Pět let uběhlo jako voda a v životech dvojčat Krausových došlo k několika zásadním a přirozeným změnám. Karla se nedlouho po promoci provdala za tělocvikáře Jirku a Kristýna skončila v náruči mladého a úspěšného developera Tomáše, jehož projekt rezidenčních nemovitostí na pražském Žižkově zvítězil v prestižní celorepublikové soutěži Realitní Projekt Roku. Richard Kraus nebyl zpočátku vůbec nakloněn tomu, aby si Karla vzala svého bývalého pedagoga, ale s přihlédnutím k jeho zářivým sportovním úspěchům z mládí a faktu, že svou dceru nikdy předtím neviděl tak šťastnou a spokojenou, jim sňatek nakonec posvětil a navrch přidal i tučné věno, díky kterému si Jirka mohl otevřít vlastní Judo Akademii, kde Karla působila jako fyzioterapeutka a nutriční poradkyně. Po roce se jim narodily dcery dvojčata a tak v rodině Krausových zavládla zdánlivá harmonie. Kristýna si svého Tomáše nakonec také vzala, ale o dětech nechtěla ani slyšet a manžel na ni netlačil. Jeho projekty byly i nadále velmi úspěšné a on byl pracovně tak vytížený, že po vzájemné dohodě odložili plány na rodinný život na neurčito. Kristýna si otevřela luxusní butik a parfumerii v Pařížské ulici a občas si neteře s manželem brali k sobě na víkend, takže ji Karla přezdívala "náhradní máma" a chvíli se zdálo, že je vše v nejlepším pořádku.
Kristýna pololežela poloseděla na prostorné pohovce z italského hedvábí a znuděně přepínala kanály na velkoplošné televizi umístěné na protilehlé stěně. Byl horký červencový večer a venkovní teplota ani teď po dvaadvacáté hodině nespadla pod hranici tropických veder. Na sobě měla jen manželovo vytahané tričko a krajkové brazilky a usrkávala víno z útlé broušené sklenice. Přežívala jen díky klimatizaci. Tomáš měl jako vždy jednání s obchodním partnerem a poslední dobou se vracel domů pozdě večer, když už spala nebo se to aspoň snažila předstírat. Obvykle se jen vysprchoval, unavený padl do postele a Kristýniny požadavky na plnění manželských povinností tak zůstávaly stále častěji nevyslyšeny. Léto bylo v plném proudu a ona měla v hlavě plán, který se nesmlouvavě dožadoval realizace. Natáhla se pro mobil na stole a mimoděk pohlédla na své nehty. "Katastrofa," pomyslela si zničeně, v adresáři vyhledala sestřino číslo a přiložila si telefon k uchu. Po několika nekonečných zazvoněních se ze sluchátka ozvalo unavené "Haló?" a Kristýna se spokojeně zazubila. "Tak co mamino? Jak jde život?" zahalekala. Na druhé straně se ozvalo útrpné vydechnutí. "Uspávám holky a zatím se mi to nedaří." "A kde je Jirka?" "Na fotbale s klukama." "Na fotbale, jo?" "Jo, o co ti jde, Kristy? Potřebuješ něco?" Karla zněla stejně jako její manžel, když ho po půlnoci sváděla v saténové košilce bez kalhotek. "Potřebuju vypadnout z Prahy nebo se tu udusím," vyhrkla Kristýna podrážděně, "jsem věčně sama a už mi z toho hrabe! Co takhle dámská jízda jako za starejch časů?" ožila, vyskočila přitom na nohy a přešla k prostorným balkonovým dveřím. "Víš, že já.." "Co?" přerušila sestru, když vycítila odmítavou reakci. "Je nám třicet, ne osmdesát! Kdy jsme spolu naposledy někde zapařily?" Na druhé straně se rozhostilo rozpačité ticho a Kristýna očekávala pádný argument sestřiným mateřstvím, který nehodlala v žádném případě akceptovat. "A co holky..?" hlesla unaveně Karla. "A je to tady," pomyslela si. "Ale prosím tě, o ty se s radostí postarají naši. Ségra, neštvi mě! Stačí mi prodlouženej víkend a jenom my dvě." Pak zkusila zahrát na jemnější strunu. "Kájo, prosím, chci tě zase vidět, sestřičko. Užijeme si to, slibuju!" Následovalo Karlino rozpačité mlčení a pak rezignovaný tón. "A kdy to chceš jako udělat?" Kristýna rozjasnila tvář ve vítězoslavném úsměvu. "To nech na mě," řekla tajemně, "a zabal si bikiny, mamčo!" A zavěsila.
O týden později zastavil před domem rodičů Krausových antracitově černý Bentley Continental GT, o němž renomované automobilové servery napsaly, že je ztělesněním vkusné elegance a aristokratické vytříbenosti a Karla měla na chvíli pocit, že z něj musí zákonitě vystoupit superhrdina v netopýří masce. Jenže vystoupila její sestra a vrhla se jí do náruče. Pak se krátce pozdravila s rodiči a s neteřemi a rovnou se s úsměvem omluvila, že jim na dva dny unese mámu. Nechala Karlu naložit zavazadla do kufru a po společné rodinné kávě konečně vyrazily na cestu. "Kde jsi vzala ten bourák?" zeptala se Karla sestry, když jí další rychlostní stupeň zatlačil do ergonomické sedačky. "Tomášův sponzor, mají nějakou víkendovou akci. Pro VIP klienty za polovinu," mrkla na ní Kristýna spiklenecky. "A kam vůbec jedeme?" chtěla vědět Karla. "Nech se překvapit," odbyla ji a pohladila po ruce. Zatímco ona byla uvolněná a plná očekávání z nadcházejících společně strávených dnů, všimla si, že Karla je nebývale zamlklá a často brala svůj mobil do ruky. "Co do toho pořád civíš?" dloubla do ní rozpustile loktem. "Děje se snad něco?" Karla mlčky a neochotně přitakala. "Ten Jirkův fotbal.." řekla pomalu, "nelíbí se mi to. Ze začátku to bylo jednou týdně, pak dvakrát a teď už je to třikrát nebo čtyřikrát." Kristýna významně zvedla obočí. "A máš na někoho podezření?" "Cože? Ne," zavrtěla rezolutně hlavou Karla. "Ségra..?" natočila Kristýna hlavu mírně na stranu. "Říkáme si přece všechno." Karla si prohrábla vlasy a vysoukala ze sebe: "Je tam jedna taková fuchtle, má syna v naší akademii. Vysoká, blondýna, taková panička a oblíká se jak.." "Kurva," doplnila Kristýna pohotově sestru. "Tak něco," pokývala hlavou. "Navíc mi mi Lenka s Monikou říkaly, je spolu viděly v kavárně v centru. Seděly u některého z vedlejších stolů." Kristýna uznale hvízdla, měla na jazyku obligátní "Já jsem ti to říkala", ale pro tuto chvíli to raději spolkla. "Tak jestli je viděly ty dvě, je to tutovka. Co budeš dělat?" "Asi ošukám prvního čuráka, kterej se nám namane," zasyčela Karla vztekle. "Teda, já tě nepoznávám," zatvářila se Kristýna naoko šokovaně a pak se hlasitě rozesmála. "To si piš, že ošukáme každýho čuráka, co nám zkříží cestu! To si teda kurva piš!" A sešlápla plynový pedál až na podlahu. O pár hodin později parkovaly před shlukem barevných domů, které jako by vypadly z některého z Picassových obrazů. Aspoň tak to Karle připadalo. "Jmenuje se to tu Opilé sklepy a každý apartmán má v podzemí svůj vlastní vinný sklípek, chápeš?" usmála se Kristýna natěšeně. "Ten vypijeme," přimhouřila Karla oči a našpulila ústa. "Mluvíš mi z duše, sestřičko."
Po ubytování se sestry osprchovaly a pak se spokojeně uvelebily na balkóně u láhve červeného, jímž byla tato vinařská oblast vyhlášená. Dlouho se neviděly a tak měly před sebou spoustu témat, která jim vydržela až na dno druhé láhve. "Kdybych zjistila, že mě Tomáš podvádí s nějakou courou, zabila bych je oba," řekla už značně ovíněná Kristýna, přitom si mocně říhla a pak se rozchichotala. "Slušnej výkon," ozval se náhle mužský hlas a ona rychle otočila hlavu v jeho směru. Na balkóně vedlejšího apartmánu stál vysoký blonďák a se zalíbením si obě sestry měřil. "To se dělá poslouchat cizí hovory?" naježila se Kristýna, vzala do ruky sklenici a udělala několik kroků směrem k němu. Měla na sobě jen bavlněné tričko sahající jí sotva do půli stehen s volným výstřihem spadeným přes jedno rameno. Se spodním prádlem se po sprše neobtěžovala. A proč taky, bylo vedro k zalknutí a před sestrou se přirozeně nestyděla. "Omlouvám se, seděl jsem tu a pozoroval výhled. Je nádherný," řekl smířlivým tónem neznámý muž. Mohlo mu být něco mezi čtyřiceti a padesáti, měl figuru aktivního sportovce a pečlivě pěstěnou bradku. "Mimochodem, zítra dorazí mí tři kamarádi, nechcete společně zajít k rybníku?" "Já myslela, že manželka," ušklíbla se Kristýna a jedním lokem dopila svou sklenici. "Já jsem Hynek," představil se a natáhl k ní ruku přes krátkou zídku, oddělující oba apartmány od sebe. "A já jsem už dost opilá, Hynku," odpověděla Kristýna, otočila se a vrávoravým krokem vplula dovnitř apartmánu na své straně. Muž s lehkým úsměvem pozoroval Karlu, která ještě stále seděla u stolu. Mlčky se zvedla a potřásla mu rukou. "Karla, musím ji uložit," omluvila se a i ona zakrátko zmizela v útrobách apartmánu. I těch pár spěšných kroků urostlé tmavovlásky mu stačilo na to, aby si naplno vychutnal pohled na její velké, mléčně bílé půlky v titěrných tangách. "No jo," usmál se znalecky, "jedině mateřství udělá ženu nebývale krásnou."
Druhý den ráno se parkoviště sousedního apartmánu rozrostlo o dvě zánovní SUV a z jeho útrob se začaly linout hlasité rytmy brazilské bossanovy. Kristýna se probudila jako první a s kyselým výrazem vyběhla na balkón. "Hééj, někteří chtějí ráno spát!" houkla k vedle otevřeným balkonovým dveřím. Po chvíli se v nich objevil Hynek a jeho noví společníci. "Ráno? Je půl jedné odpoledne!" uchechtl se. Za Kristýnou přešlapovala rozespalá Karla. "Za chvíli jdeme k rybníku, přidáte se?" zeptal se muž s tmavými ulízanými vlasy a chlupatým hrudníkem. "Ne!" zavrčela podrážděně Kristýna. "Rády," odpověděla téměř ve stejný okamžik Karla a muži se přirozeně rozesmáli. Sestry si chvíli vyměňovaly pohledy a pak Kristýna se zjevným donucením přitakala: "Dobře, my vás doženeme!" Zpočátku to udělala kvůli sestře, ale jak odpoledne u rybníka plynulo, musela uznat, že to vlastně nebyl až tak hloupý nápad. Narozdíl od Karly byla celoročně opečovávaná osobní trenérkou a solárními trubicemi, takže měla pevnou figuru a příjemný odstín kůže. Karla neměla nijak výraznou nadváhu, mateřství jí pouze zaoblilo v bocích, přidalo kila na zadku a o číslo zvětšilo podprsenku. A opalovala se letos poprvé. O to přitažlivější se ale Hynkovi jevila. Když se vrátily zpět a osprchovaly se, přijaly pozvání na malou sousedskou párty. Ze sklípku v podzemí si přinesly několik láhví vína a když se odpoledne přehouplo v příjemný horký večer, byly už obě sestry patřičně uvolněné. Karla hledala v kuchyni vývrtku, když ucítila na zádech něčí ruce a v rozkroku tlak ztopořeného klacku. Otočila hlavu a cizí rty se okamžitě přimknuly na její.
Byl to Hynek a už nedokázal déle odolávat. Jeho ruce se mezitím přesunuly na Karlino poprsí a jemně ho zmáčkly. Vzrušeně vydechla a nechala si přetáhnout tričko přes hlavu, zbavila se podprsenky a pak skoro vykřikla, když Hynek vtáhl do úst její nahý prs. Rukou nahmatala jeho ztopořený klacek a zkusmo mu několikrát přetáhla předkožku přes žalud. Měla pocit, že svírá v dlani jeho betonový odlitek a musela ho prostě zkusit. Když si ho o pár vteřin později nacpala do úst, uslyšela za sebou hlas své sestry: "Kájo, ty malá čůzinko, beru to jako souhlas!"
Nechala sestru napospas jejímu vyvolenému a s radostí se věnovala zbylým třem, kteří ji sem doprovázeli. Vypadali jako makléři, manažeři nebo obchodníci, v tu chvíli to pro ni stejně nehrálo roli. Hlavně, že měli erekci a výdrž, o nic jiného stejně nešlo. Hladově si je brala do úst, nechala se laskat mezi stehny i půlkami a přitom se na ně blaženě culila a vrněla jako prvotřídní coura. V jednu chvíli si je nacpala všechny tři do úst a oběma rukama je přitlačila k sobě, až bolestivě sykli. Teprve po tom, co se jich pořádně nabažila, dovolila jim přirazit dovnitř. Mezitím Hynek zuřivě přirážel zezadu do Karly, která ležela břichem na chladivé desce stolu uprostřed kuchyně a roztahovala si půlky, mezi které po chvíli zamířil jeho nasliněný ukazovák. "Tam ne!" vyjekla Karla podrážděně a Kristýna s oběma ucpanými otvory zařvala: "Už to konečně zkus, ty slušňačko, nic lepšího stejně neexistuje!" A tak Karla zatnula zuby a když jí Hynkův čurák zajel do řiti, vytryskl jí z kundy proud šťáv na dvířka mramorové skříňky pod dřezem doprovázený jejím táhlým jekotem a sestřiným spokojeným smíchem. To už měl Hynek na mále a o několik okamžiků později napumpoval do Karliných široce rozevřených úst celou svou dávku a poté se svezl na podlahu. Karla přelezla po kolenou k jeho společníkům, kteří mezitím tvrdě mrdali vřískající Kristýnu. Leželi společně na velké pohovce v chodbě, její sestra byla položená na jednom z nich, jehož čurák jí vězel v čvachtající kundě, zatímco jí další monotónně přirážel do řiti. Kristýna prsty pevně svírala opěradlo pohovky a hlasitě křičela dokud jí ústa neucpal další žilnatý klacek. Karla si klekla vedle pohovky, otevřela ústa a vyplázla jazyk. Poslušně čekala, až se jí muži vystříkají do úst.
Když skončili a všichni unaveně polehávali v prostorném obývacím pokoji, Hynek se otočil ke Karle a jen tak mimoděk špitl: "Jsem sportovní manažer. Vyhledávám zajímavé projekty a zrovna teď máme rozjednanou docela zajímavou příležitost." "Vážně?" zeptala se s předstíraným zájmem a napila se ze sklenice. "Jo, vážně, je to nějaký bývalý reprezentant v judu. Má svou vlastní akademii na Žižkově." Karle se zatmělo před očima. "A jak jste daleko?" "Vypadá to slibně, moje žena se to s ním snaží dohodnout." "Tvoje žena?" Hynek se zasmál. "Jen papírově, je to lesba, chlapi ji nezajímají. Stará se mi o syna z předchozího manželství, ale to je vše."
Když Karla dorazila domů, čekal na ni Jirka s kyticí růží. "Miláčku, poslední dobou jsem Tě zanedbával a je mi to upřímně líto, ale mělo to svůj důvod." "Opravdu?" vykoktala Karla a nasála omamnou vůni květin. "Hádej co, uzavřel jsem sponzorský kontrakt na akademii! Budou nám platit provoz a zajistí reklamu!" Jeho oči svítily nečekaným triumfem. "Tak to je bomba, mám radost!" hlesla Karla a přitiskla se k němu, aby neviděl její rozpačitý výraz. "Zabiju tě, Kristýno!" pomyslela si v duchu a pro tento večer chystala pro Jirku překvapení v podobě nové sexuální praktiky.
