Záležitost skoro veřejná

Po minulém zážitku na břehu řeky jsme si chtěli znovu užít v přírodě. Navíc počasí bylo více než přející a tak jsme se vydali na procházku podél řeky dále od města, doufajíce, že objevíme nějaké zajímavé místo pro naše hrátky. Když už jsme to skoro chtěli vzdát, našli jsme podél řeky vedoucí cestu, kde byl pod vyvýšeným břehem krásný zelený plácek. V povzdálí dováděla na večer u vody ještě nějaká rodinka, kterou počasí také vylákalo ven...ale bylo to docela daleko od nás. Rozprostřeli jsme tedy deku. Směrem k rodince pro jistotu nakupili batoh a další věci, aby neměli šanci nic zahlédnout.

Než Petr všechno výše jmenované připravil, tak já už jsem měla klahoty i kalhotky sundané a užívala si osvěžující vánek na již vlhké kundičce. Tu její vůni vítr zanesl Petrovi pod nos...a v zápětí jsem už ležela na lopatkách s Petrem mezi mými stehny. Lízání bylo úžasné .. chtivé... lačné všech těch chutí a šťáv, co nadržená kundička jen může dát...

Jenže v tuto chvíli nastává v našem příběhu veliké ALE...
Cesta, vedoucí nad námi, pod kterou jsme leželi na trávě, nebyla zase tak úplně opuštěná a už vůbec ne slepá, jak jsme si oba mysleli. Kolem projelo pár cyklistů, kteří si nás zas tak nevšímali a ani my jich...byl to jen spestřující aspekt našeho dobrodružství.
Právě, když už jsem se pomalu blížila mému vrcholu, tak šel po cestě pán se psem... když procházel kolem nás, tak slušně pozdravil a popřál hezký den. Petr to ani nevnímal, jak byl zabraný do lízání a mě to v tu chvíli bylo vcelku ukradené, protože můj orgasmus se blížil a já se soustředila na to, jak být po tichu a zároveň si to co nejvíce užít. Dokonce jsem si dovolila být tak nevychovaná a dotyčnému na pozdrav ani neodpovědět.
Když jsem si dostatečně užila vlastní rozkoše, byla řada na mě, abych i já poskytla Petrovi potěšení. Leželi jsme na dece, oba jen v tričku... měla jsem v puse zrovna čuráka, když se začali přibližovat po cestě dva muži kolem padesátky. Zpomalovali, schválně se zajímali o labutě na řece, chodili v kruzích... evidentně potřebovali projít kolem nás, ale ostýchali se...
Po vzájemné tiché dohodě jsme přerušili naše milování, přehodili přes sebe deku a pánové mohli teda projít bez ztráty cti 😁. Trochu jsem se styděla a raději skrývala hlavu na Petrově hrudi, ale jak mi Péťa pak vyprávěl, tak jeden z těch mužů, když procházeli okolo, mu naznačil souhlasné a obdivné gesto. Takže snad jsme je tolik nepohoršili.
Jelikož ale čas na hodinách chvátal mílovými kroky, tak už nikdo v pozdních hodinách kolem nás nešel. Dokončili jsme v poklidu naše vzájemné uspokojování a bohatší o nové zážitky jsme se vydali k domovu.

Věřím, že i pár kolemjdoucím jsme ten den trochu zlepšili a třeba si s myšlenkou na nás následně doma vyhonili 😜.