Tři věže (LC 23)

Tři ebenové věže se majestátně tyčily nad drobnou dívkou dlící na patách pod nimi. Mohla by snadno působit jako pouhá oběť ve stínu těchto mohykánů, její natěšení zřetelně projevované frenetickou aktivitou, kterou projevovaly její ústa i dlaně, však hovořilo proti. Jasně jim dávala najevo, že cokoli s ní budou provádět, ona bude vycházet nadšeně vstříc, nebude nečinná, a dost možná je i něčím překvapí.
Lady Clara strávila značnou část nedávné doby usilovným hledáním. První z nich se týkalo odměny, daru. Druhé nezbytnosti, kterou cítila minimálně u sebe. A když tak hleděla na scénu před sebou, i její první dějství stačilo k tomu, aby věděla, že neustane, prostě nesmí, dokud nenajde alespoň jednoho dalšího, koho hledala.

Lord Charles si nebyl jist, zda se dnešního programu účastnit. Zejména jeho bratranec pěl na vybavenost a výdrž mužů černé pleti značné ódy. A Lord Charles, co si máme povídat, byl ... Lord. S jeho povinnostmi a postavením se prostě musela nést jistá míra ješitnosti a nepovažoval zrovna za moudré, kdyby měla být nějak ohrožena jeho sebedůvěra. Jeho žena ale vybranou trojici předem posoudila a viděla v akci a Lord Charles se proto nakonec svěřil v její úsudek, že on se s nimi může minimálně rovnat a nejhorší, co se může stát, bude skutečnost, že budou muset pouze pozorovat a budou se moci věnovat sobě nebo sobě navzájem teprve potom někde v soukromí. Lord Charles i jeho žena se naprosto shodli v tom, že spustit se před touto cizí, vypůjčenou trojicí, nepřichází s ohledem na jejich postavení vůbec v úvahu. Museli být královští, důstojní, odtažití, prostě jen další znuděný šlechtický pár, který už neví, kde by našel nějaké rozptýlení a kratochvíli. Myšlenku, že by celé dění sledovali pouze potajmu, velmi rychle zavrhli.

Seděli proto co nejvíce uvolněni v křeslech před lavicí potaženou bílým prostěradlem a sledovali Marianu, kterak přijímá dárek připravený její Paní za neutuchající věrné služby. Neměla na sobě zhola nic kromě černého pásku s emblémem jejich rodu upevněným kolem krku a zlatých svorek, které pokrývaly její bradavky. Byla naprosto k pomilování. Pomazaná jemným olejem, drobná, pružná, pevná, s výsostnými ženskými znaky, zřetelně vzrušená a bez zábran. Tři muži černé pleti tyčící se nad ní neměli na sobě zhola nic.

Byli rozdílní. Výškou, stářím, váhou, rysy. Jeden charakteristický znak ale měli totožný ... ukázkovou výbavu. Přesto ego Lorda Charlese ihned poškádlilo vědomí, že on se s nimi rozhodně může poměřovat. A co více, i když Mariana dělala co mohla a o úrovni jejího umění neměl Lord Charles sebemenší pochybnosti, žádnému z nich nevykazoval takovou železnou pevnost, jakou se on stále a pravidelně mohl pyšnit. Možná, že jim ale jen stále ještě dělalo problém, že museli vystupovat před komisí, která jim byla připravena neúprosně snižovat body ... Rychlý pohled na Ladu Claru přesvědčivě informoval Lorda Charlese o tom, že působí patřičně nad věcí, majestátně, zdánlivě pouze lehce shovívavě. On, jako její dobrý znalec, však v jejím výrazu i posedu našel zřetelné známky dobře skrývaného vzrušení. Bylo dobře, že oba měli na sobě pouze kimona. Jeho vlastní bobtnající erekce se v něm dala dobře skrýt.

Byť tedy ani jeden z dárků nebyl tak kolmo trčící a vydatně pružící při každém napnutí, rozhodně měla Mariana s čím pracovat. Toho nejstaršího z nich měla právě v ústech. Aniž by si ho přidržovala, což ostatně ani neměla čím, létala její ústa po jeho značné délce jako smyslů zbavená. Snad ještě rychleji putovaly její dlaně po ebenových tyčích po jejích bocích. Že se činila správně, bylo jasné z těžkých dechů celé trojice, usilovného zatínání prstů do dlaní a neklidného pošlapávání na ploše chodidel. Když se Mariana oddálila, aby nabrala dech, táhly se jí z úst mohutné provazce slin. Nenechala se tím ani trochu zdržovat, pootočila se a zaútočila pro změnu na nejmladšího z trojice. Čahouna hubeného jako lunt, který byl nejdelší i dole, zároveň ale také nejtenčí. Lord se po pravdě trochu podivil, jak nějaký muž může být takto dlouhý a přitom tenký, aniž by se mu v půlce zlomil nebo rozpadl.

Na rozdíl od svého předchůdce projevil tento muž agresivnější povahu. Chytil si Marianu oběma rukama za hlavu a z napjatých svalů na rukou bylo zřetelné, že jí tlačí své přirození co nejdále do krku. Dlouho mu to ale nevydrželo, i možná proto, že nejspíš nebyl připraven na to, co ho čeká. Bylo vidět, jak se mu rozšířili zornice, když v Marianě zmizela délka, která se zdála nemožná, a prudce vytrhl zpět ihned poté, co Lord zkušeně rozeznal, že Mariana ho i v této náročné situaci dokázala v ústech zespodu poškádlit jazýčkem. Při dalším zasunutí už byl chlapík výrazně opatrnější a nejspíš i díky jeho výrazně uvážlivějšímu přístupu zajel do Marianina hrdla ještě dále. Musel však opět prudce ven a Mariana mu na znamení své převahy vyslala vzhůru šelmovský pohled doprovozený olíznutím si rtů.

Dále se nedostali. Třetí chlapík využil toho, že Mariana si jeho kamaráda zrovna pouze měří provokativním pohledem, chytnul si ji za zápěstí a bez velkého úsilí se s ní posunul k lavici Posadil se rozkročmo na ni a navedl Marianu k tomu, aby se posadila na jeho klín čelem k němu.

Nebylo potřeba žádných dalších příprav. Spolupracující ruce zajistily správný směr. Mužova délka zmizela v Marianě v jediném hladkém dosednutí. S nárty přehozenými přes mužova stehna se Mariana začala ihned hýbat, a spíše než tělem, na něm rajtovala pomocí boků. Pohled zezadu přinášel vzrušující podívanou na to, jak se její pevné, mladé a šťavnaté pohlaví napíná kolem černé tyče, kterou přikrývá a zase odhaluje. Lord začal trochu litovat toho, že raději nezvolili tajné divadlo a rozšířené chřípí jeho ženy indikovalo, že možná myslí na totéž.

A mělo být brzy ještě hůře.

Nejzkušenější muž si stoupnul na lavici a opět nabídl Marianě svůj tmavý, tlustý nástroj na hraní. Ta po něm bez váhání sáhla, načež využila toho, že nyní má již k dispozici obě ruce, takže si ho úchopem kolem houpajícího se šourku přitáhla blíže k sobě a mírně natočila tak, aby to pro ni bylo nejpříjemnější. Muž záhy se ocitnuvší ve výkonné peci okamžitě zasupěl jak lokomotiva. Nesnažil se však uhnout a dokazoval, že v jeho případě lze potvrdit výdrž, na kterou byla Mariana od Lorda Charlese zvyklá. Mezitím „Proutek“ přistoupil k Marianě zezadu, plivnul si na prsty a začal nanášet získané mazivo na Marianinu zadní dírku, již tak zřetelně rozevřenou, dychtivou a čekající. Lord i Lady se tak unisono zaměřili na tento cílový prostor.

Zadrželi dech, když se jedno chodidlo vyhouplo na desku před sebou, svaly na nohách se napjaly, tělo se snížilo dolů, ruka vtlačila Marianina záda níže, do oblouku a druhá zavedla hrot kopí ke vstupu. I Mariana sama zastavila svůj pohyb a čekala na to, co bude dál.

Vniknul do ní poměrně hladce. Brzy však zastavil svůj pohyb a nechal ženu pod sebou, aby se mu přizpůsobila. Lord i Lady mohutně vydechli. A Lord, kterému zajímalo, co na to jeho žena, odhalil její kradmý pohyb, kterým rukou zajela do rozevřených cípů kimona. Dlouhé nabírané rukávy skrývaly před zraky všech, kam se to vydala, Lord však věděl, že si bude, pokud možno absolutně neodhalitelně, průběžně dělat dobře. A to mu zrovna nepřidalo. Kdyby to bylo aspoň trochu vhodné a nenarušilo to jeho šlechtickou důstojnost, rád by ihned použil svůj působivý kyj místo jednoho z té trojice, nebo dal své ženě k dispozici něco mnohem uspokojivějšího, než byly její prsty. Takto však byl nucen trpět dál. V údu mu tepalo stejně jako ve spáncích.

Scéna před ním navíc ožila. Muži potvrdili, že to nedělají prvně. Alternovali ve svých přírazech, takže si navzájem nekradli prostor, nebo aspoň ne příliš, takže tu jeden, tu druhý, nořili své lesknoucí se nástroje do komnat, které jim Mariana tak ochotně propůjčovala k využití. Měla neskonalý Lordův obdiv, jak rychle našla zase půdu pod nohama, a i když se ocitla v takovém klinči, snažila se důsledně dbát na to, aby její aktivita na nabídnutém údu ani trochu nepolevila. Pokud to byl její první takový zážitek, srovnala se s ním jako velmi protřelá a zkušená žena. Lord Charles samozřejmě nemohl vědět, byť by to při znalosti Mariany měl tušit, že její hračky ji na tuto zkušenost pravidelně připravovaly.

Místností se vznášely roztodivné vůně. Ne všechny byly úplně příjemné, uvědomil si s překvapením Lord. Omamující vůni silně vzrušených žen však mezi nimi rozeznal neomylně. Zapřemýšlel, zda by se také mohl odvážit proniknout svojí rukou mezi cípy kimona, než se však dobral závěru, muž za Marianou z ní vyklouzl. A ten pod ní ji ze sebe sesadil.

Lord sledoval, jak muži rotují. Vířivý pohyb se zastavil, když Mariana byla navedena na sedícího „Kmeta“. Zády k němu, takže sama šla s aktivitou vpřed a zavedla si jeho připravený úd, silně oblepený jejími slinami, rovnou do svého zadečku. Když v ní z větší míry zmizel, slastně vydechla. Příliš se ale tímto šťastným shledáním nerozptylovala, zapřela se do jeho hrudníku a chodidla si položila na kraj sedačky. Dlouho jí tam ale nezůstala. Přistoupil k ní „Proutek“, zvedl si obě její nohy nahoru, zahákl si je rukama k hlavě, přidřepl a zmocnil se nyní její svatyně. Zmizel v ní s mlasknutím, do působivé hloubky. Poslední muž opět nabídl chtivé Marianě svůj klimbající ocas a ta po něm lačně sáhla.

Teď nealternovali. „Kmet“ zůstával nehybný, zasunutý tak hluboko, jak jen to bylo možné. Veškerý útok vedl „Proutek“.

Pro Lorda a Lady však bylo mnohem podstatnější, že k nim buď všichni byli zády, nebo je přes těla před sebou nemohli vidět. A tak svorně hodili trochu té opatrnosti za hlavu, a i když se horní částí těla snažili působit jako sochy, jejich ruce schované v záhybech kimona obhospodařovaly velmi pěkné nalitý Lordův úd, resp. se probíraly vydatně zmáčeným podbřiškem Lady.

I přestože trojici před nimi setrvala v této poloze výrazně déle než v předchozím kole, nebylo Lordu Charlesovi a Lady Claře dopřáno, aby dosáhli zdárného konce. Ani by to ale ani nechtěli, takže se spokojili s tou mírou soukromí a času, kterých se jim dostalo, užili si to, jak jen to bylo možné, a víceméně vzorně se zas pohroužily do změny v ději před sebou.

„Kmet“ zvedl ruku. Jak si Lady a Lord podle nastalé změny domysleli, nejspíš tím dal najevo, že tlak, který na něj a na něm Mariana vytváří, začíná být příliš veliký. Aktivita totiž rychle ustala, ale jen na chvíli. Fyzicky na tom muži před nimi byli opravdu dobře. Aspoň někteří. Resp. „Proutek“. V jeho vyzáblém těle dřímal mocný duch. Bez sebemenší známky únavy, která by se na něm měla z dosud vynaložené námahy promítnout, vyzvedl Marianu nahoru, takže ta skončila na jeho břichu s rukama omotanýma kolem jeho krku a koleny přitisknutými k jeho boku. Největší cvalík z celé trojice rychle seskočil z pohovky, přitiskl se k Marianě zezadu a poslepu se nasunul do jejího na chvíli opuštěného zadečku. A oba muži se začali hýbat. Tak plynule, jak jim to jen tato pozice umožňovala.

Stáli k Lady a Lordovi bokem. A Mariana dokonce uvolnila bližší ruku a tělem se natočila k nim. Shlížela směrem ke svému Pánovi a Paní.

Její oči byly zastřené a omámené, ale jiskrné. Tělo se jí pokrývalo drobným potem, který ve srovnání s muži kolem ní byl prakticky neznatelný. A v jejím pohledu bylo něco, čemu Lord nerozuměl. Jakási prosba, jakési zvolání, jakési nutné nenaplnění.

Ještě chvíli v ní dováděli, když Mariana jednoznačně zaměřila zrak na svou Paní a kývla. Připravená Lady Clara vzápětí lehce tleskla do dlaní.

Mariana byla spuštěna chodidly na zem. Její komůrky byly opuštěny. A ona sama se pak vrátila do pozice vsedě na patách a sledovala muže, kteří ji obestoupili. Rozkročeni kolem ní se jim ruce začaly míhat po jejích ebenových pyjích. Netrvalo dlouho a přistoupil k ní blíže „Proutek“. Akorát tak, aby Marianě stačilo trochu se vysunout a otevřít doširoka ústa.

Lord Charles sebou lehce trhnul, když z jeho hadice vystříkl první proud mnohem řidší hmoty, než na kterou byl u sebe zvyknutý. Ještě více ho však zarazilo, že Mariana se nesnažila polykat. Jen nechávala otevřená ústa a když už měla v ústech až moc, zřetelně vyplivla ven a nechala si nadělení stékat po bradě dolů. Tak tak přitom stačila otočit hlavu na druhou stranu, aby zachytila salvu z druhého kanónu, která jí i tak spíše potřísnila obličej, než že by zahltila její ústa. Než k ní přistoupil „Kmet“, stihla se i do hřbetu ruky trochu otřít.

Poslední nálož byla nejvydatnější, nejhustější a nejdéle vyvěrající. Nejvěrněji tak Lordu Charlesovi připomínala jeho slavnou přítomnost. I v tomto případě však Mariana dbala na to, aby pokud možno nic neskončilo až v jejím žaludku. Lord byl z toho perplex. Navíc se nemohl zbavit dojmu, že i když si to Mariana nadmíru užívala, vrchol se u ní nedostavil.

Stále ještě o tom přemýšlel i tehdy, kdy Lady Clara ihned poté, co vyvěrání ustalo, dvakrát tleskla rukama, načež se najmutí divadelníci rychle sebrali a kvapně opustili místnost, předtím se uklonivše přihlížející šlechtické dvojici jejích dnešních mecenášů.

S klapnutím zavřených dveří si Lord Charles uvědomil, že na něj upřeně hledí jeho žena.

„Ano, Má Paní?“, otázal se, jakmile s ní navázal oční kontakt a utvrdil se v tom, že pro něj má něco na jazyku.

„Nepotřebujete si také odlehčit, Můj Pane?“, zeptala se ho Lady Clary s úsměvem. Lord Charles přitom zjistil, že se chvilku nesoustředil více, než si myslel, protože teprve nyní zaregistroval, že jeho žena má již povolený pásek od kimona a skrz rozevřené cípy na něj pokukuje její růžová vzrušená bradavka a nádherná bílá oblost jejího pravého prsu.

„Rozhodně“, souhlasil Lord Charles ulehčeně, stále si však nebyl jist, co přesně si má z nečekaných pozorování odnést a co čekat od budoucna.

„A bude pro Vaše Lordstvo v pořádku, když nyní poskytne Marianě jí odpíraný dezert?“, pokračovala Lady Clara s trvalým laškovným úsměvem.

Přes veškeré nejasnosti byl Lord Charles dole připraven vzorněji než voják první třídy před raportem. Přesto mu to nedalo a zarazilo ho, že jeho žena by při nabídnutém scénáři zůstala vědomě stranou. Reagoval proto nejprve zvednutým obočím.

Lady Clara jeho nevyřčenou otázku pochopila bezchybně. „To je v pořádku“, ujistila svého muže, „mé prsty mi teď budou naprosto stačit“, dodala na vysvětlenou. „Buďte tak laskav a postarejte se o Marianu“, podala žádost tak, že to byl vlastně nenásilný rozkaz, kterému nešlo nevyhovět.

Sotva Lord Charles na souhlas kývnul hlavou, klečela Mariana před ním a rozvazoval pásek jeho kimona. Přivítal ji proto úsměvem a hřejivým pohledem svých očí, poposedl si, aby jeho zásobníkům nic nebránilo v tom uvolnit jejich obsah, pohodlně se zapřel s rukama na opěradlech křesla a nechal na Marianě, aby si vydolovala nerost, po kterém tak prahla. Vůbec přitom nerozuměl tomu, proč se v jejích děkujících mu očích objevily slzy.

Její ruka se zmocnila jeho šourku. Zkušeně ho sevřela, promáčkla, přitáhla. Druhá si jistila dlouhou trubici u jejího podstavce. K jejímu ústí se přisála horká ústa. Obejmula pouze hříbek na jejím konci, zevnitř ho pohladila jazýčkem a začala mocně sát. Druhá ruka se začala hýbat a naznačovala uložené maně, že je čas vydat se směrem nahoru a ven. Její oči zpívaly do rytmu stejnou píseň o nedočkavosti blížícího se uvolnění. Do tohoto procesu zasáhl hlas Lady Clary, která zvládla sdělit svému muži, co měla na srdci i s bližší nohou přehozenou přes opěradlo křesla a rukama hrajícíma si v jejím vlastním, mokrém, voňavém a čvachtajícím klíně.

„Mariana si zaslouží Vaši pozornost už jenom proto, že se vědomě rozhodla, že přijme můj dar pouze tehdy, když jediné sémě, které až do odvolání může nějak vklouznout do jejího těla, bude to Vaše, Můj Pane.“

Lord Charles překvapeně trhnul hlavou.

„Vskutku“, ujistila ho jeho žena se vzrušením, jehož příčina spočívala pouze v poctivé práci jejích prstů. „A jak jste si možná všimnul“, dodala, „i když si tímto Mariana splnila jeden ze svých snů, nečinilo jí problém vyhnout se svému vrcholu.“

„Buďte si jist tím“, pokračovala dále, „že Mariana se aktuálně nežene do žádného vztahu a podřízenost jednomu muži je to, co ji naplňuje.“

„Nebo páru, v našem případě“, dodala s letmým ale milým úšklebkem.

„Doufá ale, že si něco podobného ještě někdy zopakuje“, pokračovala Lady Clara stále víceméně poklidně.

„S Lordem a dalším mužem či muži, kteří budou moci směle stát po Lordově boku“, vypálila pak bez varování závěrečný výstřel.

Lord Charles zavřel oči a sevřel opěradla silně mezi prsty. V jakékoli analýze toho, co mu právě bylo sděleno, mu zabránila Mariana, která při prvních příznacích kapitulace Lordovy odolnosti ještě přidala a bez slitování proměnila Lordův úd ve zřídlo, které bez přestání chrlilo svůj obsah. Přímo do jejích připravených úst, která neuhnula ani o píď a nyní vehementně polykala vše, co jí Její vyvolený Pán poskytl.

Lord Charles si připadal opravdu odlehčen. Dokonce se chvíli obával, zda z něj Mariana touto cestou nevysála i duši. Tma v jeho mozku se zvedala pouze pomalu a zdlouhavě. Teprve když se den zase více rozjasnil, vzpomněl si, jaké bylo poslední poselství, které k němu Lady Clara poslala. Unaveně se na ni proto zase podíval a nechal Marianu, aby si ho pomalu a něžně očišťovala do alabastrova.

Jeho žena si právě podobně s chutí čistila své vlastní zalepené prsty a očima se smála do znavené tváře svého chotě. Ještě chvíli ho však nechala dusit v jeho vlastních úvahách, než si přehodila nohu z opěradla zpět a elegantně vstala. S rozevlátým kimonem, zpod kterého mohl Lord Charles vidět a cítit vše, se k němu pak naklonila a do ucha mu pošeptala „Vím o minimálně jedné další ženě, která skoro nespí z toho, že jí podobný zážitek s Lordem stále ještě uniká, neboť není druhý vhodný muž.“

Než se Lord Charles mohl vzpamatovat, políbila ho silně a tvrdě na ústa, očima dořekla to potřebné a pak se již v závěsu s Marianou odebírala pryč.

A sedící Lord Charles konečně pochopil, proč se u nich v poslední době vystřídali snad všichni jeho dostupní blízcí i vzdálení mužský příbuzní, aby již neměli býti pozváni na opakovanou návštěvu, a jeho žena s každým dalším zbytečným testem velmi nenápadně, ale přece, vadla a chřadla. Naštěstí vždy jen na moment a nejpozději druhý den ráno byla zase nalita optimismem.

Při tomto prozření Lord Charles zároveň věděl, že nejbližší, a zároveň nejtajemnější naděje, jelikož se jednalo o hodně vzdálenou přízeň žijící kdesi v nezalidněné skotské vrchovině, o které nevěděli vůbec nic a u které se vůbec podivoval, kde ho jeho žena vyštrachala, má jméno William.