Její dárek k jeho narozeninám

P: Ahoj, platí ten pozdní oběd?
J: Jasně! Jo a ty máš teď někdy ty narozeniny, co?
P: No jako mám, no. Ale víš jak já to s nima mám…
J: Jo, vím. 😃 Ale stejně pro tebe mám dárek.
Petr si strčil telefon do kapsy a napůl pro sebe si popuzeně zabručel. Věděla přece, jak nerad tahle jubilea řeší. Svátky, narozeniny a bůhvíco ještě. Jenže zase, jestli právě Jana i přes to všechno vymyslela dárek… Rozmlouvat jí to nebude. Nechá se překvapit.
…
Potkali se v parku. Brzké léto, které se poslední květnový týden rozlévalo po celé Praze jim k tomu vytvořilo ideální kulisy. Sluníčko jí prosvítalo skrz rozčepýřené vlasy, na rtech pohrával úsměv a oči jí svítily. Krátké obětí a polibek. Pár vět, které v zásadě nebyly důležité. Chemie jim fungovala natolik dobře, že stačilo pár bezděčných doteků a vzájemná blízkost na to, aby si navzájem pověděli jak moc rádi se vidí.
Většinou plánoval a vybíral místa on, ale dneska převzala inciativu Jana. Tohle místo, ten park navrhla ona. A vedla i teď, když je oba nasměrovala do zahradního bistra strategicky umístěného na rozhranní parku a Vinohrad.
“Slíbila jsem ti ten dárek. Vzpomínáš?” ozvala se sotva vstoupili dovnitř.
“No slíbila. Ale víš jak…” zkusil to, ale ona ho hned utla.
“Tak tady ho pro tebe mám. To je Patrik. Tvůj dárek.” pokývla rukou k třicátníkovi s neposlušným sestřihem barvy hořké čokolády, několikadenním strništěm a uvolněným postojem.
“Ehmm… Ahoj…. já sem Petr.” vzpomatoval se Petr celkem rychle a podal mu ruku.
…
Objednali si každý sklenku vína a skvěle vypadající sendvič aby si s tím zalezli do nejvzdálenějšího kouta zahrádky. Tady, ve stínu kaštanu a šimrání prosvítajícího slunce si celkem bez vytáček pověděli, že je to opravdu přesně tak, jak to vypadá.
Patrik byl její občasný parťák z lezení. A když s někým lezete, většinou ho taky celkem dobře poznáte. A tak Jana věděla, že Patrik je příležitostný všežravec svolný k lecjaké lumpárně. Ostatně to odpovídalo i jejímu naladění. Odtud už byl jen kousek k úvaze, že když jsou si tak podobně naladění a dobře jim to jde na stěně, mohlo by to fugnovat i v posteli.
“A nějak jsme došli k tomu, že vyzkoušet to ve třech by mohla být větší zábava, než jen ve dvou.” mrkla spiklenecky po Patrikovi a Petra obdařila zářivým úsměvem. “Vysvětlila jsem Patrikovi jak se to má s tebou a jak moc by sis přál aspoň jednou v životě vykouřit si nějakýho voňavýho ptáka až do konce. No a hádej co? Ten nápad s dárkem je vlastně aspoň z poloviny jeho.”
A tak si přiťukli ještě jednou sklenkou tramínu a vyrazili.
…
Fungovalo to. Jana sice byla připravená celé zahájení tak trochu usměrňovat, ale vůbec to nebylo třeba. Stačilo zaklapnout dveře apartmánu, otočit klíčem zevnitř a vypnout vnější svět. Společně si prošli těch pár místností, které teď budou na zbytek odpoledne jejich soukromým vesmírem. Nakoukli do koupelny, světácky zhodnotili letiště v prosvětlené ložnici a Jana se na chvíli uklidla na záchod. Když po pár minutách vyklouzla ven, věci už nabraly spád.
…
Patrikovi se role dárku líbila. Co líbila. Těšil se na ni. Líbilo se to i Petrovi. Do poslední chvíle si nebyl jistý jak to celé má proběhnout, co se bude dít, jak začít. Ale potom se za Janou zavřely dveře toalety a on tu zůstal s Patrikem sám. Moment rozpaků a nejistoty. Patrikův vstřícný úsměv. Proč to nezkusit? Proč vymýšlet něco, co je dávno vymyšleno? A tak, když si ho k sobě opatrně přitáhl a zkusmo, nejistě ho políbil na rty… nejistota byla ta tam. Na jednou nebylo co řešit. Chutnal mu. Chutnali si vzájemně. Z toho, jak mu Patrik vyšel opakovaně vstříc o tom nebylo pochyb.
Tělo na tělo. Doteky, hlazení, další a další líbání. Cítil jeho vzrušení a oplácel mu svým. Jeho dlaň pod Patrikovým páskem, jeho zadek v jeho prstech. Tohle je TAK dobrý! Letělo mu hlavou, když na každý jeho dotek Patrik odpovídal svým.
“Vám to tak sluší, kluci.” připojila se k nim teď už i Jana.
Postavila se za Patrika, klouzala rukama po jeho těle a přitom se spojila pohledem s tím Petrovým.
“Pomůžu ti ho rozbalit, chceš?”
Na svolení nečekala. Zatímco Petr si Patrika stále ještě chutnal a opatrně objevoval, Jana rozepínala jaho košili. Knoflík po knoflíku. Potom opasek a zapínání kalhot. Nespěchala, postupovala metodicky. Pásek, knoflík a zip. Když skončila, nechala už na Petrovi aby si sáhnul pro cokoliv jen bude mít chuť. Stejně jako do čerstvě otevřené bonboniéry. A Petr si opravdu sáhl.
Pohladil Patrikovo jemně chlupaté břicho a když mu odpovědí bylo temné, spokojené zamručení, dodal si odvahy a sjel ještě níže. Prvně v životě držel v ruce ptáka, který nebyl jeho vlastní. Ale co ho překvapilo ze všeho nejvíc byla skutečnost, že mu to přišlo docela samozřejmé. Opatrně ho přejel konečky prstů přes látku boxerek. Cítil jeho pnutí a pulsování. Patrik se nijak nedržel zpátky pokud šlo o hlasité projevy spokojenosti. Znovu po něm směrem dolů přejel prsty ale když se tentokrát vracel zpátky přitiskl ho celou dlaní a sevřel prsty. Přesně tak, jak to jemu samotnému jindy dělávala Jana.
“Kuuuurvaaa…” zaúpěl slastně Patrik. “Ještě chvíli budeš tohle provozovat a vystříkám se ti do prádla místo do pusy.”
“To že bys mi udělal, dárečku?”
S těmi poholasnými slovy Petr na moment povolil svůj stisk a zajel pod látku boxerek. Další překvapení. Ta horkost, hebkost a kluzká vlhkost.
“Vždyť tečeš už teď.”
Znovu ho sevřel v dlani a Patrik mu proti ni bezostyšně přirazil. A ještě, znovu a zas. Petr držel nastavenou pěst a Patrik se mu o ní dělal.
…
Odvedl si ho do ložnice. Jana mu ho pomohla svléknout a Petr ho nasměroval na hromadu nastlaných polštářů. Potom si přitáhl Janu a dlouze ji políbil.
“Děkuju za dárek, milá.”
“Hezky si ho užij.” popřála mu a odebrala se na křeslo strategicky umístěné v rohu místnosti odkud měla celé letiště jako na dlani.
Užil. Prvně se sám zbavil přebytečného oblečení. Vyhoupl se na postel, klekl si mezi Patrikova široce rozevřená stehna a sklonil hlavu do jeho klína.
Bylo to lepší, než si kdy představoval. Střídavě ho honil a kouřil. Hrál si s ním. Oťapkával ho, zkoumal, bral do dlaně, klouzal po něm prsty nasával mezi rty a olizoval celou plochou jazyka. I teď stále ještě podvědomě čekal kdy se dostaví ostych nebo nejistota, ale nebylo po nich ani stopy. Hrát si s Patrikovým ztopořeným ptákem byla čirá radost. Zábava. Dost možná v tom nebylo tolik vzrušení a vášně, jako když se stejným způsobem staral o Janu, ale to nic neměnilo na tom, že ho to neskutečně bavilo a těšilo.
Užíval si tu kluzkou vlhkost tekoucího žaludu i Patrikovo spokojené odfukování. Držel a nechal se od Petra vést. Teprve v závěru mu zajel prsty do vlasů jako výmluvný signál toho, co se blíží. Ani teď nezaváhal. Věděl přesně o co mu jde, takže když se o pár chvil později Patrik s utěšeným zasténáním udělal, pumpoval všechno své semeno přímo Petrovi na jazyk.
…
Bylo po všem. Stále ještě klečel mezi Patrikovými stehny a ne a ne se odtrhnout od jeho ptáka. Teď už napůl změklý, jen tu a tam se pocukávající. Ulepený semenem a lesklý jeho slinami. Voněl mu. I teď ho bavilo si s ním hrát, občas si ho vzít do pusy. Konečně se ohlédl na Janu. Vzpomínal si jak se ukládala do křesla, nohu přes nohu jako elegantní královna ke sledování divadelního představení. Teď už to nebyla nezúčastněná královna. Z oblečení jí zůstalo jen tričko. Z křesla na něj svítila její doširoka rozevřená stehna uložená na područkách a dlaň v klíně jistě neměla proto, aby se před nimi dvěma zakrývala. Svítila! Svítily jí potěšený úsměv, oči i pleť zbarvená ruměncem vzrušení.
Až teď, když si všimla jeho pohledu, spustila nohy na zem a došla k němu. Postel se zhoupla když si k nim přisedla, nenuceně pohladila Patrikova čerstvě vykouřeného, povadleho ptáka a dlouze se s Petrem políbili.
“Skoro bych řekla, že tenhle dárek se ti dost líbil.”
…
Zalezli si spolu do peřin zatímco Patrik vyrazil do koupelny a potom připravit pro všechny kávu.
“Tak dlouho k nám hledáme kotě až nám tu kávu nakonec donese kocour.” glosovala Jana pohled na Patrika, který teď postavil podnos s šálky vedle postele a postupně je podával Janě a Petrovi.
Poslední si vzal ten svůj a uvelebil se na místě které mu nechali mezi sebou. Bylo jim tak dobře. Takhle jednoduchý to bylo. Pocit společného spiklenectví proti tomu normálnímu světu tam venku. Pocit svobody a nespoutanosti alespoň tady a teď. Vědomí těsné a důvěrné blízkosti. Patrikova galantní zdrženlivost vůči Janě, jakkoliv se o něj docela nahá a nepokrytě vzrušená opírala zatímco společně rozebírali právě prožité a současně jeho zájem o Petrovo vzrušení, které se už nějakou chvíli hlásilo úpornou erekcí. Nakonec se nespokojil jen s tím, že mu ho občas pohonil.
Dopil kávu, prázdný hrnek položil na noční stolek a tentokrát to byl on, kdo bez dalšího zaklekl mezi roztažená stehna a jal se poskytovat potěšení. Jana se zatím přitulila k Petrovi a společně sledovali a užívali si jeho snažení. Dlouho jí to ale nevydrželo. Role divačky jí už byla dlouhá a tak se přesunula za Patrika. Nejdřív si jen tak pohrávala s jeho už zase nalitým ptákem pohupujícím se mu mezi stehny, ale nebyla by to Jana, aby zůstala jen u toho.
“Auuuhmmm.” zavyl přidušeně Patrik, když se ozvalo mohutné plesknutí přes pravou půlku jeho zadku. “Tyvole to nemůžeš takhle, když mám tvýho milýho v puse.” vyprskl Patrik napůl vyděšeně a napůl smíchy.
“Ježíš! Promiň! To mi nějak nedocvaklo. Tak já si dám pohov.”
“To vůbec. Je to dobrý. Jen si mě měla upozornit.” pro jistotu teď Petra prozatím jen honil, ale neopoměl zavrtět vystřčeným zadkem na znamení, že očekává další Janinu aktivitu.
A pobízet ji nemusel. Za chvíli už měl červené obě půlky a při každém dalším plácnutí usykával bolestí a vzrušením současně. Když mu pak roztáhla půlky a zajela jazykem přímo do dírky, jen slastně vydechl a znovu si vzal Petra do pusy.
“Tak tohle nepůjde.” zahučel Petr a vykroutil se Patrikovi ze sevření.
“Co je?” vykulili na něj oči oba dva. Tenhle ústup ze scény jim nedával žádný smysl.
“Dvě kávy a k tomu víno, to jsem jak průtokový ohřívač.”vysvětloval pobaveně Petr když viděl jejich zmatení. “S tím tlakem plnýho měchýře se na to vůbec nemůžu pořádně soustředit. Takže já se jdu vyčurat a vy tu…” odmlčel se a chvíli tu bizarně seřazenou dvojici pozoroval “No to je vlastně jen na vás. Za chvíli jsem zpátky.”
…
Jenže čůrání s tvrdým, to nějakou chvíli zabere. Potom se ještě stavil pro sklenici vody v kuchyňce a když už byl v tom, připravil na tác sklenice a džbánek vody i pro ostatní.
Vlastně si nebyl tak úplně jistý, jestli to Jana udělala prostě proto, že zrovna měla chuť, nebo byla její hlavní motivací snaha splnit mu ještě jedno přání. Totiž dopřát mu podívanou na to, jak si to rozdává s někým jiným. Nejspíš obojí. Fakt byl ten, že jim to ukrutně slušelo. Ležela na zádech, nohy omotané kolem Patrikova pasu a nechávala ho do sebe zvolna pronikat. Jakkoliv byl on nahoře, byla to ona, kdo vedla a určovala tempo a on, který následoval každý její sebejemnější pokyn. Řízení od spoda by se tomu mohlo říkat. Tentokrát to byl Petr, kdo si k nim přisedl a zatímco se Jana nechávala dál zvolna šoustat, dlouze se spolu líbali.
“Sluší ti to.” polichotil jí zatímco jí sjel prsty do klína a konečky prstů obkroužil bod jejich pulsujícího spojení.
“Děkuju.” uculila se a vydechla o něco prudčeji, když do ní Patrik nečekaně důsledně přirazil. “Splníš mi taky jedno přání?”
“Hmmm?”
“Ošukej ho!”
…
Chvilku mu to trvalo. Natáhnout si kondom, prolíznout Patrikův zadek a připravit si ho prsty. I když se uvolnil, bylo mnohem náročnější projít skrz, než když občas šukal Janinu prdelku. Ale když se jim to napotřetí povedlo… Zůstali jak byli. Patrik jen vyklouzl z Jany a přizvedl se na všechny čtyři aby měl Petr co nejsnazší roli. Takže když teď neovladatelně vyjekl v momentě Petrova průniku, měla to Jana z první ruky. Jen se ušklíbla, přitáhla si ho za šíji a vlepila mu dlouhý polibek.
“Jakej je?” broukla mu zatímco Petr ho chytil za boky a začal se v něm opatrně pohybovat.
“S…skvě…eee…lej!” odsekával Patrik slabiky v rytmu přírazů.
“Jooo, já vím.” zamručela polohlasně a znovu ho políbila.
Zatímco mu Petr nakládal, stáhla mu Jana kondom a kochala se tím jak mu z obliny žaludu vytéká preejakulát a odkapává jí na bříško. Ani Petr se nenudil. Šukat chlapskou prdel byla docela nová zkušenost. Ty rozměry, ta mohutnost, ta síla co se v ní skrývá, ochota s kterou mu Patrik vycházel vstříc a do toho spiklenecké pohledy které na sebe vrhali s Janou. A znovu Patrikova iniciativa s jakou mu vychází vstříc.
“Uděláš se?” mrkla na něj Jana přes Patrikovo rameno.
“Každou chvíli.” odfoukl si Petr
“Tak pojď. Já se potom postarám o něj. Taky už má na krajíčku.”
A tak se to stalo. Napětí konečně překonalo svou hranu, Petr popadl Patrika za zadek a několik posledními tahy si obstaral co tak nutně potřeboval. Pak už jen dlouze zaúpěl a za nečekaně pevného sevření Patrikova zadku nechal projít svůj první orgasmus toho dne.
…
“Ty zmetku, tys přesně věděl co děláš.” zamručel Petr, když se probral.
“To si piš. A když budeš tak hodný, ještě chvilku mi ho tam nech, než mě Jana… joooo, kuuuuurvaaaa…. to je onooooo!” zavyl tentokrát Patrik a za Janiny vydatné ruční asistence vytvořil loužičku semene přímo v jejím pupíku.
…
Zůstali tu sami dva. Patrik přesně poznal ten moment, kdy je už třetí navíc, a i když ho přesvědčovali aby s nimi ještě chvíli zůstal, natáhl na sebe tričko a šortky, zavázal si tenisky a se spokojeným, vědoucím úsměvem se vytratil do zlátnoucího odpoledne. Všem bylo jasné, že se spolu neviděli naposled.
Petr mezi tím otevřel lahev Tramínu, zalezl si k Janě zpátky do zválených peřin a přiťukli si.
“Takže teď jsou na řadě Tvoje narozeniny.” odtušil zasněně Petrl po prvním přiťuknutí .