Křest

15. 5. 2015 · 8 343 zhlédnutí vikomt

Už dlouho jsem měl chuť „pokřtít“ své pracovní prostředí. Protože naše firma dělá do nábytku, máme sklad plný pohovek všech tvarů,
materiálů a designů. Speciálně jedna velmi elegantní barokní
souprava s červeným sametovým čalouněním, naproti níž
stálo obří zrcadlo ve zlatém rámu, ve mně však probouzela netušené touhy a pokaždé, když jsem kolem toho skvostu procházel, cítil jsem v podbřišku příjemné mravenčení.

Jednoho krásného letního dne jsem si s přítelkyní
naplánoval cyklistický výlet, jehož trasa vedla „náhodou“
kolem areálu naší firmy. Naprosto „nečekaně“ jsem totiž
musel zajet do kanceláře, protože jsem tam „zapomněl“ mobil.
Oblékli jsme se, sebrali pár drobností a vyrazili. Cestou jsem cítil, jak mi v krku roste knedlík, a modlil jsem se, aby na můj plán přítelkyně přistoupila. Bude ji jasné, že jsem to měl připravené, hned jak uvidí tu pohovku.K mému překvapení
jsem však nebyl sám, kdo v kanceláři něco zapomněl. Dvě
hodiny po zavírací době nám na parkovišti stálo cizí auto.
,Tak to dneska nevyjde´ nadával jsem v duchu a cítil, jak mě
opouští vzrušení. Aspoň si dojdu pro ten mobil. Nechali jsme kola venku a vešli do budovy. V kanceláři jsem našel mobil a všiml si, že kolegyně si tu nechala věci. Občas tu zůstávala déle, ale dnes měla být pryč. Auto pravděpodobně patří jí.
Alespoň ji pozdravím a přítelkyni ukážu, kde to vlastně
pracuju.
Už když jsme se ale blížili do skladu, začínal jsem mít jasno. Ozývali se odtud naprosto nezaměnitelné zvuky
šukání. Přítelkyně mě zatahala za ruku, že bychom asi měli jít, já ale chtěl vědět, kdo měl stejný plán jako já.
Plížili jsme se mezi skříněmi a vzrušené vzdechy a zvuky přirážení sílily. Ukryti za vysokým čelem manželské postele jsme pak fascinovaně zírali na výjev.
Má čtyřicetiletá
kolegyně Mirka, matka dvou dětí (nebylo to na ni moc vidět) se sklony k rozkazování komukoli (kvůli tomu nebyla v kolektivu příliš oblíbená) se úplně nahá opírala rukama o opěradlo té
krásné barokní pohovky a ve stoje do ní zezadu přirážel neznámý chlap (její manžel to rozhodně nebyl, toho jsem znal).
Jednou rukou ji držel za vlasy a nutil ji tak víc se prohnout a nastavit kundu jeho přírazům, druhou ji surově drtil kozu. Ona měla oči zavřené a hlasitě vzdychala, on sledoval celý ten výjev v obřím zrcadle.
Schovávali jsme se s přítelkyní
trochu bokem, takže jsme byli mimo jeho zorné pole, myslím ale, že by nám nevěnovali pozornost, ani kdybychom stáli vedle nich. Mlčky jsme se na sebe s přítelkyní podívali. Oba nás ten výjev vzrušil. Všiml jsem si, jak se jí na dresu vyrýsovaly bradavky.
Chytila mě za ruku a poposedla, aby měla pohodlnější pozici pro sledování mrdající dvojice. Tím mě překvapila, ale následoval jsem příkladu a pozoroval také.
Chlap Mirku mrdal, jako by to měl být poslední sex jeho života. Vždycky z ní skoro vyjel a pak s mlasknutím tvrdě přirazil. Šukal strojově jak mašina.
S každým jeho surovým přírazem se pohovka o centimetr posunula blíž k masivnímu zrcadlu. Přestal, až když zbývalo asi půl metru. Pak z kolegyně vysunul ptáka, se kterým jsem se nemohl rovnat. Byl to obr. Mirka se otočila, lascivně si olízla rty a chtěla se sklonit k tomu masivnímu čuráku. Chlap ji však chytil za vlasy, vytáhl výš a navedl ji před zrcadlo. Sám se uvelebil na pohovku a pak ji pokynul, aby ho kouřila. V tom malém prostoru musela zadek přitisknout na skleněnou plochu zrcadla, ale vtěsnala se a náruživě začala honit a sát chlapovu chloubu.
Tak vzrušený jako tehdy jsem snad nikdy nebyl. Chtěl jsem scénu vidět celou, ale můj k prasknutí napnutý pták by tak dlouho asi nevydržel. Potichu jsem přítelkyni vyvedl ven z budovy, zhluboka se nadýchal čerstvého vzduchu, nasedl na kolo a zamířil domů. Měli jsme co dělat, abychom si to nerozdali ještě na schodech. I po druhém kole jsem cítil, jak mi srdce začalo divoce bušit při vzpomínce na ten pár.
Druhý den ráno jsem do práce vyrazil o pár minut dřív než obvykle. Bylo odemčeno, ale kancelář byla prázdná. Šel jsem do skladu a viděl
Mirku, jak zuřivě leští povrch obřího zrcadla. „Pro zákazníky jen ten nejlepší servis že?“ neudržel jsem se. Vrhla na mě
překvapený pohled, zamračila se a pokračovala v leštění.
Jen jsem si představoval, jak asi vypadal otisk její vymrdaný
kundy na té velké lesklé ploše.