Xantyppa a čuně s kravatou (díl I.)

Po Pavlově předchozím dobrodružství u tchýně na vsi plynul jeho městský život čím dál tím šedivěji a nudněji. Jeho manželství s Lenkou spělo k čím dál větší rutině a spíše to bylo spolubydlení než vztah, ve kterém by šlo nalézt byť jen homeopatické množství jakékoliv vášně a chtíče, natož lásky.

Když proto v práci oznámilo představenstvo korporace vedoucím pracovníkům, že firma dokončila akvizici společnosti vyrábějící stavební izolanty v Černé Hoře a že vedoucí pracovníci tam pojedou továrnu s jejími třemi provozy přebrat a navrhnout optimalizaci, Pavel byl vlastně rád, že na pár dní vypadne ze stereotypního kolotoče. Jeho kolegové se těšili, jak si tam budou prolévat hrdla rakijí a prznit štětky v plážových barech, protože továrna byla v průmyslové zóně pouhých padesát kilometrů od pobřeží a oni měli onen týden strávit v turistickém resortu u moře.

Záhy se však ukázalo, že z jednoho stereotypu Pavel vypadnul a do druhého přijel. Každý den probíhal pořád stejně – brzké ranní vstávání, pak ježdění, papírování a jednání, večer ožíračka se šéfy v pochybných klubech plných laciných štětek, které ovládaly angličtinu nebo němčinu asi jako průměrný český politik.

Čtvrtek byl volnější den. Ráno měli konferenci s dodavateli chemie do nově připojené továrny a po zbytek dne bylo volno. Pavel přemýšlel, jak ho nejlépe využít. Nechtěl zase s kolegy prolévat hrdlo v night clubu. Včera se všichni ožrali jako prasata a Pavel se dnes cítil unaveně. Rozhodl se, že když už je u toho moře, tak půjde na pláž a aspoň si zaplave a vypotí všechno škodlivé ze svého těla. A pokochá se nějakými pěknými křivkami kolem sebe.

Jelikož ještě nebyla úplně turistická sezona, na pláži nebylo moc lidí. Pavel párkrát vlezl do vody a rozvážně plaval v klidném, ale pořád ještě trochu studeném moři. K vidění toho nebylo mnoho – pár tlustých holandských důchodkyň a jedna skupinka mladých studentů, kteří podle přízvuku byli odněkud ze Švédska či Dánska. Byla mezi nimi krásná černoška s rozkošným zadečkem, ohraničeným hluboce vykrojenými tangy. Pavel si hned představoval, jak roztahuje ty čokoládové pysky a zírá do té jahodově růžové štěrbiny. Úplně jako v cukárně…

Byl vlahý podvečer a Pavla už to přestalo samotného na pláži bavit. Řekl si, že se ještě podívá na FKK nudistickou část, která byla hned vedle, oddělená vysokým živým plotem se vsazenou mříží. Pavel sbalil ručník a vypravil se tam. Na nudapláži bylo ještě více prázdno, než před hotelovým resortem. Jeden mladý pár, asi osmičlenná skupinka mužů a žen kolem čtyřicítky a dva důchodci. A vpředu, nejblíže u moře, seděla zády k Pavlovi nahá žena s neuvěřitelně dlouhými tmavými vlasy. Nevěnovala mu pozornost. Pavel svléknul plavky a rozložil si ručník asi patnáct metrů od ní. Až když byl na její úrovni, všimnul si jejích obřích, nejspíše silikonových koz. Žena četla knížku s nohama zkříženýma do tureckého sedu a krásně si větrala kačenu. Pavel nemohl spustit oči z těch nestoudných cecků a jejího bytelného pozadí, zpola zabořeného do osušky v kamenitém písku. Až po chvíli se jí podíval do obličeje a úplně strnul. Znal tu tvář. A vlastně velmi dobře znal i ty kozy a vše ostatní. To snad není možné! To je Xantyppa z Amatérů! Pavlova oblíbená a sledovaná uživatelka, nad jejímiž galeriemi už protekly u něj doma litry semene… Pavel vzrušeně dýchal a skoro mu už začal tvrdnout. Rozhodl se, že svou virtuální bohyni půjde pozdravit.

„Věrný fanoušek zdraví hvězdu českého internetu,“ pronesl s úsměvem Pavel, když se k ní blížil. Žena zvedla oči od knihy a zkušeně si Pavla přeměřila od hlavy až po jeho nyní již pevně visící kokot. „My se známe?“ otázala se. „Nejste Xantyppa z Amatérů? Vás bych si určitě nikde na světě nespletl…“ usmíval se Pavel a dával si pozor, aby vzrušením nefuněl nahlas jako úchyl. „Noooo, tak to rozhodně jsem,“ usmála se Xantyppa a vstala. Pavel úplně zatajil dech, když se před ním postavila, protáhla se a podala mu ruku. „Kateřina, alias Xantyppa, těší mne.“ Pavel nasucho polkl. „Pavel Steiner, Liberec. Mne těší o to více. Tohle mi nikdo neuvěří, že zrovna Vás potkám tady.“ Xantyppa se usmála. „Mám to tady ráda. Zvlášť v tuhle roční dobu. Jezdím sem už léta. Je tady…“ odmlčela a olízla si horní ret, „…klid, ale i spousta zábavy.“ Pavlovi se skoro podlomily kolena a hned si barvitě představoval, jakou spoustu zábavy by mu poskytly její otvory… „A co vy tady? A sám? Dovolená?“ ptala se Xantyppa. „Jsem tu pracovně. Jsem ekonom výroby v jedné velké firmě a tento týden tady přebíráme továrnu na izolanty, co jsme koupili.“ Xantyppa pokývla hlavou, dívala se mu do očí a nic neříkala. „Můžu vás pozvat na drink?“ nabídnul Pavel. „Proč ne, stejně už jsem chtěla jít pomalu zpátky na hotel.“ Xantyppa si pohladila své melouny, na kterých byla vidět pomalu naskakující husina. „Už se ochlazuje a na koupání už to dneska není,“ dodala. Pavel v puse drtil zuby k sobě, až mu nabíhaly žíly na spáncích, protože si živě představoval, jak by vnadnou dámu zahříval všemi myslitelnými a zavrženíhodnými způsoby…

Oba se oblékli a zamířili k plážovému baru. I když bar byl možná až příliš honosný název pro takové zařízení, které připomínalo spíš větší stánek z tržnice s pár kovovými židličkami a stolky okolo, ze kterých se loupal nátěr. Dali si pár drinků, potykali si a povídali si o životě, o práci, dění na Amatérech i o sexu. Xantyppa Pavlovi prozradila, že v sobotu se koná v jednom z místních klubů pravidelná a vyhlášená swingers párty, kam chodí každý rok a chystá se tam i letos. Pavel hned nadšeně nabídnul, že by rád dámu do společnosti doprovodil, protože na swingers nikdy nebyl. Xantyppa souhlasila.

Když už byla venku úplná tma, zvedli se, Pavel zaplatil a nabídnul se, že Xantyppu doprovodí k jejímu hotelu. „Přecijen jsme na Balkáně, člověk nikdy neví, jaké nebezpečí kde číhá,“ usmíval se laškovně a Xantyppě bylo zcela jasné, že mladý, ambiciozní, ale vlastně docela slušně vychovaný a sympatický chlapík hledá jakoukoliv cestu do jejích skulin.

Když dorazili do jejího hotelového pokoje, čím dál tím nervoznější Pavel se jí v předsíni zeptal: „Jak vlastně chceš, abych ti říkal? Katko nebo Xantyppo?“ Xantyppa ho chytila za ramena a odsekla: „Zmlkni!“ Natlačila jeho pětadevadesát kilo na zeď, jako kdyby byl hadrová panenka, pevně se na něj přitiskla svými obřími kozami a strčila mu svůj jazyk do pusy. Pavlovi se rozbušilo srdce a zatímco jejich jazyky se spolu dohromady div nezauzlovaly, on jí zajel pod šaty a mačkal a hnětal ty masivní cecky jak císařův pekař ranní bochany pro Rudolfův dvůr. Xantyppa mu hladila rozkrok a Pavlovi se pod šortkami začala okamžitě dělat tvrdá boule. Tak tohle mi nikdo neuvěří… Já budu šukat tu největší rajdu z Amatérů, problesklo Pavlovi hlavou. A zatímco sál a kouřil její mokrý lahodný jazyk a polykal její sliny, jedna z jeho dlaní zamířila do jejího rozkroku. Mastil to horké hladové pičisko, které začalo střelhbitě vlhnout.

Jako na povel začali oba ze sebe strhávat oblečení, pokračovali v líbání a Xantyppa Pavla pevně chytila oběma rukama za jeho pevné půlky a zuřivě je hnětala. A vida, paninka má ráda zadečky… Stejně jako já, pomyslel si Pavel. Pták už mu stál jako žulový obelisk na Pražském hradě a žaludem se otíral o její mokrou štěrbinu. Pavel by se nejraději tím jejím kundím medem pomazal od hlavy až k patě a už se nemohl dočkat, až ho z ní bude slízávat a polykat.

Xantyppa mu začala hladit jednou rukou jeho vařící fialový žalud a roztírala po něm svojí kundí šťávu, které bylo čím dál tím více. Pak si sedla na bobek, sáhla si mezi nohy a rozetřela si šťávu po kozách. A zatímco jí Pavel hladil po vlasech, naplivala si zkušeně na cecky. „Chci tě šukat mezi kozy,“ zasténal Pavel v úplném rauši se zavřenýma očima a Xantyppa se jenom potutelně uchechtla: „To já vím…“ Zmáčkla si dudy k sobě a Pavel mezi ně strčil svoje naběhlé žihadlo. Jeho železobetonový čůrák klouzal mezi jejími poslintanými kopci jako po másle a Pavel měl co dělat, aby jí nevystřelil oko svým cákancem. Nesmim se udělat, ještě ne, sakra… říkal si v duchu, držel jí za vlasy oběma rukama a jezdil mezi jejími hlasitě pleskajícími cecky jak šicí stroj.

Pak náhle Xantyppa chytila Pavla oběma rukama za jeho půlky a zaryla do nich svoje dlouhé ostré nehty jak lvice do antilopy. Až Pavel zasténal bolestí. Jeho výhrůžně vínový žalud zmizel v hlubinách její pusy. Začala ho hladově kouřit. Její plné rty klouzaly po jeho žilnatém pulzujícím čůráku tam a zpět a drsný kořen jejího jazyka dráždil Pavlovu uzdičku k naprostému šílenství. Sála ho, jak kdyby byl konec světa, a jeho prdel pevně svírala ve svých drápech jako sklaplá past na medvědy. Pavlovi vyrašil na čele studený pot a už věděl, že je zle. „Poč…po….počkej…“ Ale než ze sebe vymáčknul slovo, už z něj bylo vymačkáno něco docela jiného. A v množství větším než malém. Pavlovy půlky se křečovitě zaťaly do sebe, že by mezi nima přeštípnul lešenářskou trubku. A začal hlasitě řehtat a stříkat jako kůň. Proudy jeho horkého semene tryskaly Xantyppě snad až rovnou do žaludku. A že jich bylo! Tak silný orgasmus snad ještě vživotě neměl. Měl pocit, že stříká snad desetkrát.

Pavel zčervenal, přikryl si obličej dlaněmi a začal si v duchu nadávat. Já jsem takovej idiot! Proč jsem si ho ráno v hotelu nevyhonil? Jak teď před ní vypadám? Jsme teprve v předsíni a já se vykropil tak, že mi div nesplaskly vejce! Xantyppa spokojeně spolykala uznáníhodnou dávku jeho semene, kroužila kolem jeho ochabujícího žaludu jazykem a pečlivě z něj slízla i tu nejposlednější průhlednou kapičku. Jako kdyby tušila, co se Pavlovi právě odehrává v hlavě, vstala, hladila jeho chlupatou hruď a zašeptala mu do ucha: „Teď jsem na řadě já!“ Pavel by se hanbou propadnul. Tohle se mu stalo naposledy snad v prvním semestru na vysoké škole, že nevydržel ani dvě minuty a nastříkal spolužačce na černý svetr dřív, než si ho vůbec stihla svléknout (za což ho tenkrát rozhodně nepochválila).

Xantyppa zatáhla Pavla do postele, položila si ho na záda a plnou vahou ho zalehla. Pavel ji vášnivě líbal a jeho jazyk zvídavě pátral v její puse po zbytcích jeho vlastního semene. Napadlo ho, jak to asi chutná? Xantyppa jezdila hebkým bříškem po jeho vyčerpaném kokotu, ve kterém už mu opět začalo mírně cukat. Pavel si ji přitáhnul kousek výš, aby se dostal k jejím výstavním melounům. Přidusil si jimi hlavu, olizoval jí mezikozí a hltavě sál a cucal její vztyčené bradavky. Silikony ještě nikdy předtím neměl a musel uznat, že je to sice jiné, ale vůbec ne špatné. A ty její byly opravdu obří. Xantyppa mu mezitím jednou rukou mrskala pod sebou jeho polotuhé péro, aby se opět vztyčilo do stoprocentního bojového postavení.

Pavel se náhle zvednul, fláknul s ní na záda a zvednul jí nohy. Před ním se rozevřela nádherná růžová lesknoucí se jeskyně s rozkošnými a již kvalitně naběhlými pysky. Pavel do ní nejdřív strčil nos a vychutnával si její úžasnou vůni. „Lízej mi…“ prosila Xantyppa. „Vylízej mi píču…“ vzdychala. Pavel hned rozjel to, co uměl snad nejlépe. Nejdříve jí ožužlával pysky a prstem kroužil kolem poštěváčku, a pak se na něj přicucnul a začal ho hladově sát a žmoulat mezi rty. Xantyppa vzdychala čím dál tím hlasitěji a tekla jak Nil při záplavách. Pavel jí vzrušeně funěl do její voňavé jámy a roztíral si o ni kundí šťávy po celém svém obličeji. Ach, to je taková dobrota… Pak do ní hluboce zajel jazykem. Snažil se ho natáhnout co nejvíce a rejdil v nařvané horké buchtě do všech světových stran. U toho nezapomínal dál masírovat poštěváček dobře promazanými kluzkými prsty.

Xantyppa už se začala citelně chvět a Pavel cítil, že bude brzo hotová. Rozhodl se, že jí to ještě více zpestří metodou, která se mu v minulosti dobře osvědčila u jeho manželky, kterou nebylo vůbec snadné jinak udělat do konce. Důkladně si naslinil ukazováček a zastrčil ho Xantyppě celý mezi půlky do zadku až po kořen, zatímco dál kouřil jejího nalitého poštěváka. Xantyppa už hekala tak nahlas, že to museli slyšet přes zeď i sousedi. Co chvíli prst z její řitě na pár vteřin vytáhnul, zálibně k němu čichal a olizoval si ho. Po několikerém opakování se Xantyppa rozvibrovala jak pračka při ždímání, křičela „Ano! Joo!“ a její tělo se vzepjalo v orgastické křeči. Pavel měl pocit, že mu snad ten prst svým svěračem ucvakne jak nůžky na plot a zuřivě jí sál poštěváček. Prostěradlo pod ní bylo mokré jak po monzunu a Pavlův obličej zrovna tak. Pavel ji nechal po orgasmu trochu vydýchat a líbal a hladil ji mezi stehny. Otřel si pusu hřbetem ruky, nalehnul na ní mezi její stále ještě roztažené nohy a začal ji něžně líbat, zatímco udýchaná Xantyppa mu rozechvělou rukou pomalu masírovala jeho stále kvalitně tvrdý kokot.

„Máš gumu?“ zeptala se Xantyppa. Pavel ztuhnul a pomyslel si: Do hajzlu… „Nemám,“ přiznal kajícně jak školáček. Otočili se, Xantyppa si na něj lehla a dívala se mu do očí. „No tak to máš smůlu chlapče, já tě tam dolu nepustím bez šprcky.“ Pavel se vyděsil, že dnes zůstane jen u toho minutového kouření a dál bude mít utrum. „Ne, tak jako… Já jsem naprosto zdravej… Netahám se s žádnejma šlápotama na ulici někde… A ty nemáš?“ Xantyppa zavrtěla hlavou. „Hele, znám tě asi tak tři hodiny. Dobře vim, že sem vy manažírci jezdíte mrdat hlava nehlava. Už jsem jich tady ošukala za ty roky několik desítek. Co já vím, kolik zpocených pičí už jsi tady za ty čtyři dny vypláchnul? A gumu nemam. To je tvoje starost, zlato. Voják se stará – voják má!“ Pavel si promnul ztrápené čelo. „A tady kolem hotelu není automat na gumy? Nebo… Nebo na recepci, třeba…“ zeptal se. Xantyppa významně zavrtěla hlavou. „Do prdeleeeee!“ zaskučel smutně Pavel a chtíčem by si snad vyrval vlasy. „No tak to bysme se mohli domluvit. Do prdele máš vjezd povolen,“ zašeptala Xantyppa a dívala se na něj tak neuvěřitelně mrdavým pohledem, že Pavlovi začalo opět bušit srdce. „Sedni si mi na obličej!“ vyhrknul Pavel, který vzrušením skoro až nemohl dýchat při představě análních hrátek se svou virtuální bohyní, u jejíchž fotek na internetu se už něco nahonil…

Xantyppa se na posteli zvedla, otočila se k němu zády, oběma rukama si roztáhla svoje masité půlky a zkušeně nasedla přímo na jeho nos. Pavel vyhrknul vzrušením a chytil jí pevně za boky. Já se snad zblázním, to je tak nádherná vůně, rozplýval se v duchu. Cítila jeho horký dech ve svém žlábku, zatímco on nasával to dokonalé pižmo a pevně si mačkal její půlky ke tvářím, až se skoro dusil. „Lízej mi prdel pořádně,“ rozkázala Xantyppa a Pavel se nenechal pobízet. Začal nejdříve jazykem kroužit kolem věnce a když už byl její komín pěkně lesklý a opět zcela uvolněný, zajel jazykem hluboko dovnitř. Xantyppa si začala jednou rukou hladit kozy a druhou mu začala honit ptáka, zatímco on rejdil jazykem hluboko v její teploučké řiti jako smyslů zbavený. Byl to prostě fetišista. Úchylácký prdelofil a zapřísáhlý dolňák. A ten její voňavý kulatý zadek, to byla pro něj učiněná All-star game.

Xantyppa začala rukou šmátrat za sebou vedle Pavlovy hlavy po nočním stolku, přičemž shodila na zem všechno, co na něm bylo. Ale to nejdůležitější jí v ruce zůstalo – lubrikant. Kvalitně jím namazala Pavlovo tvrdé čůro a zbytek si rozetřela ve žlabu. Pak se položila na lokty a prohnula se v zádech. Vyšpulila tu svojí kulatou řiť na Pavla, aby se její půlky co nejvíce rozevřely. Pavel hned vyskočil a začal zasouvat mastný zkamenělý žalud do její důkladně nasliněné prdelky.

Pavlovi se z toho úplně dělalo mdlo, jak byl rozrajcovaný. Držel ji pevně za boky a fanaticky píchal do její prdele, až to hlasitě mlaskalo, jako když turistka v žabkách utíká po letištní dlažbě na terminál. Po chvíli na hekající Xantyppu nalehnul, aby jí při šoustání její dokonalé řiti mohl ještě pořádně promíchávat kozy. Bodal ji jak parní mašina, jeho visící koule tvrdě pleskaly o její mokrou kundu, a přitom jí hryzal do krku.
Netrvalo dlouho a cítil, že už to na něj jde. Znovu se vztyčil, chytil Xantyppu za její dlouhé vlasy, omotal si je kolem zápěstí jako oprať a sledoval, jak jí mezi lopatkami a po zádech stékají krůpěje potu. Xantyppa si už mezitím stihla jednou rukou pod sebou mastit píču, aby se mohli udělat spolu zároveň.

Což nastalo poměrně záhy. Xantyppa začala opět hekat a vibrovat jako králíček Duracell a Pavel ho na závěrečný „únik před pelotonem“ nasunul co nejhlouběji do jejího konečníku. Až po koule. A už podruhé se neskutečně vystříkal – tentokrát do tajemných hlubin její těsné kakaové sluje.

Když bylo po všem, Pavel se zhroutil do sedu zpátky na postel a koukal před sebou na tu chvějící se lesklou prdel. Xantyppa vzrušeně dýchala a několika roztomilými pšouky vyprděla Pavlovo bílé semeno ven z řiti. Pavel jí ho se zcela nepřítomným výrazem ve tváři spokojeně rozmazával do stran po půlkách a zvonilo mu v uších. Tohle byl nejlepší zážitek jeho dosavadního sexuálního života…

Xantyppa si lehla vedle něj, pevně se objali a líbali. Pavel byl úplně mimo, jak na tripu. Xantyppa se usmála se spokojeným výrazem, že totálně odrovnala dalšího milence, a pošeptala mu do ucha: „Dva dva. Vyrovnáno.“ Pavel se probral, pohladil jí po vlasech a zeptal se: „Jak dva dva?“ „No já jsem byla dvakrát a ty taky dvakrát. To je fér, ne?“ V pevném objetí zpocených a dosyta uspokojených těl pak spolu tvrdě usnuli.

Brzy ráno se hotelovým pokojem rozdrnčel Pavlův telefon. Oba dva se lekli, až nadskočili a Pavel to hned zvednul. „Kde jseš ty vole? Celou noc jsi nebyl na hotelu. A Starej už je nervozní, že za hodinu odjíždíme na tu vstřikovací linku na polystyren a ty nikde!“ spílal mu kolega z vedení výroby. Pavel se ohlédnul na rozespalou Xantyppu a v duchu si říkal, že ta nejdokonalejší linka na vstřikování právě leží vedle něj. „Jo, měl jsem…ehm… Náročný večer. Jsem na cestě, uklidni ho.“ „Tys byl někde mrdat, co? Že tys na tý pláži sbalil nějakou paničku?“ vyzvídal kolega. „Nebuď zvědavej, budeš brzo starej. Ale starej s malym S!“ uchechtl se Pavel, zatímco ho Xantyppa hladila po zádech. „Tyyy vošouste… Tak hlavně dělej,“ rozloučil se kolega familiárně a Pavel položil telefon na noční stolek. „Práce?“ zeptala se. „Jo, už musím. Jedeme se dneska podívat na tu novou halu a já jako ekonom výroby musím bejt u toho. Budu muset letět.“

„Tak to je škoda,“ povzdychla si Xantyppa a začala se zvedat z postele. Pavel jí zezadu chytil za její kulaťoučkou prdel, přitáhl si jí zpátky k sobě a začal jí vášnivě líbat. „Počkej, musim na záchod, nebo se počůrám,“ protestovala Xantyppa a snažila se odejít. Pavel jí stáhnul za její cecky zpátky na sebe. „Co děláš, já už fakt strašně potřebuju,“ protestovala s úsměvem Xantyppa, ale Pavel jí nechtěl pustit. „Nebo snad chceš, abych tě tady pochcala?“ Pavel zavrtěl hlavou. „Nechci, abys chcala na mě. Ale do mě!“ prohlásil odhodlaně s jiskřičkami v očích, otevřel pusu a vypláznul dychtivě jazyk. Xantyppa zavrtěla hlavou: „Ty jseš ale dobytek… To kdyby viděla ta tvoje inženýrská ženuška!“ zasmála se Xantyppa a ochotně se rozklekla nad Pavlovým obličejem. Pavel políbil její krásnou růžovou štěrbinu a chvěl se vzrušením. Lepší nežli dlouhý spánek, Kateřinky teplý chcánek, projel mu hlavou verš. Přicucnul se na ní jako klíště a rukama hnětl její zadnici, která ho přiváděla k šílenství. Xantyppa si pohladila své natlakované břicho a Pavel se kochal impozantním pohledem zespodu na její balony, které se nad ním tyčily jak hory v Monument Valley. Během pár vteřin začala se zjevnou úlevou čůrat. Žlutý proud její lahodně slané horké moči tryskal Pavlovi až do jícnu a kolem jeho rtů kypěla pěna. Pavel cítil, jak se její pysky třepetají v silném vodopádu, funěl jako všech čuňat král a všechno to polykal. Bylo to snad to nejchutnější, co kdy v životě měl v puse. Nemohl se nabažit jejího horkého pissu a přál si, aby to nikdy neskončilo. Byla to tak intenzivní chuť a vůně, že mu pták trčel, až ho to bolelo. Já tomu pořád nemůžu uvěřit… Největší mrdna z Amíků do mě chčije jak do sudu, pomyslel si. A jak ten silný proud sotva stíhal polykat, zakuckal se. Xantyppa okamžitě přestala a zeptala se s úsměvem na rtech: „Dobrý, zlato? Neutopil ses?“ Pavel si odkašlal a znovu si ji přitáhnul k sobě. „Ne. Ještě. Prosím tě. Tlač ještě… Chci tě vypít úplně do sucha,“ žadonil.

Xantyppa si hladila kozy a pokračovala v hlasitě šumícím a syčícím čůrání. Pavel už měl sakra co dělat, aby se to do něj všechno vešlo. Chcala dohromady snad minutu a jeho žaludek už byl úplně napěchovaný tou její lahodnou potopou světa. Dala si přitom jednu ruku za záda a začala ho honit. Pavel se vrtěl, hlasitě polykal a netrvalo snad ani deset vteřin, když se vystříkal. Velké bílé kšandy vyletěly z jeho naběhlého kokota a přistály v jejím dlouhém culíku a na jejích zádech a předloktí. Když dočůrala, Pavel jí ještě velmi pečlivě a důkladně ocucal její měkkoučké voňavé pysky dočista a hladil ji po celém těle. Právě teď byl nejšťastnějším člověkem ve vesmíru. Xantyppa zkontrolovala stav prostěradla pod sebou a pochválila ho: „Šikula, ani kapka nazmar!“

Xantyppa se zvedla z postele. „Kam zase jdeš?“ zeptal se Pavel. „Ach jo, prosimtě furt… Ty jseš zvědavá Keliška… Kakat!“ zavrtěla hlavou Xantyppa. „Hmmmm!“ pokýval hlavou Pavel, oblíznul se a oba dva propukli v hlasitý smích. „No tak to ne, to zapomeň! Dobytku jeden!“ zdvihla varovně prst a zabouchla za sebou dveře od koupelny. „Ne neboj se. Dělám si prdel. Nejsem úchyl z Německa,“ smál se Pavel a vyskočil z postele. „Ale cizí chcanky hltáš, co? Čuně…“ ozvalo se z koupelny skrze zavřené dveře.

Když se obléknul, hledal po kapsách žvýkačku. Nechtěl, aby z jeho pusy a dechu byla cítit její moč, až bude černohorským inženýrům vysvětlovat, jak zlevnit výrobní procesy. Snídani na hotelu, aby to přebil, už dozajista nestihne. „Tak teda zítra v šest mě vyzvedni tady, ano? Ušoustáme se k smrti,“ přikývla odhodlaně Xantyppa a Pavel ji objal. „Už se moc těším, ty moje lásko,“ řekl Pavel. Pohladil jí po vlasech, naposledy jí vášnivě políbil, pohladil si její obří kozy a už musel běžet, protože za půl hodiny měli s týmem odjíždět od jeho hotelu, ke kterému to měl ještě pořádný kus cesty.

Když běžel po ulici, v žaludku mu spokojeně šplouchal její slaný žlutý oceán. Aspoň v dnešním horkém dni nebude mít žízeň… Ale Pavel už věděl, že dneska toho na setkání šéfů moc nevymyslí. Protože měl plnou hlavu jenom své slavné kozaté bohyně „z plakátu“ a těšil se, jak všechny její otvory zítra zažijí středověk na nefalšované balkánské swingers párty…


Pokračování příště…


(Pozn. autora: povídka vznikla se souhlasem hlavní aktérky. Jen pro pořádek.. :-))