Holky od Bobří řeky - Školní rok 4

---------------------------------------NEVINNÁ NÁVŠTĚVNICE-----------------------------------------

Po neblahé zkušenosti jsem musela uznat, že mi byla v jedné věci prospěšná. Měla jsem opět sucho v kalhotkách. Bezesná noc, neustálé převalování až se mi intimka srolovala, ale kalhotky byly krásně suché. Což o to, zrovna tenhle problém umím zvládnout, ale podívat se ráno mámě do očí bylo o dost těžší. Neptala se, neřešila to.

„Dáš si kafe? V konvici je ještě horká voda. Dneska jsem zaspala, mám fofry,“ informovala mě ve spěchu a šla si zabalit svačinu, zatímco já zamířila na záchod.

Bydlet v mém věku s rodiči má svá pro a proti. Od návratu ze studentského bytu se mi zlepšil finanční stav a to právě nejen, že jsem už pracující kóča. O úklid jsme se podělili, neměli nějaké výraznější rozepře, nebála jsem se v noci hlodající samotou, ale hlavně mamka se pořád chovala, jak kdybych byla dítě a prostě mi do ložnice musela nakouknout. Mrouskající kočky… rozcapená na hajzlíku pouštící chcanec rannec do studené vody jsem se musela ušklíbnout nad tou absurditou situace. Kočky se mrouskaly jak utržené ze řetězu, že mi nešlo je zastavit a do toho jsem se já sama mrouskala a štěrbochlupku mrskala až mi zrudla a úlekem vyschla.

Bylo asi mrsklé věřit, že mi jen tak úlekem uschnula jak nevymrskané děvče během Velikonoc. Samozřejmě, že se mi chutě vrátily a netrvalo to ani do neděle, ale jedno se musí nechat, díky připravenosti se mi nestala větší nehoda, která je pro mě tak typická. Vlepila jsem novou intimku do gatěk, utřela si bobřindu od na všechny strany prýštícího pramene chcance, no asi spíš jen tak lehce ledabyle protáhla toaleťákem, a šla se připravit na perný den, ze kterého jsem se vrátila zpoťanda urousaná a s pořádným bolením břicha propuknuvšíma krámama. To byla ta výhoda připravenosti, většinou si musím předepírat zakrvácené gaťky, ale ten den to vyšlo dobře.

Se začátkem dalšího otravného menzesení na mě přišlo snad ještě větší nadržení. Vložky byly úplně promáčené, že jsem si je měnila snad dvakrát častěji, div, že se mi nesvraskla kůže dehydratací. Ale co vám to tu budu povídat, kdyť je to pěkně nechutné, byť přirozené.

Nastala sobota a moje hračky nikde. Docela naštvaně jsem zjišťovala, proč nedošly druhý den, když v tom mi do očí udeřila zprávu, kterou jsem jako správná Piggoška ignorška vyignorovala, jak jsem měla na pilno. Zásilka k vyzvednutí. No bezva! A já se tak těšila, jenže to muselo počkat do pondělí. Aspoň se mi trochu uklidní krvinda a o to víc bude nadšenější. S pořádně naducanými menstruačními kalhotkami vycpanými noční vložkou se zahnutými křidélky jsem si lebedila roztažená směrem ke dveřím. Ráno jak malované, venku už docela číšo. Po noci jsem byla celá ulepená, že jsem si svlékla pyžamo s vědomím, že o víkendu budu sama doma. Kdyby to vyšlo líp, mohla jsem celý den nahotit úplně a zkoušet hračindy kundindy, ale to bych nesměla být Piggy zapomětlivka a upírská lady k tomu.

Dlouze jsem zívla při čtení zpráv.

Ahoj, Piggy, jak se máš?

Překvapeně jsem hleděla na zprávu, co na mě vyskočila. Zmatená jak lesní včela jsem Stuze odpověděla: Ahoj, jde to. Zamyšleně jsem koukala na mou strohou odpověď a raději ji popravdě přepsala: Ahoj, na prd, mám krámy. Netrvalo dlouho a došla mi odpověď.

😆

„Tak to díky,“ procedila se mi nahlas myšlenka skrz zuby. „Jsi fakt kámoška!“ Podrážděná, nadržená, teď ještě víc rozladěná jsem měla chuť odepsat něco peprného, jenže Stuha začala rychle něco psát.

Já to taky dostala 😆

Gratuluji, jsi už velká holka 😆 Možná má odpověď zněla uštěpačně, ale fakt jsem ji myslela dobře. Hlavní přece je, že má žena pravidelný cyklus, že je zdravá.

Stuha to vzala s nadhledem, takže to fakt nebylo myšleno nijak zle… vážně! S radostí bych nebyla, to ti teda povím 😆 Tak nějak to vypadalo, že je konec konverzace, která nikam nevedla, ale naštěstí pokračovala i bez trapné pobídky, co vlastně chtěla. Mohla bych tě o něco poprosit?

Jasně, sestro v krámu 😘 rošťácky jsem osmajlíkovala významnou zprávu, že v tom není sama.

😘 😆 Asi se jí to rozleželo v hlavě a už se nezlobila, teda spíš něco potřebovala. Já asi nestihnu příští týden schůzku, teda jako stihnu, ale pozdě, vzala bys začátek za mě, prosím, prosím 😅

Až mi řekneš, proč ji nestihneš. Znělo to dotěrně? Chtěla jsem ji trochu trápit, chtěla jsem… chtěla jsem ji vidět, a aniž bych se vtírala, přišlo to samo.

Mám něco důležitého 😅

Kolonoskopii?

Co to je? 😆

Nemáš google, proletělo mi hlavou, ale byla přece jen mladá a nezkušená, tak jsem radši dodala: Vyšetření tvé prdky… důkladné 😆

Ty vole, neee! 😆 😆 😆

Tak co? Jsem baba zvědavá, drbna… povídej! 😅

To je trapný 😅

Takže prdeloskopie 😆

Ježiš neee 😆 tak já ti to řeknu.

Ano?

Mám rande 😅

Co je na tom trapného? Ty krávo! Kdyť je to hezký 🥰

Prostě aby sis nemyslela, že kvůli klukovi zanedbávám skaut a nechávám tě samotnou s mýma holkama.

Hele, stačí říct, vážně 😊 ubezpečila jsem Stuhu a počáteční škleb, který mi vyvstal na rtech, když jsem začala o kolonoskopii, mi zmizel z tváře a zůstal mi jen kyselý ksicht. Takže já jí budu hlídat děcka, zatímco si ona někde bude randit s tím jejím klukem? Mám taky svůj život! Můžeš se na mě spolehnout, zaskáknu za tebe 😊 Pěkně mě to vytočilo, tak na tohle jsem jí dobrá?! Já si říkala, že jí tak rychle otrnulo. V hlavě se mi bouřily myšlenky a já si jen říkala, proboha, co to vyvádím?

Děkuji! Jsi vážně úžasná 💕 🥰 😘

To určitě! Hučelo mi v hlavě, ale prsty napsaly: Ale jdi ty, kecko 😊 ráda si zas trochu užiju skautu. Mám si něco připravit nebo budeš mít pro ně program nachystaný?

Připravím, neboj, přece to na tebe všechno nehodím 😆

Jen abych se v tom vyznala 😄 😊 Ještě aby mi program nenachystala!

No… to nazaručuju 😏

Povzdechla jsem si, že zrovna já musím slíbit každou blbinu, když Stuha začala znova psát.

Nebo ho můžeme nachystat společně, stejně nemám dneska nic extra na práci 😄

Hodila jsem si prameny vlasů barvy pochcané slámy za ucho a zamyslela se, jestli vůbec o něco takového stojím. Sakra! Do psí prdele! Jo, to by bylo fajn 😊

Vážně? A nebudu tě rušit? 😊

Stejně si tu doma sama jen krvácím do gatěk, co bys rušila 😉

😄 ty vole, tak to budem dvě 😄 A chceš někam jít?

Klidně můžeme u nás, jídla tu máme spoustu 🤭

Tak já vyrážím? 🥰

Tak brzo? 😲 S vykulenýma očima jsem si uvědomila, v jak hrozném ranním stavu jsem. Piggoška smraďoška zpocená i mezi půlkama, rozcuchaná, ksicht samý jebák, nevyměněná vložka a ani nevychcaná. No prostě fuj! Jak kdyby na tom záleželo, blesklo mi hlavou protikladně, je to jen Stuha, kamarádka… Já ještě ležím v posteli.

Než se vyhrabu nahoru, tak to bude hodina 😆 a taky se musím oblíct 😉

Poslední zpráva byl pusinkový smajlík a že se teda těším. Srdce se mi rozbušilo nebo spíš mi bláznilo celou dobu dopisování, ale teď byl ten čas si to uvědomit. Měla jsem v pokoji pěkný bordýlek, sama špindíra, vystřelila jsem jak bleskoška Piggoška rychle naházet povalující se podprdy do skříně a šup do sprchy si opláchnout krvindu a zpocenindu řitindu. Ačkoliv nebyl moc čas, musela jsem umýt i své mastné háro, však ono to uschne. S vlasy přilepenými k zádům jsem se hnala domem jak potrhlice poběhlice v bílých gaťkách, abych na sebe hodila něco reprezentativního, ale tak rychle si něco vybrat? Měla jsem jedny takové lehké květované šaty, ačkoliv jsem se zapřísáhla, že šaty na své neholené tělo už nedám, ve kterých se mi hezky vzdouvaly cecoury. Ve spěchu jsem si ani nevzala podprdu a nechala ty svá dvojčata volně pohupovat, kam se jim jen zachtělo. Vlasy mi samozřejmě zamokraly šaty, ale na to jsem ve spěchu ani nepomyslela. Že já kravka si je umývala, už mi nezbývalo moc času.

Nervózní jsem seděla před zrcátkem a snažila se zamaskovat vyjebáknuté pupínky. S tužkou na obočí, abych nevypadala jak nasraný kačer, jsem se však zarazila. Co to, do psí prdele, dělám? Srdce mi tlouklo jak splašené, zpocené podpaží vonělo deodorantem a nohy jak šmirgl neoholené se mi třely jedna o druhou nervozitou. Upravená, neupravená, oblečená, neoblečená, oholená, neoholená, voňavá, nevoňavá, nadržená, nenadržená, umytá, neumytá krvinda. Chovala jsem se naprosto nemožně, hloupě. Piggoška chlupoška skákala od jednoho ke druhému ve snaze být atraktivní a výsledek byl, že jsem měla mokré vlasy i šaty, strniště v podpaží a na nohou, vložka v rychlosti nalepená se mi nepříjemně rolovala a ksicht mi rudnul studem a jebáky, jen abych se líbila Stuze? Určitě bude nádherná. Líbily se mi její vlasy, měla je tak jemné a přirozeně rovné, že prokluzovaly mezi prsty při každém pohrání si s jejími prameny. A ty její kůzlata! Sklopila jsem zrak na své rýsující se bradavky velkých cecourů. Budou se jí líbit? Už je měla v ruce. Zkousla jsem si ret. Zmatená jak lesní včela jsem vzala do ruky po fakt dlouhé době rtěnku a zvýraznila si rty lehkým bordó odstínem. Vážně veškerá má snaha měla vést k… k něčemu se Stuhou? Myšlenky mi běhaly hlavou a tříštily se jedna o druhou a jejich středobodem byla stále ta jediná osoba, která mě požádala o pomoc, protože má domluvené rande s někým jiným. Krev mi začala vřít a tváře ještě víc zrudly jak po horké sprše. Co si o sobě myslela!?

Snažila jsem se trochu zkrášlit, protože Stuha bude určitě k nakousnutí, stále mi tělo dokola dávalo vědět, že něco není v pořádku a hlava si to nechtěla připustit. Určitě bude kóča, za kterou bych se na ulici otočila, běželo mi hlavou. Obočí zvýrazněné, rty plnější, tváře trochu zamaskované a nos stále pihovatý. Jestli tohle měla být má představa krásy… nervóza roztřesená jsem se snažila zavřít šminky, když dole zazvonil zvonek. Hrklo ve mně! Málem jsem si cvrkla do vložky.

„Ty krávo, je to jen kámoška, co tě otravuje s programem do skautu,“ říkal mi můj odraz v zrcátku, ale srdce si jelo svou. Prdelajzna se mi konečně odlepila od židle, mezi půlkami svírala propocené gaťky, ke kterým se přilepily i šaty. Netrpělivá Stuha znova zazvonila.

„Už běžím,“ houkla jsem spíš pro sebe, protože mě přes celý barák slyšet nemohla. Jen ještě… za ucho voňavku… pro jistotu drobný šplách pod šaty na nejhezčí gaťky, co vůbec v šatníku mám, aby necítila náhodou něco z mé rozvrkočené a nerozhodné pindy lačnící… to věděla v ten moment jen ona, po čem lační.

„Ahoj,“ pozdravila jsem se zářivým úsměvem štíhlou brunetku snad trošku strojeně a připitoměle, že mi ruměnec musel prosvítat i pod vrstvou make-upu a šaty jsem si žmoulala tak vysoko, že hned z kraje musela vidět mé chlupatice nožice. Vypadala opravdu fantasticky, až se mi tajil dech. No popravdě vypadala normálně, to jen já tehdy cítila bláznivou euforii říznutou opatrným naštváním.

Upnuté džiny kopírovaly mladistvé křivky, nesmyslně těsné tílko se schovávalo pod miniaturní džínovou bundičkou a bylo jasné, že si ho vzala jen proto, že z něho už vyrostla a tím se jen zvýraznily její pidi cecíky, které mi naprosto profesionálně vnucovala, kdykoliv se mi připletla do výhledu. „Ahoj, Piggy,“ řekla zvesela a zeširoka se usmála, že bych dala cokoliv za to, že by se do té její huby vešli klidně i čtyři čuráci, kdyby to bylo fyzicky možné. Zatím v ní žmoulala určitě toho jednoho. Měla jsem v plánu konečně zjistit víc, zjistit, kdo mi to krade její pozornost, o kterou vlastně ani nestojím… já vlastně nevím!

Stála jak podojená nervóznější snad víc jak já a nevěděla, co má dělat dál. Tak jsem to rozhodla za ni a vrhla jsem se po ní jak slepice po flusu a jak správná blonďatá rozveranda ji objala, až mi vykvikla překvapením. „Promiň,“ omluvila jsem se a ukázala na své vlhké vlasy, „potřebovala jsem si umýt hlavu, tak jsem taková neupravená, no, však vidíš.“ Vše jsem doprovázela trapným řehotem a gestikulací, že bylo s podivem, že jsem jí nevypíchla oko.

Stuha však jen zamrkala a zmateně vydechla: „To vůbec nevadí, moc ti to sluší.“

„Jsi kecka, ale díky,“ přikývla jsem a dala hlavu laškovně na bok. „Tak pojď dál, ať ti neofoukne ledviny. To je zas ta vaše mladistvá móda, už není žádné horko.“

Brunetka pohodila dlouhými vlasy a vyrazila za mnou. „Mně šaty nesluší jak tobě,“ snažila se mi opět lichotit, „nemám na ně postavu.“

„Ale prosím tě, myslíš si, že s mojí zadnicí a oteklýma lýtkama je tohle nějaká výhra? Jsou takové domácí, pohodlné, však budeme doma, ne?“

„Jo, jo… mně se taky nikam nechce,“ přisvědčila už trochu uvolněnější Stuha.

Šly jsme nejdřív do obýváku, kde se návštěva pohodlně posadila na sedačku naproti telce. „Dáš si něco k pití?“ nabídla jsem Stuze občerstvení. Chtěla jen vodu, ale rovnou jsem donesla i džusando, z kterého je hezké chcando. S překvapeným šklebem jsem podotkla: „Nechceš si odložit bundu? Aby ti nebylo vedro.“

Chvilku se křenila a vykrucovala se na kde co, že prý je to prostě styl, ale nakonec se nechala přesvědčit, že dovnitř rozhodně takový outfit nepatří. Při svlékání vyzývavě nadmula hrudník a já se dole za vložkou celá orosila z pohledu na její tvrdé bradavky trčící na tílku. Přirozeně byla naostro jako já, jenže moje cecoury podporu potřebovaly, takže to bylo dost nezvyklé. Od té doby nevěděla co s očima, a když jsem si zavadila zápěstím během pití o levý cecour a brkla mi tak ruka o hezky tvrdou bradavku. Obě jsme na sebe ukazovaly, že to ta druhá je tu vzrušená, ale moje, zcela nearogantně, jsou větší. Stuha samozřejmě čuměla mé maličkosti pořád do výstřihu, jak kdyby čekala, že tam objeví něco, co už dávno neviděla.

„Tak jak si to představuješ?“ zahlaholila jsem od věšáku, ale ještě jsem se u něho zapomněla, protože Stuha hezky voněla a to prosáklo i do džínsky, kterou mi můj nos neopomněl zlehka ovonět. Úplně se mi chvělo tělo a chloupky na krku se postavily do pozoru. „Nebude ti vadit, když se rozčešu?“

„Já ti klidně pomůžu!“ nabídla se pohotově mladá skautka a vykoukla z poza rohu. „Myslela jsem, že bys s nima hrála jen nějaké hry, než dojdu. Máš hřeben?“

Dvakrát jsem se nenechala přesvědčovat, přišlo mi fajn, že mi rozčeše mé slámovopochcané vlasy, které se mi začaly po sprše vlnit. S hřebenem v ruce a s očima upřenýma na trčící bradavky pod tílkem jsem si sedla před Stuhu a nechala se česat.

„Ty máš tak úžasné vlasy!“ zašeptala mi téměř do ucha.

V hlavě mi běžely představy, jak tohle může skončit. Srdce se mi snažilo vyskočit z hrudi a z úst mi vyšlo jen znuděné: „Jen nějaké hry? Vždyť už máš docela staré skautošky, nebudeme je opíjet rohlíkem, ne?“ Zaklonila jsem hlavu, abych si víc užila povětšinou příjemné tahy kartáčem. Kartáčovando mi snad nikdy dřív nic neříkalo, ale jak se Stuha nabídla, nešlo odolat. Nějak jsem se sama nabídnout musela k osahávandu, přece o tom v tomhle setkání šlo, nebyla jsem žádná blbka naivka.

„Já tě nechci zatěžovat, vážně. Tak hodinu bys s nima byla sama…“

„Stuho,“ přerušila jsem ji vážně, ale pokračovala rozverně, „ještě víc vlevo.“

To ji zarazilo. Beze slova mi jemně vnořila štětiny do vlasů a dlouhým pohybem sjížděla od hlavy až ke konečkům vlasů. Několikrát beze slova zopakovala česando laskando a abych se jí moc nevrťánkovala, chytila mě za rameno dlaní. Fakt je důležité že dlaní, protože její štíhlé prsty byly tak krásně dlouhé, že se mi nedopatřením opřely o bok cecouru přirozeně vytočenému do stran, že zezadu má silueta bez podprdy byla hezky kulatá cecky, útlá v pase a opět širokokulatá v bocích. Víc jsem se narovnala, aby mi prsiska sklouzla kolem ramen dál do stran a dala tak Stuze prostor k nenápadnému osahávání přes šaty.

Ticho vznášející se mezi námi bylo tak lehce tíživé, trapno uvolněné a horoucí, že jsem téměř slyšela její vlhké rty se otvírat ve sladkém mlaskání popadající dech nebo snažící se něco říct, ale nedokázala sebrat odvahu. Mrzelo mě, že to tak komplikuju. Netušila vůbec nic, nevěděla zhola nic o mém rozpoložení, které mě samotnou mátlo a děsilo. Stále jsem odmítala skutečnost a hrála sama se sebou schovku na spořádanou ženskou čekající na prince. Jenže co když za mnou seděla princezna…

„Ehm,“ odkašlala si a tím mě vytrhla ze snění a rozjímání, „pardon,“ omluvila se za sucho v krku.

„Já se ti omlouvám,“ řekla jsem pohotově v nastalém prolomení ledů, které bylo tak volnoočistné.

„Za co?“ nechápala.

Pokrčila jsem zmateně rameny, sama nevědíc. „Tak… že tě sem tahám…“

„Však já chtěla dojít,“ hlesla překvapeně.

„No právě, chtěla. Chtělas za Piggy, co ti dělá návrhy a ty jsi pak zmatená, když se odmlčí. Promiň, jsem… já to nechápu.“

Neřekla nic, snad čekala, co ze mě vyleze nebo nevěděla, co by měla říct. Nastalé ticho čeřilo jen tahání mých kadeří barvy pochcané slámy. Stiskla mi silněji rameno a dlaní přejela lehce níž po paži, z čehož mě zamrazilo. „Jsi nádherná,“ špitla nejistě, když konečně naposledy pootevřela tenké rty.

S bušícím srdcem a svrbindou krvindou jsem se poddala skautské náklonosti. „A ty tak trpělivá.“ Snažila jsem se otočit tváří k mladé brunetce, ale ta se mi cecíky přitiskla k zádům a nosem ke zrudlé tváři.

Popotáhla. „Promiň, že jsem byla teď tak odtažitá.“

„Ale prosím tě, ty za to nemůžeš, já jen věřila, že s koncem tábora je po všem, byla jsem tak spokojená. Užily jsme si pěkné vylomeniny, kouzelná dobrodružství a já se vrátila do reality a nevzpomněla si na tebe dokud… přijdeš mi dospělejší, zralejší. Je to hrozně matoucí, ale myslím, že ses s tím vyrovnala líp jak já.“

„Vyrovnala s odmítnutím?“ zašeptala mi otázku přímo do ucha.

„Ne s odmítnutím. S náladovostí a nejistotou. Kdybych tě odmítla, tak mi tu tak krásně nečešeš vlasy a nehřeješ záda. Cítím se jinak jak na táboře.“

Hladila mi už i druhé rameno a konečky prstů se dotýkala menzesem citlivých cecourů. Delší nehty se občas necitelně zaryly přes látku šatů a podráždily k nepříčetnosti mé smysly. Políbila mě na tvář.

„Cítím se zranitelná,“ přiznala jsem se slzou téměř na krajíčku pod vlivem hormonů, fakt bych řekla, že za to mohly krámy. Koutek rtů okusil sladké rtíky mladé studentky. „Chtělas mě vidět.“

„Chtěla.“

„Ale nejenom vidět.“

Zoufale hlesla: „Nejenom vidět.“ Sevřela mě snad na její konstituci nečekaně silně. Smyslně mi z ramen sklouzla na celé cecoury a přimáčkla mi je k sobě, bradavky se zachvěly, jen cítily, jak se kolem nich proplétají horké prsty.

Víc jsem se natočila, abychom se mohly vášnivěji líbat. Naše rty se rozpojily. „Ale proč, když jsem taková?“

Opustila mi cecky a zůstala lehce chvějíc se na mé pneumatice na břichu. Silněji se přitiskla, klečela za mnou a já cítila dva hroty na lopatkách nebo jsem si aspoň chtěla připouštět, že má bradavky tak tvrdolínské, že je můžu cítit. „Vím, jaké to je,“ začala pomalu tulíc se tvář na tvář, „stále se taky nemůžu najít v tom všem. Je to normální, není to normální, celebrity se přiznávají a někteří se jim za to posmívají. Nechci, aby se nám posmívali.“

„To, jak ti ublížila Žvanilka…“ vydechla jsem.

„Ty si to pamatuješ?“ zeptala se nevěřícně. „Co to znamená?“ V jejím hlase byla patrná naděje.

Co to znamenalo? Že jsem Piggoška naslouchačka? „Proč bych si to nepamatovala? Bylo to pro tebe důležité a já ti nechci ublížit jak ona. Jenže ty taky nejsi lesbička.“ Mozkovnou mi prošel záchvěv, že Stuha mi teď vlastně ubližuje, jak Žvanilka kdysi jí.

„Co?“ zeptala se instinktivně, ale pak rychle dodala. „Jo… no…“

Zaujatá tématem jsem se vymanila z objetí a otočila se na sladkou dívku s lesknoucíma se očima. Určitě uronila pár slz. „Je to s ním hezké?“

Vyhnula se mému pohledu a váhavě přikývla. „Je to… jiné.“

„A jak se jmenuje? Stuho! Já chci vědět všechno, no tak povídej,“ naléhala jsem pobaveně, že je tak skoupá na slovo.

Jenže Stuha se pořád ošívala jak na trní: „Víš, já… jmenuje se Adam, ale je to hrozně nový, tak já nevím, co bych ti povídala, nechci nic zakřiknout.“

„Tak Adam, hele a to rande máš s ním?“ nedala jsem jí ani na chvilku pokoj.

„Jasně,“ odvětila, že je to přece naprosto jasné.

„A kam jdete?“

„Hmm… to je tajný, má to být překvapení, ale asi někde v Brně… někam… ale řekla jsem mu, že chci na schůzku být zpět, no… nakonec to vyšlo aspoň na část. Děkuji, že ji vezmeš.“ Usmála se a s vyvalenýma očima mi konečně opět pohlédla do tváře.

Chytila jsem ji za ruce a oplatila úsměv. „A už jste spolu… ty víš, co?“

Rázně zavrtěla hlavou. „Ne, to ještě ne.“

„Líbání?“

Úplně zrudla ve tváři jak prdel paviána. „No… co kdybychom radši šly řešit schůzku?“

„Takže líbali!“ pronesla jsem vítězoslavně a snažila se zamaskovat úzkost svírající mé srdce. Jemně jsem jí masírovala prsty a snažila se ji přesvědčit, že je to v pohodě a strašně krásný, ale vůbec mi nedocházelo, že bychom měly přibrzdit. Je mazlindo mezi holkama nevěra?

Stuha se nešikovně zazubila, až jí byly vidět dásně a snažila se nervozitu zmírnit přehozením vlasů padajících jí do obličeje za ucho. „Uděláš si drdol?“ snažila se změnit téma a pomalu získávala normální barvu v ksichtu.

„Co to je za změnu tématu?“ smála jsem se, ale nakonec i dodala: „Víš, jaké pak budu mít vlasy, když je mám mokré?“

„Hezké?“ špitla nejistě. „Já tě rozčešu. S drdolem si nádherná, máš úžasný krk.“

S tím se nedalo nic jiného než souhlasit, protože to má sakra pravdu. Prstem jsem jí dala znamení, ať počká a už jsem si skákla pro gumičky, abych zkrotila své vlhké a husté slaměnisko pochcanisko do nedbalého hnízda na hlavě, které trčelo do všech směrů a hrozilo explozí v záplavě kadeří. Přistihla jsem se, jak se nervózně klepu a potím v podpaží, což jsem se snažila na hajzlíku zpravit toaleťákem, jenže to by ho nesmělo mé světlounké strniště úplně rozedrat, že mi v ohbisku zůstaly bílé žmolky. Fakt trapas. Snažila jsem se to spravit v koupelně, když mě v otevřených dveřích v odrazu zrcadla překvapila Stuha… jen v zelených tangách.

Zůstala jsem s navlhčenou rukou v ohbisku zírat do zrcadla jak opařená. Mé mlčení ji asi vyvedlo z rovnožky, jako mě její příchod, protože si nešikovně stydlivě snažila zakrýt pidi midi cecíky. Sklopila jsem zrak k umyvadlu a dělala, že o ničem nevím v naději, že když to začala, udělá další krok, jenže se otočila a utekla. Srdce mi splašeně bilo a krvinda svrběla. V hlavě hučela nervozitní óda vyšponovaná vzrušením a snažila jsem se popadnout dech. Obě po tom toužíme, to mi bylo jasné, ale stále jsme nevěděly, jak jedna druhé říct tak prostou věc.

S vypětím všech sil se mi podařilo spravit ohbisko strnisko a bez nějakého dlouhého přemýšlení šly šaty dolů. Jak ve snu jsem sestupovala ze schodů jen v bílých kalhotkách vycpaných vložkou s křidélky nevzhledně přilepenými z vnějšku, takže to vypadalo dost neatraktivně, ale doufala jsem v sílu svého drdolu a cecourů.

Zastihla jsem tu krávu, ne fakt, úplnou krávu nerozhodnou, při odchodu. Oblečená se nazouvala v chodbičce a snažila se zdrhnout a mně nebylo jasné proč zas.

„Piggy!“ vydechla, když mě viděla přicházet jak nějakou bohyňu koziňu, ale víc nestihla.

„Kam si myslíš, že jdeš? Za Adamem?“ obořila jsem se na ni dost nehezky, ale zároveň ji silně objala za boky a vlepila vášnivý polibek rty na rty. V ten moment mi tělem proudil chtíč i popuzení, že mě nejdřív svádí a pak zmizí za svým klukem? Já ji mu nedám, křičelo mi v hlavě sobecky. Je to moje rádkyně vlhyně, to já ji odpanila petrželkou, já ji zahrnula něžnostmi… já ji ladně odkopla, ale nemůže ji mít nějaký cizí kluk, kterého ani neznám. „Tyhle cecoury na tebe čekaly,“ řekla jsem přitisknutá k jejímu hrudníku po mlaskavém odlepení. Pohledy se nám propletly a Stuha celá roztála. Ta úlevajzna byla úplně hmatatelná i pod džínkou, kde se jí hroty opět vztyčily. „Jen teda,“ zvedla jsem ruce nad hlavu, „nejsem nikde oholená.“

Fascinovaná mým naturálním chlupacením se dotkla špiček mých prstů a s ukázkovou rozkoší chvějících se rtů klouzala po rukách až ke strnisku ohbisku, kde se nemohla nabažit pichlavého porostu tak světlého, že se v temné chodbičce skrýval necudným pohledům.

„Nikde?“ špitla zvědavě. Mé přikývnutí jí nejspíš nestačilo. „Vůbec nikde?“

„Jsem hrozná kožka lenoška, já vím,“ ubezpečila jsem ji a skousla si ret v obavě, jestli to fakt už není opravdu moc.

„Proč musíme mít zrovna teď krámy?“ povzdechla si hladíc mi cecoury po stranách a sem tam i podpaží.

„Synchronizovaný cyklus,“ pokrčila jsem rameny, „lepší jak jednou ty a jednou já, to bychom měly zabitou půlku měsíce.“

Přikývla, že rozumí, že je vlastně ráda.

„Kromě toho,“ konečně mi ruce sklouzly na útlá ramena mé miloušké Stuhy, „nemusíme jen necudně šoustat, já se s tebou i ráda jen mazlím.“

Zářivě se usmála, až mi ukázala, jak velkou hubu má, no aspoň na ty tři čuráky a kdyby chtěla, tak možná i na jeden můj nádherný cecour. Pomohla jsem jí se svléknout do tangáčů a rozverně jsme obě jen v gaťkách vyskákaly o patro výš do mého pokoje, kde jsme se svalily na postel v muckavém objetí. Jak mi jen chyběla, tvrdilo mi tělo, ačkoliv si hlava jinak celou dobu nevzpomněla. Líbala mi krk tak hladově, že to občas i štíplo, panna Piggoška neznaložka ještě tehdy netušila, že jí akorát dělá cucáky, ale celým polonahým tělem mi běhal mráz vzrušení a stavěl mi chloupky úplně všude do pozoru. Smála jsem se, když to lechtalo, občas si i cvrkla, díky bohu za vložku, a celkově jsem se nechala mazlit mladičkou skautkou, která byla do mě udělaná. V ten moment na Adama nemyslela, určitě ne! Byla jen moje a já se tak těšila z každého dotyku i mokrého polibku.

„Au,“ sykla jsem bolestí, když mi silněji zkousla ret v návalu silného emočního vzrušení uprostřed ošahávanda.

Culila se a omlouvala. „Jsem někdy asi moc hr,“ klopila oči k mému dekoltu a jemně třela zduřelé vysílače mého ženského pohoří.

„Mi na ret spadnul mobil,“ ujistila jsem ji, že za to nemůže, „trochu to bolí.“

„Cos dělala?“ smála se.

„No…“ můj pohled studu byl snad výmluvný.

Nebyl. „Tak co? Řekni, nebo… nebo tě kousnu znova!“

„Ty jsi otravná,“ řekla jsem pobaveně a něžně ji políbila. „Koukala jsem na porno.“

„Vau, vážně?“

„Myslíš, že se snad na péčko nedívám?“ zněla jsem pobaveně.

„Myslím, že mi to k tobě nesedí.“

Na to jsem se víc přitiskla tělo na tělo, propletené nohama sedíc naproti sobě se nám o sebe otíraly cecoury s kozénkama v mělkých a rychlých nádeších vzrušení, že se mi chvěl ret lechtivou stimulkou citlivých míst. Horké tělo štíhlé skautošky už nevonělo jen parfémem, ale vydávalo její nezaměnitelný táborový odér, který byl rozhodně lepší jak tisíc voňavek a který mi k ní neodmyslitelně patří. „Dívala jsem na mlaďounkou děvčicu, jak ji má v područí zkušená dáma. Poslušně sála její chlupodíru. Ano, Stuho, jsem zvrhlice,“ můj hlas se šeptem nesl k chvějící se dívce přitisknuté spánek na spánek, abych si dosyta užila její hebkou pokožku v těsném objetí. Ruce nám klouzaly po více méně zpocených zádech a hledaly příjemná místa na dráždění. Stuha se ošívala a protahovala chtíčem kousek nad pasem z obou stran zad a těsně nad zářezem tang.

„Prosím, pokračuj, vyprávěj mi o tom,“ hlesla s vlhkými rty mlaskavě se dožadujícími zvrhlinda vyprávěnda.

„Až si uděláš taky drdol.“

Stuha si neochotně odběhla do koupelny, když jsem jí nainstruovala, kde sežene gumičky. „Hrozně tě chci!“ neodpustila si zbytečnou větu plnou emocí po nedosažitelném chtíči, než vyšla ze dveří.

Já si jen pomyslela, že já ji taky a už šup pod peřinu se nachystat na mazlení. Čím víc nám bude horko a těsnando oudando, tím víc bude Stuha lahodně vonět jako na táboře. Než došla, měla jsem čas přemýšlet, co jsem to za potrhlici ženštici, ale ne dost na to, abych s tím přestala. Byla nádherná. Odhalený krk a vysoký útlý drdolek ji tak neuvěřitelně protáhl, že jsem se snad dívala na modelajznu šťabajznu. „Úplná kóča modelka,“ komentovala jsem její příchod zachumlaná pod peřinou a už se dost potící v záhybech mého buclochlupatého těla. Buclinda krvinda chlupinda se mi chvěla nedočkavostí. „Pojď se zachumlat,“ vyzvala jsem trochu zaskočenou Stuhu nadzvednutím peřiny k pokračování našeho mazlinda.

Zrudlá si zkřížila prsty před klínem, ale už si přede mě přilehla, aby se mohla zaposlouchat do mého hlubšího hlasu, ženské s hlubokým hlasem jsou sexy, jak jí vypráví příběh o mladé poslušné holčičce a nemravné dámě. „Přes chlupy musela jazykem hledat její mokrou prcindu, každý záchvěv jazyku rozevíral pýsklata víc a víc…“ Sténala mi slastnými vzdechy v objetí. Víc jsem ji zachumlala, aby mi zvlhla celičká a mé mokré tělo tak nebylo samo v lázni estrogenového ženství. „Dívka ani nedutala, věděla, že musí svou zkušenou paní uspokojit tak, jak požadovala…“

„Často myslím na tu divokou noc na táboře,“ povzdechla si nadrženě Stuha svíjející se lechtivými doteky.

Polibkem na dlouhý bledý krk jsem jí dala najevo sympatie takových myšlenek. „To video mi tě připomnělo. Tak křehká slečna v rukou statné ženy…“ hluboký nádech mladistvé esence „… byly jsme na tebe tři macandy chlupandy a tys byla tak poslušná a nadržená. Jak jsi nám mizela v buclindách a úplně uslintaná se usmívala od ucha k uchu, když jsi mohla přejít k další. Nenasytná a hladová nestyda!“

„Chtěla bych tě zase lízat! Bože, tak moc chtěla!“

Mlaskavé polibky přerušily mé vyprávění, ruka mi sklouzla k plochému bříšku a prsty zajely do pupíku. „Držela bych tě za drdol a tlačila tam, kde by mi to dělalo nejlíp, ty vyližpindo!“

„Piggy… mlask… já bych… mlask…“

„Ovšem nejraději mám, když mi ji masíruješ prsty.“ Úplně se mi pod peřinou roztékala jak kožka vlhožka ulepená. Jemná a ochmýřená, drdolem se mi otírající o tvář a lechtající pod nosem trčícími prameny. Hladově jsem se zakousla do jejího krku a jazykem kmitala tak zběsile, že se celá propjala v zádech a hlasitě zasténala.

„Musíme dělat program,“ hlesla bezbranně.

Neodpověděla jsem, místo toho mi prsty vystoupaly k jejím kozénkám a silně stiskly jemné bradavky až mi strnula v očekávání a se zatajeným dechem narůstající bolestí, než stisk polevil.

„Ach,“ oddechla si, ale opět stisk zesílil. „Sss!“ nasála skrz zuby vzduch bolestí.

Co to do mě vjelo sama nevím. Bylo to, jak když jsem ji přiměla si naplácat na zadnici. Piggoška tyranoška cítila její nevinnou odevzdanost a zneužívala ji do poslední kapky.

„Zkusíme ten vibrátor?“

Zmateně mi zašermovaly světlé řasy. „Jaký vibrátor?“

„Ten, co sis koupila, přece. Ach!“

„Jo ták… no víš, já si ho nějak zapomněla vyzvednout, takže ho budu mít až příští týden.“

„Jak zapomněla?“

„Jsem pinda, prostě jsem si nevšimla, že došel.“

„Ale příště ho zkusíme, jo?“ zněla natěšeně a nadějně.

Příště? Jaké příště? Líbala jsem ji na krku, silně sála jemnou pokožku. Prsty mi klouzaly po už zpoceném těle mé mlaďošky vlhošky

„Piggy!“ hlesla svíjející se v mém pevném objetí. „Ten program!“

Pěkně mě vytáčela pindoška jedna. Pořád otravovala s programem, ačkoliv to chtěla víc jak já. Posadila jsem se na prdelajznu a nataženýma rukama ji pobídla, aby si sedla se zkříženými nohama naproti mně. „Takže první hra,“ zamyslela jsem se nahlas s pohledem na jejích kůzlátkách. Cecoury mi trčely naproti ní a dost stydlivě je okukovala, jak kdyby je viděla poprvé. „Lechtovaná. Zvedni ruce.“

Bez otázek tenké paže zvedla nad hlavu, kde je zkřížila. Hrdě se narovnala, bradu vytrčila a zároveň nevědomky nastavila svá roztomilá kůzlata. Prsty jsem se dotkla hned nad gaťkama na bocích. S upřeným pohledem do jejích hnědých oček mi putovaly co možná s nejjemnějším dotykem, abych v ní vyvolala lechtavý i lechtivý pocit. Urazila jsem sotva pár centimetrů a už se mi kroutila a huba na tři čuráky se pootevřela a roztáhla ve vynuceném smíchu.

„Neee! To lechtá!“

Nechala jsem ji vydechnout. „Prohrálas,“ upozornila jsem ji a opřela se dlaněmi za zády a tím vyzývavě vyprsila mé oblé cecoury.

„No… a co?“ zeptala se váhavě a snad stydlivě si položila ruce do klína, čímž zakryla drobné bradavky.

„Zvedni ruce,“ zopakovala jsem předchozí požadavek s mlsným pohledem. Kůzlata měla fakt nádherný! Spíš to byla taková vyrážka, když je porovnám s mýma melounkama. Ale úplně z nich čišel hedvábný pocit smetanově bílé kožky vlhožky a… bradavky měla nějaké větší, teda pravá byla hezky zduřelá a levá splývala s kulatým prsním dvorcem. Taky se mi často vzrušila jen jedna, bylo to fakt zvláštní. Plesk!

Instinktivně si kozičky schovala rukama, aby je ubránila. „Co to děláš?“ vykvikla se zkřiveným obličejem.

„Trestám tě. Zvedni ruce!“ odvětila jsem zcela klidně až ledově klidně.

Zamrkala. Naprázdno otevřela tenké rty. Polkla hořkost a horečně přemýšlela. Najednou se v ní něco zlomilo a Stuha váhavě zvedla paže nad hlavu. Když jsem se napřáhla, opět se lekla a schovala si prsíčka. Jenže si to opět rozmyslela. „Ale nebude to moc bolet,“ zaškemrala s rukama za hlavou a třešinkami vydanými na milost a nemilost.

„Ty jsi pinda,“ zasmála jsem se a pevně sevřela oba její cecíky. „Jseš pinda? Pindička?“

„Piggnička?“ špitla a opatrně se usmála.

Krev se mi nahrnula do hlavy. Musela jsem celá zrudnout jak rajče. Měla jsem Stuhu ve své moci, stejně jako minule přes internet. Naplácala si a já věřila, že to bylo skutečné. Tohle ale skutečné bylo na stopro. Její cecíky v mých rukou, její prdelka v tangách na mé posteli, její drdol zdůrazňující dlouhý krček s barvícím se cucáčkem po mém polibku. Pleskla jsem ji přes druhý cecík, jemněji a s pohledem upřeným v jejích vykulených očích. „Piggnička musí být poslušná.“

„Je…“ přisvědčila a bezděčně zavřela oči, když se schylovalo k dalšímu násilí na mladistvých vemínkách.

Už jen jednou každé prsíčko pocítilo mou dlaň, ale i tak sykla bolestí a prsty se jí otlačily na bledé pokožce, až rudě žhnuly jako lechtivé tetování.

„Och,“ povzdechla si tak sladce, až mi zašimralo v podbřišku. „Tohle kdybyste mi dělaly s Matarou a Kedlubnou…“ nedořekla svou zvrhlou myšlenku. Místo toho se kousla do rtíku s uhrančivým pohledem upřeným do mých nadšených očí.

„I tak jsi byla naše Piggnička,“ ujistila jsem ji vzrušeně.

„Jak si mě Matara přisedla,“ zakřenila se. „Vzpomínám na to často.“

„Vážně?“ zašeptala jsem smyslně a jala se hladit štíhlou dívku po ramenou. „S okurkou v ruce?“

„Nejen v ruce…“

Líbání se rozezvučelo mým pokojem. Vášnivé polibky střídalo kousání rtů a do krku, až se nám příjemným svrběním stavěly chlupy do pozoru a nejen ty na krku. Pinda krvinda o sobě dávala čím dál víc vědět. Jenže jsem musela opustit její sladké rty a zvednout ruce, aby si vyzkoušela mě hezky polechtat. No chvilku to trvalo, už se i zdálo, že to zvládnu, ale ta vyžloňka našla bodík svrbík a já se celá rudá jak prase po první raně zachvěla a začala bránit. Nezbývalo nic jiného. Moje cecoury vydané na milost a nemilost natěšené brunetce.

Se zvednutýma rukama na mě chtivě koukala. „Za trest, že tě to lechtalo si zasloužím…“

No nechápala jsem to ani za hovňouse tlačícího se ven z mé prdelajzny, to asi tím lechtáním, ale nebránila jsem se. Takovéhle piggyčinky se mi začínaly líbit. Vyšlehla jsem jí kozénky, až se třásly jak sulc a chvěly potlačovaným pláčem. Muselo jí to hodně štípat, protože jí celé zrudly, bradavky natekly a ruka mě celá pálila.

„Děkuji,“ špitla a nejistě si schovala cecíky pažemi, ale do očí se mi nepodívala. „Budeme teď dělat už ten program?“

Dokonale mě zmátla. Zamrkala jsem překvapením a opatrně se zeptala: „Bylo to moc?“ Úsměv mi zmizel z tváře.

„Ne… to ne… když jsi mi řekla, abych si naplácala…“ zarazila se, jak kdyby nevěděla, jestli může pokračovat. „Vyšpulila jsem zadek úplně bez přemýšlení. Řekla jsi mi to ty, tak…“

Netušila jsem, co tím do psí prdele chce říct. Zmatená skautka je horší jak já chlupatka, která sama bojovala s tím, že se touží vykousávat s holkou, a přesto jí to přijde nevhodné a nenormální. „Tak na to teď nemysli, nech to sednout a jdeme na ten program,“ mrkla jsem na ni povzbudivě a dloubla ji do žeber.