Školní rok, druhé pololetí (1.)

11. 2. 2024 · 3 682 zhlédnutí ilkren

Normálně se na eskalátorech rád svezu, tentokrát jsem ale rázoval nahoru, a vůbec mi to nevadilo. Důvodem pro horlivý pohyb tam, kde jsem se mohl nechat jen unášet, byly dvě polokoule výstavní ženské zadnice, natřásající se a pohupující, jak jejich majitelka spěchala tři schody nade mnou v upnutých legínách, jaké by má puritánská povaha doporučila spíš na hodinu jógy, ideálně soukromou. I když jsem přesvědčený milovník ženských tvarů, pořád jsem trochu nesvůj, když vidím slečnu nebo paní v něčem tak přiléhavém. Kombinace popularity téhle módy, kterou můj kamarád označuje (bez známky nesouhlasu) za "kult obtaženosti", a mého povolání učitele mě sem tam vystavuje do prekérní situace. Majitelka zadnice, která se mi toho rána před očima tak lákavě natřásala, ale jistě nebyla žádná dorostenka. Pod legínami se jí s očekávanou výmluvností rýsovaly kalhotky s ozdobnou krajkou, mou pozornost ale nejvíc poutaly ty parádně kulaté polokoule, za rychlé chůze úžasně nadskakující skoro tak zřetelně, jako by šla od pasu dolů nahá. Opakovaně jsem zabojoval s nutkavou touhou ji přes tu parádní prdel vydatně plácnout. Jakkoliv je to častá součást různých erotických příběhů, za celý svůj dosavadní život jsem nepotkal holku, která by v rámci postelových aktivit afektovaně žadonila o "výprask na holou", protože byla "zlobivá holčička". Buď jsem neměl na žádnou zlobivku zatím štěstí, nebo je touha žen dostávat v posteli "naplácáno" muži krapet přeceňovaná. Naneštěstí jsem momentálně postel nesdílel s žádnou, takže ověřit si to nebylo s kým. Když jsem nahoře ve vestibulu přidal do kroku ještě víc a neznámou prdelatou krásku rychle předešel, cítil jsem se sám před sebou trochu provinile; pohledu na její pěknou zadnici jsem se totiž vzdal jen na základě úvahy, že jí tyhle legíny musí vepředu podobně hezky vyrýsovat frndu. Když jsem se po chvíli rychlé chůze zdánlivě nelogicky otočil a zamířil zpátky, na krátký zlomek vteřiny jsem skutečně krásně obtažené "kávové zrno" mezi jejími stehny zahlédl. Taky mi neušlo, že se jí na hrudníku houpou parádní kozy. A do třetice jsem si všiml, jak se na mě zamračila. Kromě pocitu trapna jsem si zřetelně uvědomil i jistou zoufalost svého počínání, zadoufal, že tu mou šmíráckou piruetu nevyděl žádný z našich studentů, a radši zamířil směrem ke gymnáziu.

Ta ranní scénka zapadala do obrázku mého momentálního života v Praze, kde jsem po přesunu z městečka zatím z několika nezávazných milostných dobrodružství nenavázal žádný trvalejší vztah. Podvědomě jsem tušil, že částečně i kvůli naději, že dřív nebo později narazím na Madlu. Přestože náš společensky nepřijatelný románek čerstvé maturantky a jejího učitele nepřesáhl jedinou vášnivou noc, ve které se jí poslední školní rok zlomil do prázdnin, zpětně jsem si mohl přiznat, že jsem k nesmělé holce, co se každou chvíli červená, cítil podvědomou přitažlivost už dlouho. A to jsem toho na poli milostném prožil v městečku docela dost. Potíž byla ale v tom, že na jednu Madlu je Praha přece jen dost velká. Než nás osud svede zase dohromady, nějakou dobu to potrvá. V novém učitelském sboru jsem ovšem zatím našel spíš spřízněné chlapské duše než ochotnou a (ne)patřičně zkaženou učitelku-utěšitelku. Nejblíž se zatím mým bývalým kumpánům z městečka přiblížil tělocvikář Ota, který mi po letmé poznámce o mé předchozí fotbalové "kariéře" nabídl přidat se k jejich večerní lize. Vlétl jsem do ní po hlavě, zvlášť když jsem zjistil, že družstva mohou být smíšená. Naše bylo a jak drobná blondýnka Mirka, tak pihovatá Slovenka Zuza nedělaly z toho, že máme společnou šatnu, žádnou extra vědu. Vyhecovaný pohledem na Mirku ve sportovní podprsence, a především na Zuzu, která se do té své musela převléct z nějakého nesportovního, zato daleko krajkovějšího modelu, což udělala bez cavyků a spíš pro formu v rohu šatny otočená zády k nám, dal jsem ještě do poločasu dva góly. Pravda, prohráli jsme i tak. Ve sprchách jsme galantně dali přednost oběma našim spoluhráčkám, které se pak vrátily mezi nás s osuškami sice omotanými kolem sebe až po ramena, ale ona každá osuška nakonec musí dolů, když se dotyčná chce obléct, a protože jsem se do sprchy nehrnul, mohl jsem si po očku vychutnat nejdřív pohled na hezky žensky kulatou zadnici Zuzy včetně vytetované ještěrky na pravé půlce, jejíž majitelka opravdu z toho, že se na chvilku obnaží v šatně plné chlapů, nedělala žádné drama. Miri se převlékala trochu diskrétněji, ale i tak jsem viděl napoprvé dost, včetně kovového kroužku v podbřišku, který na mě zablýskal, než si rychle natáhla kalhotky. Zdálo se, že večerní liga nebude nuda, ani k jedné z našich spoluhráček se při následném pozápasovém rozboru v nedaleké hospodě nikdo z chlapů nechoval jako k partnerce, a tak jsem rád kývl na nabídku zúčastnit se i příštího kola.

Následující týdny jsem tak poznával fotbalová hřiště a šatny, často školní, na pražských předměstích, a těšil se aspoň z letmých pohledů na občas poodhalené vnady mých dvou spoluhráček. Jak už to bývá, mače byly často neúměrně naší amatérské úrovni vyhecované a musel jsem v duchu obdivovat trpělivost rozhodčích, kteří za pár korun nechávali na sebe řvát. Sem tam se mezi nimi objevila i žena, ale v zápalu hry ani ji nikdo nešetřil. S provinilým pocitem jsem si uvědomil, že někdy ani já. "Bylo to mimo vápno, už to nebudu opakovat! A přestaň se mnou mluvit jako s píčou!", odsekla mi zrzka s mikádem, když jsem na ni dokola povykoval a dožadoval se penalty za ... no, řekněme, že kontakt tam byl. "Hele, mluvím s tebou, jak si zasloužíš!", kontroval jsem, abych si vzápětí prohlédl zblízka žlutou kartu. Zrzavá rozhodčí se ale spíš než uražená zdála mou drzostí pobavená, do konce zápasu jsem si nicméně dal radši pozor. Pocit křivdy ale nezmizel, a tak jsem po závěrečném hvizdu a vyplnění několika formalit do ní ještě dlouhé minuty hučel o "jasné pentli", jakou mohla nevidět jen slepá. Zbytek mužstva byl už dávno v šatně, a i zrzce nakonec došla trpělivost. "Hele, je to marný. A slepá už musí jít, nemám v úmyslu sprchovat se studenou.", odsekla pobaveně a odkráčela. Měl jsem na sebe zlost, protože nejen že jsem ani v pozápasové debatě nezískal navrch, ale ještě jsem pro tentokrát přišel o možnost okukovat chvilkovou nahoru mých spoluhráček; jak jsem šel k šatnám, Zuza i Miri se, obě samozřejmě už oblečené, loudaly proti mě a halekaly jméno hospody, tam tým míří. V šatně jsem byl za chvíli poslední opozdilec. S pocitem, že bych ve svém věku už nemusel ze sebe dělat vola, jsem se smířlivě postavil pod proud vody, kterým jsem nechal odplavovat frustraci do chvíle, než mě z pozápasového rozjímání vytrhlo nesmělé zakašlání. "Pardon, ale mohla by se "slepá" osprchovat teplou?" Ve dveřích s napůl nejistým, napůl pobaveným úsměvem přešlapovala zrzavá rozhodčí, spíš pro formu a dost ledabyle omotaná osuškou, ze které jí nahoře lákavě vykukovaly povážlivě odhalené skromné křivky malých, neopálených prsou. Bylo jisté, že pod sprchou už je zahalená mít nebude, takže jsem horlivě souhlasil a jako gentleman se otočil, když ji odložila a proplula kolem. "Dík! Je to ovšem vlastně tvoje vina, to kvůli tobě mi čároví všechnu teplou vyplýtvali.", obvinila mě, když si nastavila teplotu vody hned pod vedlejší sprchou a bez ohledu na mou přítomnost se začala mydlit sprchovým gelem.

Zdálo se, že s mou přítomností nemá sebemenší problém, a tak jsem po chvíli přestal dělat, že se nekoukám, a aniž bych si uhnal tik, pokochal se jejíma hezkýma nohama, malým, kulatým zadečkem a pevnými jedničkami, jako dva kužely vybíhajícími do sytě červených hrotů bradavek. Na téhle holce byly zkrátka všechny křivky malé a pevné. Neuniklo mi, že kromě série peciček v pravém uchu a kroužku v obočí má i další ozdoby: jeden piercing se jí leskl v prsní bradavce, druhý jsem po chvíli zahlédl mezi pěnou sprcháče vykukovat v čárce její mušličky, dole dohladka oholené, nahoře s přiznaným trojúhelníčkem ryšavých chloupků. Jelikož jsem si poslední týdny sprchování s hezkou, nahatou holkou zrovna moc neužil, svěží půvab vnadné rozhodčí začal na mě mít dost viditelný vliv, a tak jsem se radši zase natočil bokem. I tak jí má pozornost neunikla. "Tak na hřišti se mnou mluvíš jak s píčou, a teď mi píču budeš očumovat?", glosovala to. Opět spíš pobaveně než pohoršeně, navíc své konstatování doplnila tím, že si ji vzápětí, záměrně otočená čelem přímo ke mně, začala ostentativně mydlit. Při pohledu na její prsty, rytmicky se nořící do rýhy mezi hladkými závojíčky, mezi kterými vykukoval růžový hřebínek klitorisu, ozdobeného kroužkem, jsem cítil, že se má distingovanost dost viditelně mění na ztopořenost. "Tohle by hráč na rozhodčí dělat neměl.", mrkla směrem k mému vztyčenému klacku, a dál si mnula pipinu. "Jakou kartu mi za to dáš?", zajímalo mě. "Nejdřív se přesvědčím, jestli nesimuluješ.", šlehla po mě ironicky, vzápětí natáhla ruku a začala mi jí jezdit po čuráku od kořene k žaludu, přes který jedním pohybem jemně ohrnula předkožku. "No kontakt tam je...", usoudil jsem a nataženou rukou jí zkusil laskat pipinu. "Hmmm... oplácení. To my rozhodčí trestáme!", zavrněla, ale neucukla, spíš se mi na prsty začala svou pičkou sama tisknout. Cítil jsem, jak se jí mými dotyky rozevírá, a brzy jsem prsty nejezdil po ní, ale v ní. Slibně se rýsující situaci náhle přerušil zlostný mužský hlas. "Krucinál, jak dlouho se ještě chlapi budete sprchovat? To vám doma neteče teplá nebo co? Já tu musím zamknout, hergot!", nadával vedle v šatně vrátný. Zrzka, které naším sprchovým dováděním krásně zrůžověly tváře i prsa, mi položila prst na pusu. Pak se opatrně vyklonila zpoza rohu a až trochu moc provinile zašvitořila: "Nezlobte se, to jsem já. Chlapi už jsou pryč, u nás teplá došla, tak jestli to nevadí... Já Vám pak klíč přinesu, ju?" Všiml jsem si, že vykoukla přesně tak, aby nerudný vrátný mohl aspoň tušit křivky jejích malých prsou, přitisknutých k dlaždičkám, a dokonce jako někde ve varieté vytočila i jednu ze svých krásných nohou až po vršek stehna. Však to taky mělo patřičný efekt. "Jé, slečna rozhodčí! Ale jasně, jen se osprchujte. Pak mi ten klíček jenom hoďte na vrátnici. Jo jo, být mladší, tak Vám třeba umeju záda, že jo..." rozplýval se staroch, a když zrzka jeho poslední trapárnu ocenila zvonivým smíchem, kterým z něj vyloženě nedělala debila, dal se na odchod.

Já ovšem využil momentální pozice mazané rozhodčí, a jak mu ještě mávala na rozloučenou, při čemž jí podle mě muselo malé prso zpoza rohu vyklouznout, zezadu jsem přiklekl a popadl do dlaní její kulatou prdelku. Ochotně ji vysadila, nechala mě tisknout její pevné půlky, a když jsem je roztáhl, maličko se rozkročila, abych měl přístup k její mušličce, předchozím laskáním hezky rozdělané. Zaútočil jsem na ji jazykem, a když jsem cítil chuť jejích kundích šťáv, přidal jsem prsty a zkusmo obkroužil i staženou zadní dírku. Slastné vzdychnutí mi naznačilo, že smím i tam, a tak jsem tu rozetku lízal dál, dokud se neuvolnila, takže můj palec překonal odpor a vnikl dovnitř. Jemně jsem jím zrzce zadeček šukal a cítil pohyb svých zbývajících prstů vepředu ve štěrbině, zatímco ještě před chvílí ironická rozhodčí ochotně přijímala to dvojité dráždění, čelem opřená o vchod do sprchy a čím dál hlasitěji oddychující. Pohazovala zadkem proti všem mým prstům, jako by je oběma dírkami chtěla celé do sebe, rukama si tiskla bradavky a tahala se za tu, ve které měla nastřelený piercing. Její vzdechy se slily v táhlé sténání, pak si jednu ruku vepředu vtiskla do podbřišku a začala jí divoce třít svůj poštěvák, a touhle trojkombinací slasti mezi svýma nohama vzápětí dosáhla orgasmu. Cítil jsem, jak se jí pipina v křeči stáhla kolem mých prstů, a pak mi je zaplavil příval jejích šťáv. Lehce jsem jimi dál pohyboval, dokud nepřestala přerývaně vzdychat, pak jsem opatrně obě její dírky opustil. "No ty vole...", vydechla spontánně, a když se ke mně otočila, byla ve tváři celá zardělá a i prsa měla krásně zčervenalá. "Tak to bylo něco!", odhrnula si mokrý pramen vlasů z čela, od dlaždiček maličko otlačeného. "Doufám, že máš šprcku. Považuju za svoji povinnost tohohle využít.", zavrněla a znovu se rukou ujala mého péra, které nebylo o nic vztyčenější než předtím.

Jakkoliv jsem netoužil po ničem jiném, než abych ho mohl vrazit do její úzké prciny, musel jsem po chvíli neochotně přiznat, že poptávanou ochranu tu s sebou nemám. Brát si kondomy do tašky s fotbalovými věcmi mě zatím nějak nenapadlo. "Hmmm... neva. Já mám.", broukla zrzka, ledabyle si omotala osušku tentokrát jen kolem boků a odběhla do vedlejší šatny. Konsternovaně jsem sledoval, jak se po chvíli beze studu vrací, přestože se jí na nahém hrudníku za chůze natřásají špičaté kozičky. Když za sebou zamkla, bez dalších cavyků si klekla, několikrát mi zapumpovala rukou na čuráku, až se zase napjal předpisovou erekcí, pak zuby otevřela balíček, který svírala v dlani, a zručně mi na klacek navlékla kondom. Pohybem ruky mě přiměla sednout si na lavičku, a zrovna když jsem si říkal, jak mě omítka studí do nahých zad, rozkročila se nade mnou a prsty si roztáhla doširoka hladké závojíčky své lesknoucí se pičky. Ještě než si nasměrovala mé trčící péro mezi ně, několikrát si ji rukou důrazně promnula a pak mi prsty pomalu přejela po tváři, abych cítil vůni její vzrušené kundičky. Nechala mě jí je olízat, a pak se mi frndou nabodla na klacek, až jsem zasténal. Dosedla až na kořen a začala houpat boky, aby mé péro v její úzké štěrbině hezky jezdilo sem a tam, a její hrotitá kůzlata mi začala nadskakovat přímo před obličejem. Instinktivně jsem hmátl prsu, jehož bradavka byla ozdobená kovovou tyčinkou, a přisál se k němu. Zavzdychala a zrychlila své přírazy. Drtil jsem jí jazykem tuhý cecík a převaloval jím kousek kovu, co jím procházel, zatímco rajtovala kundou na mém ptáku, až lavička skřípala. Měla ji parádně úzkou a cítil jsem, jak mi kromě přirážení ptáka svírá zatínáním poševních svalů, což v kombinaci s pružností jejích koziček mělo na mě drtivý efekt. Než jsem se nadál, zaťal jsem obě ruce do jejího pevného zadečku, a zatímco se mi na ptáka dál narážela, s tlumeným sténáním jsem plnil kondom prudkými výstřiky. Když ucítila, že se mi klacek v její pičce škube, jak stříkám, se zaťatými rty a hlasitým oddychováním využila posledních chvil jeho tvrdosti, a zatímco jsem pumpoval z koulí poslední cákance, prudkým přirážením pičky se i ona stihla udělat.

Následná sprcha, která byla nutná, protože jsme byli oba po tom milostném souboji úplně zchvácení, proběhla skoro beze slov, s lehkými rozpaky, ale spousto vzájemných něžností. Na to, že ještě před hodinou jsem na ni křičel na fotbalovém hřišti, si teď, milováním úplně zvláčnělá a celá růžová, nechala mýt své malé kozičky, které mi ochotně nastavovala, otočená ke mně zády. Neprotestovala ani pak, když mi ruce sjely na její pružný zadeček, a celkově jsme ten zcela nečekaný sex dvou neznámých lidí zakončili příjemně a bez zbytečného trapna. Když jsme procházeli kolem vrátnice, měl jsem co dělat, abych nevyprskl smíchy. Výraz nerudného vrátného, když nejdřív úplně roztál a se svým "Jé, slečna rozhodčí už jde!" byl jako med, aby se vzápětí pokusil probodnout mě nasupeným pohledem, jak jsem vyšel za ní, byl k nezaplacení. "Tak už vracím klíč.", zašvitořila zrzka líbezně. "Měli jsme tam ještě nějaké disciplinární řízení, ale snad jsme moc nenacákali.", dodala s rukou na puse, jak přemáhala smích. Ten naplno propukl, když jsme vyšli z budovy, a smáli jsme se jako blázni snad pět minut. "Hele, tohle se mi skoro nestává, fakt... Jak se jmenuješ?"? přemohl jsem pak rozpaky z toho, že vlastně nevím, s kým jsem si tak úžasně užil. "To mně se tohle stává každou chvíli. Rychlovka v pánské šatně, klasika.", ušklíbla se, chvíli si mě zkoumavě prohlížela, a pak se znovu na celé kolo rozesmála. "Ježiši nééé, tohle se ani mně nestává.", ubezpečila mě pak. "Ostatně, my rozhodčí bysme ani to... neměly... s hráčema. To je střet zájmů. A my se teda střetli vydatně, to jo.", zahihňala se jako školačka. "A přitom úplná náhoda, fakt mi jenom došla teplá voda. Ale vlastně jsem ráda, že jsem tam našla tebe. I když jsi na tom hřišti se mnou fakt mluvil jak s píčou. Což jsi ale následně mojí píče slušně vynahradil.", rozvíjela monolog, ze kterého mi navzdory právě prožitému zase zacukalo v rozkroku. "Jo, a jsem Gizela. Těší mě. Kámoši mi teda říkají Ginger. S důvodem proč jsi se mohl seznámit dostatečně.", znovu se rozesmála. Ten večer jsem zápas se svým týmem nezapil.