Predátor

Marek Kolář byl rozený predátor. Šelma, ovládající své teritorium z neochvějné pozice na samém vrcholu potravního řetězce. Úspěšný investiční makléř s prostornou kanceláří v centru Plzně a luxusním soukromým vozovým parkem se cítil na trhu s finančními komoditami jako ryba ve vodě. Prošedivělý pětačtyřicátník s figurou řecko-římského zápasníka, otec dvou dospělých synů a záletný manžel, jehož žena už plnila pouze funkci zelené vdovy, trvale uvězněné ve zdech Kolářovy vily, kterou s oblibou nazýval "Můj dům, můj hrad". Za ta léta společného (ne)soužití si vypěstovala solidní návyk na míchané drinky a příležitostně souložila s mladým zahradníkem, kterého jí manžel vědomě pořídil na hraní, aby se vyhnul jejím věčným výčitkám a opilým excesům, které mu často tropila v ložnici.

Přestože byl Kolář představitelem typického workoholika, který měl rád absolutní kontrolu nad svými obchodními aktivitami, po čase se rozhodl přijmout do své kanceláře osobní asistentku. Na pracovních pohovorech se setkal s několika vybranými uchazečkami a od první chvíle byl nucen svádět vnitřní boj sám se sebou. Nikola působila sebevědomě až vyzývavě a chvílemi se přistihl, že vůbec neposlouchá o čem mluví, představoval si, jak se mazlí s výstavními trojkami překypujícími z nacpaného dekoltu její blůzy. Její ekonomické znalosti však byly víc než podprůměrné a netajila se tím, že mu svou profesní nezpůsobilost ochotně vynahradí na zádech nebo na kolenou pod jeho pracovním stolem. Patricie ho ohromila svou znalostí místního trhu a pečlivě připravenou ekonomickou analýzou, ale byla mírně řečeno ošklivá a Kolář si nedokázal představit, že s ní bude muset trávit o samotě dlouhé pracovní dny v kanceláři. Nakonec zvolil kompromis a přijal Michaelu. Něčím mu jednoduše učarovala, i když zatím netušil, co to bylo.

Michaela byla inteligentní absolventka ekonomické fakulty Západočeské univerzity v Plzni s přesvědčivými doporučeními. Hubená, mladá žena s výrazným objemem na hrudníku působila dojmem šedé myši a v kanceláři vždy úzkostlivě dbala na to, aby byla zcela zahalena a měla košili zapnutou až ke krku, na kterém nosila lesklý křížek na tenkém řetízku s malými očky. Přes ni většinou oblékla lehký svetr s véčkem a nenápadným vzorem. Kalhoty nosila jen vyjímečně, dávala přednost dlouhým sukním až ke kotníkům, zpravidla ukrytých ve tmavých botách na podpatku. A ačkoliv nedávno oslavila sedmadvacet, oblékala se úplně mimo svůj věkový limit a "spíš jako stará panna," došel záhy ke svému hořkému poznání Kolář. Zásadně nepoužívala make-up, světle hnědé vlasy měla vždy stažené do malého drdolu na vrcholu hlavy a nosila silné brýle s tenkými černými obroučkami. Měla zvídavé modrozelené oči a hezké plné rty s výraznými konturami. Byla přirozeně krásná a Kolář na ni měl už delší dobu zálusk. Podle toho, co se k němu doneslo, byla vychovaná v přísně katolické rodině, byla zasnoubená a brzy se měla provdat za mladého muže z křesťanské komunity do které patřila, takže skutečnost, že se jí téměř s určitostí dosud nedotkl žádný muž, v noci budila Koláře ze spaní. Chtěl ji dostat stůj co stůj, ale ona zjevné signály, které k ní vysílal, dlouhodobě ignorovala a dělala, jako by se jí to ani v nejmenším netýkalo. Kolář byl však dostatečně zkušený a trpělivě čekal na příležitost, přičemž ji neustále chválil, nešetřil na prémiích a pravidelně ji brával na obědy. A jeho vysněná příležitost měla zanedlouho přijít. Začátkem března, kdy shodou okolností končila Michaelina zkušební doba, se Marku Kolářovi podařil jeden z největších majstrštyků jeho dosavadní kariéry a uzavřel obchod pro bohatého a v regionu váženého obchodního partnera. Navrch dostal tučnou provizi a jeho jméno se objevilo i na webech a v ekonomických magazínech. Poprvé také dostal nabídku na rozhovor pro renomovaný časopis Forbes, a tak si právem vychutnával svých příslovečných patnáct minut slávy.

Svůj úspěch ale nesobecky přisuzoval i své asistentce a tak jí nabídl společnou večeři, která měla být z jeho strany neformálním poděkováním za její vynikající práci. Samozřejmě vedle štědré prémie k platu. Povečeřeli v luxusní hotelové restauraci za městem, kde měl Kolář otevřený účet a vyhrazený soukromý salónek a vybrané jídlo zapili archivním ročníkem francouzského šampaňského Dom Pérignon. Michaela byla ten večer jako vyměněná, dokonce oblékla tmavé večerní šaty bez ramen, které jí Kolář nechal doručit až domů a po předchozí návštěvě salónu krásy ji zdobil decentní make-up a vyčesané vlasy, odhalující její štíhlou šíji, na které se třpytil malý křížek. Nebyla zvyklá pít a tak jí bublinky rychle stouply do hlavy. Kolář ji s potutelným úsměvem pozoroval a každou chvíli ji zahrnoval lichotkami. "Víte, Míšo..mohu Vám tak říkat?" zeptal se zdvořile a ona sotva znatelně přikývla. "S Vámi jsem se stal úspěšným jako nikdy předtím, chtěl bych Vám z celého srdce poděkovat za skvělou práci, kterou pro mne a moji..naši..kancelář odvádíte." Jeho asistentka rozpačitě sklopila oči do stolu a hlesla: "To mne opravdu těší, pane Koláři,.." "Marku, prosím, říkejte mi jednoduše Marku," přerušil ji a posunul svou ruku po stole k té její. Mezitím číšník přinesl další láhev šampaňského, dolil jim sklenice a v tichosti se odporoučel. "Víte, Marku," pokračovala Michaela roztřeseným hlasem, "změnil jste můj život od základů. Jsem zvyklá na přísná pravidla a můj život byl v rukou mé rodiny, zvláště pak mých prarodičů. Až s Vámi jsem si uvědomila, jaký svět mne vlastně obklopuje a jak málo jsem z něj dosud přijímala. Kdybyste viděl, jakou scénu mi ztropil můj snoubenec kvůli těm šatům.." "To si dokážu představit," pokýval hlavou Kolář, "snad jste kvůli mně neměla nepříjemnosti." Michaela mávla rukou a dopila jedním lokem útlou sklenici na tenké nožce, rozpustila si vlasy a rychle několikrát zavrtěla hlavou, aby získaly na objemu. Ačkoliv měla lesklou a bohatou hřívu, nebyly to vlasy, které poutaly Kolářovu pozornost od první chvíle, co jí ten večer spatřil. Byl to její výstřih.

Po tom, co jí navrhl soukromou oslavu v kanceláři a ona už příjemně ovíněná souhlasila, je taxík odvezl zpět do centra města. Oba se pohodlně usadili se sklenkami vína na kožené sedačce, která sloužila pro účely jednání s obchodními partnery a Kolář na ní čas od času také přespal, když potřeboval pracovat dlouho do noci nebo se nechtěl potkat s manželkou. I pro tyto účely byla jeho prostorná kancelář vybavena komfortněji než užitkové prostory obvykle bývají. Po chvíli otevřel okna a pustil stereo na nízké sektorové skříni naproti svému pracovnímu stolu. Prostor kanceláře rozezvučely rytmy brazilské bossanovy, Míša si prohrábla vlasy, přešla doprostřed místnosti a natáhla ke Kolářovi paži. Bez váhání ji přijal, byl vynikající tanečník. Ostatně to jeho novopečená taneční partnerka také, jak záhy zjistil a byl tím přímo ohromen. "Co všechno o ní vlastně ještě neví?" blesklo mu hlavou. Měla skvělý cit pro rytmus a s tanečními pohyby jako by se už narodila. A přestože často navštěvoval lekce latinskoamerických tanců v centru, hravě strčila do kapsy všechny taneční partnerky, které za tu dobu poznal. Na konci jedné zvlášť rychlé pasáže mu spontánně skočila do náruče a objala ho stehny kolem pasu. Přerývaně oddechovali a s čely opřenými o sebe si hleděli do očí. Měla nádhernou tvář, souměrné rty a pronikavé oči. Jejich rty se setkaly. Nejprve letmo, aby se pak k sobě divoce přitiskly v návalu vášně a chtíče.

Charakteristický zvuk zipu se mu zakousl do uší, když jí zbavoval šatů a pak ustoupil o krok dozadu, chtěl si ji prohlédnout. Pozorovala ho zastřeným zrakem a prudce oddechovala. Luxusní krajkové kalhotky těsně obepínaly její boky, podprsenku neměla a když se natáhla na prostorný gauč, chvíli ji fascinovaně pozoroval. Na to, jak byla hubená, měla žensky tvarované tělo, s plným poprsím, které odhadoval na velikost číslo pět, úzkým pasem a výraznou linií boků. Rychle se svlékl a lehl si vedle ní. "Vy jste tak nádherná, Míšo," zašeptal. Z jejího parfému se mu zatočila hlava. Chytila ho oběma rukama za tvář a strhla ho na sebe. Vrazila mu jazyk do úst a vášnivě ho líbala. Kolář takovou reakci nečekal, myslel si, že ji bude muset přemlouvat, přesvědčovat..a rychle se na její temperament adaptoval. Zbavil ji kalhotek a políbil každý centimetr jejího stehna, po kterém ladně sklouzly na měkký zátěžový koberec na podlaze. Klekl si nad ní a zuřivě si masíroval čuráka v dlani, zatímco vtěsnal svá precizně oholená varlata do Míšiných rozpačitě rozevřených úst. Věděla, že už není cesty zpátky a ani neměla v plánu se bránit. Chtěla si to užít. Uchopila ho, vtáhla ho do úst a přitom vzrušeně vydechla nosem. V její malé dlani se zdál nebývale velký a tlustý. Sála ho pomalu a soustředěně a hleděla mu přitom do očí. Zanedlouho ji opatrně zvedl a zabořil jí hlavu mezi stehna. Byla úplně vyholená, což ho překvapilo a dychtivě jí vrážel jazyk mezi roztažené pysky. Pak si klekla na všechny čtyři a on se opět spokojeně usmál. Přestože byla na prahu třicítky, měla malý, téměř dívčí zadek. A Kolář slastně zamručel, když pomalu vsunul svůj nasliněný ukazovák do jejího uzounkého řitního otvoru, kam ho sama navedla, přestože podle zásad komunity neuznávala předmanželský sex.

Když cítil, že je dostatečně připravená, pomalu jí natlačil klacek dovnitř. Míša zatnula nehty do surové kůže gauče a pronikavě vzdychla. Po chvíli už do ní Kadlec monotónně přirážel a očima se vpíjel do její nahé kůže. Byl to pohled pro bohy. Měla dokonale pevný zadek a chvěla se po celém těle, přes záda jí padaly prameny tmavých vlasů. Nesmlouvavými pohyby svých boků určovala tempo a tvrdě vyrážela proti jeho pánvi. Když byli v nejlepším, servala si z krku řetízek s křížkem a odhodila ho za sebe. Koláře to vydráždilo natolik, že si uvědomil, že už dlouho nevydrží a jeho mladá milenka to vycítila. Když se jí pak vystříkal na tvář, blaženě se na něj usmála, políbila ho na břicho a s unaveným povzdechem si na něj položila hlavu.

"Netušil jsem, že vy křesťanky..," hlesl spokojeně. "Co? Nejsme chlupaté ošklivky oddané Kristu?" zazubila se na něj. Oplatil jí úsměv a mlčky jí políbil do vlasů. Závrať z ní zatím nepominula, naopak ještě zesílila. Michaela těkala očima po místnosti a poprvé o něm přemýšlela jako o Markovi, ne jako o panu Kolářovi, jejím šéfovi. U sektorové skříňky na zemi se leskl malý křížek, symbol jejího předchozího života, do kterého už se za žádnou cenu nechtěla vrátit.