LC 2

Pevné a dobře stavěné ženské tělo se plynule, s lehkostí, a přesto ve znatelném napětí, pohybovalo nahoru a dolů po silném údu, který se s každým vzedmutím více a více leskl vlhkostí, která mohla mít svůj původ jedině uvnitř prostoru, ve kterém jeho objem pravidelně celý mizel. Lord Charles fascinovaně sledoval představení, kterého se mu dostalo, když se rozhodl vyslyšet žádost své ženy předanou mu sloužícím, aby se dostavil do jejích komnat. Uplynuly týdny horečnaté aktivity, kdy se ji snažil přesvědčit o tom, že možnost získat vytouženou klisnu mu stojí za námahu, kterou vynakládal, aby splnil požadavky, které před něj Lady Clara při nezapomenutelné snídani předložila. Jelikož se však výsledky, které jeho bratranec sliboval, dosud nedostavovaly, nevěděl věru, co od tohoto večerního pozvání očekávat. Přesto ho již prvotní dojem zastihl značně nepřipraveného.

Možná že smutná skutečnost, že ani nemohl Martina sám zbavit mužství ani mu osobně zajistit jiný, ještě horší osud, nakonec bude mít i nějaká pozitiva. Lady Clara se postarala o to, že Martin byl odeslán na dlouhou dobu mimo dům a Lord Charles si byl jist, že byl nazpět povolán teprve dnes a dorazil do jejich velkolepého panského sídla sotva před hodinou. A jak tak Lord Charles koukal, už byl v plném zápřahu.

Téměř nahá služebná protáčející právě panenky nad doširoka otevřenými ústy a působivě se chvějící pevně přišpendlená na Martinově klíně, pracující pouze boky, mu byla absolutně neznámá. Alespoň předpokládal, že se jedná o služebnou, soudě dle krajkových rukaviček, bílého čepečku a tmavého kolárku osazeného emblémem jeho rodu. Její prsa nebyla velká, ale chybějící objem nahrazovala pevnost, špičatost a tuhost temně tmavých terčíků čnících z prakticky neexistujících dvorců. Nehádal by jí více než dvacet let.

Lord Charles se zastavil před ohromnou truhlicí přistavenou před nohy postele jeho ženy, na které spočívala na sebe napojená dvojice, právě v momentě, kdy chvění služebné přešlo v mohutný třas a její ústa vydávala jakýsi nerozpoznatelný hrdelní tón. Zatímco lord sledoval, jak se ve vzniklém příboji mohutnými vzdechy nepravidelně zvedá a zase klesá orosené bříško, vnímal zvedání se monstra ve vlastních kalhotách. I když si to odmítal připustit, mnohdy až šílené nápady jeho bratrance, jak ho změnit, na něm nemohly nezanechat svůj otisk. Usilovná práce jeho krejčího, povolujícího mu vpředu alespoň část jeho garderoby, budiž toho důkazem.

„Vidím, že Vaše Lordstvo přišlo právě včas“, donesl se k němu klidný hlas jeho ženy vstávající z křesla, ve kterém nebyla od vchodu vůbec vidět. Přestože s tím lord bojoval ze všech sil, nebyl schopen zabránit přílivu červeně, která se mu hrnula do tváře pod bedlivým pohledem jeho ženy, která snad byla schopna proniknout skrz vrstvu látky a nezakrytě hodnotit jeho narůstající erekci, ke které se nechtěl přihlásit. Ale ve volném prostoru uprostřed místnosti neměl kam bez ztráty důstojnosti uniknout a Lady si dávala na čas. Nepomáhalo ani to, že Martin zjevně nesouhlasil s přerušením plynulosti pohybů, ke kterému se služebná uchýlila, a využil proto svoje ruce k tomu, aby ji zase rychle vrátil ke klouzavé akci. K vizuálnímu vjemu se přidaly čvachtavé zvuky a lord si nerad musel poupravit pozici v kalhotách. Tlak již byl příliš nesnesitelný i na jeho stoický klid, se kterým běžně přijímal různé rány osudu.

„Martine, přesuň se s ní před krb“. Ať již měla Lady Clara jakékoliv úmysly, tón jejího hlasu nic neprozrazoval. Byla až nelidsky klidná. A od Lorda Charlese to znamenalo o to víc.

Lordovi překvapením spadla brada, když zíral na to, jak Martin zarazil co nejhlouběji, vsunul ruce pod stehna služebné, která ho bleskově obtočila jednou rukou kolem krku, a dokázal se i s ní nabodnutou na jeho přirození zvednout z truhly a odnášet si ji na místo vytyčené jeho Paní. Teprve když dorazil před obrovskou medvědí houni položenou na zemi, spustil její nohy dolů a zjevně ji nechal vyklouznout. Jejich kontakt byl ale přerušen jen minimálně, protože jakmile se Martin bez zaváhaní položil na záda, nečekaje žádného dalšího povelu, přidřepla si sloužící obkročmo nad jeho boky a jistou rukou si zavedla jeho pyj zpátky mezi své nohy do prostoru, který se bez Martina nejspíše cítil opuštěný a prázdný. Alespoň výraz, který její tvář vykouzlila, když dopadla plnou vahou na Martinovo břicho, svědčil o šťastném znovushledání.

Více už toho lord momentálně neviděl, neboť mu výhled zakryla záda jeho ženy, která proplula před ním. Teprve když ta dorazila ke krbu, pochopil Lord Charles, proč si k nim Martin lehl prakticky bokem. Aniž by rychlost jejího pohybu byla jakkoli narušena, přetáhla si Lady Clara v chůzi šaty přes hlavu a odhodila je bokem. Jen na malou chvíli mohl Lord Charles zachytit její holá záda, štíhlé, hbité nožky, a především sněhobílou plochu jejích kulatých půlek. Pak již zaklekla do dalšího bytelného křesla přistaveného před krbem, kolena posazená na jeho sedací části tak daleko od sebe, jak jim to jenom područky umožňovaly. Aniž by se na lorda jakkoli podívala, soustředila svou pozornost plně na dvojici pod sebou, a zatímco je zaujatě sledovala přes vysoké opěradlo, o které se opírala jednou rukou, druhá ruka jí zmizela v prostoru mezi nohama a začala tam vykonávat svoji samostatnou činnost.

Lord osaměl. Stále ještě zamrznutý na svém původním místě. Ale již ne na dlouho. Ignorace, které se mu takto dostalo, v něm probudila živočišnou touhu po odplatě. Jako by nestačilo, že jeho dosavadní snaha získat přístup do ložnice jeho ženy se absolutně míjela s účinkem. Navíc novinami sotva před dvěma dny proběhla zpráva, že Lord Ashwood uvažuje o prodeji své nesmírně cenné klisny, pokud by dostal nějakou výjimečnou nabídku. Prodej jistým partajím, mezi které Lord Charles bezpochyby patřil, ale samozřejmě nepřicházel v úvahu. Čas na naplnění plánu, který Lady Clara měla mít, se tedy rapidně krátil.

Lord Charles vyrazil vpřed jak velká bouře. Ta mu ostatně probíhala nejenom v kalhotách, ale nyní už i ve tváři. Ani si snad neuvědomoval, že si za chůze rozepíná poklopec. A vytahuje z něj předmět, o jehož mohutnosti měl asi dosud pomýlené představy. Nebylo přece možné, aby byl schopen už z tak dost působivého stavu v klidu vyrůst do takových monstrózních proporcí. Věděl, že s tím musí rychle něco dělat, protože takto to prostě nemůže zůstat. A do vzduchu se ještě podbízivěji zvedající boky jeho ženy a její prohýbající se záda mu jasně naznačovaly, co by to mělo být. Lord Charles se musel podstatně snížit, aby dostal špici jeho přeplněného údu pod břicho své ženy. Neváhal však ani na okamžik. Nemaje představu, jak by dál měl vést svůj pohyb, držel sám sebe intuitivně dole u kořene a mírným tlakem vzhůru se jal hledat vstup. Tak jak rychlý ovšem byl jeho přesun na palebné stanoviště, tak rychlý byl i další vývoj.

Jemné prsty Lady Clary heboučce pohladily sametovou plochu enormní hlavičky a střelhbitě ji nasměrovaly na správné místo. Možnost dál tlačit rázem zmizela a Lord Charles si uvědomil, že pronikl dovnitř. Skrz první svrchní vrstvy. Oproti svatební noci nyní jako po másle. A tak samovolný pohyb vzhůru doprovodil vzepnutím se na špičky, při kterém si Lady Claru pevně chytil kolem boků. A nezadržitelně pronikl dovnitř. Hluboko. Mnohem dále, než poprvé, a mnohem dále, než věřil, že je vůbec možné. Ale hlavní důvod, proč nebyl vůbec schopen kontrolovat své emoce, byl v rozdílu, kterým na něj působil prostor, ve kterém se ocitnul. Horkost, vlhkost a samovolné dychtivé sevření, kterým ho vtáhnul dovnitř a roztřásl se kolem něj byl naprostým opakem nepřístupnosti, odporu a suchosti, který zažil poprvé. Vybudil v něm nyní takové pnutí, že lord ve snaze na něj zareagovat ho nezkušeně zkusil rozehnat pár dalšími rychlými pohyby. A to byla chyba.

Místo rozehnání dosáhl akorát kulminace. A tak, když ruka jeho ženy surově přistála na jeho boku a pokoušela se s ní ho ještě více natlačit dovnitř zatímco se její vnitřní svaly kolem něj svíraly vlastním úsilím, lord vytřeštil oči, celý ztuhnul v křečovitém napětí a vypěnil. Dlouhodobě shromažďované zásoby byly uvolněny, aniž by jim kdokoliv dal jakákoliv stavidla. Nešlo zůstat hluboko uvnitř. Nebylo to kam dát. Musel se nechtěně povysunout, aby vytvořil další prostor, kam ukládal další a další salvy oslavné kanonády. Když konečně skončil, připadal si jak po náročném výkonu, přestože oproti Martinovi, který dle vzdálených zvuků stále ještě posílal boky vzhůru v nekonečném procesí, nevydal vlastně vůbec žádnou energii. Musel se unaveně opřít do zad své ženy a když samovolně vyklouznul ven, cítil, než že by mohl vidět, jak ho následovala ven masa hmoty, která pleskla do křesla pod nimi.

Když mírně poodstoupil, sváděly v něm souboj protichůdné pocity. Euforie, jistě, ale byla spíše přebita pocitem nenaplnění z přílišné rychlosti, se kterou skončil. Skoro dříve, než začal. A to bylo podivující, protože dříve by nechtěl nic jiného, než rychle a dost. Tento nový poznatek byl navíc umocněn tím, že cítil, že jeho tělo by ještě chtělo. Že nechtělo dosud říct poslední slovo. Rozhodně ne pro tuto chvíli. Erekce, kterou pozoroval, zatímco rozjímal, příliš neuvadala. A to ani přesto, že ho nečistota na jejím povrchu rozčilovala. Především potažení bílou hmotou na jejím vrcholu.

Místností se mihnul nějaký stín. Lord překvapivě zvednul oči, aby rozpoznal jeho původ. Výsledkem poznání bylo to, že oči zase musel sklopit. U jeho nohou se jako blesk zhmotnila služebná. Než mohl Lord Charles učinit jakékoliv gesto, zmizely odpudivé skvrny v jejích ústech.

Nebyl schopen pohybu. Nebyl schopen nic činit. Jen zlehka ji chytnul za temeno hlavy a sledoval, jak se její hlava pohybuje pomalu vpřed a zase vzad. Cítil její jazýček, jak ho čistí zespodu. Jak pevně, a přitom jemně ho obepínají její ústa. Jak lehounce saje. Jak si její prstíky hrají s jeho šourkem, zlehka ho svírají v dlani. Mnou ho mezi prsty. Jak jeho délka postupně více a více mizí v jejích horkých, vlhkých ústech. A jak mohutní. Aniž by úplně povolila, opět se zvedá majestátně do výše, takže služebná musí hlavou sledovat její pnutí. Nezareagoval ani tehdy, když přesunula pozornost na jeho opasek. Rozepnula ho. Povolila poslední knoflík. Spustila jeho kalhoty k zemi.

Teprve když její ústa musela přestat se svou činností, aby mu mohla sundat boty a pomoci mu vystoupit ze spuštěných nohavic, zvedl oči před sebe. Martin a jeho žena na to už čekali. Sotva Lord Charles zvládl navázat krátký oční kontakt se svou nevyzpytatelnou Lady, otočila ona hlavu před sebe a nyní již Lord Charles měl mnohem jasnější představu o tom, co začala činit její ústa na přistaveném údu jejího komořího. Oba muži se střetli pohledy. Jestliže ale prvně jeden z nich vysílal nebojácné pohrdání a druhý sliby muk pekelných, nyní si sdělovali to samé. A věděli, že jakmile k tomu bude Lord připraven, vstoupí znovu do své ženy a nepřestane, dokud její útroby nepoctí dalším přívalem své životanosné závlahy.

Už se k ní chtěl vydat, byl však zastaven. Nebránil se. Nechal nejprve služebnou, aby mu svlékla i vestu a košili a on se tak poprvé ocitnul úplně nahý nejen ve společnosti své ženy, ale dokonce i v přítomnosti dalších lidí. Vítal to. Chtěl jim ukázat, kdo je tady pánem. Ke své ženě přistoupil sebevědomě, připravený jako hřebec oplodnit klisnu. Byl potěšen tím, že si mezitím zvedla kolena až na opěrky a dostala svůj zadek výše a dále od křesla. Služebná jeho pohyb věrně kopírovala. Zatímco bral Lady Claru kolem boků, navedla hrot jeho vyleštěného kopí do středu terče a druhou doprovodila jeho tělo ve zhoupnutém pohybu vpřed. Skutečnost, že se zastavil nohama příliš daleko a nedostal se zdaleka tak hluboko, jak by mohl, Lord Charles okamžitě napravil a druhý mocný pohyb již usadil skoro celou jeho erekci v hlubinách komnat jeho ženy. Dál už to nešlo. Lord Charles zkusmo zkusil ještě pár dalších, oddělených šťouchů a v jeho duši zavládlo nadšení, když Lady Clara musela vyndat z úst penis jejich sloužícího, aby byla schopna vydýchat sílu jeho nasazení. Lord okamžitě zaútočil, tentokrát již bez přestávky. Spíše než rychlostí ale stále pomalu, zejména silou.

Lady Clara se ještě více prohnula v zádech. Hlava jí vystřelila do stropu. Lord ji bezmyšlenkovitě popadl zezadu za vlasy a přinutil ji takto zůstat. Lady neudržela služebného v ruce. Extatický lord zrychlil. A z povzbuzujícím ho zájmem zároveň sledoval, jak Martin rychle našel náhradu a začal bez skrupulí dobývat tentokrát ústa služebné, která se před něj rychle přesunula.

I když si mohl myslet, že výš se jeho nálada již dostat nemůže, nebylo to nic proti stavu, který nastal tehdy, když se kolem jeho dobyvatelského nástroje začalo prudce svírat pohlaví jeho ženy a ona začala praskání polínek v krbu přebíjet projevy své euforie.

Lord na to nedbal. Pokračoval dál. Držel ji pevně, aby se mu nemohla vysmeknout. Byly do sebe nezlomně zaklesnuti. Nijak ho nerozčiloval ani pot, který se vydatně srážel na jejích tělech. Prošli spolu jejím orgasmem jak jarní záplava vyprahlou krajinou. A lord pokračoval nezlomně dál. Po nějaké době začal cítit zvláštní stav, který si postupně podmaňoval jeho houpající se šourek. Pnutí rostlo.

Nedal se ani vyrušit zasípáním, které zničehonic vydal Martin, který přitom přestal upřeně sledovat místo, kde se střetávaly boky jeho pánů a se zavřenýma očima zvedl hlavu do stropu. Jakýmsi zvláštním pudem vedený lord slétnul očima rychle dolů a užasle tak mohl sledovat, jak se jejich služebné rytmicky stahuje a roztahuje hrdlo. Prudké míhání její ruky kdesi dole (a lord již tušil, co tak asi provádí) jednoznačně svědčilo o tom, že jí to není vůbec proti mysli.

Lady Clara se opět prudce zatřásla. Bez varování, bez dřívějších varujících signálů. Teď již lord pustil její hlavu, nechal ji s ní házet podle libosti a pevně si ji přitáhl za rameno. Stačilo mu už jen málo. Poučen z přechozího nezdaru již jen naposledy přirazil a mírně se povysunul. Již chápal, proč se hřebci na konci tak třepou stehenní svaly. Jeho druhá erupce se mocností vyrovnala té první a když konečně odezněla, zvažoval Lord Charles, že vynechá zítřejší, nedělní hon. Jejich společný orgasmus ho úplně zahltil.

Byl schvácen. Ten pocit se mu nelíbil. Vsedě na posteli, kam se odpotácel, se s ním rychle snažil něco dělat. Jinak ale přemýšlel o tom, zda si tímto otevřel nějaké dveře. Dveře někam, o čem by dříve nevěřil, že bude mít zájem navštěvovat. A být pravidelným hostem.

Vnímal jemný závan. Otevřel oči. Zlatý pohár byl naplněný vínem. Následování ruky, která ho držela, ho informovalo o tom, že Lady Clara stojí před ním. Ještě stále byla nahá. Tělo pokryté drobnými krůpějemi potu. Působivá prsa šťastně pohupující se v rytmu dosud stále zrychleného dechu. Její radostný, sic tajemný úsměv, si zjevně nic nedělal ani ze zničeného účesu. Než se však lord Charles mohl plně položit do zkoumání čar vláh putujících po vnitřní části stehen Lady Clary, ponechala ta v jeho ruce předaný pohár a sama se vydala k oknu. Zatímco si brala silný kožešinový plášť a přehazovala si ho přes ramena, donesl se k němu její hlas: „Pojďte, můj Pane. Musíme spolu probrat, jak zajistit, aby Vám Jewel of Mahakam neunikla.“ To byl lektvar, který by ho vzkřísil i mrtvého ....