat.
„Nemusíš se ničeho bát. Je tu spousta lidí a kamer.“ řekl, když viděl její pohled.
„A dám ti klíče od auta,“ a podal ji klíče. Eva je zkusila a opravdu fungovaly. Právě se otevřelo víko kufru.
„Když se ti to nebude líbit, můžeš kdykoli odejít, nebo otevřít kufr.“ smál se šibalsky Tomáš.
Eva zase cítila, jak ji srdce nervózně tluče v hrudi. Hlas v hlavě ji říkal, že to není správné. Zvědavost ji ale nedala.
„A co tam chceš dělat? Na prvním rande s nikým nespím.“ odvětila nervózně Eva.
„Chci tě jen překvapit.“
„Tome“ řekla důrazně Eva a podívala se na něj jejíma modrýma očima. ‚Ach bože, ta je nádherná, ‘ pomyslel si Tomáš. Ty její krásně růžové rty, které se na něj teď trochu naštvaně špulily a ten její pihatý nos. Nejkrásnější ženská, kterou v životě osobně poznal.
„Tome“ zopakovala Eva důrazněji. Tomáš se probral.
„Dobře. Je to překvapení od Swarovského a řeknu ti jen ‚Ostře sledované vlaky‘.“ znovu se na ni šibalsky usmál. Eva si vzpomněla, že se spolu před pár dny bavili o nějaké scéně s razítky z Ostře sledovaných vlaků. Tomáš z ní byl unešen, jí ale přišla nudná. Teď, když tu spolu stáli, ta scéna najednou získala na přitažlivosti. Ucítila jemné pošimrání ve svém klíně, které se rychle rozběhlo po jejím těle. Její zvědavost narůstala.
„A neuvidí nás tam někdo?“ zeptala se a cítila, jak se ji při té otázce, chvěl hlas.
„Ne neuvidí. Přes přední sklo v tomhle úhlu nic nevidíš. Vzadu je to vše zatmavený. A přes přední boční okýnka vidíš vzadu jen tmu.“ i Tomáš cítil, jak jeho vzrušení po její otázce stoupá. Eva si dala na čas. Neměla z něj špatný pocit a ta scéna z Ostře sledovaných vlaků nebyla nijak šílená. Její zvědavost a teď i hmatatelné a příjemné napětí mezi ní a Tomášem ji nakonec přesvědčilo. Eva přikývla. Tomáš se usmál a vzal ji za ruku. Otevřel zadní dveře a vtáhl ji za sebou do auta. Uvnitř si Tomáš poposedl doprostřed sedačky a Evě naznačil, ať si lehne na břicho přes jeho nohy. Eva ho poslechla. Tomáš teď měl krásný výhled na její zadeček.
„Si nádherná“ pošeptal a pevně sevřel její levou půlku ve své dlani. Evou projela vlna vzrušení. Druhou rukou ji zajel pod sukni. Pomalu pokračoval výš po vnitřní straně jejího stehna. Ucítil krajky na samodržících punčochách. Pak nahmatal její holou pokožku. Eva se zakousla do svých růžových rtů, aby utlumila lehké vzdechnutí. Cítila, jak ji frndička začíná pulzovat v rytmu jejího srdce. I na jeho poklopec buší jeho mužství, ale to není dnes v hlavní roli. Eva se zachvěla. Chlapskou, hrubou ruku na svém těle necítila více jak rok. Tomáš svou ruku zastavil jen kousek od jejího klínu. Eva se zavlnila. Chce, aby jeho prsty dojely až k její frndičce. Tomáš uhnul a pokračoval na její zadeček. Druhou rukou chytne okraj její sukně a jedním pohybem odkryje její kulatý zadeček v černých lehce průhledných krajkových kalhotkách. ‚Ty vole, to je nádhera.‘ pomyslí si. Eva se na něj otočí. Sleduje Tomáše, jak obdivuje její prdelku. Trochu s ní zavlní. Tomáš se na Evu podívá a zmůže se jen na zašeptané: „Neskutečný.“
Eva si užívá Tomášovy pohledy. Vidí a cítí, jak hrozně ji chce, což ji přivodí další vlnu mrazení po její páteři až do jejího klína. Kvůli tomu musí svou frndičku několikrát zatnout. Jako ve filmu sjedou Evě obě ruce ke kalhotkám. Pomalu si je stáhne. Užívá si ten pocit, jak z Tomáše sálá chtíč. A nemýlí se. Tomáš položí svou ruku na její sametový zadeček, kde ho přivítají krupičky husí kůže. Eva znovu zažívá vlnu mrazení až ve svém klíně. Je sama ze sebe překvapená, jak si ten moment nestydatě užívá. Prohne se v zádech a umožní Tomášovi obdivovat nejtajnější zákoutí jejího těla. Její nádherná kulatá prdelka ,a ta frnda‘ pomyslí si Tomáš. A z hrdla se mu vydere hluboké a dunivé ‚hmrrr’, jako když lev varuje před útokem. Ještě nikdy necítil takovou potřebu nějakou pičku okamžitě vylízat. Ta krásná růžička posetá kapičkami její šťávičky.
„Ty jsi fakt neskutečná, “ zašeptá a prstem sjede do její štěrbinky. Pak si prst dá do pusy. Chutná nasládle. O auto se otřel procházející muž. To Tomáše vrátilo do reality. „Nemáme moc času.“ vyhrkne. Eva zaslechne, jak Tomáš začal něco otvírat, ale nevidí, co to je. Vtom ucítí ocelově chladný předmět na své prdelce. Tomáš s tím začal přejíždět z jedné půlky na druhou, a pak na její stehna, těsně k její frndičce a zase zpět na zadeček. Vlna vzrušení vyvolává objevující se a zase mizející husí kůži na její prdelce. Cítí, jak její krásně vyholená frndička prosí o trochu Tomášovy pozornosti, ale ten se ji stále vyhýbá. Najednou cítí kapičky oleje dopadající na její zadeček a na dírku, která se okamžitě vzrušením sevře. Tomáš roztáhne Evinu prdelku a prstem roztírá olej. Na její dírce si dá záležet a zajíždí i trochu dovnitř. Pak se chladně kovový předmět znovu dotkne její dírky a začne pomalu sestupovat hlouběji. Eva vzrušením vydechne. Ten kovově chladný předmět pomalu roztahuje její dírku. Eva si to užívá. Chce ještě. Její dech začíná být hlubší a rychlejší. _nádech_ _výdech_ Zase ta husina. Ať ji to někdo okamžitě _nádech_ _výdech_ Už _nádech_ je hrozně vlhká. Cítí kapičku své šťávičky, jak stéká kolem klitorisu. _výdech_ ozve se tlumené ahhh, když onen kovový předmět konečně najde místo svého určení. Eva se chvěje a teď by pro Tomáše udělala naprosto cokoliv, jen ať ji to okamžitě udělá. _nádech_ teď a tady _výdech_ honem _nádech_. Konečně ji Tomáš rukou zajede až na klitoris. Zatlačí na jeho špičku a zakrouží na něm prstem. Eva si skousne rty a unikne ji tlumené ahhhhh.

Najednou Tomášovy prsty z její frndičky mizí. Dokonce ji obléká kalhotky. Stále cítí ten kovový předmětem v prdelce. Nic víc se ale už neděje. Eva se na něj nechápavě otočí.
„Promiň, už nemám čas.“ řekne Tomáš. „Fakt už musím.“ a pomůže ji sednou.
„Odvezu, tě na emhádéčko.“ Eva se jako v mrákotách, nechá odvézt na MHD. V ruce drží krabičku s nápisem ‚Swarovski butt plug‘. Když vidí, Tomášovo auto mizející v zatáčce, chce se ji řvát. Je naštvaná! Co si to dovoluje? To ji udělal naschvál?

Ano, udělal. O hodinu později, přijde Tomášovi na telefon zvuková zpráva s textem -O to si přišel-. Když si ji Tomáš pustí, slyší vzdychající Evu, jak si to už popáté udělala doma ve vaně. Usměje se a odpoví: -Kdy se uvidíme příště?-.