Nenadálá kontrola

Jsem lhář od narození. Tedy ne takový ten, co vám namluví, že to okno rozbil někdo jiný nebo
že zná skvělý způsob, jak zbohatnout. Mou doménou je tzv.
vymýšlení si. Nemůžu si pomoct, ale fantazie mi pracuje na plné
obrátky a někdy, sám nevím proč, zdánlivě nicotný impulz vyvolá řetěz fabulací a výmyslů, kterým buď pobavím nebo rozčílím své okolí, blízké nevyjímaje. A občas se takhle prolžu do nečekaných situací...

Byl pátek večer,
vraceli jsme se z jednání mimo Prahu a kolega mě vysadil kousek od stanice metra na úplně opačném konci města, než kde bydlím.
Pamětliv toho, že má přítelkyně Alena právě Prahu opouštěla vstříc jakémusi víkendu jógy s kamarádkami, chtěl jsem učinit opatření, aby můj večer aspoň nebyl hladový, když už bude osamělý. Pohled na hodinky ale říkal, že než Prahu metrem přejedu, prodejna v naší ulici už bude mít zavřeno. Naštěstí
kousek od místa, kde mě kolega vyložil, svítil do večerní tmy známý modrožlutý neon obchodního řetězce, říkejme mu třeba
Alfréd, a tak jsem zamířil tam. Prodejna byla půl hodiny před zavírací dobou už skoro prázdná, rychle jsem pobral pár potravin na večeři slaměného vdovce a zamířil k pokladnám.
Obsazené byly jen dvě a já jako obvykle zvolil tu, kde byla pokladní pomalejší a protivnější. Černovláska s drzou ofinkou a znuděným výrazem mi neodpověděla na pozdrav, ledabyle zboží
namarkovala a upřela na mě beze slova pohled, kombinující
nejhlubší opovržení s ostentativním nezájmem. Odečetl jsem tedy cenu nákupu z displeje pokladny a do vzájemného ticha začal hledat kartu. Němohra pokračovala, když mi černovláska stále mlčky podala platební terminál a následně hodila účet mezi nákup, ačkoliv jsem po něm natahoval ruku. V ten moment jsem se rozčílil. "A co samolepky?", vyšteknul jsem a pohodil hlavou k banneru, který sliboval za každý nákup na iks Kč
samolepku a za ypsilon samolepek nějakou neužitečnou kuchyňskou hloupost. "Nejsou. Došly.", utrousila pokladní za maximální úspory slov a pohledem ještě dodala: "Táhni."
Nevím, co mě to napadlo, možná šlo o inspiraci tím, že jsme odpoledne na jednání probírali audit kvality v naší firmě, ale otevřel jsem kufřík, vytáhnul první lejstro, co mi přišlo pod ruku, a začal nahlas odškrtávat v imaginárním formuláři.
"Takže to máme pozdrav zákazníkovi, vlídná komunikacae,
nabídnutí bonusu...". Černovláska znejistěla. "Jestli si chcete stěžovat ...., tak jedině mně, jsem zástupkyně
vedoucí.", dokončila se znovu nabytou jistotou a zatvářila se vítězoslavně. "Paní... Mráčková tu není?",
podivil jsem s významně, když jsem před tím rychle přečetl jméno vedoucí prodejny na velkém plakátu vedle pokladen. "No tak to já Vám to rovnou dám podepsat a odešlu to s výsledky kontroly ostatních prodejen.", vařil jsem rychle z vody.
"Počkejte, Vy jste...?" "No ano, externí audit.
Copak jste nedostali echo, že se chystá kontrola? Všude jinde se na mě připravili,a tady..", pásl jsem se na rostoucí
panice pokladní, která každou vteřinou ztrácela sebejistotu a arogantní úsměšek na její tváři vystřídala akutní hysterie.
Chvíli bezradně mlčela, pak vypnula světlo nad pokladnou a nejistě mi pokynula: "Pojďme do kanceláře."
Teď
jsem zase já nevěděl, co dělat, protože tenhle kanadský žertík vznikal jako momentální nápad z vteřiny na vteřinu a další
krok jsem promyšlený neměl. Ale černovláska už vyrazila směrem do zázemí, když předtím houkla na svou kolegyni, že má nějaké
řízení, ať to domarkuje už sama. "Tak pojďte."
pobídla mě nervózně do kanceláře vedle skladu. Nabídla mi
židli, sama se posadila za stůl, který zjevně nepatřil jí, ale nepřítomné paní Mráčkové, a nejistě mě pozorovala. "Tak to sepíšeme, ať se navzájem nezdržujeme, když je ten pátek,
viďte.", dovolil jsem si ještě jednu surovost a měl v úmyslu co nejdřív vyložit karty, vyslechnout předpokládaný příval nadávek a pak vypadnout. "Počkejte, nemohli bychom to ještě nějak... doprobrat? Já vím, že se chystá zavírání
prodejen a nerada bych...aby kvůli tomu, že jsem dneska nějak...hmm, podrážděná, aby nám, aby nás, aby...",
koktala nesouvisle, a nervózně si hrála s knoflíčkem na halence,
sympaticky vzedmuté nepřehlédnutelnými křivkami jejího horního objemu. "Podívejte se paní ... Čermáková...Blanko...",
začal jsem a znovu uplatnil rychlým přečtením její jmenovky trik, že přesně vím, s kým mluvím. Přitom jsem si oběť své
spontánní pomsty prohlížel a musel konstatovat, že Blanka je atraktivní, když už ne sympatická, odhadem třicítka, jejíž
vlasy obarvené na temnou čerň a série kroužků v levém uchu dávaly tušit, že mimo prodejnu se asi umí projevovat i živěji.
"Ne ne, počkejte, já myslím, že bysme to mohli nějak...",
přerušila mě překotně a já si s úlekem uvědomil, že si s knoflíčky halenky nehraje, ale jeden po druhém rozepíná; než
jsem se nadál, oba její cípy se rozevřely a odhalily poprsí,
napěchované v jednoduché bílé podprsence, jejíž hladké
košíčky byly poloprůsvitné a jasně se přes ně rýsovaly kontury tmavých prsních dvorců a dvou nabíhajících bradavek.
Blanka na mě tázavě pohlédla a neobratně si rukama po prsou přejela. "Počkejte, já opravdu nevím, jak tohle myslíte.",
vykrucoval jsem se a značně se mi zrychlil tep. Vstala, až se jí
ňadra zhoupla a prověsila v košíčkách podprsenky, obešla stůl a posadila se na něj těsně vedle mě. "Pochopte mě, já bych prostě ráda ten nepříznivý dojem nějak ... odčinila.",
vysoukala ze sebe, vzala mou ruku a přitiskla si ji na prso. Cítil jsem hrot tuhé bradavky i plnost prsa, když se ke mně naklonila a nechala ho vklouznout do mé dlaně. Sakra, kam se to celá ta nevinná habaďůra řítí?, napadlo mě. Blanka obratně zkřížila ruce za zády a vzápětí jí z rozepnuté podprsenky nahá prsa vyklouzla, přímo mně před obličej. Udiveně jsem z několika centimetrů zíral na bledá, neopálená ňadra s tmavě hnědými,
vrásnícími se dvorci a dvěma bradavkami, do kterých byly nastřeleny malé kovové kroužky. Ještě nikdy jsem ženská prsa s piercingem v bradavkách v reálu neviděl a pokušení za ty kroužky zatahat bylo silné. Neklidně jsem poposedl právě ve chvíli, kdy se Blanka ještě víc nahnula směrem ke mně a výsledkem bylo, že se její plné vnady otřely měkce o můj obličej.
"Moment!", vyhrkla, vrhla se ke dveřím a zamkla. Pak se vrátila, cestou si plandající rozepnutou halenku svlékla a od pasu nahoru nahá si na mě obkročno sedla.
Přitáhla si mou hlavu k hrudníku a nechala mě zabořit tváře do svého bujného poprsí. Pravé prso si podebrala dlaní a přistrčila mi jeho vrcholek s tmavohnědým kopečkem k ústům. Nešlo odolat,
pudově jsem se k prsu přisál a začal ho silně a vášnivě
cucat. Cítil jsem v puse kov kroužku cinkat mi o zuby, a tak jsem jím špičku jazyka prostrčil a začal Blance bradavku dráždit potahováním za kroužek nahoru a dolů. Začala přerývaně
vzdychat, držela si prso u mých úst a volnou rukou se sama zlehka tahala za ozdobu na druhém cecíku. Několikrát se zavlnila v bocích a ona i já jsme cítili, že nastalá změna situace mě
nenechala klidným. Blanka se třela svým klínem o můj a po chvíli si rozepla knoflík džín. Vykoukly bílé kalhotky s mašličkou v pase. Vstala a ladně se jediným pohybem vysvlékla z džín i spodního prádla, udýchaně se usmála a nadhodila: "Když mi to dovolíte, já ty chyby odčiním, slibuju." Jen jsem něco neurčitého zamumlal, protože jsem nemohl odtrhnout oči od její
nahé kundičky. Pod vypouklým bříškem se mezi neopálenými stehny vzdouval pahorek v houštince kudrnatých, černých chloupků,
které navzdory současnému trendy nikdo neholil. Přesto z toho hustého drnu jasně vystupovaly kontury stydkým pysků a vztyčený
klitoris, ve kterém se leskla malá kovová tyčinka. Fascinovaně
jsem natáhnul ruku a začal Blance hladit kundičku. Stála mírně
rozkročená, s tvářemi zrudlými, držela, přivírala oči a slabě vzdychala. Její mušlička se rozevírala víc a víc a na prstech jsem cítil její vlhkost. Když můj palec při pohybu v rýze mezi závojíčky zajel do horké dírky, prohnula se a nahlas vzdychla, ale držela dál, dokonce mi začala lehce pohyby pánve vycházet vstříc. Když mé prsty mizely jeden po druhém v pružné
a nádherně zvlhlé pičce, zavřela oči a začala už bez zábran sténat. Prstil jsem ji, až se ozývalo z její mokré prcinky tiché
mlaskání, a podle toho, jak stiskla rty a začala se supěním házet pánví dopředu a dozadu a nabodávat se kundou na mé prsty,
jsem pochopil, že se zřejmě brzo udělá. I tak mě její orgasmus překvapil; z ničeho nic začala hlasitě a skoro naříkavě
vzdychat, zavibrovala svým podbřiškem na mé ruce, div mi nezlomila zápěstí, a vzápětí jsem ucítil vlnu horké vlhkosti,
kterou mi zalila ruku.
Stála dál s očima pevně zavřenýma,
hlasitě oddychovala a pohybovala pičkou, za kterou jsem ji stále držel a palcem tiskl její poštěváček. Vypadalo to, že vychutnává pozdní vlny slasti, ale po chvilce začala znovu hekat,
přirážet na mé prsty a po několika pohybech mi zkropila ruku druhou, vydatnější sprškou svých šťav. Teprve potom oči malátně otevřela. "Promiňte, nechala jsem se unést, mělo to být hlavně o Vás.", zamumlala a klekla si k mému klínu.
Když mi rozepínala kalhoty a drala se mi hbitými prsty do trenýrek, sebral jsem rozum do hrsti a pokusil se s chladnou hlavou nějak celé tohle příjemné nedorozumění vysvětlit. Jenže jak chcete zachovat chladnou hlavu, když vám nahá žena začne rukou honit ptáka a přetahovat předkožku z žaludu... Skláněla se a třela o moje péro tvářemi; zjevně se nechtěla pustit do mého orálního uspokojování a já byl za to rád, protože jsme se vůbec neznali, ale na druhou stranu, kdyby mi ho začala kouřit,
nedokázal bych říct ne. Nakonec, i tak to bylo víc než
vzrušující a když mi na žalud několikrát horce dýchla a zabořila si ho do tváře, nedokázal jsem potlačit vzdech. Blanka se vyhoupla na stůl přede mnou, natáhla nohy a stiskla chodidly moje trčící péro. Pak jimi po něm začala pohybovat nahoru a dolů, zatímco se naklonila ke kabelce na stole a po chvilce z ní
vylovila balíček s kondomem. Díky šikovnosti svých nožek mi ho vzápětí navlékala na tvrdě ztopořený čurák. Někde vzadu v hlavě mi jakýsi hlásek i přes neskutečné vzrušení z nečekaného vývoje událostí radil, abych nechal průběh věcí
na ní. Uvědomoval jsem si, že jsem do téhle veskrze vzrušující
a příjemné pozice nedostal zrovna čestně, uvedl jsem ji v omyl a chtěl jsem aspoň, aby všechno, co se tu stane, udělala sama a dobrovolně.
Zjevně jí to žádné potíže nepůsobilo a nasedla na mě se škádlivým úsměvem, který vzápětí
vystřídal výraz vzrušeného napětí, když moje péro hladce zajelo do její rozcapené mušle, až dosedla stydkými pysky na jeho kořen. Prohnula se a začala znovu známý pohyb pánví,
který tentokrát působil slast nejen jí, ale i mně. Zakláněla se dozadu a přímo mi nabízela svoje vlnící se prsa, v jejichž vztyčených bradavkách se pohupovaly ony dráždivé
kroužky. Lačně jsem ji za kozy popadnul, hnětl je a mačkal a prsty přejížděl sem a tam po jejich vrcholcích. Když jsem malíčky obou rukou provléknul kroužky v jejích bradavkách,
začala se Blanka rytmicky pohybovat hrudníkem dopředu a dozadu a propínala si svá ňadra, chycená za vrcholky mými prsty, až se jí vztyčené bradavky protahovaly. Namísto pohupování se na mém péru se začala zvedat a prudce dosedat, takže se jí prsa natřásala a já je za bradavky zvedal výš a výš. Pak jsem sjel rukama dolů, chytil Blanku za nahý zadek a položil ji na stůl,
aniž bych čurákem vyjel z její prciny. Stiskl jsem ozdoby jejích cecíků mezi prsty a začal přirážet, až se jí kozy rozvlnily.
Šukali jsme stále rychleji, místnost naplnilo dvojité sténání
a pleskot mých koulí o Blančinu zadnici. Cítil jsem, že to na mě
jde, a hmátnul jí pod břicho, kde jsem prsty sevřel tu kovovou tyčinku v jejím naběhlém poštěváku. Začala hlasitě hekat a cítil jsem, jak stahuje pičku a masíruje mi jí ptáka. Už jsem se nedokázal dál ovládat a s výkřikem slasti konečně prudce vyvrcholil.
Nalehnul jsem na Blanku, oběma rukama svíral její
nadouvající se dudy a stříkal do kondomu další a další dávky semene. Blanka pode mnou hlasitě oddechovala a stále stahováním kundičky stimulovala mé stříkající péro, dokud jsem nevycáknul poslední kapky své mrdky. Ještě jsem chvíli vychutnával plnost jejích tvarů a přerývaný dech, než jsem vstal a zády k ní se zbavil plného kondomu. Když jsem se otočil, zrovna si cpala svá
ňadra zpátky do košíčků podprsenky, od pasu dolů byla ale ještě nahá a pod bříškem se jí nádherně klenul zarostlý
pahorek projeté kundičky se závojíčky ještě lesklými vlhkostí
a krásně rozevřenými. Oba jsme se mlčky dooblékli, Blanka odemkla a já přemýšlel, jak dál. "Můžu se spolehnout, že jste si..ehm, poopravil mínění o naší prodejně?",
nadhodila po chvíli mlčení. Horlivě jsem přikývnul. "To hodnocení musím rozhodně přepsat. Paní Mráčková tu zítra už
bude?" Zavrtěla hlavou a šibalsky se usmála: "Kdepak,
zítra ji ještě zastupuju já. Kdybyste se zastavil během dne,
ráda Vám to podepíšu." "A kdy bych se tak měl objevit,
abychom to spolu mohli ještě rychle projít?", nadhodil jsem.
"Tak okolo druhé by to bylo ideální. Můžeme to spolu zase probrat tady... a nemusíme ani rychle.", rozesmála se Blanka,
když jsme kráčeli ztemnělou chodbou od kanceláře k zadnímu vchodu. "Tak tedy zítra, budu se těšit.", usmála se,
než mě vypustila do tmy venku. Šel jsem jako omámený ztemnělým parkem k na dálku svítící stanici metra a v duchu přemítal, že když je Alice na té józe, budu mít dost času zítra dopoledne vyrobit fiktivní formulář i s pěknou hlavičkou.