Těch pár chvil, kdy jsem ve volném stylu zápolil s klíči a zámkem, využil Jaro k tomu, aby z Dianiných nožek dostal dolů střevíčky. Měl dostatek času i k tomu jí chodila něžně líbat a mnout v obou dlaních, což ještě prodloužilo dobu, kterou jsem potřeboval k tomu dostat nás bezpečně dovnitř. Dost bylo nepovolaných cizích pohledů, teď jsem se měl kochat zejména já. Pěkně v klidu domova.
Diana využila náskoku, který jí Jarova iniciativa poskytla k tomu, aby se hbitě vzdálila až na konec vstupního koridoru, kde zůstala stát mezi rozevřenými dveřmi, odkud si nás mohla v relativním klidu měřit. Nehodlali jsme jí poskytnout ani stín pochybností stran toho, že ji hodláme následovat hned, jak se zbavíme obuvi a nejsvrchnějšího šatstva, takže jsme si nadále překotně odkládali.
Nezklamala nás. Na nějaký náznak, že by si to v tuto chvíli chtěla ještě rozmyslet, jsem čekal úplně marně. Z očí jí planula nehasnoucí touha stát se nenaplnitelnou nádobou našich vášní. Což působivě dokreslila tím, že si neváhala zběsile přetáhnout šaty přes hlavu a nechat je pak zvolna padnout k zemi. Ona byla stejně otázka, zda ještě půjdou zachránit. Vlhký flek na přední straně v místě, kde pod ním leží její klín byl určitě větší než mexický dolar.
Byla až nelidsky krásná. Nedělalo mi žádný problém pochopit, jak mohli dávní rétoři tak snadno vymyslet a bezchybně popsat bohyně. Například Afroditu.
Hlavu držela hrdě vztyčenou. Brada natočená úkosem dolů a přivřená víčka ale hlásaly, že její bezprostřední zájmy by se sice jistě daly popsat mnoha superlativy, důstojnost a zdrženlivost by mezi nimi ale nebyly. Prsa se jí dmula zrychleným sic hlubokým dechem a doslova nám je cpala do tváře. Pod pevným, plochým bříškem se nenacházelo vůbec nic. Jen dokonalá hladkost jejího čerstvě, důkladně vyholeného klína, zřetelně se lesknoucího vyprodukovaným nektarem. Tuto skutečnost nekázal skrýt ani její koketní postoj, ve kterém se jednou rukou zapírala do rámu dveří, druhou měla založenou v bok. Jednu nohu vtlačenou před druhou, aby před námi nestála úplně v profilu. Jemňoučké samodržící punčošky končící na horní části stehen byly dokonalým doplňkem. Stejně jako drobný šperk situovaný mezi jejími prsy.
Měl jsem na paměti, že tu nejsem úplně k ničemu, takže jakmile jsem se narovnal po odstranění svých škorní, zavelel jsem „Do obýváku“. Pokud možno bez přílišného chvatu, ale svěže, jsem pak celou trojici sledoval do určeného místa, veden jásavým zvukem jejich hlasů, jak ji hnali domem. Kdyby se snad mohlo stát, že bych nějakou záhadou zapomněl cestu, poskytovali by dost návodné vodítko. Přesto jsem je nenásledoval úplně věrně, ale na posledních metrech uhnul stranou a vešel do místnosti od kuchyně, již vybaven vychlazeným vínem a čtveřicí pohárků.
Nemusel jsem spěchat. Kořist byla úspěšně dostižena a s jejím porcováním čekali na mě.
Jaro a Stano stáli mezi dveřmi a shlíželi dolů na ženu klečící před konferenčním stolkem na patách, s rukama volně složenýma na stehnech, vyčkávaje jejich nájezd. Pohyby, kterými si rozepínali košile, aby je pak dostali z ramen dolů, se daly vystihnout různě. Pomalé. Delikátní. Sebevědomé. Slibující. Výhružné.
Počkal jsem, až své dílo dokončí, a pak jsem se vydal k nim. Gestem jsem nabídl sklenici i Dianě, ale ta jednoznačně zamítavým posunkem dala najevo, že hodlá pít z jiného zdroje. Respektive zdrojů. V příslib tohoto šťastného okamžiku jsme si s Jarem a Stanem připili. A potom jsem se v klidu usadil v mohutném ušáku, láhev odložil na vedlejší stolek a s číší v ruce jsem si hodlal naplno užít výsadního postavení jediného diváka v celém divadle, usazeného v královské lóži.
Na pokyn, že jsem připraven, oba bojovníci obnažili své zbraně. Tasili své kordy z jejich pochev. Vystřelili ven jak uvolněné pružiny. Ring volný.
Bylo kouzelné, jak Dianě skoro vypadly oči z důlků a nezdařilo se jí zabránit povolení svalů ve tváři. Snad se o to ale ani nesnažila a raději nechala své oči svítit neskrývaným zájmem a nadšením a zcela vědomě si v očekávání věcí příštích labužnicky oblízla horní ret. Měl jsem i pocit, že v duchu počítá centimetry. Jako by jí nestačil už i ten působivý vizuální vjem tlustých, dlouhých, kolem dokola oholených čuráků.
Neboj děvče, již brzy si budeš moci ověřit i to, zda Jaro a Stano chutnají stejně dobře jako já.
Výzva byla přijata, soupeři se do sebe mohli zaklesnout.
Vyrazili k ní dokonale sladěni, jako na nějaký skrytý signál. A ve svém pomalém posunu vpřed, který byl ale stejně nezastavitelný jako lavina, než dorazí do údolí, vyhodili kotvy až těsně u ní. Tak, že jejich neohnutelně vyztužené traverzy zlehka udeřily Dianě do obou tváří. Krátké dilema, jaký přístup zvolit, vyřešila tím, že si prostě jednoho z nich pomalu vsála do úst, zatímco si ho chytla za objemné koule, kdežto druhého sevřela v dlani na jeho délce a začala s ní neprodleně jezdit sem a tam.
Slušelo by se zatleskat, Stano ale měl jiný názor. Při poznání, že on je ten vyvolený, který jako první skončil v její hříšné pusince, chytil si ji zezadu za temeno hlavy a popohnal své boky vpřed. Tohle už bylo na skutečně spontánní aplaus. Dianě se vyboulil krk a rozkošně se zakuckala, když se signifikantní část Stanovy v erekci výrazně přesahující dvaceticentimetrové délky dostala až do hrdla, kde ji hrozila zadusit.
Ale trénoval jsem ji dobře. A ona milovala výzvy. A jako pravá poběhlice, do které se již převtělila, přijala i tuhle. Statečně zvládla krátký souboj s přirozeným odporem úzkého průduchu, ještě více ho uvolnila a nechala Stana, aby si ji bral sice pomalými, ale dlouhými, neuspěchanými šťouchy. Na konci vždy ještě doprovozenými sevřením hýžďových svalů, jak se snažil vrchol své jaderné střely dostat ještě více do Dianina jícnu. Snad aby dokázal nemožné a opravdu úplně vše do ní schoval. Nebylo proto divu, že pohyby Dianiny ruky na Jarově pístu nebyly zrovna dokonale kontrolované. Ale nijak zvlášť mu to nevadilo. Aspoň spustil kalhoty k zemi a zbavil se jich, takže byl jako první úplně nahý. Věděl jsem, že to je sice úplná blbost, ale i tak mě trochu zklamalo, že tomu ďáblovi nevyrůstal pekelný ocas i ze zadku.
Časem se ukázalo, že ani Stano nebyl žádný sobec. Ani přehnaný netvor. Nebo se jen prostě chtěl pokochat bezprostředními plody své práce. V každém případě nastal moment, kdy nechal Dianu si odpočinout a pro změnu si jen leštil svůj zasliněný úderník, zálibně pozorujíce, jak Diana sbírá dech a od úst se jí táhnou provazce slin. Nijak se nezlobil ani když Diana po nezbytném odpočinku pro změnu vzala do úst Jara, aby si odzkoušela, co jí čeká na druhé straně.
I tady se dostala stejně delikátní péče a jelikož již byla v záběhu, Jaro vnikl do jejího hrdla rovnou až tak, že v něm skoro zmizel. A to bylo fakt dost těžké odhadnout, jestli je jeden z nich delší než ten druhý.
Třeba to ještě pěkně přeměříme, než se od nás vydají dál na další lov. Pokud ještě nějaký zvládnou. Ono totiž kdo ví. Bylo totiž již nyní na spadnutí, že Diana by mohla ztratit poslední zbytky soudnosti a zábran a pořádně je zaměstnat. Protože když se opravdu rozjede ... nebo v tomto případě rozjebe ...
Nějaký čas takto alternovali. Střídala si je poctivě mezi sebou.
Bylo to opravdu působivé. Tyčili se nad ní jako dva mramorové sloupy, jenže místo výhružky jasně demonstrovali, že ji naopak kryjí v bezpečí svých stínů. Až to Diana nevydržela a nechala jednoho z nich pouze v péči svých úst a uvolněné ruky využila k tomu, že si začala zuřivě drandit rozevřenou, tekoucí pičku.
Jako kdyby přesně na to ti dva čekali.
Jaro, který byl zrovna v péči její ruky se nenásilně uvolnil a přesunul se za ni. Než se Diana nadála, sklonil se, chytnul ji za obě nadloktí a obě ruce jí pak napnuté natáhnul vzad, kolem svého těla. Dianino tělo tak vytvořilo luk, hlava se jí zvedala ke stropu. Stano nelenil a posunul se více přímo před její tvář. Ještě jednou vyklouznul ven a dávaje jí velkorysou možnost vycouvat, zeptal se „Připravena?“.
Byla to úplně zbytečná otázka. Věděli jsme to předem všichni. Ale bylo galantní se zeptat.
Návratu umírněné dámy jsme se skutečně nedočkali. Diana pouze polknula co nejvíce slin, aby se připravila na závěrečný sprint a zachrčela „Napusť mi žaludek, ty zvíře“.
Laskavý, vysoce pozitivně ji hodnotící výraz mi Stano kopíroval z tváře. A měl ho tam i v momentě, kdy si ji uchopil oběma rukama za hlavu, nechal špičku své erekce vklouznout zpátky mezi Dianiny rudé rty, které se kolem ní okamžitě hermeticky sevřely, a pak vyrazil vpřed.
Vmžiku jí šukal ústa úplně stejně jako kterýkoliv jiný zbývající otvor, bezpečně však kontrolujíce, že je všechno v pořádku. Dianě cvakaly zuby, brada i hlava, prsa se jí zuřivě houpala, oči slzely, řasenka se roztékala, neuhnula ale ani o centimetr. I tak bylo dobře, že to Stano neměl daleko. Nápor byl tak mocný, že i taková trénovaná čubka s hlubokým hrdlem, jako je moje Diana, by to nebyla schopná vydržet příliš dlouho.
Než však k momentu nelibého zvratu mohlo dojít, Stano se vzepjal, zachrčel, svaly se mu roztřásly, zasípal „Papej, kurvo!“ a v křeči jí pod tlakem stříkal jednu dávku za druhou přímo do hrdla, její ústa a nos se nacházející prakticky u jeho zásobníků a břicha.
Diana držela. Tak jak šla dávka za dávkou, rychlým pulzováním larynxu pomáhala tomu, aby vše zdárně skončilo na místě k tomu určeném. Pohyb jejího ohryzku byl tak krásně patrný. A vydržela tak, i když už Stano viditelně proces vykládky dokončil. Když ho pak Stano prudce vytrhl ven, mohutně vydechla a musela potřást hlavou, aby si aspoň trochu pročistila smysly. Pravou dámu v tu chvíli nepřipomínala ani s velkou představivostí, jak byla zalepená slinami a zbytky sekretů, které se i přes její usilovnou snahu zachytily na spodku Stanova plnítka a v koutcích jejích úst. Stano jí totiž, možná i záměrně, nenechal možnost si ho v ústech očistit do zářivého lesku a dal raději přednost tomu pokochat se pohledem na ni jako na čubku, kterou pro tuto chvíli byla. A to byl jen a moc dobře.
Na nerušený oddech Diana zatím ještě nedostala kdy. Sotva se stačila maně trochu otřít hřbetem ruky, přitančil před ni na uvolněné místo Jaro a frenetické pohyby po jeho klacku výmluvně hovořily o tom, že pokud Diana nestihne rychle znovu nastavit ústa, pokropí ji celou od hlavy až k patě.
Došlo k obému.
Diana to stihla a sevřela svá kurevská ústa kolem uzdičky Jarova koně těsně před tím, než se utrhl ze svého stání. Maje to tentokráte více pod kontrolou, nechala si nejprve nastříkat plná ústa, než první paket přesunula dále do skladiště a stejně tak učinila i s druhým. Šlo to ostatně ve velmi rychlém sledu za sebou. Pak si však nechala hadici vyklouznout, zavřela ústa i oči a nenechala nikoho na pochybách, že opravdu touží po tom, aby jí závěrečné tóny symfonie na téma Jaro vytvořily působivou pleťovou masku.
Nebyl jsem tím nikterak překvapen. Dobře jsem znal její vášeň mít mé sperma opravdu úplně všude. A oba její bonusoví býčci pro dnešní noc byli zjevně velmi potěšeni tím, že opravdu nebyla žádné cingrlátko. Upejpavka. Jak kdyby o tom bylo možné ještě pochybovat. S radostným výrazem, spokojena sama se sebou stejně jako s množstvím, chutí a s viskozitou hmoty, která jí byla tak velkoryse poskytnuta k tomu, aby nahradila večerní snack, který jí musel být v baru raději upřen, se pak ráda nechala vytáhnout na nohy.
Když jí však Jaro dal posunkem najevo, že Stano už na ní čeká v protějším křesle se vztyčenou žerdí (to, že zrovna vystříkal, se na něm nepodepsalo ani náhodou), aby na něj mohla pověsit svůj prapor, vzepřela se.
„Počkejte tady, brzy se vrátím“, ujistila nás s úsměvem, ve kterém nebylo žádných pochyb stran toho, že to myslí upřímně.
Než chlapci přijali mnou doplněné skleničky, nechali aspoň pracovat své pravačky při pohledu na vzdalující se Dianu, která rozvlnila boky jak plachetnice za bouře, aby si aspoň trochu zajistila, že jí vychladnou co nejméně, než se k nim vrátí.
