Baculky - Erotické povídky

Pokračování konverzace – další den ráno Ráno v kuchyni. Iva je v krátkém tričku a kalhotkách, Aleš pije kávu. Iva: (opře se o kuchyňskou linku, nohy mírně rozkročené) Tak, paroháči… včera jsi něco slíbil. Dneska to začne. Kam mě vezmeš? Chci, aby mě někdo pořádně viděl. A chci, abys se na to koukal a stál ti. Aleš: (polkne, už se mu zvedá) Myslel jsem na pláž. Nebo na to malé koupaliště u lesa.…

V byte ešte stále stál včerajší pach: ten zatuchnutý, nehybný vzduch, ktorý roky prežité osamote pomaly a nebadane vypestujú okolo človeka. Muž mal štyridsaťpäť, za sebou pokazené manželstvo a nekonečne nudný rozvod. Účet mal v poriadku, hypotéku na dvojizbák dávno splatenú, ale peniaze mu stačili nanajvýš na to, aby si ku svojej depresii kúpil o čosi elegantnejšiu kulisu. Nemal veľké drámy –…

Vzduch venku byl mrazivý, čistý a ostrý. Byl to ten druh ranního chladu, který štípe do tváří a bez ptaní zalézá hluboko pod kůži, i když se člověk zabalí do toho nejteplejšího kabátu. Slunce teprve líně vystupovalo nad horizont, jeho první zlatavě-oranžové paprsky prořezávaly ranní mlhu a vrhaly dlouhé, elegantní stíny na prázdný, ještě rosený chodník. Město se pomalu probouzelo, ale pro ni…

Byl to jeden z těch prázdninových dnů, které jen tak plynou a nic zajímavého se neděje. Dokud mi od ni necinkla zpráva. "Nechceš dorazit?☺️" "Popravdě se mi nechce nic. Ale co bych pro tebe neudělal😝😆" "Seš fakt hroznej!" Bydleli jsme od sebe jen kousek, takže netrvalo ani pár minut a zvonil jsem na její dveře. Následovalo pozvání dovnitř, kamarádské obejmutí a několik zdvořilostních frází,…

Byla večer doma sama. Venku pršelo, v bytě bylo ticho, jen tiché tikání hodin. Seděla na gauči v tenkém tričku a kraťasech, nohy přitažené pod sebe. V ruce měla mobil, ale obrazovka už dávno zhasla. Myslela na něco, co by nikdy nikomu neřekla. Na kuchyňské lince ležel lilek. Velký, tmavě fialový, hladký, těžký. Koupila ho ráno a teď na něj koukala. Nevěděla proč. Jen cítila, jak se jí mezi nohama…

Otevírám svůj profil na amatérech a u obálky se vzkazy je zase plno. “Dobrý den, Madam.” začíná jeden vzkaz, který mě zaujme tím, že ví, jak oslovit ženu.“Máte úžasně velkou zadnici a ve spojitosti s vaší váhou a povoláním učitelky je to pro mě přímo magnet”, dočítám se. “Ano, mám přes zadek 170 cm a vážím 150 kg. Do toho pevnou ruku a hlas, který si umí zjednat pořádek. A když někdo neposlouchá…

Když jsem psal ten inzerát, myslel jsem si, že to je jen vtip. „Historicky první domácí studie o vlivu velkých prsou na atopický ekzém.“ Smál jsem se tomu sám. A pak mi přišla zpráva. „Jsem Adéla. Přijdu zítra v 19:00. Připrav si pravidla studie.“ Když otevřela dveře, ztuhl jsem Ve vozíku. Její pohled byl čistá provokace. Stála tam v té světle růžové mikině, kterou si pomalu stahovala z ramene,…

Seděl jsem u stolku v rohu té malé kavárny na Vinohradech, kde mají bezbariérový vstup a dost místa mezi stoly. Venku pršelo, dovnitř voněla čerstvá káva a ona vešla – přesně tak, jak jsme si psali. Tmavé vlasy do ramen, úsměv, co zabíjí na dvacet metrů, a tričko, které… no, prostě nebylo schopné udržet tajemství. Prsa měla tak velká, že jsem měl pocit, že porušují nějaké fyzikální zákony. „Ahoj…

Pred ubytovňou sme sa rozišli po svojích apartmánoch a nakoľko na večeru bolo ešte skoro, ved´ bolo ešte len okolo piatej, rozhodli sme sa z manželom trošku si oddýchnuť a pospať. Ved´ po cestovaní sme si popri Mirkovi a Tomášovi ešte neodpočinuli. Zašla som pod sprchu, kde som si nežne namydlila celé telo, hlavne prsia a rozkrok. Pri dotýkaní sa samej seba, som v myšlienkach spomínala, ako mi s…