Sousedovic nadržená dcerka

Ondřej se mírně nahrbil a chvíli mu trvalo než našel klíče. No, jasně, vždycky je to poslední kapsa, usmál se pro sebe, když ucítil chladný kov v prstech, odemkl vstupní dveře do domu a rozsvítil světlo na chodbě. Čtyři točené a partička kulečníku ho příjemně unavily a dnes se mu obzvlášť dařilo, povedlo se mu několik ukázkových šťouchů, které udělaly na jeho kamarády dojem, a to ho spolu s vypitým alkoholem dostalo do značně povznesené nálady. Ostatně, tu měl z více důvodů a jedním z nich bylo i to, že prožíval jeden ze svých toužebně očekávaných chlapských víkendů, Alice vzala ráno obě jejich dcery a odjely na návštěvu ke tchýni. Ušklíbl se na cár papíru s nápisem MIMO PROVOZ přilepeného na dveřích od výtahu a přešel ke schodišti vedoucímu vzhůru do patra, když se náhle zarazil a podrážka jeho boty zůstala viset ve vzduchu nad úrovní prvního schodu. Zhruba v polovině schodiště seděla mladá žena s čelem opřeným o kolena svých štíhlých nohou obtažených v přiléhavých šedých džínách, která objímala útlými pažemi a nejevila známky života. Kousek vedle ní spočívala nedopitá láhev s bílým vínem a tmavá kabelka. Ondřej dlouze nasál vzduch nosem a chvíli ji pozoroval, pak zvolna vystoupal až k ní a jemně jí zatřásl ramenem. Zamumlala něco nesrozumitelného a přitom se po něm neohrabaně ohnala rukou. "Renato, vstávej, tady přece nemůžeš zůstat," podřepl a pokusil se jí zvednout do vzpřímené polohy. Zabloudila k němu nepřítomným pohledem a hlava jí ztěžka klesla na prsa. "Tak slyšíš mě?" Ale ona opět jen něco zamumlala a nohy se jí rozjely do stran. Ondřej se narovnal, zvedl jí za paže, přehodil si ji přes rameno a sebral ze schodů kabelku a láhev s vínem. Před dveřmi bytu, kde bydlela s rodiči, ji opřel o stěnu, vylovil z kabelky klíče, a poté ji v náručí odnesl do jejího pokoje. Bydleli na stejném patře a znali se dlouhá léta, její rodiče odjeli ten den na dovolenou, ráno se potkali, když se u auta loučil s Alicí a oběma dcerami. Rozsvítil lampičku na toaletním stolku pod oknem, položil ji do postele a napadlo ho, jestli by se neměl poohlédnout po nějakém kbelíku, ale Renata pravidelně oddechovala, a tak si řekl, že ji nechá odpočinout. V tu chvíli vypadala jako spící anděl.

Přešel ke stolu v rohu pokoje, na kousek papíru napsal rychlý vzkaz a položil ho na polštář. Na zemi vedle postele si všiml přetržené fotky, byla na ní ona a mladý, dobře vypadající muž. Trpce se usmál, potřásl hlavou, a pak ji zmačkal a odhodil do odpadkového koše vedle stolu. Než odešel, stál chvíli na chodbě a se zatajeným dechem poslouchal, ale krom tlumeného tikání hodin doléhajícího sem odněkud z útrob potemnělého bytu a Renatina dechu nic dalšího neslyšel, a tak vzal za kliku, vyšel ven a zamířil ke dveřím protějšího bytu.

Čtyřiačtyřicetiletý Ondřej byl sympaťák s postavou filmového kaskadéra, a sám o sobě tak trochu úkaz. Kromě starostlivého otce byl i pozorným a milujícím manželem, který nikdy nezapomněl na narozeniny své ženy, ani výročí svatby a jako jeden z mála mužů v okolí ctil Den svatého Valentýna, který jeho kamarádi považovali za přiblblý vtip a ponižující marketingový tah. Svou manželku Alici potkal už při studiích na střední škole, a když ji poprvé uviděl stát u velké nástěnky v přízemí, kde se soustředěným výrazem hledala informace o provozních hodinách sekretariátu, srdce se mu rozbušilo tak prudce, až měl strach, že si toho hezká a dlouhonohá blondýnka všimne. Od té chvíle už uplynuly bezmála tři dekády, brali se těsně po promoci, a když Alici navlékal snubní prsten, zbývalo jí sotva pár týdnů do porodu jejich první dcery. Ondřej pracoval na Oblastní správě vodních toků, měl na povel četu pohotovostních techniků a často nebýval v noci doma, Alice mu to však velkoryse tolerovala. Jejich manželství navenek působilo jako reklama na šťastný domov, ale i oni si od sebe potřebovali čas od času odpočinout, a k tomu sloužily Ondřejovy chlapské víkendy. Dnešní den začali ranní rychlovkou v ložnici, a když se později loučili u auta, štípla ho do zadku a pošeptala mu, že ho pořád miluje stejně jako na střední. Rodinný život je snadný, stačí uspokojit jednu ženu, říkával Ondřej s oblibou svým kamarádům, kteří se ho neustále vyptávali, jak to dělá, že jsou s Alicí pořád tak bezstarostní a spokojení.

Druhý den ráno si vzal sportovní tašku a vyrazil do blízkého fitness centra, kde si dal do těla a po sauně se spokojeně odebral domů. Alice psala, že se proti původnímu plánu trochu zdrží a dorazí s dcerami až později večer, takže měl před sebou ještě skoro celý volný den. Měl v plánu si uvařit oběd, a poté nerušeně odpočívat před následujícím pracovním týdnem. V malém krámku naproti tramvajové zastávce si vyzvedl ingredience na pikantní asijskou pochoutku, a poté už zamířil nejkratší cestou k domovu, vaření pro něj bylo něco jako způsob relaxace, kterou si během svých osamělých víkendů s oblibou dopřával. Konec července předznamenaly horké letní teploty a vzduch v klidné ulici, kde bydlel s rodinou v revitalizované nízkopodlažní bytovce voněl stromy a línou nedělní pohodou. V obýváku pustil své oblíbené rockové rádio, z kredence pod dřezem v kuchyni vytáhl hlubokou pánev a pustil se do přípravy jídla. Byl už skoro hotov, když od otevřených balkónových dveří uslyšel známý ženský hlas, plamen na sporáku ztlumil na minimum a odešel do obývacího pokoje. "Ahoj Ondro," pozdravila ho rozpačitě mladá žena, vykukující za dělící tabulkou mezi oběma balkóny a prohrábla si hustou promelírovanou hřívu vlhkou po sprchování, "našla jsem tvůj vzkaz a moc se omlouvám, asi mi včera hráblo." Ondřej si založil ruce na prsou a opřel se ramenem o zárubně dveří. "To se stává, zvlášť ve tvém věku," usmál se a vzápětí mírně nakrčil čelo, "jsi v pohodě?" Na sobě měl jen volné látkové kraťasy a mladá sousedka po něm ledabyle přejela pohledem. Moc dobře věděla, co si o něm ženské v blízkém okolí šuškaly a musela jim dát za pravdu. "Trochu mě bolí hlava, jinak jsem ok," usmála se, a pak přivřela oči a blaženě nasála vůni připravovaného jídla, "co to vaříš? Voní to přímo skvěle!" "Čínu," pokrčil Ondřej rameny, "dáš si?" "Moc ráda," přikývla a oči se jí rozsvítily. Obejmula dělící tabulku pažemi a ve výšce dvou pater k němu přelezla přes zábradlí. "Dávej pozor!" Přispěchal k ní a starostlivě natáhl obě paže, ale jen se tomu rozpustile uchechtla a vzápětí došlápla bosýma nohama na tenkou rákosovou rohož na podlaze balkónu. "Nemusíš se o mě tolik bát, už přece nejsem malá holka," zamrkala na něj, Ondřej to raději přešel mlčením a s nataženou paží jí pokynul k otevřeným balkónovým dveřím.

Když Renata vešla do kuchyně, musela se mírně sehnout, byla vysoká a urostlá jako reprezentantka v basketbalu. Ondřej sjel mimoděk pohledem k jejím kraťasům, které byly na zadku vykrojeny výrazně víc než by dovolil nosit svým dcerám a ze kterých se draly ven její naducané půlky. Přitočila se ke sporáku, naklonila se nad pánví a dlouhou vařečkou ledabyle promíchala rýži s masem a zeleninou, ale Ondřej ji nasměroval ke stolu a ze sektorové skříňky nad kuchyňskou linkou vytáhl další talíř. Po chvíli už před nimi stály dvě porce, Renata si s nohou přehozenou přes nohu upletla dva tenoučké copánky po obou stranách tváře, které upevnila křiklavě růžovými gumičkami a popřála Ondřejovi dobrou chuť. Ladily s jejím tílkem, které mělo v oblasti poprsí rafinovanou vsadku, zbytek tvořila jakási pravidelná mozaika s průstřihy, zpod kterých prosvítala její nahá kůže. "Co jsi včera vyváděla, prosím tě?" zabručel k ní Ondřej a slabě foukl do lžíce s nabraným soustem. Renata chvíli zarytě mlčela, ale pak mu vylíčila, jak se s ní její přítel rozešel těsně před naplánovanou exotickou dovolenou a odjel na ni s její kamarádkou, se kterou jí už několik týdnů podváděl. "Strašně jsem se opila a napsala mu, že se vyspím s prvním chlapem, kterého potkám!" zasyčela a vztekle pohodila hlavou, až jí oba copánky odlétly do stran. Ondřej se pousmál a rozpačitě se podrbal na nahém hrudníku, přitom mu neušlo, jak po něm šlehla očima a mírně jí cuklo v koutcích. "To ale neuděláš, že ne?" nadhodil a přitom sklopil oči do talíře. "Proč ne?" opáčila, olízla lžíci a opřela ji o okraj talíře. Ondřej k ní vzhlédl, chvíli se navzájem mlčky pozorovali, a poté Renata vyprskla smíchy a plácla ho po předloktí. "Už jsem to stejně propásla," uculila se, natřepala si v prstech dlouhé prameny vlasů a nechala je volně přepadnout přes svá útlá ramena. Už byly dokonale suché a vyplnily prostor nad stolem podmanivou květinovou vůní. "Ráno jsem potkala na schodech pana Pokorného," přiznala mu, znovu se puberťácky rozchichotala, Ondřej si vybavil zhruba sedmdesátiletého vdovce, který bydlel až v posledním patře domu, a s chápavým výrazem přikývl. "Ale tebe jsem vlastně potkala už včera, i když si to nepamatuju," řekla najednou a upřeně se na něj zadívala, až Ondřej přestal přežvykovat a na okamžik strnul. Mlčky ji pozoroval, jak se postavila u stolu a pomalu k němu přešla. "Takže mám ještě pořád možnost svůj slib dodržet," špitla, v příštím okamžiku si přetáhla tílko přes hlavu a Ondřejovy oči se rozšířily úžasem.

Na devatenáct let vypadala opravdu vyspěle a Ondřej z ní nedokázal ani na okamžik spustit oči. Bez dechu ji pozoroval, když se vysoukala z kraťasů a zůstala před ním stát úplně nahá, tohle byl pohled pro bohy. Přestože byla štíhlá jako proutek, její prsa s ukázkovými kružnicemi světle hnědých dvorců byla přímo obrovská a mírně pokleslá, jaké by u mladé ženy jejího věku nečekal, na břiše měla sotva znatelný faldík a útlý pas plynule přecházel v oblé boky, klín měla hladce vyholený a sevřený nadýchanými obloučky stehen. Ladně se před ním zatočila kolem dokola, přitom se plácla přes nahé půlky a sevřela je v dlaních. "To je materiál, co?" houkla k němu přes rameno a zatřásla s nimi. "Kvůli tomu mě opustil, že prý mám velkou prdel!" Ondřej se do nich dychtivě vpíjel očima, vážně měla macatý zadek, ale toho si všiml už předtím. Pomalu se postavil a odevzdaně spustil paže podél těla, Renata sjela pohledem k jeho kraťasům a s potutelným výrazem se k němu přitiskla celým tělem. Přitom mu přimáčkla napnutý klacek podbřiškem, Ondřej ucítil na nahém hrudníku její měkoučká prsa a srdce mu zběsile vyrazilo vpřed jako sprinter ze startovních bloků. Chvíli se po něm zvolna vlnila, cítil vůni její nahé kůže a horký dech ve tváři, popadl ji za temeno hlavy a bezmyšlenkovitě se přisál na její ústa. Měl pocit, že kdyby to neudělal, asi by v tu chvíli přišel o rozum. Už dávno měla ruku vraženou v jeho kraťasech a zuřivě mu masírovala čuráka v dlani ulepené jeho šťávou.

Renata klečela před Ondřejem na gauči a hladově si vrážela jeho klacek až na mandle, její obrovské cecky se jí houpaly pod tělem a divoce narážely jeden o druhý, promelírované prameny vlasů, které pevně svíral v sevřené pěsti, vypadaly jako vodopády tekutého zlata. Volně jí splývaly po zádech až téměř k vystrčenému zadku, v příštím okamžiku se nad ní sklonil, zasunul jí nasliněné prsty do kundy, a pak jí důkladně promnul odhalený klitoris. Upřela na něj své velké oči v barvě tabulky hořké čokolády se zornicemi doširoka rozšířenými chtíčem a táhle vykřikla, její rty přetřené rudou rtěnkou působily nepřirozeně, až skoro plasticky, když mu dál hltavě sála čuráka a pronikavě sténala s hlavou vraženou v jeho rozkroku. Pokusil se jí strčit prsty do zadku, ale tlumeně zakvílela na protest a zavrtěla hlavou. Vzápětí vyplivla chuchvalec slin, hřbetem ruky si otřela bradu a přitiskla mu prsa do rozkroku. Jeho klacek mezi nimi úplně zmizel a Ondřej zatnul prsty do Renatiných ramen až bolestivě sykla. "Chceš šukat tu mojí velkou tlustou prdel?" vyštěkla. "Nepřeháněj," zaúpěl a ztěžka polkl, "tak velká a tlustá zase není!" Hebkost Renatiných velkých cecků ho rychle zbavovala sil. "Otoč se a vystrč ji na mě, stejně už to dlouho nevydržím!" "To tě tak vzrušuju?" uculila se na něj, ale poslušně ho uvolnila ze svého sevření, položila se před něj na lokty a otočila k němu hlavu. "Tak dělej!" houkla, Ondřej za ni poklekl a promnul její měkké půlky v prstech, neodpustil si vrazit mezi ně obličej a těsně si je obtisknout na tvář, její řiť v jemném narůžovělém odstínu dráždivě čpěla, přelízl jí jazykem a teprve pak jí natlačil čuráka mezi ulepené pysky. Renata blaženě zaklonila hlavu, pronikavě zasténala a v příštím okamžiku se roztřásla pod jeho krátkými a rychlými přírazy, kterými jí drtil pánev a přitom hlasitě supěl. Narážel do ní celou svou vahou a Renata hlasitě ječela s hlavou skloněnou k čalounění gauče, po kterém se zběsile smýkaly její prsa, v rukou mačkala velký textilní polštář a zahryzávala se do něj s prožívanou slastí. Když se do ní v příštím okamžiku s hlasitým řevem vystříkal, několikrát ještě přirazil, aby se rychle sklonil k její řiti a zatímco jí pomalu a labužnicky lízal, pozoroval své semeno, valící se mladé sousedce mezi zbrocenými pysky.

"No, páni," protáhla Renata významně a unaveně se svalila na gauč. Její kůže se leskla potem a přerývaně oddechovala. Ondřej se posadil vedle ní, přetřel si čelo a zvolna vydechl. V rozkroku se mu poroučel změklý klacek a očima letmo přejel přes Renatin zadek. "Sakra, taková nádherná prdel a on už si ji zřejmě nikdy znovu neužije," pomyslel si v duchu. "Rád šukáš ženské do zadku?" hlesla jeho mladá sousedka a zvedla se na loktech, "promiň, já to ještě nikdy nedělala." Ondřej mlčky pokrčil rameny, dal by cokoli za to, aby mu dovolila ojet jí tu božskou prdelku. Vrazit ho dovnitř až po kořen a nechat se do poslední kapky vyždímat horkými, těsně sevřenými stěnami, až to zabolí. "Třeba na to někdy dostaneš chuť," zabručel a plácl ji přes holý zadek, až hlasitě vyjekla. "Vážně to tolik chceš?" opáčila zvědavě a přitom si třela dlaní červené půlky. "Tak spolu skočíme do sprchy a ty mi pak ukážeš, o co přicházím?" Ondřej se napřímil a oči mu zasvítily, popadl ji, přehodil si ji přes rameno, až se smíchem hlasitě vyjekla a o několik okamžiků později s ní zmizel za dveřmi koupelny.