Dva za večer?

Nenápadně se plížím ze skladu, který se nachází přímo pod hotelem. Konečně mi to vyšlo a já jsem ještě před pár minutami nadšeně vcházela dovnitř i se svým dlouholetým idolem. Je to skoro tři roky, co ho znám a teprve dnes po pár skleničkách alkoholu jsme se odvážili udělat další krok po kterém jsme oba toužili.
Nicméně jsem zklamaná. Stáhla jsem mu totiž kalhoty a tam jsem neobjevila to, co jsem čekala. Menší penis jsem opravdu neviděla. I přes to jsem mu ho vykouřila a zezadu se nechala osouložit. Jinak se tomu asi nedá říct. Celá ta akce trvala přibližně osm minut, déle opravdu ne.

A tak sedím na baru a upíjím svůj další drink a po očku sleduji dění na večírku, který je v plném proudu. Mému idolu nevěnuji už ani jediný pohled a rozhoduji se, co s načatým večerem. Odpověď přichází velmi brzy.
Okem zahlédnu celkem osvaleného a vysokého kolegu, který pracuje na pobočce v Praze. Ihned se mi zalíbí ty jeho uhlazené světlé vlasy a krásný úsměv. Je to celkem sympaťák a jak se později dozvídám i velmi vtipný jedinec. Přesně ten typ, kdy se smějete a smějete a najednou jste s ním v posteli. No, to bych možná trochu přeháněla, ale nebylo to daleko od pravdy.

Netrvá to dlouho a blonďáček si ke mně přisedá a oznamuje mi, že se jmenuje Jakub. Od té chvíle se ode mě nevzdálí ani na metr. Sedíme spolu, povídáme si a upíjíme drinky. Nenápadně o něj otírám svá stehna a užívám si jeho letmé dotyky na mém těle. Hodiny ubíhají a my se nacházíme v celkem úzké uličce směrem k jeho pokoji.

Jen, co za námi cvaknou dveře, přitiskne mě ke zdi a zuřivě mě líbá. Drásá mou kůži a strhává oblečení z mého těla. Jako zvíře zápasí s každým kouskem látky a po neúspěšných pokusech vše, co se mu nedaří sundat trhá. Lehce ovíněná se směji roztrhnutým punčochám a podprsence, které jsou na zemi. V momentě se nacházím před ním nahá, tak jak jsem byla stvořena a začínáme se věnovat jeho oblečení. Netrvá to ani minutu a opět mě natlačí na zeď a rukou zajede přímo do mé dírky. Vyjeknu přívalem slasti. Přivírám oči a užívám si každý jeho pohyb. Nevím, čím to je, ale ví přesně, co mi dělá dobře. Není hrubý ani jemný, ve stejném rytmu přiráží prsty tam a zpátky a stále mi věnuje dlouhé horké polibky. Po několika minutách má ruku celou mokrou a usoudí, že je čas i na něj.

Lehne si na záda do postele a mě si přivine k sobě. Vezme si celou mou kundičku do pusy a začne jí sát. Já konečně uvidím jeho chloubu. Má opravdu jedno z nejhezčích pér, který jsem zatím viděla. Pevný, krásný, dlouhý a tlustý. Nádhera. Vložím si ho do úst a začnu ho kouřit po celé délce. Nejspíš překvapen mým počínáním a hloubkou, kterou si ho zasouvám do krku, přestane lízat kundičku. Chytne mi mou hlavu a začne jí pohybovat tam a zpátky. Trochu mi tryskají slzy z očí, asi z reflexu, ale jinak si to celkově užívám. Slyším jeho hlasité vzdechy a najednou mi ústa přidrží úplně u jeho kořene a cítím, jak mi celý vytéká do krku. Je toho celkem dost.

Když mi hlavu pustí a já slížu zbytky bílé husté tekutiny, všimnu si, že je jeho klacek pořád v pozoru. Jakub se na mě usmívá, jestli jsem připravená na další kolo. S úsměvem odvětím, že ano.

Lehnu si na břicho a povystrčím prdelku. Skloní se a potěší mě tvrdým penisem. Zavrním jako kočka a začíná další kolo. Jednu ruku mi obtočí kolem krku, pevně si mě přitiskne k sobě. Cítím naše horká, nahá těla v těsné blízkosti. Přiráží tvrdě a pomaleji. Cítím ho hluboko v sobě a z otevřených úst mi unikají vzdechy. Pociťuji takové horko, za chvilku jsem orosená krůpějemi potu a on to má podobně. Je to nekonečný. Jen já a on. Začíná přirážet, čím dál tím víc a já vím, že se blíží k vrcholu. Poslední příraz, vytáhne ho a postříká mi záda.

Uspokojená a unavená se s ním šourám do sprchy, kde si vyměníme poslední polibky. Osušení a vyčerpaní usínáme nad ránem v posteli.

. . .


Vítám tě milý čtenáři/milá čtenářko u série příběhů Fikce nebo skutečnost?

Pokud se ti příběh líbil a chceš si tipnou, zda byl pravdivý či smyšlený, napiš mi do komentáře.

Zda jsi si tipl správně zjistíš na konci každého dalšího příběhu, který se chystám vydávat týdně, vždy v úterý.
Příběh ‚A co třeba tady‘ byl pravdivý.