Nevera jako sance…

Posledni dobou je to docela emocni kolotoc. Od totalniho zhrouceni na pocatku, pres postupne a pomale analyzy svych stavu, pocitu, chovani pritomneho i minuleho a smirovani se se sebou samym a v podstate seznamovani se se zenou, protoze jsem zjistil, ze ji vlastne vubec neznam, az po zvlastni lechtive pocity tam nekde vzadu v mysli, vysilajici drobne pocity vzruseni z toho, jakou mam vedle sebe partnerku. Ne. Nejsem kanda. Tyhle pocity nemam. Netusim o co jde. Zatim to nedokazu popsat…

Nevera muze byt vlastne nekdy impulsem k restartu. Nejen vztahu samotneho, ale predevsim sebe sameho. Zjistenim, ze se vlasne nemas rad, ze nezijes svuj zivot, ze se stale pretvarujes a delas a chovas se podle pravidel spolecnosti, jejiho nejakeho obecneho nastaveni a ocekavani a najednou se v totalnim nervovem propadu, na dne sil, v placi, chaosu a,a, proste tezko popsat, tu smes emoci, vazne, nikdy drive jsem to nezazil. Tak najednou se zastavis. Mysl. Telo. Emoce. Je tam na chvili prazdno, jako bys restartoval pocitac. Zastavis a najede smeska zcela novych pocitu, prehravas situace, vse Ti zacne zapadat a Ty se zacnes rodit v neco noveho, nove ja, ktere je sebekriticke, prizna si chyby a smiri se s nimi a zacne Te zalevat postupny prival nove energie. Nejprve je toho tolik, ze je tezko to ukocirovat. Chces ze sebe chrlit vse najednou, hned, jsem zpatky a citim se otevreny, vedomy, heeeej, poslouchejte, vnimejte to se mnou, takhle nejak… Je to masakr. Zena to zpocatku nechape. Protoze skutecne vidi jinou osobnost. Ty jsi zmateny, ze je zmatena. Vzdyt by nemela byt. Vzdyt proto, ze ji doma chybela pozornost a komunikace, se odpoutala a litala jinam. Co vlastne tedy chce? Ty chces naopak hned. Resit to co se stalo, jak dal, proc vlastne, rozdavas cit, emocne pukas a mas pocit zamilovanosti jako za celou dobu spolecneho vztahu snad ne.

Ani jeden z nas nechtel vztah ukoncit. Mame to proste jinak a jsou zde duvody, ktere nam v tom i trochu brani. Zacali jsme si povidat. Ja jsem se otevrel a zacal se sverovat. Take zjistila, ze me nezna. :) Jsem vlastne celkove docela uzavrena osobnost. A to take muze byt jednim z duvodu naseho odcizeni pred nejakou dobou. Jenze ona je uzavrena jeste vice. Ma brneni. Citi se silna, emancipovana a sebevedoma. Ale ja citim tu nejistotu, ty obavy, nejspise, mozna… Jde to strasne pomalu, ale jde to. Dotyka se me, tak jako snad nikdy predtim. Citlive. Pritomne. Oslovuje me zamilovane. Ano. Citime pokrok. Je to hezke.

V kazdem pripade jsme zjistili, oba, ze nekde v podvedomi si neseme jista traumata z detstvi a tak nejak celkove ze zivota. Kazdy jina. A pritom tak podobna. A vlasne jsme oba zjistili, ze jsme se cely zivot nemeli radi, sebe sama. Ze jsme nebyli sami sebou, se sebou, s nitrem. Ze jsme nebyli spokojeni. Nerikali si pravdu. A to vse ovlivnuje sebeduveru. A zde muzeme hledat i hlubokou pricinu jejich zaletu. Sebeduveru…

Ja netvrdim, ze jsem svatousek, a ze jsem byl vzdy verny. Lhal bych. Udelal jsem to. Ale ne opakovane. Ne casto. Nezil jsem paralelni vztah. Kdy ma zena prave ano.

Ja jsem totiz jeden ten zalet, kdy jsme k sobe nechovali uctu, nekdy tri roky nazpet, pochopil. Na nem nesu svuj podil viny. Ale stale cekam na odpovedi z drivejska, nemyslim intimni detaily, ne, myslim duvod proc. Jeji. Niterni duvod.

V te dobe jsme spolu byli na zacatku vztahu. Byl rok 14. Byli jsme spolu dva roky cca. Planovali jsme rodinu a tak. A ona zila paralelni vztah se svym sefem. Ja jsem vubec nic nepoznal. Ale prisel jsem na to. Jak na svinu. Nahodou. Doma. Pred Vanoci, kdy se, skutecne nekecam, rozsvitil jeji NTB, kdyz jsem sedl ke stolu, abych do sebe hodil polevku a mazal do centra za ni nakupovat darky. Byla tam otevrena stranka Messengeru, komunikace s nim. Uz prvni vety naznacovaly pruser. Nastoupal adrenalin a tak jsem sel do cteni. Ano. Vlez jsem tam a cetl. I ted, po 10ti letech to ve me vyvolava emoce. V kazdem pripade to odhaleni byl pro ni sok. Tenkat jsem netusil jaky to pro ni, i pro nej melo vyznam, jakou intenzitu, citovou a tak. Ja se nepovazuju za cloveka, co by se mrskal nebo neco podobneho, co by k sobe nechoval uctu nejakou. Ale proste jsme to presli a rozhodli se, ze pujdeme dal. Prisly deti, svatba a obdobi klidu. A pak. Pak Covid. Totalni masakr pro vetsinu rodin, paru, obecne. Ponorka, zjisteni, ze vlastne spolu mnoho lidi neumi zit a komunikovat. Potkalo to i nas. Krize. Ja jsem tenkrat nechapal proc jsme si tak cizi a az na sebe alergicti. Kdyz jsem chtel vyvolat diskuzi, skoncilo to totalnim mlcenim. Ingnoraci. Byla proste jinde. S nekym jinym. V jejich svete. Ja ty signaly tenkrat vubec nerozeznal… Vyvolala navstevy paroveho terapeuta, ja se citil divne, z neznama, ale sel jsem. Nakonec jsem mluvil jako nezastavitelna masina, plakal, emoce sly ven. A ona. Ona tou dobou byla v jinem svete. Nedavno jsem ji rikal, ja i kdybych se tenkrat rozkrajel, k nicemu by to nebylo. Byla jsi jinde. Ale i pres krizi, jsem si uvedomoval, ze odejit nechci… No. I na tuhle neveru jsem prisel. Nahodou. Opet… Vratil jsem se domu, byla v loznici s dcerou, telefonovala, se sluchatky, netusila, ze jsem doma… A ja slysel vse. Od prvni chvile co jsem vlezl domu jsem tusil, ze je neco spatne. Byl jsem zticha a poslouchal. Udrzet se mi dalo zabrat. Slysel jsem lichotky, dohodu na rande a tak. Chytl jsem to v pocatku. To vim. Bylo to kratce po navratu z nemocnice. Opet sliby. Ze nic. Ze konec. No. Stejne jako se sefem se vesele jelo dal… Tento zalet rozbil a ukoncil az mlady pan sanitar z nemocnice, kteremu se tou dobou melo narodit dite. Ma zena totalne citove angazovana a mladik? Mladik si uzival s krasnou milf.

A posledni avantyra, ktera vlastne byla jen jednostranna, citova a platonicka. Kluk se totalne zblaznil, psal basne, vyhledaval kazdou moznost jak byt s mou zenou, nocni psani, snad o vsem a porad a stale. A me to zacalo srat. Zacal jsem mit narazky. A z jeji strany, ze je to jen kamarad, ze o nic nejde. Do prdele. Nedalo mi to. Udelal jsem kurvarnu, kterou jsem udelal jen dvakrat v zivote. Vlezl jsem ji do soukromi. Do emailu. Jsem typ chlapa, nedavej mi duvod patrat, jinak jedu jak bagr. A zacal jsem jit do dlouhe emailove historie. Do roku 13, kdy jsme zacinali. A zjistil dalsi a dalsi flirty, pres archivovanou konverzaci z WA se sefem, kdy to byly stovky zprav denne, fotky, konverzace o me, o nich, vyznani, o mistech kde a kdy se sejdou, hotely, kdy lze prijet k nam domu, kdyz jsem ja na sluzebce a pod. Huste…

Off topic - mozna se nesnazte nikdy lezt do hloubky a hledat detaily. Boli to jak cert.

Pres zjisteni, dalsich flirtu, dick picku a pod, az po pana mladeho sanitare, viz vyse, fotky, komunikaci. No. Vse proste…

Pak prisel harddisk, nakonec pak archivovany, odlozeny telefon.

Kde jsem si precetl basne od kluka jmenem M, konverzace o vsem moznem, vyznani, takova citliva. Az mi toho kluka bylo misty lito jak ho poblaznila… On byl vlastne duvodem toho, proc jsem zacal patrat, proste jsem citil, ze neco neni ok. Chodili spolu ven, za kulturou, na koncerty, kino a pod. Proste, tohle neni ok ani platonicky. Dobre. V rozumne mire ano. On byl vlastne pocatecnim duvodem me katarze, meho dna. Zjistenim, ze za vsim je sebeduvera a jakysi vnitri boj se sebou samou. Zjistenim, ze nejsem prvni chlap, kteremu delala podobne veci. A hledanim odpovedi co za tim je. Hledanim cesty k sobe samym, k sebelasce. Protoze nikdo jiny vas neudela stastnymi nez vy sami. Ty uteky jinam jsou jen kratkodobou naplasti na trauma, na bolavou dusi. Diky tomu vsemu vyse, se ve me rodi nova osobnost. Otevrenehsi, vyrovnanejsi, ja… Otevrene a vedome ja. Ktere se vydalo na cestu, ktera neni jiste jednoducha, ale je osvobozujici…