Michaela se opřela zády o zeď a mlčky pozorovala krajinu za prostorným oknem s dřevěnými okenicemi, kterým do pokoje líně pronikaly první ranní paprsky. Na sobě měla jen bílou košili, přes jejíž límec jí volně splývaly tmavé rozcuchané vlasy a rozhalené cípy nedokonale zakrývaly její nahé poprsí. Po chvíli otočila hlavu zpět do místnosti a upřeně se zadívala na prostorné lůžko situované uprostřed, na jehož levé polovině spokojeně oddechoval nahý mladý muž. Mírně se naklonila a natáhla paži k míse s ovocem umístěné na lakované desce stolu ze smrkového masivu a vybrala si jablko, které vypadalo nejlákavěji ze všech. Na okamžik se zarazila a než se do něj zakousla, pohlédla se zalíbením do mužova rozkroku, kde se mezi nahými stehny vyjímal jeho dlouhý a tlustý klacek. Odkousnutý kousek jablka s křupnutím zmizel v jejích ústech a po bradě jí stekla sladká šťáva. Utřela si ji hřbetem ruky a pak si mimoděk zajela prsty do klína. Ještě pořád ho v sobě cítila. Mladý muž zvedl hlavu a rozespale na ni zamžoural. Chvíli ji zvědavě pozoroval a pak se usmál a natáhl k ní paži. Michaela nejdřív rozpustile zavrtěla hlavou, jako by mu chtěla naznačit, že jeho nabídku nepřijímá, ale když na ni znovu kývl, zvedla se a pomalu přešla k lůžku. Posadila se na jeho okraj, pozorovala ho s lehkým úsměvem ve tváři a mlčela. Jemně ji k sobě přitáhl, dlouze ji políbil a přitom jí svlékl košili z ramen. Chvíli si ji prohlížel, jako by ji viděl nahou poprvé v životě. Pak ji prudce stáhl k sobě a hladově po ní vyrazil ústy.
Michaela byla čerstvá padesátnice, tmavovláska s ocelově modrýma očima, plnými ženskými tvary a jasně definovaným pasem a pracovala jako manažerka personálního oddělení ve velké logistické firmě. Byla rozvedená a z předchozího manželství měla dospělou dceru, která se na konci minulého roku odstěhovala s manželem do ciziny, a tak se jejich vztah smrskl na virtuální komunikaci a návštěvy během vánočních svátků nebo oslavy narozenin. Zpočátku to těžce nesla, protože na sebe byly zvyklé a její dcera se pro ni současně stala i nejlepší kamarádkou, které mohla říct všechno a v tom se od sebe nelišily. Přestože mezi kolegyněmi a kolegy ve firmě byla oblíbená pro svůj břitký humor a životní nadhled, byla společenská a na firemních večírcích většinou excelovala, osamocené večery trávené u sklenky vína a nekonečných mýdlových oper jí časem začaly pořádně lézt krkem. Potřebovala chlapa, ale ne jako nutný doplněk nebo objekt své přehnaně starostlivé péče, jejímž záchvatům čas od času propadala. Potřebovala chlapa, se kterým by měla opět pocit, že žije a který by ji jako ženu uměl náležitě ocenit. A přestože tomu už přestávala věřit, ten muž se v jejím životě záhy objevil. Jmenoval se Martin a vedl firmu, ve které Michaela pracovala. Byl zhruba v jejím věku, vysoký, ramenatý typ s hladce oholenou tváří, zelenýma očima, světáckým úsměvem a klidným hlasem, magnet na ženské široko daleko, přirozeně autoritativní. A přestože si Michaela svatosvatě slíbila, že jeho postelovou sbírku kolegyň nikdy nerozšíří, na akci s vlivným sponzorem to poněkud přehnala s vínem a podlehla mu v kabince na dámských toaletách. K jejímu překvapení se ale nejednalo o jednorázovku a začali spolu chodit. Firemní šeptanda k nim byla neúprosná, ale nevěnovala tomu pozornost. Čas strávený s Martinem to plně vyvažoval a ona po dlouhé době zase lítala v oblacích jako puberťačka.
Po čase ale Martinův vztah k ní výrazně ochladl. Vlastně od doby, co přijal svou novou osobní asistentku Ivanu. Vysokou blondýnu na jehlách s nekonečně dlouhýma nohama a kilometrovými kartáči hustých řas, která asi netušila, jak vypadají kalhoty, protože ji nikdo nikdy nepotkal jinak než v těsné minisukni. No a ty kozy určitě taky nebyly její, zavrčela si pro sebe Michaela, když Ivana opět ladně vplula do dveří Martinovy kanceláře a důrazně jí přibouchla dveře před nosem. Martin měl na Michaelu stále méně času a často byl v její přítomnosti myšlenkami bůhví kde.
Na konci roku se už tradičně konal vánoční večírek a tentokrát v prostorách vinařského domu na jižní Moravě. Rozlehlá budova uprostřed ničeho nabízela svým hostům opravdu nadstandardní vyžití. V suterénu a ve sklepní části domu byl provozován vinný bar s venkovní zastřešenou terasou, doplněný archivním sklepem. Ve vrchních patrech se pak nacházelo luxusní ubytování v pokojích hotelového typu. Michaela se těšila, že si akci s Martinem společně užijí, ale nedočkala se ho. Zhruba v polovině večera jí od něj přišla strohá zpráva, že už bohužel nedorazí a ať si večírek s kolegy užije. A přesně to měla od té doby v plánu. Vinný bar vzala útokem a vydatně zapíjela žal a nahromaděnou frustraci, takže zhruba po hodině už na svých nízkých podpatcích povážlivě vrávorala mezi hosty pro další láhev archivního ročníku. V jejím případě sice nehrozilo, že by skončila v náručí prvního blba, který by si na ni ukázal prstem, ale i tak ji to sebralo víc než si byla ochotna připustit. "Michaelo," uslyšela za sebou cizí mužský hlas a s nerudným výrazem se otočila v jeho směru. Patřil Lukášovi, mladému muži, který ve firmě zastával vysoký manažerský post a synovi jejího milence Martina, který už s otcem trvale nebydlel a měl svůj vlastní byt i život. "Táta psal, že nedorazí, to je smůla, že?" usmál se na ni a přitom se zlehka dotkl její paže. "Jo, to je," zamumlala Michaela a otočila se zpět k baru, "smůla." "Nechceš si se mnou dát něco k pití?" nenechal se odbýt a postavil se vedle ní. Převyšoval ji o hlavu, byl štíhlý, tmavovlasý a hnědooký a omračující charizma evidentně podědil po svém otci. Ale na ni dnes nezapůsobilo. "Víš, já nemám moc náladu," zavrčela Michaela, sebrala z pultu láhev vína a pak se otočila a odcházela ke schodům vedoucím ze sklepení do patra. Na okamžik se zarazila a přece jen k němu znovu zabloudila pohledem. "Ale jsi hodný, Luky, bav se." A poté odešla.
Když dorazila ke svému pokoji ve druhém patře, zjistila, že je v zámku klíč. Pokoj sdílela se svou kolegyní Naďou, která pracovala jako vedoucí účtárny a po nedávném rozvodu chytla druhou mízu. To ostatně vysvětlovaly tlumené zvuky linoucí se z útrob pokoje na chodbu. Michaela se bezmocně rozhlédla kolem sebe, a pak se svezla zády po zdi a posadila na měkký zátěžový koberec. Přihnula si z láhve a do očí jí vyhrkly slzy. O chvíli později se na schodech objevil Lukáš a když ji uviděl sedět na podlaze, usmál se a pomalu k ní přešel. "Ty mě snad sleduješ?" zabručela Michaela nevrle a opět si mocně přihnula z láhve. Kvůli tomu, že musela sedět na chodbě před vlastním pokojem se cítila ponížená. Lukáš vytáhl z kapsy u saka klíč od svého pokoje, který se nacházel na konci chodby. "Jestli chceš, můžeš spát u mě, mám pokoj se dvěmi průchozími ložnicemi," řekl a dal jí dostatek času na odpověď. Účetní Naďa se mezitím zodpovědně snažila vykřičet si hlasivky. Lukáš se podíval na Michaelu a vzápětí oba vyprskli smíchy. "Pojď, já nekoušu," naklonil se a natáhl k ní ruku. Pomohl jí na nohy a pak společně zamířili k pokoji na konci chodby. "Ale zamknu se, aby tě nenapadlo nic zkoušet," pohrozila Michaela naoko Lukášovi prstem. Mlčky pokrčil rameny a naznačil jí, že to plně respektuje. V koupelně strávila víc času než původně plánovala. Hlavici sprchy si opakovaně směrovala mezi stehna a když v jednu chvíli pronikavě zasténala, rychle si přitiskla dlaň na ústa a polekaně zamrkala očima směrem ke dveřím do koupelny. Vypnula vodu a začala se spěšně utírat. Osobní věci nechala ve svém původním pokoji a protože na večírek oblékla tmavě modrý kalhotový kostýmek, ponechala si jen košili, kterou si oblékla na nahé tělo. Otevřela dveře od koupelny, vstoupila do chodby a vzápětí leknutím oněměla.
Lukáš se ležérně opíral o futra své ložnice. Do půl těla nahý a bosý, oblečený jen ve společenských kalhotách a se zalíbením si polonahou Michaelu prohlížel. Košile, proti jejíž tenoučké látce se napínaly hroty jejích ztopořených bradavek, jí dosahovala sotva pod zadek a on se dychtivě vpíjel očima do jejích odhalených stehen. Chvíli nervózně žmoulala v rukách úhledně složenou hromádku s oblečením, jako by sbírala odvahu, ale pak se jí zalesklo v očích, odhodila ji na podlahu a rychle se k němu vrhla. Objal ji pažemi a vzápětí proti sobě vášnivě vyrazili ústy. Její kůže byla po koupeli horká a vláčná a voněla stejně intenzivně jako její mokré vlasy. Michaela mu dychtivě skočila do náruče a objala ho stehny kolem pasu. Lukáš sevřel v dlaních její nahé půlky a přenesl ji na lůžko ve svém pokoji. Knoflíky u košile se zapraskáním odlétly do stran, když jí jedním škubnutím rozerval cípy od sebe a přisál se na Michaeliny nahé prsy s tmavými dvorci. Dychtivě si cpal její bradavky do úst, zatímco mu horečně uvolnila poklopec a servala mu kalhoty z boků. Na okamžik se zarazili a oba přerývaně dýchali, Michaela užasle pozorovala jeho žilnatý klacek, napínající se k ní z jeho rozkroku a netoužila už po ničem jiném, než ho ochutnat. A v příští chvíli po sobě znovu prudce vyrazili. Lukáš se natáhl zády na postel a odkopl kalhoty na zem. Popadl Michaelu za boky, nasměroval si ji do tváře a ona ho ochotně zasedla svým velkým kulatým zadkem, přitom se natáhla k jeho rozkroku, v ruce sevřela jeho strnulý klacek a několikrát mu přetáhla předkožku přes žalud. Lukáš jí roztáhl půlky od sebe až bolestivě sykla a než do něj přitiskl svou tvář, chvíli její horký klín pozoroval. Michaela se zatajeným dechem čekala, až ho ucítí v sobě a vzápětí si ucpala pusu jeho čurákem. S přidušeným jekotem pak vnímala Lukášův jazyk hluboko ve své kundě, zatímco jeho prsty nesmlouvavě pronikaly do její řiti. Třásla se a hlasitě vydechovala nosem, chtěla ho tak moc, že z toho dostávala závrať.
Po chvíli ji poplácal po zadku, Michaela se rychle postavila, rozkročila se nad ním na posteli a pak podřepla, zavedla si jeho klacek do mokré kundy a téměř okamžitě začala tvrdě přirážet. Její zadek s mučivou pravidelností dopadal do Lukášova rozkroku a on se z ní musel na okamžik uvolnit a zhluboka oddechoval. Čurák se mu několikrát bezmocně zaškubal, zaklonil hlavu a pevně sevřel čelisti. Michaela ho mezitím s potutelným úsměvem pozorovala a dostala chuť ho trošku potrápit. Schválně mu několikrát přetáhla předkožku až nadoraz a bavila se tím, jak ji prosil očima, aby mu dala ještě chvilku. Nerada, ale udělala to pro něj. Tlumeně vyjekla, když jí ho po chvíli pomalu natlačil do uzounké řiti a hlavu si přitom položila na stranu na prsty obou rukou spojené pod bradou. "Hmm, přitlač," zavrněla a vychutnávala si nárazy Lukášových boků do svých kyprých půlek. Postupně přidával na razanci a zanedlouho do ní zajížděl až po kořen, přitiskla si prsty do klína a lačně si přitom masírovala naběhlý klitoris. S uspokojením cítila přicházející bouři ve svém podbřišku a ochotně jí šla naproti. Téměř ve stejnou chvíli, kdy se začala zmítat ve slastných křečích, zaplnil Lukáš Michaelinu těsnou řiť semenem a padl tváří na její nahá záda. Jeho uvadající klacek z ní poté vyklouzl ven, následovaný proudem semene, valící se jí po stehnech na bílé prostěradlo. Otočila se k němu a v očích jí hráli všichni čerti. Položila se na bok na lůžko, lascivně stáhla nohu pod sebe a hlavu si podepřela dlaní. Lukáš se posadil na posteli vedle ní a s omluvným úsměvem ji pozoroval. "Druhé kolo?" zazubila se na něj a přitom významně povytáhla obočí. "Hned jsem u tebe," vydechl a poté se unaveně svalil na postel.
"Prosím tě, promiň mi to," omlouvala se jí ráno s provinilým úsměvem na prahu společného pokoje účetní Naďa. "Nemohla jsem si pomoct." "Adámek?" zatvářila se Michaela nevěřícně, když zahlédla na schodech mizet vyzáblou postavu kontrolora kvality. "Víš, že má pět dětí?" "Holka, ten jeho..," zasnila se účetní a spráskla obě ruce. "Ne, mlč!" Michaela si rezolutně přitiskla obě dlaně na uši. "Nechci o tom nic slyšet!" "Dobré ráno, dámy, jak jste se vyspaly?" Mladý manažer Lukáš, syn majitele firmy, právě procházel kolem. "Do růžova!" přikyvovala Naďa nadšeně a přitom se pokusila o svůj nejlepší úsměv. Michaela mlčela. Sledovala ho, dokud nezmizel v ohybu schodiště. Po snídani se měli opět sejít v jeho pokoji. A tentokrát mu už neodpustí nic.
