Výchova vzorného manžela – díl 4

(… děj opět navazuje na předchozí díly…)

Proběhlo několik dní. V převýchově jsem úspěšně pokročil. Výprasky jsem se už naučil snášet bez nutné misky pod penisem, za což jsem byl mojí Paní pochválen. Stejně tak jsem svojí Paní požádal, aby mě při výprasku již nepřivazovala, že se pokusím být při tom poslušný a budu hezky držet. A dařilo se mi to. Odměnou byl úsměv mé Paní, načež konstatovala: „Výborně, samečku. Postoupil jsi v převýchově. Teď už ti budu moci provádět výchovné výprasky nejen doma u stolu, ale úplně kdekoliv a kdykoliv to bude nezbytné. Pro tebe to bude mít velkou výhodu, protože budeš moci být potrestán za svoji chybu ihned na místě, čímž si ji lépe uvědomíš a rychleji se zdokonalíš.“
Nastal pátek. Na tento den však dlouho nezapomenu. Zapsal se mi do paměti jako černý a zlomový den mé převýchovy. Začalo to už ráno. Málem jsem zaspal, tudíž jsem do práce přijel těsně po začátku pracovní doby. Významný pohled kolegů mi přitom neunikl.
Okolo oběda mi od mé Paní přišla smska, ve které požadovala okamžité zaslání fotografie mého penisu, aby si byla jista, že se s klíckou nepokouším dělat něco nekalého. Už jsem se chystal jít na toaletu, kde bych úkol splnil, když v tom jsem byl zavolán na poradu. Trvala mnohem déle, než jsem předpokládal, takže jsem úkol nestihl. Druhou zprávu od Paní jsem obdržel o hodinu později, s textem: ‘Budu tě očekávat ve městě v 16:00‘. Věděl jsem, že tohle musím dodržet. Ihned po práci jsem tedy sednul do auta, ale zrovna byl dopravní kolaps a já na schůzku dorazil o 10 minut později. Jak jsem se obával, Paní již na místě nebyla. Nezbylo mi nic jiného, než odjet domů. Po celém těle jsem měl však velmi nepříjemný pocit, že mě doma nečeká nic dobrého. Potichu jsem otevřel dveře, přezul se a opatrně vklouzl do pokoje. Po tom, co jsem uviděl, se mi vyrazil pot na čele.
Uprostřed pokoje stála moje paní se založenýma rukama, mírně rozkročená. Oblečená v úzké, černé, upnuté minisukni. Na nekonečně dlouhých nohou v silonkách červené vysoké lodičky. Miniaturní nátělník rozhodně nedokázal zakrýt vyčnívající bradavky. Zpevněná atletická postava dokazovala pravidelnou návštěvu fitka. Při její výšce 192 cm a ještě v podpatcích jsem se před takto vyzývavě oblečenou a tak vysokou ženou vedle ní se svými 173 cm strašně styděl. „No to snad nemyslíš vážně!“ rozkřikla se na mě. Zatmělo se mi před očima a okamžitě jsem pochopil. V mžiku oka jsem se vysvlékl do naha, oblečení odhodil stranou a bez váhání, bosý, se jí vrhl k nohám. Začal jsem líbat její chodidla a mumlal jsem něco o prominutí a tak podobně. „Stoupni si!“ křikla na mě. „A pojď ke mně!“. Ihned jsem tak učinil. Surově, silou si mě přitiskla k sobě, chytla mě za bradu a zvrátila mi hlavu dozadu, abych se jí podíval do očí. Obličej jsem měl nalisován mezi jejími prsy, výš jsem nedosáhl. „Tak podívej se, miláčku, to, co jsi dnes provedl, je neodpustitelné,“ začala. Pak si všimla, jak jsem pod ní zkroucený. „Copak, máš problém se na mě dívat, takto zespodu, že ano? Jsem oproti tobě vysoká, že?“ usmála se. „Tak to s tím něco provedeme!“ řekla důrazně a kousek mě od sebe odstrčila. Pak udělala něco, co mě naprosto šokovalo. Podřepla si, jednou rukou mě chytla pod koleny, druhou okolo ramen a k mému překvapení si mě úplně v pohodě zvedla do náručí. Byl jsem rudý v obličeji, studem bych se propadnul. Nahý, nesen v náručí vysoké ženy, s klíckou na penise. Naprostá potupa. Rukou jsem ji musel obejmout okolo krku a přitiskl se jí na prsa. Víc už mě snad ponížit nemohla. „Vidím, že se v této pozici trochu stydíš, že ano? To nevadí. Ale dnes večer si, chlapečku, užiješ a to tvoje dnešní zaváhání ti nepřidá! Určitě se mě chceš zeptat proč. To ti povím za chvíli. Ale za to, co jsi mi dnes provedl, jsem na tebe skutečně naštvaná!“ oznámila mi rázně. Na výrazu v její tváři a podle intonace hlasu mi bylo jasné, že je na mě skutečně maximálně nazlobená. A že to, co říká, myslí naprosto vážně. Poté, co mě potupila držením v náručí, mě docela surově postavila zpátky na zem. Sáhla si pod sukni, tak abych to viděl a pomalu si sundala kalhotky. Sedla si na okraj židle, roztáhla nohy kousek od sebe a zavolala na mě: “Pojď sem! Kleknout a ohni se!“ Pochopil jsem. Bylo mi jasné, co bude následovat. Přišoural jsem se k jejím nohám, poslušně kleknul a ohnul jsem se jí přes koleno. Přitiskla mi kalhotky k nosu a přikázala: „Přivoň si!“ A chvíli mi je takto držela, abych se navnadil. Nasával jsem jejich vůni, která mě v tuto chvíli proti mé vůli i přes mé obavy z toho, co bude následovat, neskutečně vzrušovala. „Otevři pusu!“ přikázala mi po chvíli a zcela nekompromisně mi nacpala kalhotky do pusy. „Nechci, abys mi tu řval! Vychutnávej si je a jestli se budeš cukat, přidám ti jednou tolik ran! A myslím to vážně!“ Bylo mi jasné, že tady není co řešit. „Ohnout! Pořádně hlavu k zemi, vystrč zadek!“ zavelela. Jakmile jsem tak učinil, druhou nohou si mě zajistila sevřením mezi svá stehna. Byl jsem tak zajištěn mezi jejími nohami a připraven přijmout trest. Ze stolu vzala připravený pásek a začala mě trestat. Takový nářez jsem ještě nezažil. Střídala obě půlky, bez přestávky, vší silou. Bolest byla nesnesitelná, ran bylo nepočítaně. Řval jsem do roubíku, co to šlo. Cukal jsem se, ale držela mě pevně nohama. Jen jsem se snažil ze všech sil, abych se nepomočil. To by byl můj konec. Po nekonečně dlouhé době rány ustaly. Odložila pásek. „Stoupnout!“ rozkázala a uvolnila mě ze sevření nohou. Nebyl jsem toho však zpočátku schopen. Jen jsem se svalil na bok, ubrečený, seřezaný, s rudým zadkem, nahý. „Ukaž pusu!“ křikla a vyndala mi roubík. „No tak, bude to?“ zeptala se tvrdě. S obtížemi jsem vstal. Paní se postavila přímo přede mě. Opět díky její výškové převaze, navíc v lodičkách s vysokým podpatkem, jsem před ní stál ponížený, o hlavu menší a hleděl jí díky tomu pouze přímo prsa. „Děkuji, Paní,“ nezapomněl jsem poděkovat za trest. Paní se pousmála. „Jak jsem ti říkala, dnes si užiješ! A tímto tvým dnešním chováním sis navíc nepřidal. Slíbila jsem ti vysvětlení, čím bude dnešní večer pro tebe tak zajímavý. Dnes večer k nám totiž přijde velice milá návštěva a ty budeš pro nás středem pozornosti! Tak se snaž, ať si neuřízneš ostudu!“ Oznámila mi s úsměvem a sledovala, jak mi tuhne výraz v obličeji. „Promiňte, Paní, mohu se zeptat, kdo má přijít?“ otázal jsem se nesměle. „Uvidíš! Návštěvě ukážeš, co všechno už umíš a jak jsi pokročil v převýchově. Můžu tě ujistit, že ode mě má návštěva dovoleno dělat si s tebou cokoliv, co uzná za vhodné. Ale musím tě k tomu, než budeš připuštěn, nejprve důkladně připravit, ať návštěvu co nejvíce potěšíš a je s tebou spokojená!“ Její odpověď mě příliš neuklidnila. „Tak šup, jdeme na to! Mazej do koupelny, hned jsem u tebe!“ řeka a přitom mě ještě jednou plácla páskem po rozpáleném zadku. Zaskučel jsem bolestí. Začal jsem tušit, že dnešní večer bude pro mě neobyčejný.
V koupelně jsem si stoupnul nahý do vany, se sklopenou hlavou a čekal na Paní. Ta přišla vzápětí, stále oblečená jako předtím. „Stůj pořádně!“ zavelela a chvíli si mě nahého prohlížela. „Rozkroč se!“ prozkoumala a prohmatala mi penis a varlata. Moje potupa pokračovala. „Otoč se, předklonit a roztáhni si oběma rukama půlky od sebe!“ a opět si důkladně prohlédla můj anál. „Stoupni si a drž, sundám ti klícku!“ Přitom bez řečí pustila studenou sprchu a namířila ji přímo na penis. Mírně jsem ucuknul. „Drž! Studená voda ti pomůže zůstat v klidu. Myslíš, že jsem zvědavá na to, aby se ti postavil?“ řekla vážně a bez úsměvu. „Sedni si na okraj vany a roztáhni nohy od sebe!“ Nachystala si holící soupravu. Téměř bezcitně mi vzala penis do ruky, prohlédla si ho ze všech stran, natřela pěnou a začala mi ho holit. Několika zkušenými tahy žiletkou mi ho postupně vyholila úplně dohladka. Protože reakce mého penisu na pohyby jejich prstů přitom na sebe často nedávaly dlouho čekat, musela mi ho několikrát zchladit studenou sprchou. Občas to však nepomohlo, tak v tom případě šla na jistotu a krátce mi stiskla varlata. Syknul jsem bolestí, ale snažil jsem se nevydat ani hlásku. Nakonec si rukou důkladně zkontrolovala, zda je dostatečně zbaven ochlupení. Až byla spokojená s jeho hladkostí, přikázala mi: „Teď si klekni na všechny čtyři a vystrč pořádně zadek!“ Udělal jsem, co požadovala a čekal, co bude. Díval jsem se do zdi a neodvažoval se otočit, abych Paní nenahněval. Chvíli něco hledala v krabici a pak jsem slyšel, jak manipuluje se sprchou. „Vystrč zadek a zatlač, dokud ti neřeknu dost!“ řekla. Udělal jsem to a cítil jsem, jak se mi zadek rozevírá. Paní to sledovala se zájmem. Vzápětí jsem ucítil velký tlak, jak se něco ohromného a chladivého dobývá do mého análu. Silně jsem zasténal. „Ticho, už to bude!“ okřikla mě. To něco velkého a dlouhého proniklo hrozně hluboko. Pojednou jsem uvnitř ucítil teplo. Došlo mi to. Paní použila anální nástavec na sprchu. Vyměnila jej za sprchovou hlavici, zasunula mi jej nadoraz, co ji jeho délka umožnila a teď mi zcela natvrdo provádí klystýr. „Tak, miláčku, už nemusíš tlačit, jen pěkně drž! Vyčistím tě i zevnitř. Tlak to byl na hranici snesitelnosti. Voda současně vytékala i ven, takže mě prostě jednoduše proplachovala zadek. Po chvíli jsem začal prosit: „Prosím, Paní, prosím, už ne, už to nezvládnu!“ „To teda moc nevydržíš!“ řekla Paní posměšně. „Ještě chvíli a bude to!“ Když už byl tlak skoro nesnesitelný, konečně vytáhla nástavec ze zadku. Sotva nástavec vysunula ven, ihned mi strčila zpátky do análu celý svůj ukazováček. „Teď tě nechám chvíli takto uklidnit. Poté, jak ti prst vysunu, se můžeš uvolnit. Bude to jen zbytek vody! Neboj, svěrač se ti zase stáhne,“ usmála se. Prst tam držela zasunutý skoro minutu. Ani jsem nedutal, jen jsem vnímal tlak ukazováčku Paní v mém zadku. Cítil jsem, jak se mi svěrač opravdu vrací do původní velikosti. Poté mi pomalu začala vysunovat prst ze zadku. Jakmile byl celý ukazováček venku, zbytek vody ze mě vyšel bez mého ovlivnění. Paní se spokojeně pousmála. Vrátila sprchu do původního stavu a řekla: “Ještě tě celého umyji“. Načež vzala žínku, mýdlo a celého mě namydlila. Obzvlášť vekou pozornost věnovala okolí penisu a análu. Na tuto část těla si však žínku sundala a vše důkladně promydlila holou rukou. Na závěr mě komplet osprchovala. Podezřele delší dobu mi však sprchovala penis a jeho okolí, přičemž postupně čím dál víc chladnější vodou. Zprvu jsem tomu nevěnoval pozornost, netušil jsem, že to byl její záměr. Došlo mi to až vzápětí, když jsem začal pociťovat potřebu na malou. Začal jsem se trochu svíjet, na což Paní reagovala s úsměvem: „Copak se děje? Nechceš mi snad něco říci?“ „Ano, Paní, prosím, potřeboval bych se vymočit, můžu si odskočit?“ zeptal jsem se potichu a nesměle. „Vím, potřebuješ čůrat, že ano? No a co ti v tom brání?“ zeptala se Paní velmi pobaveně. „No, já tady, před Vámi, víte... já to nedokážu...“ začal jsem koktat. „No tak klidně začni čůrat, můžeš! Máš to dovoleno!“ zasmála se. Pochopil jsem, že na toaletu mě nepustí. Že se musím vymočit tady, přímo před zraky mé Paní. To byl pro mě nadlidský úkol. Snažil jsem se, co to šlo, ale stále ani kapka. Paní mě pobaveně sledovala a stále na mě pouštěla mírně chladnou vodu. „Copak, potřebuješ pomoct?“ zeptala se a zlehka uchopila můj měkký penis do ruky. „Uvolni se, podržím ti ho. Můžeš močit, nestyď se, já se budu jen dívat!“ pobídla mě a mírně mi začala masírovat spodní část penisu. Po chvíli, kdy stále moč nevycházela, řekla: „Ještě si ověřím, zda nepodvádíš.“ Trochu mi roztáhla půlky a zasunula mi ukazováček levé ruky do zadku až nadoraz, co nejvíc to šlo. A to tak, aby se dotýkal mé močové trubice zevnitř. „Takto budu cítit, zda skutečně povoluješ svěrač a že se snažíš močit!“ vysvětlila mi. Dělal jsem pro to maximum, ale za situace, kdy mi žena drží penis v ruce, prst druhé ruky má v mém análu, je velmi těžké se uvolnit a vymočit. „No, vidím, že snahu máš. Cítím, jak ti svěrač pulsuje a cuká ti i v penise, ale nějak ti to močení nejde,“ řekla nakonec. „Ale neboj, tohle vyřešíme později,“ dodala s úsměvem a pomalu vytáhla prst z mé zadnice. „Teď se běž usušit, čekám tě v obýváku!“ řekla a odešla z koupelny.
Po krátké době jsem vyšel z koupelny. Umytý, vyholený, po klystýru a nahý jsem se dostavil do obýváku. Bylo zde příjemné teplo a světlo. Uprostřed místnosti jsem uviděl široké křeslo a na něm položený ručník. Naproti němu byla umístěna židle, na které seděla Paní, přičemž byla stále vyzývavě oblečená. Celého si mě prohlédla a viditelně byla se mnou spokojená. „Posaď se na křeslo přede mě, roztáhni nohy přes opěradlo a ruce si dej dozadu,“ řekla mi. Jak jsem to provedl, vstala ze židle a ruce a nohy mi důkladně přivázala ke křeslu tak, že jsem byl téměř bez možnosti pohybu. Na stolku vedle židle jsem si všimnul již známé krabice a nějaké plastové nádobky. „Roubíček ti dávat nebudu, vím, že jsi už docela vychovaný. Věřím, že budeš po celou dobu, co ti to budu dělat, hodný,“ usmála se na mě. „Snad jen, kdyby sis chtěl přivonět? Uklidnilo by tě to?“ zeptala se s úsměvem a naznačila prstem na svoje kalhotky. Jen jsem mlčky sklopil hlavu. „Hm, jak málo stačí samečkovi, aby se navnadil!“ zasmála se zeširoka. „Už tě nebudu víc trápit a pojď, přejdeme k věci.“
Sedla si zpět na židli přímo mezi moje roztažené nohy. Rukama mi přejela po vnitřní straně stehen od kolenou až k mému penisu. Ten začal hned reagovat a topořit. Klícku jsem v tuto chvíli neměl nasazenou. „Vidím, že se ještě neumíš příliš ovládat. Chápu, že tvoje reakce penisu jsou pro samečky, jako jsi ty, přirozené, ale já teď tvoji erekci nepotřebuji,“ řekla mi na vysvětlenou. „Nejprve se postarám, aby ti zase změknul.“ Rukou mi uchopila penis pevně do dlaně a velkou silou, jedním tahem mi stáhla předkožku směrem od žaludu až ke kořenu. Kůži držela maximálně napnutou. Syknul jsem bolestí. „Vidíš, už se zmenšuje!“ řekla pobaveně a stále držela penis v této vypjaté pozici. Žalud byl obnažený k prasknutí. Bolelo to, ale snažil jsem se nevydat ani hlásku. „V koupelně jsi měl nějaký problém s vymočením, tak to teď napravíme!“ řekla s úsměvem, přičemž penis držela stále stažený a napnutý. Otevřela víko krabice a vytáhla dlouhou, měkkou hadičku s uzávěrem na konci. Začal jsem tušit, co se mnou bude dělat. „Prosím, ne, to ne...“ snažil jsem se vyhnout cévkování. „Neboj, jen ti pomůžu vyprázdnit tvůj močový měchýř. Zpočátku to pro tebe bude dost nepříjemné i trochu bolestivé, ale pak se ti uleví od přetlaku, který máš!“ řekla pro vysvětlení.
Vzala plastovou injekční stříkačku a natáhla do ní trochu lubrikačního gelu. Dlaní levé ruky a spodními prsty mi pevně sevřela penis a palcem a ukazováčkem mi roztáhla dírku na jeho špičce co jen nejvíc to šlo. Trubičku na injekční stříkačce mi do ní zasunula až nadoraz a vytlačila její celý obsah dovnitř penisu. Trochu to zabolelo. Cítil jsem jak se mi gel plní a napíná konec močové trubice. Cuknul jsem sebou a syknul. „Nono, ty naděláš! To je jen začátek, tohle dělám jen proto, aby ti to nebylo nepříjemné, tak hezky drž a necukej se!“ okřikla mě. Stříkačku odložila a nachystala si onu hadičku. Její ústí přiložila na kraj dírky žaludu. Opět mi dvěma prsty roztáhla dírku. Byl jsem značně nervózní při pohledu na hadičku před mým penisem, přesto však určitým způsobem vzrušený. Neopovážil jsem se ani pohnout. Začala mi hadičku zasouvat do močové trubice. Sledoval jsem, jak postupně mizí v mých útrobách. Mírně to pálilo, ale díky lubrikantu se to dalo vydržet. Při průniku přes prostatu jsem s sebou zase cuknul. „Drž, samečku, první část máš za sebou. Teď ti ji budu zasouvat až před močový měchýř. Tam ucítíš trochu tlak a zvláštní pocit, ale pak už přijde úleva,“ popisovala, co mě čeká. Přitom stále zasouvala hadičku dovnitř a upřeně a se zájmem se mi dívala střídavě na penis a do očí. Přestože rukou stále svírala můj penis, topoření se naštěstí nedostavovalo. „A je to!“ oznámila mi, načež otočila uzávěrem na konci hadičky a já jen sledoval, jak ze mě vytéká moč do připravené plastové lahvičky, aniž bych mohl cokoliv ovlivnit. „Vidíš, byl jsi šikovný, už tě cévkuji. Jsem zvědavá, kolik tam toho budeš mít. Ani to nebolelo a už se ti ulevuje, že ano?“ zeptala se mě Paní a se zájmem sledovala, jak se lahvička plní nažloutlou, teplou tekutinou. „Ano, Paní,“ řekl jsem tiše a pozoroval tenký proud moči. Strašně jsem se styděl, ale nedovolil jsem se jakkoliv pohnout. Paní měla vše pod kontrolou. Postupně pramínek moči zeslábl, až ustal úplně. „A máš to za sebou!“ oznámila mi Paní. Odložila lahvičku s odebranou močí a začala mi hadičku postupně vysouvat. Docela to pálilo, takže jsem začal mírně kňučet. „Ticho!“ okřikla mě. Sledoval jsem jak mi hadička postupně vyjíždí z penisu. Připadala mi nekonečně dlouhá. Konečně byla celá venku. Paní mi otřela špičku žaludu od gelu a zbytků moči a pochválila mě: „hodný sameček, pěkně jsi držel. Snad ses nestyděl? Měl jsi tam toho hodně, večer bys s tím mohl mít před návštěvou problém. Teď ti nasadím zpět klícku, abys neměl nějaké roupy!“ Ani jsem se nenadál a po pár obratných pohybech prstů mé Paní jsem měl penis opět uzamčen v klícce. „Pojď ke mně,“ řekla Paní již klidným hlasem a pokynula mi. Postavil jsem se a sedl jsem si nahý na její příkaz na klín. Dala mi ruku pod nohy, trochu si mě na sebe naklonila a řekla: „doufám, že si dnes večer neuděláš ostudu! Měl bys u mě velký problém!“ Sedla si do pohodlného křesla, uchopila ovladač od televize, pustila si oblíbený seriál. Podívala se na mě a zeptala se pobaveně: „Kde je tvoje místo?“ Hned jsem pochopil. Vstal jsem, sednul jsem si na zem k jejím nohám a začal je pomalu, dlouze hladit a masírovat.
Čas plynul, venku se mírně zešeřilo. V pokoji však bylo teplo a světlo. Bylo kolem šesté. Díky nastalé pohodě, stočený na koberci u nohou mé Paní, jsem skoro zapomněl, co mi Paní na dnešní večer slíbila.
Najednou u dveří zazvonil zvonek...
--------------------------------------------

... a zde se nacházím na rozcestí, jak dál: buď odmítnu otevřít dveře a tím ukončím povídání o tom, jak jsem byl převychován. Dosavadní díly tak mohou posloužit třeba jako reálná inspirace pro dominantní manželky, přítelkyně, klíčnice apod.
Anebo dveře půjdu otevřít tak, jak předpokládám, že mi Paní přikáže. Ale tím současně otevřu pomyslná dvířka pro popis dalšího vývoje událostí, které následovaly v mé převýchově. Ovšem to, co se mnou Paní dělala dál, co mi prováděla, jaké použila metody, již bylo pro mě často mnohem těžší zvládnout a mnohem více ponižující, než tomu bylo v dosavadním průběhu...
Takže zda bude pátý (a případně další díl) je na vás, čtenářích, jakou cestu zvolíte. Na vaší zpětné vazbě (kéž by kladné), atd., atd...