Na hotelu - Erotické povídky

Zoznámil som sa s ňou na firemnom večierku. Priznávam, nebol to typ akcií, ktoré by som bežne vyhľadával – priveľa pózy, priveľa naučených úsmevov. No ona… ona bola iná. Elegantná, sebaistá, ryšavé vlasy upravené s takou nedbanlivou precíznosťou, že z nej sálala ženskosť ešte skôr, než prehovorila. Oči ako dve priezračné jazierka. Modré, živé, vtipné. Postávali sme pri stole s pohárikom prosecca…

Sedel som sám v food courte obchodného centra, obyčajný pracovný obed, hlava v myšlienkach, keď som ju zbadal. Blond vlasy, štíhla postava, jemne opálená pokožka. Kráčala ako niekto, kto si je vedomý vlastného tela. Biele šaty, tenké, ľahké – presvitali v nich brazílske nohavičky. Moje obľúbené. Krivky jej sedeli ako ušité. Nedokázal som odtrhnúť pohľad. A v tom sa otočila. Zelené oči sa…

Asi jako každý tady, tak i já dostávám různé zprávy - většinou se to týká mé tvorby – tedy povídek. Jenže zpráva, která začínala „Chci být další povídka“ ve mně vzbudila velký zájem a pravda, že takhle to nikdo ještě nenapsal. Profil moc neřekl – pár základních údajů, jako skoro každý zde (i můj a nestydím se za to), o to více bylo zajímavé si s dotyčným psát, byl to pohodář a milý kluk. Po…

Už v letadle to vonělo novým dobrodružstvím. Klára seděla u okýnka, přehodila nohu přes nohu a řekla: „Áďo, já se tak těším!“ a usrkla si druhý gin s tonikem. Měly jsme za sebou pekelné období drcení na státnice a po úspěšném tahu na bránu jsme si daly odměnu – dovolenou v Dubaji. Něco jsme na dovču našetřily z brigád, něco přihodili rodiče, babičky… „Jestli tam budou chlapi aspoň z poloviny…

„Cože? Backpacker? Takhle tady říkáte hostelu?“ Moje debilní otázky tě zatím neodradily. Ani ta z první noci, když jsi řekla, že jsi z Koreje – a já se ptal, jestli z tý severní. Rozbrečelo tě to. Možná jsem se trefil do něčeho, co mělo zůstat schovaný. Možná ses prostě jen urazila. Ještě jsem tě neznal. --- Vím, že jsem někdy debil. Ptám se blbě, ve špatnej čas, na věci, do kterých nemám…

Budapešť nás privítala v podvečer, keď sa letné slnko už skláňalo k horizontu a rieka Dunaj sa v zlatistých odrazoch lenivo prevaľovala pod mostami. Lada sedela vedľa mňa v aute, bosá, s chodidlami vyloženými na palubnú dosku, v krátkych ľanových šatách, ktoré jej občas jemne pofúkal vzduch z otvoreného okna. Vlasy mala stiahnuté do voľného uzla, oči zatvorené, hlavu opretú o sedadlo a na perách…

Zaklepala mi na rameno. Sydney. Zase ta stejná letuška z KLM, co mi už snad dvanáct hodin nosí jídlo a pití. Obdivuju tu trpělivost… Jak za tolik hodin debilních požadavků ještě nikoho neposlala do hajzlu. Úsměv. Vyndám si sluchátka. Venku podvečer. Nevím, co mě čeká. Nevím, kde budu spát… Jestli vůbec budu spát. Malej, poloprázdnej kufr. Peníze schovaný v pásku. 2010. Tlačítková Nokia.…

Je klidné odpoledne. Přicházíme do malého hotýlku. Recepční se usměje a podává nám karty od pokoje. Mám jen batoh a tebe. V pokoji se usměješ a políbíme se na uvítanou. Začíná naše hra. Ty stojíš v mírně osvětlením pokoji. Na sobě máš černý podvazkový pás, černé punčochy se širokým lemem a vysoké lesklé kozačky na podpatku. Přicházím k tobě a pohladim tě po zadečku. Ruka pokračuje po zádech až do…

Bolo dusno, pot mi stekal po chrbte, more šumelo a ona tam stála na balkóne len v uteráku. Úplne opálená, stehná trochu lepkavé od soli, vlasy mala ešte vlhké po sprche. Kukala na mňa tým pohľadom, čo ma vždy dorazí. Pristúpil som k nej zozadu, chytil ju za šiju a druhou rukou jej stiahol uterák. Padol na zem a ona ostala holá, prsia sa jej dvihli, bradavky tvrdé. Cítil som, ako sa mi postavil…