Zlobivá řidička

Seděla na hraně louky s poslední dvojkou krásně voňavého burčáku. Sladkost bouřlivého vína jí příjemně stoupala do hlavy a v duchu s vyčítala, že zase vycouvala. No z čeho, z toho rande přece. Vypadalo to tak slibně, dlouhé povídání, nějaké obrázky, nic nenasvědčovalo tomu, jak nudný patron to naživo bude. Pak konečně domluva na výlet a kávu. Málem se uhryzala nudou a nic ji netáhlo k tomu, aby k němu obracela zrak častěji než vyžadoval bonton.

Vydržela pár desítek minut, aby se neřeklo a pak se s omluvou stáhla rychle k autu a dala si záležet, aby odcházela spolu s dalšími lidmi a nějaké prodlužované loučení na parkovišti se opravdu nekonalo. Nekonalo. Halelujá.

O pár kilometrů dál malá zastávka ve známém vinařství. Pro burčák - na doma, samozřejmě.
"Mladá paní, mám luxusní divokou šardonku.. nechcete zkusit?"
Chtěla zkusit něco úplně jiného a o dost divočejšího, ale vzala za vděk i dvoječkou na ochutnání. Však je to jenom trochu navoněný mošt. Sakra, byla výborná.
S druhou dvojkou už si sedla na louku a vyhlížela do kraje. Snad jí nikde nikdo nezastaví a nenechá dýchnout, taková trapárna se ale musí spláchnout. Nepříjemnou pachuť schůzky sladce rozpouštělo sladké šumění na patře.

Dlouhé zlatavé světlo pozdního odpoledne jí na obličeji milosrdně rozmazávalo náznaky vrásek a jí se rty stáčely do úsměvu, přemýšlela o blbostech, bývalých avantýrách i veselých historkách, zatímco se stín za ní s každou minutou o kousíček protáhl. Konec fantazírování a hurá domů. Dvoulitrovka burčáku s povoleným víčkem k nohám spolujezdce a šup na dálnici.

"Tak co? Byla líbačka? Šukačka?" Janina byla zas zvědavá, jediná věděla o tom randíčku.
"Ani prd, počkej to ti povyprá..."

Sakra, zvedla oči od telefonu a sto metrů před ní mával známým pohybem paží strážce zákona a naznačoval jasně, kam se s autem má odebrat. Odhodila telefon jak popálená na sedadlo spolujezdce. Snad si ničeho nevšimnul. Zastavila a začala si chystat doklady, snad ho rychle setřese svým nevinným výrazem.
"Kurnik, člověk si ani nezašuká, až na Moravu se vleče a ještě tu s ním budou vyjebávat cajti..." hudrala a hrabala se v peněžence ve snaze najít řidičák.
Vítězoslavně ho vyrvala z kapsičky a pak se konečně podívala vedle sebe. U auta stál borec v černé uniformě a upřeně jí pozoroval. Vyhrnula na rty nejnevinnější úsměv jakého byla schopná a stáhla okénko ve dveřích.
"Dobrý den..." zahlaholila přátelsky. Nakonec vůbec nevypadal špatně, tenhle pomahač a chránič. "provedla jsem něco?"
"Doklady Vaše a od vozidla." zavelel striktně.
Ajeeeeje někdo je kyselej pomyslela si ale vystrčila ruku s občankou a řidičákem.
"Tady... všechno v pořádku... ne?"
Studoval plastové kartičky a zatímco v nich četl pronesl:
"Víte, že máte otevřený šíbr?"
"Noooo a to se nesmí? Vždyť jsem na přivaděči, já bych to za chvíli zatáhla..."
"A vite, že vás je díky tomu ven slyšet," upřel na ní pronikavý pohled,, "Myslíte že s vámi hodlám vyjebávat?"
Úsměv se jí kupodivu na rtech nestáhl ani nezmrzl jak policista nejspíš předpokládal. Zatracenej burčák. Chtělo se jí smát.

"Eeeeee, pardon... to je tím.." slovo burčákem překotně polkla. Málem se prokecla. On ale hleděl do auta. U spolujezdce viděl jednozačně identifikovatelný mok v petce a na sedačce telefon, kterému na displeji furt svítila rozepsaná zpráva a předchozí sprosté dotazy její kamarádky.
"Čim?" jeho světlé obočí vystřelilo skoro k hraně krátkých blond vlasů.
"To je tím, že jaksi nemám nejlepší den..." snažila se z toho vybruslit.
"Požila jste před jízdou? A co ten telefon?" kývnul směrem k sedadlu s důkazním materiálem.
"Jáááá??? Neeeeee...." doufala, že vrtění hlavou je přesvědčivé.
"Vystupte si a následujte mne. " s jejíma dokladama v ruce rázně vykročil k opodál zaparkované policejní dodávce.

" Do prrrrrr......" sakrovala šeptem, ale vyhrabala se z auta, po paměti zamkla a šla za ním. Byl hezky rostlej. Něco na těch černých skoro montérkách je. Takovej hezkej zadek pod plátnem a pevnej krk co mu vyčuhoval z límce. Všude nějaká poutka a na nich přidělané nějaké krabičky, štítky a kdovíco. Z pouzdra koukala zbraň a kousek vedle pouta...mezi nohama jí cuklo. Bože jsem prase.... letělo jí hlavou. Ale byl sexy. Jak šel narovnaný, s pevnýma širokýma ramenama. Za chvilku už lezla do dodávky a on rukou pokynul ke stolečku a sednul si za něj.

Jeden pohled a zjistila, že nikde nikdo ani u řidiče nikdo nesedí.
"Neměl byste tu mít nějakýho kolegu?" pohodila hlavou, až se jí blonďatá hříva zavlnila kolem obličeje.
"Vás zvládnu sám.." konečně se pousmál a mezi rty zablýskaly krásné zuby.
Možná díky burčáku, možná to bylo tou uniformou a poutama, ale kalhotky se jí definitivně přilepily do rozkroku.
Klepal kartičkama o hranu stolu a usmíval se, najednou v jeho úsměvu bylo něco drzého.
"Tak jak to je s tím alkoholem? Podrobíte se dechové zkoušce?"
"Eeeeee, a musím? Já nic nepila.." lhala až se jí od pusy prášilo. O papíry přijít nemůže. "Když ne, tak mne budete muset vzít na služebnu na krev ne? A to sám nemůžete, nebo jo? "
"Když ne, tak vím, že jste požila!" naklonil se k ní přes stoleček.
"Dýchněte na mne!"
Odtáhla se jak kdyby dostala ránu elektrikou. Voněl nějakou sportovní kolínskou. Měla chuť na něj skočit. Ale ten požadavek se jí vůbec nelíbil.
"Bude to? JInak vyndám analyzátor."
Slyšela jen Anal a lizator a prostě se jí v hlavě děly úplně jiné věci...
Naklonila se přes stolek a snažila se na něj co nejvíc povrchově lehce dýchnout.

Zvednul se a šel zavřít dveře.
"Takhle by to nešlo!" Blížil se k ní zezadu a jí vstávala na krku husí kůže a nebylo to úplně strachem.
Přistoupil k ní zezadu a ona k němu stočila hlavu. Vzal jí za bradu a sklonil se k ní.
"Dýchnout. Pořádně."
Nemohla se ani nadechnout natož vydechnout.
"No když myslíte.." Sklonil se ještě níž a spojil svojí pusu s její.. Bez okolků zatlačil jazykem na zuby a probojoval se dovnitř. Zapletl se do jejího a než si uvědomila co dělá, už zavírala oči spokojeností a vzrušením.
Držel jí za bradu a druhou ruku zapletl do jejích vlasů a prorazil do jejích úst ještě důrazněji. Zamotala se jí hlava z jeho vůně, jeho chuti (chutnal po mátové žvýkačce) a z jeho razantnosti. Tenhle by jí mohl pomáhat a chránit denně.

"Burčák, to jsem si mohl myslet..." naoko přísně zavrčel.
Bylo jí všechno jedno.
"Zavřete mne? Nebo jinak ztrestáte?" vydechla omámeně.
Usmál se úplně vlčím způsobem.
"Možná to mohu přehlédnout.. když.." významně mrknul
"Když co?" pokrčila zmateně ramenama.
"Nevíš?" přešel plynule do tykání, narovnal se a rozepnul významně opasek.

"Co kolegové?" zašeptala trochu vyděšeně a překvapeně.
"Jsou na pauze to je v klidu. Viděl jsem tě s telefonem v ruce.." pokrčil ramenama.
Krásnýma ramenama. Dívala se do tváře zdobené světlým strništěm a rozpustilým úsměvem. Jeho oči jí hypnotizovaly.
"Takhle se slouží lidu?" drze se ušklíbla.
"Jak slouží? Tady je někdo jasně mimo zákon." zahartusil a zatáhl za její vlasy smotané v dlani.
"Tak papíry a pokuta nebo se nějak pokusíš svůj přečin odčinit?"
Položila ruce na konce rozepnutého opasku a on se spokojeně usmál.
Pod poklopcem hřbetem ruky narazila na pevné vzpupné mužství... Tak tohle jí zajímá.

"Já poslechnu jakéhokoliv pokynu ozbrojených složek ochrany státu, to je přece občanská povinnost!" vypadlo z ní bez dechu.
"V pořádku!" s tím stáhnul zip na kalhotách a rozepnul knoflík. Během chvilky měla jeho nalité péro v ruce. Bože taková nádhera.
Kus sametově hebkého, tvrdého mužství se vyjímal v její ruce a nad sevřenými prsty a rudými nehty. I on se díval. Pomalu stahovala předkožku a sledovala jak se krví nalitý fialový žalud vylupuje na světlo a v ústech se jí přímo sbíhaly sliny. Naklonila se nad něj a trochu slin upustila na jeho odhalenou špičku.

Vzdechl na hlas. Vzal jí za ruku a naznačil touhu po pevnějším sevření a rychlejším pohybu.
Vyhověla mu. Dodávkou lupalo přetahování předkožky a mlaskání, jak slinami zalitý žalud mizel a zase se objevoval v rytmicky stahované kožené kapucce.
Na krátko střižená kožešinka, suchá třísla a podbřišek byl dokonalý doplněk mohutné mužnosti s vypouklými žílami po jeho délce.

Zatažením za vlasy jí dal jasně znát svoji netrpělivost.
"Vem si ho do pusy, ať ten burčák trochu přetlučem.."
Neodporovala. Naopak. Slaná chuť trochy čerstvého potu ale vůně čistoty jí naplnila chřípí, když jí hezky tvarovaný žalud mizel mezi rtama. Vzhlédla k němu a její oči se setkaly s jeho modrým pohledem. Rozšířené zorničky vzrušením, ruměnec co stoupal po jeho opálených lících a do toho všeho ta černá uniforma se zlatavými nápisy. Kurevsky sexy pohled.

Jako kdyby tušil její opojení, chytil ji v týle a tlačil jí ocas až k mandlím. Zalykala se ale snažila se ho polknout. Pokaždé když jí došel vzduch chvíli přidržel její hlavu aby nemohla uhnout a pak povolil.
Kundička jí tekla proudem a on si prznil její tlamičku.
Prudce vydechla vždy, když jí uvolnil ústa. Lapala po dechu a jeho ho bavilo. Hned jí ho zas zbavil zaražením ocasu ještě o kousek hlouběji.
Přijala jeho touhu a rytmus... lehce jí slzely oči ale klouzající žalud vzadu na patře jí dělal vysloveně dobře. Držela jak dobře vychovaná děvečka, když si jí delšími a hlubšími přírazy bral. Nebýt zakouslý do vlastního rtu taky by naříkal a hekal, takhle jen rozrušeně funěl a občas zakňoural i přes zaťaté zuby.

Šukal jí pusu a ona cítila jak mu začíná hrkat v koření ocasu.
Chtěla ho chytit u kořene a začít ho honit a vyhonit si ho do pusy.
"Zapomeň" stáhnul jí ruce za záda a rychle jí postavil a otočil čelem ke stolečku a jedním pohybem jí přes něj ohnul. Sáhnul pod letní šaty a nahmátl promáčené kalhotky.
"Ale ale..." zavrněl..."Někdo je tu celej zmáčenej. "
Stáhnul kalhotky na stranu a jedním pohybem do ní zezadu zajel.
Prohnula se v zádech jak baletka při finále a přijala jeho náraz s hlasitým zakvičením.
"Mlč" nakázal jí a znova přirazil. Nedalo se to ovládnout. Znova vykřikla a hekla. Vyťal jí jednu přes zadek asi za tu hlasitost a několikrát jí zprudka celou vyplnil. Kroutila se na něm jak žížala na asfaltu, zvlášť když jí zezadu naboural až na dno a tlačil na čípek špičkou žaludu.

Kňučela jak zvíře a on jí rytmicky šoustal. Celá dodávka se pod jeho přirážením lehce kývala.Všechno jí bylo jedno. Držela a užívala si rázného, mladého vysportovaného těla a mohutného ocasu uvnitř.

"Jo takhle mi to dělej!" kňučela a bylo jí úplně fuk, že ani neví jak se jmenuje.

"Tichooooo!" vrčel nespokojeně až jí ocasem opustil znova jí přetočil a stlačil za ramena do sedu aby byla nucená dokončit předchozí orální cvičení. Už si nebral servítky. Šukal jí pusinku na divoko, hluboko jsk to jen šlo. Nehleděl na občasné nesouhlasné klepání na stehno, slzičky ani škemrání. Sevřela rty kolem korunky žaludu a zarejdila jazykem po stříkací dírce.

Zařval a narval jí ocas až za mandle. Držela co to šlo a rukou mu nejdřív pohladila a pak lehce zmáčkla varlata. Jeho vrchol už byl nezastavitelný. Řídil si její reakce dvěma prameny vlasů jak vozataj otěžemi.
Ještě párkrát přirazil a jí mezi rty začalo cukat po délce jeho ocasu. Ještě jeden výkřik a ona ho chytla za zadek a přisála se na něj jak žíznívý na poušti. ocenil to přesně natlakovanými dávkami, kterými začal zalévat její mandle.

"Jooooooo" skučel u toho, zatímco ona usilovně polykala každou kapičku.
Za chvíli bylo po všem a on si upravoval kalhoty, kontroloval výstroj i výzbroj.
Když spolu opouštěli dodávku, jeho kolegové už stáli opření o masku jejího auta.
"Co se vevnitř dělo? Delikventka kladla odpor?" smáli se další dva policisti, kterým z kývání se dodávky muselo být szcela jasné, co se dělo.

"Ano, budu jí muset předvolat..." Odvětil přes rameno a nacpal jí kartičku se svým jménem a číslem a adresou služebny.
"Zítra v pět na téhle adrese.." pošeptal jí do ucha.
rychle si kartičku schovala v autě a zatímco se poutala naklonil se k ní do auta a zašeptal: "Oprav si tu SMS, že šukačka byla. I když krátká. Ale až na pumpě nebo doma. Ne za jízdy. Navíc zítra to napravíme. "

Hlasitě pak zahlaholil "Tak pro teď v pořádku a zítra si sepíšeme zbytek. Nashledanou."

Odjížděla z parkoviště když si uvědomila, že si nechal její občanku. Co se dá dělat, na služebnu bude muset i kdyby se jí nechtělo. A jí se tedy chtělo. A dost.