Je skvělý. Ale je to devkar. Proto mě to netrápí. Využil jsem, když byl mimo firmu. Všichni věděli, že jich má víc. I ona to věděla. Byla z toho nešťastná. Byl tam cit. Z její strany. Ale popořadě….
Simona byla jeho pravou rukou. V byznysu i v posteli. Brával si ji na jednání s klienty. Brával si ji na nejlepší hotely do postele. Všichni to věděli.
Oficiálně byla manažerkou logistiky. Neoficiálně ho uspokojovala, když chtěl. A on chtěl často. Byl to jednatel. Šéf.
Před Vánocemi vyrazil na cesty, nevzal ji. Zato ji to vzalo. Nešťastně pila espresso ve skleneném kanclu na konci chodby. Byla nervózní, vytáčely ji předvánoční shony, každý urgoval dodávky, jako kdyby koncem roku měl nastat konec světa. Nadávala do telefonu od rána.
Byla nasraná na něj. Že ji nevzal do Mnichova. Viděla se tam, jak si dají argentinské steaky s klientem, projdou se po vánočních trzích, dají si Kirschpunsch a poté ji dobře vyšuká v Platzl Hotelu. Jako loni. Nestalo se. Místo toho tvrdla v práci a řešila urgence od stolu.
Díval jsem se na ni. Děvče nad 40 ale hádali byste jí méně. Bez rodiny. Vdaná za svou práci. Oddaná milenka. Nešťastná, ale sexy. Dlouhé rudé plavé vlasy, hluboké velké tmavé oči, krásné plné rty, štíhlá postava, menší přise, ale o to odvážnější výstřih. Šaty se sukní nad kolena a tmavé samodržky. Černé ledičky. Raketa.
Za tím stolem seděla jako bohyně. Každý věděl, že když tady šéf není, je ona hlavou firmy. Co schválila, schválil i on. Co se jí nelíbilo, nelíbilo se ani jemu. Byly jako jedno. Téměř.
Jeb! Hodila iphonom do rohu kanceláře. Kdyby byl hod iphonem olympijskou disciplínou měla by medajli. Často trénovala.
"Parchant jeden, co si o sobě myslí!", zaslechl jsem a viděl jak se zvedá a jde s dopitým šálkem espressa do firemní kuchyňky.
Nedalo mi to. Šel jsem za ní. Chtěl jsem ji nějak potěšit.
„Simi, neber si to tak, je před koncem roku. Všichni šílí”, začal jsem v kuchyňce když myla šálek.
"Zlatíčko já vím, ale mám toho dost", odpověděla. Jsem od ní o pár let mladší. Nabral jsem odvahu.
„Večer mám večeři s mým top klientem, víš který, znáš ho, v Praze, vyrážím tam po obědě, pojď se mnou. Přijdeš na jiné myšlenky”, pokračoval jsem.
Často jsme ji brávali na společná jednání se šéfem a důležitými klienty. Jako obmekčující prvek. Oni pak skončili u sebe na hotelu a já s klientem v nočním baru. Nebylo to nic výjimečného. Ale vždy tam byl on. Nyní byl v Mnichově.
„Simi, co budeš sama v byte. Pojď se mnou”, zahrál jsem na city a zafungovalo to. "Dobře ale ráno řídíš", odvětila a šla si dál řešit své.
Odpoledne jsem ji počkal před bytem než se sbalila, sedli jsme do auta a vyrazili ve směru na Prahu. Klasika, zácpa Brno. Brno by měly vymazat z mapy na večeři jsme zpožděni, ale dorazili jsme a dopadlo to skvěle.
Dali jsme si carpaccio a klient souhlasil s malým navýšením cen po novém roce. Nebo energie. U flank steaku přišel s výhledem na nový rok, který sliboval jeho vyšší odběry a po čtvrtém 12letém Diplomaticu nám dal kontakt na konkurenční firmu s tím, že bychom měli dodávat i jim. Že jsou sice konkurenti, ale s majitelem se pozná z golfu a je to fajny synek.
Celý večer se díval na ni. Věděl jsem, že to bude dobrý nápad ji vzít. Věděl jsem, proč si ji šéf tak oblíbil. Chlapi při ní ztráceli rozum. Hypnotizovala je svýma očima. Tím, jak si s nimi povídala. Flirtovala s nimi. Ale decentně. Záhadným způsobem. Byla jako magnet. Pokud se někde objevila, měla veškerou pozornost a když promluvila nestačili se divit. Holka se opravdu vyzná.
Po souffle se náš večer chýlil ke konci. Klient domů a my ve skvělé náladě. Rozhodně bylo co slavit. Jedeme na Clarion!
V lobby jsme si dali za 2 Zacapy s tím, že zavírají. Simona ale měla skvělý nápad. Vyprázdnit její minibar. Proč ne, měla šéfovou kreditku, nenamítal jsem.
Na jejím pokoji jsme pokračovali postupně co minibar dal, Dictator, oříšky, Jack Daniels, Pringles, Jagermeister, Ruský Standard, Mionetto Prosecco... Vždy jsme si panáka rozdelili na púl a podělili se. Skvěle jsme se bavili. Vzpomínali jsme na veselé příhody z jednání, na všechny ty akce co jsme spolu i se šéfem zažili, na začátky firmy, dokud nezesmutnela.
Došlo mi, že je smutná z něj a její hladina alkoholu se dostala na úroveň, kdy nastupuje fáze smutku. Snažil jsem se ji rozveselit. Ale také jsem už byl moc a na mých hodinkách už bylo před jednou.
„Simi, ty taková sečtená, inteligentní holka, krásná, samostatná s kariérou, můžeš mít kohokoli. Svět ti leží u nohou. Můžeš jít kam chceš. Žít život, jaký si vybereš a ty zde sedíš a roníš slzy kvůli sobci.” Říkám jí.
"Ano, ale on a tato firma, to je jediné co mám, co jiného by mi zůstalo kdyby o to přijdu?" Odpověděla mi.
"Simi, co by jiní chlap dal za tvou pozornost." Díval jsem se na ni a asi trochu déle, než bylo třeba. Přišla mi hodně sexy. Ale nechtěl jsem využít situace. Ne takhle.
Simona se na mě podívala, „asi je už moc hodin a zítra řídíš, jak jsi slíbil.“ Postavila se, popošla ke mně a jak jsem tam seděl v křesle, chytila mi tvář do svých hebkých teplých dlaní a dala mi krátkou pusu na rty. Seděl jsem tam jako opařený.
„Je čas jít spát“, svlékla si černé šaty a zamířila do koupelny jen v podprsence a gátkách. „Klidně dokouř“, odvrkla mým směrem. Chvíli předtím jsem si zapnul IQOS, při odchýleném okně.
Když jsem dokouřil, vypil jsem zbytek prosecca, už bez bubliniek a zamířil ke dveřím.
"Skutečně mě tady chceš teď takto nechat samu?", slyšel jsem z koupelny.
"Šel jsem si jen odložit kabát", odpověděl jsem, i když jsem měl v plánu odejít.
„Počkej alespoň než usnu, buď u mě. Potom klidně odejdi. Teď nechci být sama”, odvětila a lehla si do postele jen v noční košilce.
Nemohl jsem si nevšimnout její bradavky, nešlo od nich odtrnout zrak a předpokládal jsem, že gaťky už také nemá. Civěl jsem na ni a v kalhotách mi to opět jednou dnes začalo růst.
Pokud budu mít zítra svalovici na ptákovi z toho jak mám z ní neustálé erekci, těsno v kalhotách a zase pohov a pak znovu… pri raňajkách ju poděkuju…
Moje bílá košile padla na zem, zůstal jsem v bílem tričku, kalhoty padly také. Ponožky. Nechal jsem si trenky a lehl si k ní do postele.
Byla úžasně teplá a přenádherně voněla. Nebyl to parfém, byla to její vůně. Objal jsem ji pod přikrývkou a ona se schoulila do mě. Cítil jsem, jak se jí uklidňovalo dýchání až se naprosto uklidnila. „U tebe se cítím dobře“, odpověděla sama od sebe.
Oči měla přivřené. Nedalo mi to a pohladil jsem ji po tváři. Otevřela je a v tom šeru jsme se dívali jeden druhému do očí. Dlouho. Hluboce. Mluvili jsme s očima a rozuměli jsme si. Asi se mi to jen zdálo, ale přišlo mi, že naše tváře se pohody v ten samý okamžik směrem k sobě a políbili jsme se.
Byl to krásný procítěný polibek, naše rty se ochutnávaly a nabíraly na aktivitě. Naše jazyky se začaly proplétat. Znovu jsem cítil, jak se její dýchání zrychluje. Znovu jsem cítil ten tlak v trenkách… ách.
Držel jsem jí hlavu a ona rukama obímala tu moji a líbali jsme se tak, že jsme si vychutnávali každý moment. Nevydržel jsem to a strčil jí ruku pod košilku, přešel jsem rukou po jejím hubeném a hebkém dříku až k prsům.
Byly malé, skyryl bych jedno do dlaně, hladil jsem ho a jemně přešel po bradavce. Z jejího vzdychu bylo jasné, že se jí to líbí.
Koleno jsem si položil mezi její nohy a cítil na něm její drobné strniště. Dráždil jsem ji svým stehnem a vzápětí jsem na něm ucítil šťáv z její kundičky. To mě ještě víc nakoplo a pokračoval jsem v dráždění. Chtěl jsem jí mít na sobě ještě víc.
Přestala mě líbat a zamířila na krk. Líbala mi ho po celé délce, což mě vzrušovalo do extrému. Vzal jsem si do ruky její hlavu, chytil ji odzadu. Zvedl. Dívali jsme se navzájem přímo do očí a druhou rukou jsem vešel do její vlhké dírky. Začal ji prstovat.
Ona otevřela ústa a dýchala nahlas, v tempu jakém jsem ji hladil svou rukou po její pičce. Dívali jsme se jeden druhému do očí a já jsem zrychloval dokud nezasténala tak nahlas že jsem si byl jistý, že nás bylo slyšet vedle do pokoje. Na tváři jí zůstal překrásný úsměv. Oči přivřela. Hladil jsem ji dál. Prsty mi pokryly její šťávky. Políbil jsem ji.
„Jsem na řadě“, odpověděla se zavřenýma očima. „Tvůj pták potřebuje pomoci“, a měla pravdu. Byl už tvrdý jako kámen.
Otočila mě na záda. Dala mi dolů tričko i sobě a klekla si k mým kolenům. Vytáhla ho z kalhot „hmmm je krásný, na snědení“, a vložila si ho do úst. Sala co její síly stačily. Zapojila ruku a krásně mi ho honila tak, že špička zůstávala stále v jejích ústech. Její tempo bylo úchvatné a já jsem si tento moment neskutečně užíval.
„Chci ho v sobě“, přestala a vysedla si na mě. Naslinila si ji, přiložila si ho ke své pičce a dosedla mi na pánev. Bylo mu těsno, ale byl tam. Opřela se do nohou a zabrala.
Už rozumím proč chodí na ty kruhové tréninky. Držala skvělé tempo a já jsem jen nemo za občasných vzdechů sledoval krivky její krásné postavy, jak na ni doléhalo světlo z pouliční lampy za oknem.
Po chvíli jsem přestal vnímat a jen jsem si užíval tu krásu momentu.
"Už budu”, ale ona nepřestávala, ba naopak, ještě zabrala. „Budu stříkat“, říkám jí. „Budeš do mě“, odpověděla a usmála se.
Orgasmus který přišel byl extrémní. Nedivím se, celý den mě vzrušovala. Celý den byl můj pták připravován na tento moment. Prošla mnou intenzivní vlna krásného pocitu a zaplňoval jsem jí kundičku mým semenem. Ona si to užívala také. Hladila si u toho klitoris a udělali jsme se téměř najednou.
Lehla si na mě, já pořád v ní a vydýchávali jsme ty pocity. Byl to pěkný moment.
Po chvíli jsem ho z ní vytáhl a moje semeno se z ní rozlilo na moje nahé tělo. Bylo horké. Jako tato noc.
Zapálili jsme si v posteli. Zpoza okna se ozývaly zvuky ulice. Mlčeli jsme.
Mlčeli jsme i potom o tomto dobrodružství. Všechny účty jsem vzal samozrejme na sebe. Oficiálně byla doma, sama a ješte po nivem roce si vychutnávala šéfa za to, že ji nevzal na tu služebku a jeho to trápilo. Bylo to na novou kabelku, pod stromeček. Vše se časem vrátilo do starých kolejí.
Až na to, že když se nyní setkáme ve firemní kuchyňce, usmějeme se na sebe jako teenagery. Myslíme na to samé. Oba na Prahu.
————————————————-
Za prípadné chyby a za prznění češtiny, som slovák 🤷♂️🙄
Ak sa ti povedka ľúbila, daj lajk 👍
Napíš do komentárov, či máte taky taku kolegyňu na firme a či by ste do nej šli?😉
