Vánoční pohádka - soutěžní

Byl Štědrý den. Co na tom, že se ještě nerozkoukal do deštivého ani sněhavého rána. Byla o rok starší. Zase. Na nočním stolku svítila vánoční hvězda malými třpytkami a odrážela po zdech něžné, měkké a teplé světlo. Jakoby tančilo po bílé malbě a kreslilo jí před očima fantazijní pohádku.
Přemýšlela o tom, kolik dalších vrásek k jejím skoropadesátinám přibylo, a kolik jich dalších 365 dní přinese. Jestli budou spíš kolem obočí, způsobené zármutkem a rozhořčením a nebo kolem očí, díky smíchu.
V televizi hrály vánoční romantické filmy plné naivní, ale kouzelné romantiky a jí se střípky filmu míchaly se vzpomínkami.

Co byla realita a co je fantazie? Kdo dokáže provázky myšlenek rozmotat a správně vytřídit?
Myslela na to, jaké to bylo, když seděla ohnutá na posteli po tom, co se pomilovali. Cítila jeho pohled, jak klouže podél její páteře, zatímco si oblékala kalhotky a kalhoty najednou, otočená zády k němu. Nebyl čas, i když on výjimečně nespěchal. Ještě teď jí naskakovala husí kůže, když si ten pocit vybavila. Neporazitelná, krásná, pomilovaná, zbožňovaná.
Venku zafoukal vítr a jako by přinesl vůni jiného, voněl vždycky čistotou, bez přídavků, jakoby byl pán větru, když zaplétal svoje nohy kolem jejích a ona vplétala svoje prsty do jeho, aby jí zas někam neulítl dřív než se dost nabaží jeho líbání a vrnění, když se jazyky propletly tím správným způsobem. Dokázal ladit pronikání jejími ústy s pronikáním do jejího těla. Tehdy pochopila význam spojit se v jedno tělo. A jak opojné to dokáže být.

Jeden obrázek už volal ze vzpomínek další. Ploužák a hladové, horké a vlhké rty dalšího z princů. To čekání na pomalou sekci taneční hudby na diskošce, zatímco s holkama křepčily na parketu. Pak se rozprchly a čekaly, jestli přijde na ploužák "ten jejich" vyhlídnutý. Viděla, jak se k ní blíží. Jde k ní a nebo k té, co sedí vedle? Bradavky v pozoru, když se k ní se "Smím prosit?" sklonil. S trochou divadla a jakoby váhavě vstala, aby se hned spokojeně usadila v jeho náruči. Pár houpavých kroků a postupné přibližování se k sobě, ruka klouzající z bicepsu přes rameno až k jeho krku, jeho která klouzala z boku na její záda a přitahovala jí k němu až se jejich boky vlnily v totožném hříšném rytmu, bylo jim jedno co hrají, když se začali líbat a on jí začal manévrovat do rohu tanečního sálu, kde bylo méně světla než na tanečním parketu. Víc soukromí. Hudba milosrdně kryla jejich přerývaný dech a náhodné vzdychy, když ji schoval svým tělem, sklouzl rukama na její zadek a ponořil se jazykem do jejích úst. Na břiše cítila jeho erekci. Nepotřebovala si sáhnout a celým tělem vnímala jak moc jí chce. Namáčkl jí mezi nohy svoje pevné stehno a ona se po něm sklouzla, tiše mu vykřikla do úst rozkoší. Tak málo stačilo jejímu mladému tělu ke vzrušení, se kterým si nevěděla rady. On jí tlačil stehnem v klíně a vozil ji na něm v náznacích toho co s ní chtěl provádět, aniž by ona tušila co to má znamenat. Přesto byla celá v ohni, sténala do jejich líbání a poprvé řádně vytekla do kalhotek. Jeho dotek mezi jejíma nohama byl jak nabitý elektřinou, vyjekla silou toho vjemu a on se lekl, že je někdo uslyší nebo uvidí. Toho večera jí pak doprovodil domů, aby jí ve vchodových dveřích paneláku ukázal, že dychtivé dobré líbání její kundičku rozpálí do běla pokaždé.

Další kousek fantazie na sebe nenechal dlouho čekat, s dalším princem, co takhle skvěle líbal. A nejen to. Její první opravdu vědomý mokrý orgasmus. Prstama a tak natvrdo, že nemohla další dva dny chodit rovně. Jak se styděla, za to, že se asi připočůrala do postele, než jí došlo, že její tělo je schopné něčeho, co do 40ti nezažila. Vzrušení, které se sbíralo a v okamžiku, kdy bylo orgasmů už několik a tělo už se tvářilo, že ničeho dalšího není schopné najednou vystoupalo do oblouku jiným způsobem, než tím, který znala. Držela se jeho stojícího ocasu jako záchranné sítě, jediná hmotná věc, která v jejím okolí dávala smysl, zatímco se zmítala v touze ukončit vzrušení, které nemůže dojít naplnění. Chtěla ho do sebe, ale on místo toho drtil její útroby soustředěnou snahou o to, dovést jí na vrchol, způsobem, o kterém nevěděl, že nezná. Když se mu s křikem rozpadla v rukách bylo to pro oba poprvé, jemu se poprvé někdo takhle odevzdal, jí poprvé někdo takhle dokonale ovládl.

Další vzpomínka a s ní princ, co jí ukázal intimitu sdílení. Když jí s jejím orgasmem vystříkal až na dno a naplnil její rozvášněnou dírku vším co ze sebe vyždímal, jen aby jí okamžitě zvednul kolena až k ramenům a ponořil obličej do jejich společných vůní a chutí. Jak se ho snažila odstrčit, protože "to se přece nedělá". Teď má jít do koupelny a udělat ze sebe princeznu voňavoučkou. Tohle je moc. Do okamžiku kdy olízl její přecitlivělý klitoris. Než do ní po pár olíznutích znova strčil ocas, kterým do ní předtím pumpoval svoje semeno, aby jí ho za chvilku dal už vadnoucí olízat a ona zjistila, že být princezna čuně je mnohem víc vzrušující než voňavoučká. Aspoň mezi nimi dvěma. V ten okamžik na tom místě. Jejich společná chuť byla opojná. Jeho semeno s jejíma šťávama na jeho jazyku, když jí s očima, svítícíma chtíčem, líbal.

Vánoční hvězda vykřesala další odlesky a další vzpomínku. Jak jí cudný princ říkal, že mu orál nic moc neříká a že ho nevzrušuje. Za pár minut věděla, že jí druhý den bude bolet v krku, jak propadl touze klouzat po jejím jazyku do uslintaných hlubin, kam až mu dovolí. Brnění ve rtech, které se snažily jeho mohutný úd sevřít a laskat aniž by se do něj zatly zuby, zatímco jí klouzal pusou. Chuť vzrušení na kořeni ocasu, když začal ronit slzy rozkoše a řeči o tom, jak je orál zbytečný vyměnilo vzrušené zadržování dechu a hlasité sténání. Jí tekly sliny na velká prsa, kterým se stavěly bradavky do pozoru, díky průvanu z balkonu. Tohle divoké kouření jí rajcovalo tak, že cítila jak vytéká na stehna a bála se, že se udělá dřív jak on. Když jí nakonec vystříkal tlamičku zatímco ona se napůl dusila a napůl omdlévala chtíčem, jak jí držel za vlasy a rytmicky cákal k jejím stoličkám, vrčíc něco o tom, že zdechne a co že je to za rajdu.

Okamžik, kdy její krk poprvé obemknul obojek. A jí něco cvaklo v hlavě a cuklo mezi nohama. Jak se chtěla bouřit, a současně toužila ještě po poutech, ale nikdy by si o ně nedokázala říct. Naštěstí tenhle temný princ věděl, co je třeba. Bezpečí, důvěra a současně napětí, rozpaky a vzdor. Mix emocí, který způsoboval, že když si jí uvázal na postel a ležérně do ní ponořil dva dlouhé prsty, mohl spokojené zašeptat: "Ale ale, tady už je někdo hezky nadrženej.." a jen co to dořekl, tak na důkaz síly tohoto prohlášení jeho prsty zalila kundička další dávkou vazké vlhkosti. Ta co si na rozdíl od své majitelky uvázané k posteli užívala naprosté svobody a dávala to své majitelce hezky sežrat. Tekla na jeho prsty, jakoby na ní nemluvil jak k čubičce nachystané na výchovu. Kontrast obsahu hlavy a reakcí těla byl bláznivý. Prosila jak odsouzená k popravě o to, ať jí opíchá, když jí dobu co jí připadala jako věčnost trápil ledem, kůží a sklem. A on se jen smál. A pak jí konečně opíchal. Několikrát. Až ho prosila, aby už jí nepíchal, že nemůže. Opíchal jí znova, rukou, jazykem, ocasem. Aby se dozvěděla, že její přesvědčení má k realitě a touhám šelmy sídlící v jejím rozkroku, značně daleko. Rozevírala stehna víc a víc, když jí lochtal žaludem jen na vstupu a provokoval, že přece už nechtěla a nemůže a ona nemohla věřit tomu, že takovou blbost kdy vyřkla. Křičela na něj, ať už proboha něco dělá nebo se zblázní a on jí ucpal najednou pusu i klín.

Byl Štědrý den. Den po jejích narozeninách. Světlo dál tančilo po stěně a tahle pohádka plná dávných i nedávných princů různých druhů, vzhledu i povah a princezny, co se z neviňátka překroutila do dračice ne a ne napsat svojí poslední kapitolu.
Byla zase o rok starší. Jestli pak i tahle pohádka bude mít ještě nějaký šťastný konec? Ještě nějakou kapitolu pomalého tance s líbáním, ze kterého mrazí, křiku ve vzrušení, ze kterého odejde hlas, s namoženou kundičkou plnou mužských šťáv, a chůze nakřivo s opatrným dosedáním ještě další dva dny?

Jen čas ukáže. Krásné Vánoce všem. A díky všem co si na jednu postarší dračici v den, kdy se v kalendáři obrací list vzpomněli. A ať se Vám ve smutných dobách povede vyrobit pár dalších vrásek raději smíchem.