Píp...píp...píp... Minutka mě vrátila do reality. Zatím jde vše podle plánu. Ještě pár minut napětí a nastává okamžik pravdy. Překlopila jsem formu na talíř. Poveď se mi bábovičko, jestli se mi nepovedeš, budeš bita, jako žito, vzpomněla jsem si na dávno zapomenutou básničku a v rytmu poklepávala nehtem o teflon. No mami, co blázníš? přepadlo mě mládě v kuchyni a významně zvedlo láhev vína proti světlu. Chtěla jsem mu vysvětlit, že bojuju proti temným silám, ale bylo jasné, že nebudu pochopena. Každopádně jsem jsem vyhrála. Bábovka se vyloupla v celé své kráse jako by se nechumelilo. Spokojeně jsem usedla k televizi. popíchla mě ježibabka. Narážela na můj poslední pokus. Demonstrativně jsem si otevřela sedmičku frankovky a s předstíraným klidem jsem usedla k televizi. Při druhé skleničce ve mě rostlo odhodlání vyhlásit té zakleté teflonové formě válku. Třetí sklenička rozhodla. Mě nedostanou! Kuchyň se proměnila v bitevní pole a uprostřed toho všeho trůnila forma. S pečlivostí hodináře jsem vymazala a vysypala všechny záhyby a nalila těsto. Varuju tě, máš poslední šanci řekla jsem rozhodně. Zaklapnutím trouby se začaly odpočítávat minuty jejího osudu. Tři...dva...jedna... teď. Chjo, nadšení střídá zklamání. Mám stejné pocity jako neúspěšní badatelé, vědátoři a výzkumníci. Už jsem vyzkoušela všechny triky jak dostat bábovku z formy, aby vypadala jako na obrázku v kuchařce. Těsto se však vždy drží formy jako šnek ulity. Po nerovném a někdy až zákeřném boji ho opouští v podobě větších, menších a ještě menších kousků. Ani dnes tomu není jinak. Přesto je mládě nadšené. Mami, super, bábovkový puzzle jsme ještě neskládali. Statečně ozobává hromadu drobků. Koutkem oka jsem zahlédla potměšilý pohled své tchýně. Bere kočku na rameno a míří do svých komnat. A najednou mi to došlo. Ta forma je prostě začarovanááááá ! Všem přeji krásný večer. PS: Nevíte jak zlomit kletbu? Dolila jsem skleničku červeného. Aby se ti to nepřipálilo! dala o sobě vědět tchýňka. Ty máš čáry a já mám rady od pekařinek z fcb! Vyplázla jsem jazyk někam směrem, odkud se to ozvalo.
Podobné povídky
-
JE SRPNOVÁ SOBOTA RÁNO ROKU 1992 SEDÍM V OSOBÁKU,KTERÝ BÝVA PŘISTAVEN O 30 MINUT DŘÍVE NEŽ VYJEDE.SEDÍM A SNAŽÍM SE JESTĚ USNOUT A NAJEDNOU SE ROZLETÍ DVEŘE KUPÉ A DO NĚJ V CHAZÍ DĚVČE CCA 22 ROKŮ…
před 2 hodinami 0 171 0 -
Rychle jsem pochopila na příkladu s fotbalem v telce, že nemá cenu s tím mým bojovat.Tam musí jít všechno stranou, jako asi i v jiných věcech, když si ho chcete udržet a já chci.Včera nakoupíno,aby…
před 13 hodinami 5 513 10 -
Bylo teplé letní dopoledne, a mě čekala služební cesta do Veselí nad Lužnicí. Nastoupil jsem proto v Praze na hlavním nádraží do Budějického rychlíku. Vybral jsem si poslední Béčko v soupravě které…
včera 0 721 11 -
Sáru som stretol po rokoch v obchode pri regáloch. Bola stále pekná a pohľadná, ako keď sme vyšli zo školy. Mala nejaké kilo navyše, no veľmi jej to pristálo. Všimol som si jej krásne pevné prsia,…
před 2 dny 1 422 7